Candide

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Titulní list první vydání z roku 1759 vydaného nakladatelem Sirène v Paříži.

Candide, čili Optimismus (francouzsky Candide, ou L`Optimisme) je satira francouzského osvícenského filosofa Voltaira, prvně publikovaná roku 1759. Novela je mimo jiné satirickou reakci na Leibnizovo učení o nejlepším možném světě. Novela byla publikována jako pseudopřeklad z němčiny.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Děj románu se odehrává v Německu někdy v 18. století. Hlavní postava příběhu Candide vyrůstá ve Vestfálsku, na krásném zámku, barona Thunder-ten-Tronckha. Jméno dostal podle svého prostého až dětinského chování. Naivně myslí, má jemné mravy, zastává jednoduché názory a bezelstně jedná. Jeho učitel, filozof Panglos, totiž zastává teorii, že jakákoli příčina na světě má následek a naopak. Náš svět je proto nejlepší a nic na něm nemůže být zlepšeno. Pod vlivem svého učitele Candide s těmito názory souhlasí. Líbí se mu také slečna Kunigunda, která na Candida pomyslí, když jednou Panglose spatří jak dává jedné ze služebných ve křoví hodiny praktické fyziky. Candide se jednou s Kunigundou neočekávaně potká za španělskou stěnou. Ta upustí kapesníček, Candide jí ho podá a přitom vášnivě políbí. Přistihne je ale baron a prostého Candida vyžene ze zámku.

Candide přijde příští den do neznámého města s divným jménem, kde se setká s verbíři bulharského krále. Ti ho pohostí a potom v okovech odvedou k vojsku. Tam se naučí pár cviků a odejde pryč. Brzy je chycen jako zběh a má na vybranou, buď proběhne šestatřicetkrát uličkou, nebo bude popraven. Candide nejprve zvolí uličku, ale dva tisíce mužů ho, po dvou kolech zbijí tak, že se smíří s popravou. Bulharský král, který vojenský tábor právě navštívil mu uděluje milost.

Vypukne válka mezi Bulharskem a Abarií. Dojde ke krvavé bitvě. Candide přežije a z bitevního pole plného mrtvých a umírajících utíká zpustošenou krajinou do Holandska. Tam se nejprve protlouká jako žebrák je zatčen a horlivými misionáři pokřtěn. Po té se ho ujme jeden zbožný člověk novokřtěnec Jakub. Později Candide potká zuboženého, boláky pokrytého žebráka. Slituje se nad ním a dá mu almužnu. Žebrák se mu po té vrhne kolem krku a Candide v něm pozná svého učitele Panglose. Candide se Panglose ujme a spolu s Jakubem o něho pečují. Panglos se zotaví a Candidovi sdělí strašlivou zprávu; Kunigunda je mrtva! Bulharští vojáci zámek přepadli, celý zpustošili, vyloupili a všechny povraždili. Kunigundu prý nejprve znásilnili a pak jí rozpárali břicho. Nešťastný Candide několikrát omdlí. Později se Panglose zeptá proč tak těžce onemocněl, ten mu odpoví, že ho syfilidou nakazila jeho milenka, ona komorná ze zámku. Jakub o Panglose pečuje, vyléčí ho; ten přijde o jedno oko a ucho a po té se všichni vypraví do Lisabonu.

Cestou jejich loď ztroskotá v bouři. Přežijí pouze Candide, Panglos a krutý námořník, který opustil tonoucího Jakuba, jenž mu krátce předtím zachránil život. Lisabon, kam nakonec všichni doplavou na troskách zničené lodi, krátce poté stihne strašné zemětřesení. Mnoho obyvatel zahyne, naši cestovatelé však přežijí. Panglos a Candide pomáhají postiženým obyvatelům; námořník okrádá mrtvé a za naloupené peníze si koupí dívku. Nehledě na prožité útrapy a tragické událosli je Panglos stále přesvědčen, že na světě je všechno, jak má být. Brzy je zatčen inkvizicí a spolu s Candidem a několika dalšími nešťastníky označen za viníky zemětřesení. Panglos je oběšen a jeho spoluobvinění upáleni. Candide je potrestán pouze veřejným výpraskem. Po vykonaném trestu začne pochybovat o platnosti názorů svého učitele, kterým dosud bezvýhradně věřil. V té době se setká se stařenou, která mu z neznámých důvodů poskytne přístřeší, jídlo a další životní potřeby. Starou ženu poslala Kunigunda, považovaná za mrtvou. Když se s ní překvapený a nevýslovně šťastný Candide setká, vypráví mu, co se událo od jeho vyhnání ze zámku. Byla skutečně znásilněna a rozpárali jí břicho, Jeden bulharský velmož se jí ale ujal a po čase ji prodal židovi, donu Issacharovi, který jí z náklonnosti daroval dům. Zalíbila také Velkému inkvizitorovi, a ten se s židem domluvil, že bude v dohodnutých dnech Kunigundu navštěvovat. Ona stále ještě oběma odolává.

Z rozmluvy je vyrušil don Issachar, který Kunigundu přišel navštívit. Rozlícený se na Candida vrhl s nožem, ten se ubránil a Issachara zabil mečem, který mu přinesla stařena. Rozhodli se uprchnout, při přípravě útěku přišel na návštěvu inkvizitor a Candide přesvědčený, že mu hrozí upálení zabil i jeho. A poté všichni tři prchají.