Divadlo Petra Bezruče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Divadlo Petra Bezruče
Divadlo Petra Bezruce Ostrava 2009.JPG
Budova
Pojmenováno po Petr Bezruč
Další informace
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divadlo Petra Bezruče je ostravské divadlo otevřené nejprve neoficiálně 1. prosince 1945 hrou Jak se Honza učil bát a oficiálně pak 13. prosince 1945 premiérou hry Viktora Dyka Ondřej a drak. Tato scéna měla od počátku jiný typ repertoáru než zdejší „velké“ divadlo. Orientovala se hlavně na mladého diváka.

Divadlo se nejprve jmenovalo Kytice, potom Divadlo mladých, od roku 1948 Městské divadlo mladých a od roku 1957 Divadlo Petra Bezruče. Po krátkou dobu bylo součástí Státního divadla Ostrava (nyní Národní divadlo moravskoslezské). Scénu tvořili převážně ochotníci; profesionálních herců se diváci dočkali až počátkem padesátých let 20. století. Roku 1961 se divadlo přestěhovalo do moderní budovy Domu kultury Vítkovic (nyní Dům kultury města Ostravy). Od začátku devadesátých let dvacátého století divadlo působí v divadelní budově Blaník v ulici 28. října. Divadlo má dvě jeviště – velkou scénu a komorní prostor zvaný Márnice.

V roce 1997 bylo Divadlo Petra Bezruče zrušeno jako příspěvková organizace a od sezóny 1997/1998 působí v divadle samostatná „Divadelní společnost Petra Bezruče“ na základě víceletého grantu města Ostravy.

V roce 2008 byla udělena Cena Thálie v kategorii „mužský herecký výkon“ Norbertovi Lichému za roli Mendela Singera v inscenaci Job (režie M. Františák).

Od sezóny 2015/2016 je uměleckou šéfkou divadla režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 127–130.
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2.upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 214–215.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]