Jiří Hrzán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Hrzán
Narození 30. března 1939
Tábor
Úmrtí 24. září 1980 (ve věku 41 let)
Praha
Alma mater Divadelní fakulta Akademie múzických umění (19571961)
Povolání herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Hrzán (30. března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český herec, zpěvák a bavič.

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.[p 1] Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči.

Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU, ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961.

Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné – v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.

Divadlo a film[editovat | editovat zdroj]

Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961–1964), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do Ostravy (Divadlo Petra Bezruče 1964–1965)[1] a když se v letech 19641965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán (členy již byli mj. Jan Kačer, Jiří KodetPetr Čepek) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle se stal sluha Syr v inscenaci Mandragory (Machiavelli) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi (Nikolaj Vasilijevič Gogol) a ve hře Penzion pro svobodné pány (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.

Činoherní klub[editovat | editovat zdroj]

12. 7. 1965 – 31. 7. 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)

Role[editovat | editovat zdroj]

  • Albert Camus – Spravedliví / Foka, režie: Jan Kačer / 1965
  • Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr, režie: Jiří Menzel / 1965
  • Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná, režie: Ladislav Smoček / 1966
  • F. M. Dostojevskij – Zločin a trest / Poláček, režie: Evald Schorm / 1966
  • Alena Vostrá – Na koho to slovo padne / Ofsajd, režie: Jan Kačer / 1966
  • N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij, režie: Jan Kačer / 1967
  • Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber, režie: Jaroslav Vostrý / 1967
  • Edward Bond – Spaseni / Fred, režie: Ladislav Smoček / 1968
  • Alena Vostrá – Na ostří nože / Pinta, režie: Jaroslav Vostrý / 1969
  • Voltaire – Candide / Candide, režie: Jaroslav Vostrý / 1971
  • M. Gorkij – Na dně / Tatar, režie: Jan Kačer / 1971
  • J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz, režie: Jaroslav Vostrý / 1972
  • Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař, režie: Ladislav Smoček / 1973
  • Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar, režie: Milan Calábek / 1974
  • Jiří Mahen – Chroust Jůzl, režie: Ladislav Smoček / 1974
  • Sean O'Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut, režie: Jiří Krejčík / 1975
  • Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki, režie: Vladimír Kavčiak / 1975
  • Leonid Leonov – Vlk / Mladík, režie: Ladislav Smoček / 1976

Film[editovat | editovat zdroj]

Hrát začal v roce 1967, rolí ve filmu Svatba jako řemen, kdy režisér Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři, např. filmy: Pane, vy jste vdova, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (v něm i zpíval) atd.

Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné, např. ve filmech Nebeští jezdciHlídač. Hrál také v televizních seriálech, např.: Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III., kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také byla oblíbená jeho role ve filmu Homolka a tobolka s hláškou: „To bude horor!“

Ústup a pád[editovat | editovat zdroj]

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Politická „husákovská normalizace společnosti“ se ho týkala tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával, co umí, a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Ztvárnil (1979–1980) ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníciPrázdniny pro psa, ale u filmu Buldoci a třešně v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Zemřel – těžce zraněný – po dvou dnech 24. září 1980 v Praze ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí ve věku 41 let.

V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí jeho dcera – herečka Barbora Hrzánová, mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.
  • K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5. dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů v kterých hrál a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
  • Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! pořádá dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer – Pocta Jiřímu Hrzánovi, jehož výtěžek bude použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře u Jordána. Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český biografický slovník XX. století I, s. 527.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 127, 128, 385, 433, 531.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 453–455.
  • Jiří Hrzán, táborský rodák… a český herec. Palcát, č. 12 / 25. 3. 2009, s. 5
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 249.  
  • RYCHETNÍKOVÁ, Hana. Komik se smutnýma očima : [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána]. Praha: Formát, 2004 ISBN 80-86718-36-0
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 527–528.  
  • Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka. Palcát č. 13 / 2006, s. 7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]