Austrálie

Australské společenství Commonwealth of Australia
vlajka znak
Hymna Advance Australia Fair
Geografie
Poloha Austrálie
Hlavní město	Canberra
Rozloha	7 692 024 km² (6. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mawson Peak (2 745 m n. m.)
Časové pásmo	+8 - +10,5
Poloha	25° j. š., 133° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	2,8 ob. / km² (224. na světě)
HDI	▬ 0.935 (velmi vysoký) (2. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyk	angličtina
Náboženství	katolíci 26,8 %, anglikáni 21,8 %, ostatní křesťané 21,7 %, muslimové 1,1 %, buddhisté 1,1 %, hinduisté 0,4 %, ostatní 27,1 %
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	1. ledna 1901 (nezávislost na Spojeném království)
Královna	Alžběta II. reprezentovaná generálním guvernérem Peterem Cosgrovem
Předseda vlády	Malcolm Turnbull
Měna	australský dolar (AUD)
HDP/obyv. (PPP)	45 501 USD (19. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	036 AUS AU
MPZ	AUS
Telefonní předvolba	+61
Národní TLD	.au
multimediální obsah na Commons

Austrálie, oficiálně Australské společenství (anglicky Commonwealth of Australia) – v českém prostředí též Australský svaz – je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.

Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 22 - 24 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.

Australská pevnina je obydlena více než čtyřicet dva tisíc let domorodými obyvateli – Austrálci. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a evropských objevitelů a obchodníků v sedmnáctém století byla v roce 1770 východní polovina pevniny zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti, a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií. 1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací, čímž byl vytvořen základ dnešního státu. Od té doby v Austrálii funguje stabilní liberálně demokratický politický systém podobný politickému systému Kanady a dalších zemí.

Název

Pohled na Port Jackson, místo, kde bylo později založeno Sydney.

Jméno „Austrálie“ je odvozeno z latinského adjektiva australis („jižní“). Pověst o „neznámé jižní zemi“ (terra australis incognita) je datována až do římských časů a byla zcela běžná ve středověké geografii. Nebyla však vázána na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „Australia“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné Samuelem Purchasem v Hakluytus Posthumus. Nizozemské přídavné jméno Australische bylo poprvé použito nizozemskými úřady v Jakartě roku 1638, jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu.

Slovo „Australia“ bylo dále použito v roce 1693 v překladu francouzského románu Gabriela de Foignyho Les Aventures de Jacques Sadeur dans la Découverte et le Voyage de la Terre Australe, poté jej použil Alexander Dalrymple v An Historical Collection of Voyages and Discoveries in the South Pacific Ocean (1771), aby jím odkazoval na celou jihopacifickou oblast. V roce 1793 uveřejnili George Shaw a Sir James Smith publikaci Zoology and Botany of New Holland, v níž psali o „velkém ostrově nebo spíše kontinentu Austrálii, Australásii nebo Novém Holandsku“.

Jméno „Austrálie“ bylo zpopularizováno až roku 1814 dílem A Voyage to Terra Australis mořeplavce Matthewa Flinderse – prvního člověka, který Austrálii obeplul. Navzdory titulu, jenž odrážel pohled britské admirality, Flinders adjektivum používal jako jméno. Kniha byla poměrně hojně čtena, čímž se jménu dostalo rozšíření. Guvernér Nového Jižního Walesu Lachlan Macquarie následně toto označení používal ve svých zprávách do mateřské země. V roce 1817 pak doporučil, aby bylo oficiálně přijato. Roku 1824 admiralita souhlasila a kontinent byl od té doby oficiálně označován jako „Austrálie“.

Historie

Poručík James Cook na lodi HM Bark Endeavour zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch Velké Británie. Replika jeho lodi byla postavena roku 1988 ve Fremantlu; foceno z Cooktownského přístavu kde Cook strávil několik týdnů.

Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 65 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní Jihovýchodní Asie. Obří vačnatce vyhubili lovem a krajinu změnili žďářením. Většina z nich byla lovci a sběrači se složitou ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – Dreamtime. Ostrovy Torresovy úžiny a části severního Queenslandu dále obývali ostrované z Torresovy úžiny, etničtí Melanézané. Jejich kultura však byla od dnešních Austrálců odlišná.

Prvním zaznamenaným nesporným evropským pozorováním australské pevniny je pozorování holandského mořeplavce Dirka Hartóga, jenž v roce 1616 doplul se svou lodí Eendracht na pobřeží Žraločí zátoky v západní Austrálii. Během 17. století pak Nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží země, již nazývali Nové Holandsko. Nepokoušeli se ji však osídlit. Nejstarším evropským nálezem je holandský talíř s nápisem 1616. V roce 1770 se James Cook plavil podél a mapoval východní pobřeží Austrálie, jež pojmenoval Nový Jižní Wales a zabral pro Velkou Británii. Poprvé přistál v Botany Bay, objevy jeho expedice pak daly podnět k vytvoření trestanecké kolonie.

Britské zámořské teritorium Nový Jižní Wales vzniklo osídlením Port Jacksonu kapitánem Arthurem Philippem a jeho flotilou First Fleet 26. ledna 1788. Toto datum se později stalo australským národním dnem, Dnem Austrálie. Země Van Diemena, dnes známá jako Tasmánie, byla osídlena v roce 1803, samostatnou kolonií se stala roku 1825. Oficiálně Spojené království vyhlásilo své nároky na západní část Austrálie roku 1829. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: Jižní Austrálie roku 1836, Victoria roku 1851 a Queensland roku 1859. Severní teritorium bylo založeno roku 1911 vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ („free province“) a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a Západní Austrálie byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku 1848 po protestech obyvatel zastaveny.

Port Arthur na Tasmánii byl největší australskou trestaneckou kolonií.

Troubení Večerky na slavnostním aktu tzv. „ANZAC Day“ v Port Melbourne ve Victorii z 25. dubna 2005. Slavnostní obřady podobné tomuto jsou v tento den pořádány téměř v každém městě Austrálie.

Celková velikost populace původních obyvatel v době zahájení evropského osídlování je odhadována na 350 000 osob. Následujících 150 let pak vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Evropany a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem prudce klesala. Odebírání dětí, jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za genocidu, pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná, jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněna politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (History Wars). Po referendu z roku 1967 a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i s ohledem na původní obyvatele kontinentu, čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. Tradiční vlastnictví země nebylo uznáváno až do roku 1992, kdy Australský nejvyšší soud v případu Mabo v. Queensland (No 2) odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (terra nullius) v době jejího zabrání Evropany.

Na počátku 50. let 19. století vypukla v Bathurstu v Novém Jižním Walesu zlatá horečka. Tzv. „Eureka Stockade“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce 1854 v Austrálii prvním vyjádřením občanské neposlušnosti. Mezi roky 1855 a 1890 postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí Britské říše. Pod vlastní kontrolou londýnské Ministerstvo pro kolonie ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. 1. ledna 1901 pak po deseti letech plánování, porad a hlasování vzniká federace. Jako dominium Britské říše se tím rodí Australský svaz. V roce 1911 z části Nového Jižního Walesu vzniká Teritorium hlavního města (ACT, Australian Capital Territory) jako území pro výstavbu nového federálního hlavního města, Canberry (mezi lety 1901 a 1927 bylo hlavním městem Melbourne). Severní teritorium je pod pravomoci jihoaustralské vlády pod pravomoc vlády federální převedeno roku 1911. Austrálie se poté podílí na první světové válce. Porážku v bitvě o Gallipoli mnoho Australanů považuje za počátek národa – za jeho první velkou vojenskou akci. Podobně uvažují i o tzv. Kokoda Track Campaign (volně přeložitelné jako „Tažení po Kokodské stezce“), za druhé světové války.

Poté, co jej Austrálie v roce 1942 přijala, formálně ukončil tzv. Statute of Westminster z roku 1931 většinu ústavních vazeb mezi Austrálií a Spojeným královstvím. Otřes způsobený britskou porážkou v Asii v roce 1942 a hrozby japonské invaze způsobily, že se nadále obrátila jako na nového spojence a ochránce na Spojené státy. Po roce 1951 se pak oficiálně stala americkým vojenským spojencem. Po druhé světové válce zahájila podporu hromadné imigrace z Evropy, od roku 1970 po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“ i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce 1986 přijetím tzv. Zákona o Austrálii odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Australští voliči však přechod k republikánskému zřízení 55% většinou v roce 1999 odmítli. Od vlády Gougha Whitlama, jenž byl zvolen roku 1972, je čím dál větší pozornost věnována budoucnosti Austrálie jako součásti regionu jižní Asie a Pacifiku.

Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Austrálie.

Uluru ve vyprahlém vnitrozemí Austrálie

Klimatické zóny Austrálie podle Köppenovy klasifikace.

7,617,930 km² pevninské Austrálie se nachází na Indoaustralské desce. Obklopena je Indickým, Jižním a Tichým oceánem. Od Asie je oddělena Arafurským a Timorským mořem. Její pobřeží je dlouhé 25 760 kilometrů.

Velký bariérový útes je největším korálovým útesem světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým monolitem je Mount Augustus v Západní Austrálii. Dalším kandidátem na tento titul je Uluru známý též jako Ayerova skála, ležící v centrální části. 2 228 metrů vysoký Mount Kosciuszko ve Velkém předělovém pohoří je nejvyšší horou Austrálie jako kontinentu, ne však státu: Mawson Peak na Heardově ostrově jej převyšuje o 517 metrů.

Největší plochu zabírají v Austrálii pouště a polopouště. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejmenší množství úrodné půdy. Mírné klima má pouze jihovýchodní a jihozápadní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klima tropické, vegetace se zde skládá z deštných i obyčejných lesů a mangrovových bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno oceánem včetně jevu El Niño způsobujícího pravidelná sucha a sezónními systémy tlakových níží, z nichž vznikají cyklóny.

Prostředí

Koala na eukalyptu.

Ačkoliv má převážná většina australského povrchu pouštní nebo polopouštní charakter, je na něm rozvinuto mnoho různých prostředí od alpinských vřesovišť po tropické deštné lesy. Dlouhé geografické odloučení způsobilo, že mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % savců, více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních ryb je endemických. Mnoho australských ekoregionů a jejich druhů je zasaženo lidskou aktivitou a člověkem vysazenými zvířaty či rostlinami. Podle Ramsarské úmluvy je registrováno 64 mokřadů, 16 míst je registrováno jako Světové dědictví.

Mnoho australských dřevin je vždy zelených, mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například eukalypty nebo akácie. Austrálie je bohatá na endemické druhy luštěnin, jimž se díky jejich symbióze s bakteriemi rhizobia a mykorhizujícími houbami daří v na živiny chudých zeminách. Nejznámější australská fauna zahrnuje ptakořitné (ptakopyska a ježury), velké množství vačnatců včetně klokanů, koaly a wombata nebo ptáků (například emu, ledňáci). Dingo byl do Austrálie zavlečen austronésany obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování, mnoho dalších vyhynulo po příchodu Evropanů (například vakovlk).

Politický systém

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Austrálie.

Budova parlamentu v Canbeře otevřená v roce 1988 nahradila provizorní budovu z roku 1927.

Australský svaz je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je Alžběta II., jejíž role je podobná její roli v Kanadě a v dalších zemích. Zastupovaná je generálním guvernérem na federální úrovni a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nejvýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku 1975.

Státní moc je rozdělena na:

• moc zákonodárnou – reprezentuje ji Australský parlament, jehož součástí je Senát, Sněmovna reprezentantů a královna (zastoupená generálním guvernérem), jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony
• moc výkonnou – reprezentuje ji Federální výkonná rada (Federal Executive Council), v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především jen premiér a ministři
• moc soudní – reprezentuje ji Nejvyšší soud Austrálie a ostatní níže postavené soudy; na orgánech Velké Británie jsou formálně nezávislé od roku 1986

Dvoukomorový svazový parlament je složen ze Senátu (horní komory) se 76 senátory, Sněmovny reprezentantů (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i královna. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina senátu, protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („prvním ministrem“). Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let.

V zemi působí tři hlavní politické strany: Australská strana práce, Liberální strana Austrálie a Australská národní strana. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám, jakými jsou například Strana zelených nebo Australští demokraté. Od voleb roce 1996 vládla koalice národní a liberální strany v čele s Johnem Howardem. Po volbách v roce 2004 koalice ovládla i senát, čímž se stala prvním uskupením, jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládala státy a teritoria.

Zapojení australských vojáků do války v Iráku

V roce 2007 zvítězila ve federálních volbách Australská strana práce a ministerským předsedou se stal lídr strany Kevin Rudd. Ten byl však na vnitrostranické konferenci v červnu 2010 ve vedení strany vystřídán Julií Gillard, která jej současně nahradila i ve vedení vlády a stala se tak první premiérkou v historii země. Kevin Rudd se 24. června nakrátko opět stal premiérem, ale 18. září 2013 jej ve funkci vystřídal Tony Abbott, když Liberální strana Austrálie zvítězila v zářijových parlamentních volbách. 15. září 2015 jej nahradil vnitrostranický rival Malcolm Turnbull.

Administrativní uspořádání

Podrobnější informace naleznete v článku Australské státy a teritoria.

území	hlavní město
6 spolkových států
Jižní Austrálie	Adelaide
Nový Jižní Wales	Sydney
Queensland	Brisbane
Tasmánie	Hobart
Victoria	Melbourne
Západní Austrálie	Perth
3 federální teritoria
Severní teritorium	Darwin
Teritorium hlavního města	Canberra
Teritorium Jervisova zátoka
6 zámořských území
Ashmorův a Cartierův ostrov	(neobydlené)
Kokosové ostrovy	Bantam
Heardův a MacDonaldovy ostrovy	(jen výzkumná stanice)
Ostrovy Korálového moře	(trvale neobydlené)
Norfolk	Kingston
Vánoční ostrov	Flying Fish Cove
1 dependence Tasmánie
Macquarieovy ostrovy	(meteorologická stanice)

Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie, Victoria a Západní Austrálie. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak Severní teritorium a Teritorium hlavního města. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy.

Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako Zákonodárná shromáždění, horní komory pak jako Zákonodárné rady. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria administrátorem a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města.

Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje Teritorium Jervis Bay v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. vnější obydlená teritoria: Norfolk, Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy a několik neobydlených: Ashmorův a Cartierův ostrov, Ostrovy Korálového moře, Heardův a MacDonaldovy ostrovy a Australské antarktické teritorium.

Galerie

• 
  Politické uspořádání Austrálie
• 
  Politická mapa Austrálie prezentující vývoj administrativního členění

Ekonomika

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Austrálie.

Australský vývoz v roce 2006

Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných surovin. Těží se kvalitní černé uhlí v Novém Jižním Walesu a Queenslandu, hnědé uhlí ve Victorii, železná ruda v Západní Austrálii, dále bauxit, ropa, zemní plyn, olovo, zinek, cín, měď, mangan, zlato (3. místo na světě, 10,1 % světové produkce), stříbro, diamanty, nikl, platina, palladium, zirkon, rutil, ilmenit, sůl, uran a opály. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří hutnictví (surové železo, ocel, barevné kovy a hliník), petrochemie (rafinérie ropy), chemie (plastické hmoty, kyseliny, superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v aglomeracích Sydney a Melbourne a také ve velkých městech Brisbane, Perth, Adelaide, Newcastle a Geelong. Významná je výroba elektrické energie. Orná půda zaujímá jen 6,5 %, louky a pastviny 54 % a lesy 19 % plochy země. Sklízí se pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová třtina, bavlna, luštěniny, brambory, sorgo, zelenina, ovoce, slunečnice, řepka, sója, vinné hrozny, chmel a tabák. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov ovcí kterých je 100 000 000 což je 5x více než lidí v Austrálii (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále skotu, prasat, koní a drůbeže a rybolov. Těží se dřevo. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční doprava a také doprava železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů návštěvníků.

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Austrálie.

Téměř tři čtvrtiny Australanů žijí ve městech a pobřežních oblastech. Pláž je nedílnou součástí australské identity

Melbourne je druhé největší město Austrálie se 4 miliony obyvatel

Austrálie je velmi řídce osídlenou zemí, zemi o dvojnásobné rozloze Indie obývá přibližně 22 milionů obyvatel. Obyvatelstvo by mohlo stoupnout až na hranici 42 milionů v roce 2050, pokud by současný migrační trend pokračoval. To je asi o 6 milionů víc, než plánuje vláda. Většina obyvatel je soustředěna při pobřeží. Hustota zalidnění je 2,8 obyvatel/km². 85 % obyvatel se hlásí k evropskému původu a z ostatních skupin převažují Asiaté.

Původních obyvatel zde žije asi 517 000 obývají především Severní teritorium a ostrovy v Torresově průlivu. 89 % obyvatel žije ve velkých městech.

Jazyk

I když Austrálie žádný úřední jazyk nemá, tak je zde pevně zakotvena angličtina de facto jako národní jazyk.

Náboženství

Anglikánská katedrála sv. Pavla v Melbourne

Při posledním sčítání lidu v roce 2006 se 64 % obyvatel prohlásilo za křesťany. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke katolické církvi (25 %, vč. východ. katolíků: 1) chaldejští katolíci: Eparchie sv.Tomáše Apoštola v Sydney, vznikla v roce 2006, 2010 – 32 000 věřících, počet narůstá: 2014 – 39 000, 2015 – 35 000, * 2) maronité: Eparchie sv. Marona v Sydney, 1990 – 125 000 věřících, počet narůstá: 2000 – 160 000, 2010 – 150 000, 2014 – 154 500, 2015 – 150 000, * 3) syromalabarští katolíci v Indii: Eparchie sv. Tomáše v Melbourne, vznikla v roce 2013, 2015 – 50 000 věřících, * 4) řeckokatolíci-melchité: Eparchie sv. Michaela v Sydney, 1990 – 40 000 věřících, počet narůstá: 2000 – 45 000, 2010 – 50 000, 2014 – 52 000, 2015 – 52 900, * 5) ukrajinští řeckokatolíci: Eparchie sv. Petra a Pavla v Melbourne, 1990 – 25 000 věřících, počet narůstá: 2000 – 35 400, 2010 i 2014 – 32 500, 2015 – 33 100.

Působí zde i personální ordinariát pro římskokatolíky anglikán. ritu (bývalé anglikány), vznikl 15.června 2012: Person. ordinariát Our Lady (Naší Paní, tj. Panny Marie) Jižního kříže. V r. 2012 měl 300 věřících a 7 kněží ve 4 farnostech, počet narůstá: 2013 – 1 000 věřících, 8 kněží ve 4 farnostech, 2014 – už 2 000 věřících a 14 kněží v 11 farnostech. Ordinářem je (od 15. června 2012) Harry Entwistle (nar.31.5.1940). K anglikánské církvi se hlásí 17 % obyv. (asi 19 % protestanti celkem,vč. mormonů a jehovistů) a asi 3 % jsou pravoslavní, vč. např. syrských jakobitů (miafyzit. vyznání) – patriarchální vikariát – arcidiecéze Austrálie, má 7 farností a jednu farnost na N. Zélandě. K nekřesťanským náboženstvím se přihlásilo 7 % lidí, nejvíce k buddhismu a islámu, 22 % obyvatel se označilo jako bez vyznání a 10 % odmítlo na otázku o svém vyznání odpovědět (vyznání nezjištěno). Nedělní bohoslužby vykazují (pravidelnou) návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).

Imigrace

Austrálie má dlouhou historii přistěhovalectví. V 19. století a na počátku 20. století převládali imigranti z Britských ostrovů, kteří dnes tvoří základ australského národa. Ve 20. století se přistěhovalo mnoho Řeků, Italů a Němců. V 70. letech vláda zrušila politiku „bílé Austrálie“, která preferovala imigranty z Evropy, a od té doby roste počet přistěhovalců z Asie, kteří dnes tvoří 12 % obyvatel Austrálie. V současnosti australská vláda přijímá ročně okolo 190 000 imigrantů a většina z nich pochází z Asie.

Kultura

Nejvýznamnějším australským architektem je nositel prestižní Pritzkerovy ceny Glenn Murcutt (narozen v Anglii), malířem pak Sidney Nolan.

Od roku 2006 byl australským občanem i spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu John Maxwell Coetzee. Dalším literárním nobelistou byl Patrick White. Významnou představitelkou feminismu byla spisovatelka Germaine Greerová. Ke klasikům australské literatury patří Pamela Lyndon Traversová, která stvořila postavu chůvy Mary Poppinsové, populární zvláště v anglosaském světě. Ke známým autorům patří i Colleen McCulloughová, Peter Carey, Richard Flanagan, nebo autor Schindlerova seznamu Thomas Keneally. V žánru sci-fi se prosadil Greg Egan.

Mnozí australští herci získali světový věhlas v Hollywodu, jako Errol Flynn, Russell Crowe, Nicole Kidmanová, Cate Blanchettová, Naomi Wattsová či Heath Ledger. Série X-men celkem nedávno proslavila Hugh Jackmana, filmy jako Thor či Avengers Chrise Hemswortha, Spielbergův snímek Mnichov Erica Banu, Stroj času Guy Pearce. Australanem byl i jeden z představitelů Jamese Bonda George Lazenby. V televizním seriálu Mentalista se proslavil Simon Baker. Televize zajistila celosvětovou proslulost i "lovci krokodýlů" Stevu Irwinovi či šiřiteli křesťanství Nicku Vujicicovi. Z režisérů se v Hollywoodu prosadili Baz Luhrmann, George Miller či Bruce Beresford. Hlavní postavou tzv. australské nové vlny byl režisér Peter Weir. Jako tvůrce hudebních videoklipů se prosadil Russell Mulcahy. Úspěšné jsou i australské modelky jako Miranda Kerrová nebo Elle Macphersonová.

Význačné místo v australské hudbě má skladatel Percy Grainger. V oblasti vážné hudby si získali kredit operní pěvkyně Joan Sutherlandová a Nellie Melba. Australané se podobně jako jiní umělci z anglofonního prostoru poměrně hodně prosazují v globální popové a rockové hudbě. Nejslavnějšími australskými kapelami jsou AC/DC (frontman Bon Scott), Bee Gees, 5 Seconds of Summer, INXS (Michael Hutchence), Dead Can Dance (Lisa Gerrard), Savage Garden (Darren Hayes), Men at Work či Midnight Oil. Ze sólových umělců Kylie Minogue, Nick Cave, Natalie Imbruglia, Sia Furler či Jason Donovan. Olivia Newton-John (narozená v Anglii) se proslavila ve filmovém muzikálu Pomáda. Michael Balzary je kytaristou americké skupiny Red Hot Chili Peppers. Jako akustický kytarista proslul Tommy Emmanuel.

Kuchyně

Podrobnější informace naleznete v článku Australská kuchyně.

Věda

Nobelovu cenu za fyziku získali dva rodilí Australané William Lawrence Bragg (též občan Velké Británie) a Alexandr Michajlovič Prochorov (též občan SSSR). Také ji získal naturalizovaný Australan Brian Schmidt (narozen v USA). Nobelovu cenu za chemii získal John Cornforth (též občan Velké Británie). Nejvíce Australané uspěli při udílení Nobelových cen za fyziologii nebo lékařství. K australským laureátům patří Elizabeth Blackburnová (též občanka USA), Barry Marshall, Robin Warren, Peter C. Doherty, John Carew Eccles, Frank Macfarlane Burnet a Howard Florey. Naturalizovaným Australanem byl Bernard Katz (narozen v Německu).

K významným představitelům australské vědy patřil i anatom a antropolog Raymond Dart, vynálezce černé skřínky David Warren, astronom James Dunlop (narozen ve Skotsku), průkopník radiové astronomie Grote Reber (narozen v USA), průkopník jaderné fúze a fyzik Mark Oliphant či matematik a nositel Fieldsovy medaile Terence Tao.

V oblasti sociálních a humanitních věd je to nositel Nobelovy ceny za ekonomii John Harsanyi. Klasikem australské filozofie je Samuel Alexander (jakkoli se prosadil hlavně v Británii). V současnosti australskou filozofii reprezentují zejména Peter Singer a David Chalmers. Významným archeologem byl Vere Gordon Childe, psychologem Elton Mayo, lingvistiku rozvinuli zejména Michael Halliday.

Sport

Na mezinárodním poli vynikají australské reprezentace v kriketu, pozemním hokeji, netballu, rugby league a rugby union. Populární je zde australský fotbal a také vodní sporty, jako např. surfing. Konaly se zde i Olympijské hry (r. 2000) v Sydney.

Stadion Australia v Sydney během rugbyového zápasu

Ve sportu mají Australané mimořádnou tenisovou tradici. Do 60. let 20. století Australané v tenise dominovali, z této éry pocházejí jména legend jako Rod Laver, John Newcombe, Evonne Goolagongová, Margaret Courtová, Ken Rosewall či Roy Emerson. V tzv. open éře, která začala na konci 60. let, výsadní postavení ztratili, přesto se řada australských tenistů prosadila, jako například světová jednička a vítěz Wimbledonu Lleyton Hewitt, světová jednička Patrick Rafter či vítěz Wimbledonu Pat Cash. Mimořádně úspěšný pár pro čtyřhru vytvořili Mark Woodforde a Todd Woodbridge.

V Austrálii má velkou tradici také automobilový sport, mj. i proto, že na sousedním Novém Zélandu vznikla slavná stáj Formule 1 McLaren, která dávala Australanům často příležitost. Jack Brabham se v závodech F1 stal trojnásobným mistrem světa. Jeden titul si připsal Alan Jones. Donedávna po okruzích kroužil i Mark Webber, který v šampionátu F1 dosáhl na třetí místo. I v závodech motocyklů měli Australané své eso: Casey Stoner je dvojnásobným mistrem světa.

Australané dlouho odmítali, podobně jako Američané, propadnout fotbalu. Ovšem na konci 20. století se to změnilo. V Evropě i na světových šampionátech uspěli Tim Cahill, Mark Schwarzer, Lucas Neill, Harry Kewell nebo Mark Viduka.

Cyklista Cadel Evans je vítěz Tour de France.

Tradičními národními sporty jsou australský fotbal, kriket a pozemní hokej. K nejslavnějším hráčům kriketu v historii patří Australan Don Bradman. Rechelle Hawkesová vybojovala s národním týmem pozemního hokeje tři olympijská zlata.

Slavná je i australská plavecká škola. Plavec Ian Thorpe má na svém kontě pět zlatých olympijských medailí. Ale na olympiádách uspěli i další plavci, čtyři zlaté mají Dawn Fraserová, Libby Trickettová a Murray Rose. Tři zlata mají ve sbírce Leisel Jonesová, Petria Thomasová, Grant Hackett, Shane Gouldová, Jodie Henryová a Stephanie Riceová.

Tradičně silní jsou Australané též v jízdě na koni, Andrew Hoy a Matthew Ryan získali v parkuru na olympijských hrách každý po třech zlatých medailích. Stejnou bilanci mají i veslaři Drew Ginn a James Tomkins. V atletice se Australanům dařilo v minulosti zvláště v bězích, k legendárním běžkyním patřily Betty Cuthbertová (4 olympijská zlata) a Shirley Stricklandová, která má nejcennější olympijské kovy tři.

Literatura

• BLAINEY, Geoffrey. Dějiny Austrálie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-334-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Austrálie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Austrálie ve Wikislovníku
• Kategorie Austrálie ve Wikizprávách
• Austrálie na OpenStreetMap
• http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2002/priroda-australie-5-2002
• Rozsáhlá fotogalerie z cesty po Austrálii a Novem Zélandu (nefunkční)
• Fotogalerie, rady na cestu do Austrálie, zájezdy a dovolená Austrálie
• Austrálie průvodce
• Cesta do Austrálie na vlastní pěst
• Austrálie cestování | Austrálie mapy
• Australia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Australia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Austrálie - o českých krajanech [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2002-05-16 [cit. 2011-12-14]. Dostupné online. 
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Australia [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Australia [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Library of Congress. Country Profile: Australia [online]. 2006-02-01 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Austrálie [online]. Businessinfo.cz, 2011-04-11 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. 
• LANGE, Robert Terence, a kol. Australia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Autoritní data

Biblio: f413fd89-9aad-4c39-be8c-a80802c59425, c7ae36ae-6cb9-46a2-b624-635895df7396 NKC: ge128695 BIBSYS: 90208778 BNE: XX4575418 BNF: cb15238526t (data) CiNii: DA02962247 GND: 4003900-6 HDS: 003477 IEU: A\U\Australia ISNI: 0000 0001 2096 9976 LCCN: n79021326 MBAREA: 106e0bec-b638-3b37-b731-f53d507dc00e NARA: 10044423 NDL: 00871911 NLA: 35010382 NLI: 987007554809605171 NSK: 000042190 PLWABN: 9810660746605606 SELIBR: 140065 SNK: 86868 SUDOC: 133263886 TDVİA: avustralya Trove: 458231, 515008, 1131618, 574068 UKPARL: dogHWeON VcBA: 497/14796, 494/39850 VIAF: 128919823 WorldCat Entities: E39QbtfRv8PPH7gCqhkJ8DK8bM WorldCat Identities: lccn-n79021326

Portály: Austrálie | Geografie