Mawson Peak
| Mawson Peak | |
|---|---|
Vulkán Mawson Peak na Heardově ostrově | |
| Vrchol | 2745 m n. m. |
| Prominence | 2 745 m |
| Poznámka | nejvyšší hora Heardova ostrova a nejvyšší bod Austrálie mimo Antarktidu |
| Poloha | |
| Světadíl | Oceánie |
| Stát | |
| Pohoří | Big Ben |
| Souřadnice | 53°6′16″ j. š., 73°31′4″ v. d. |
Mawson Peak | |
| Prvovýstup | 1965 |
| Typ | stratovulkán |
| Erupce | od 2012 (probíhající) |
| Hornina | bazanit, trachybazalt, trachyt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mawson Peak (2745 m n. m.) je aktivní stratovulkán a nejvyšší bod sopečného masivu Big Ben na Heardově ostrově, neobydleném subantarktickém území pod správou Austrálie v jižní části Indického oceánu.[1]
Se svojí výškou je Mawson Peak třetí nejvyšší horou na australském území: vyšší jsou pouze Mount McClintock (3490 m) a Mount Menzies (3355 m) v Australském antarktickém území. Vzhledem k tomu, že australské nároky v Antarktidě většina států neuznává, je Mawson Peak často označován jako nejvyšší hora, nad kterou má Austrálie obecně uznávanou svrchovanou jurisdikci.[2][3]
Geografie a geologie
[editovat | editovat zdroj]Mawson Peak leží v centrální části Heardova ostrova a tvoří dominantní vrchol rozlehlého vulkanického masivu Big Ben, který zabírá většinu rozlohy ostrova. Heardův ostrov je částí podmořského Kerguelenského plató a představuje vrchol oceánského intraplytního vulkánu.[4]
Svahy masivu jsou z velké části zaledněné. Několik ledovců (například Gotley a Lied Glacier) stéká od vrcholových partií až k moři a vytváří úzké pobřežní terasy a strmé ledovcové čelo.[5] Kombinace aktivního vulkanismu a intenzivního zalednění činí z Heardova ostrova jedno z geomorfologicky nejzajímavějších subantarktických území.
Stavební horniny Big Benu tvoří převážně bazanit, trachybasalt a trachyt, tedy bazické až intermediární vyvřeliny typické pro oceánské ostrovní vulkány.[6][5]
Sopečná činnost
[editovat | editovat zdroj]Heardův ostrov a nedaleké McDonaldovy ostrovy hostí jediné dvě známé aktivní sopky na australských územích.[7][8] Aktivita Mawson Peaku je zdokumentována nejméně od počátku 20. století a zahrnuje i opakované subglaciální erupce.[5]
Podle databáze Global Volcanism Program probíhá od září 2012 na Heardově ostrově souvislé eruptivní období, charakterizované především termálními anomáliemi v kráteru a intermitentními lávovými proudy, pozorovanými převážně pomocí satelitních snímků.[9][5] Termální anomálie a možné lávové proudy byly zaznamenány například v listopadu 2020 a lednu 2021 na jižních a jihozápadních svazích masivu Big Ben.[9]
V únoru 2016 pozorovala posádka výzkumné lodi Investigator přímo z moře erupci na Mawson Peaku, při níž byla pozorována záře lávy a výrony páry a sopečných plynů nad vrcholem.[7] Další výrazná aktivita byla zaznamenána v květnu 2023, kdy satelity Sentinel-2 a další senzory zachytily jasný lávový proud stékající po svahu Big Benu od kráteru Mawson Peak.[8][10]
Novější geologické práce a satelitní pozorování dokládají pokračující aktivitu Mawson Peaku i na počátku 20. let 21. století; erupce a výlevy lávy jsou proto považovány za součást probíhajícího eruptivního období, nikoli za izolované události.[5]
Historie výzkumu a výstupů
[editovat | editovat zdroj]Vrchol byl pojmenován v roce 1948 expedicí Australian National Antarctic Research Expeditions (ANARE) po australském geologovi a polárním badateli Siru Douglasu Mawsonovi, který ostrov navštívil v listopadu a prosinci 1929 jako vedoucí britsko-australsko-novozélandské antarktické expedice BANZARE.[11][12]
Sopečná aktivita byla v polovině 20. století zaznamenávána i v lodních denících plavidel, která Heardův ostrov navštěvovala v rámci zásobovacích a výzkumných plaveb; systematická geologická dokumentace je však vzhledem k odlehlosti a drsnému klimatu omezená.[5]
Během expedice ANARE v letech 1953–1954 byl podniknut jeden z prvních pokusů o výstup na vrchol Mawson Peak; jeho průběh a problémy způsobené počasím později popsal vedoucí výpravy John Béchervaise v článku „A problem of weather“.[13]
První úspěšný výstup na Mawson Peak se podařil až účastníkům soukromé Southern Indian Ocean Expedition vedené Warwickem Deacockem, kteří se na Heardův ostrov dopravili jachtou Patanela. Vrcholu dosáhli 25. ledna 1965 cestou od ledovce Gotley na jihozápadní straně masivu.[12] Druhý výstup následoval v roce 1983 a třetí zdokumentovaný výstup uskutečnila v lednu 2000 skupina australských horolezců, která vystoupila na vrchol novou cestou ze západu; v rámci výstupu byly pozorovány fumaroly se sirnými výrony v blízkosti vrcholu.[14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mawson Peak, Heard Island [online]. NASA, 16 March 2009 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Highest Mountains [online]. Geoscience Australia, 27 June 2014 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mawson Peak [online]. [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mawson Peak, Heard Island [online]. NASA, 16 March 2009 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 Heard – Global Volcanism Program [online]. Smithsonian Institution [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Volcanoes of the Antarctic Plate and Southern Oceans. Redakce LeMasurier, W. E.. [s.l.]: American Geophysical Union, 1990. ISBN 0-87590-172-7. (anglicky)
- 1 2 Big Ben volcano: Scientists witness 'amazing' eruption on remote Australian sub-Antarctic island. ABC News. 1 February 2016. Dostupné online [cit. 2025-11-28]. (anglicky)
- 1 2 Australian volcano near Antarctica captured on satellite spewing lava [online]. 30 May 2023 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Report on Heard (Australia) — May 2021 [online]. Global Volcanism Program, May 2021 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ One of Australia's two active volcanoes is erupting [online]. 29 May 2023 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mawson Peak [online]. Australian Antarctic Division [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 Heard Island – a history of exploration [online]. Australian Antarctic Division, 6 December 2004 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Béchervaise, J. A problem of weather. Journal of the Fell and Rock Climbing Club. 1962, s. 225–243. Dostupné online [cit. 2025-11-28]. (anglicky)
- ↑ Antarctica, Heard Island, Mawson Peak, New Route [online]. American Alpine Club, 2000 [cit. 2025-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BÉCHERVAISE, J., 1962. A problem of weather. Journal of the Fell and Rock Climbing Club. Roč. XIX, čís. 56, s. 225–243. Dostupné online [cit. 2025-11-28]. (anglicky)
- Volcanoes of the Antarctic Plate and Southern Oceans. Příprava vydání W. E. LeMasurier; J. W. Thomson. [s.l.]: American Geophysical Union, 1990. Dostupné online. ISBN 0-87590-172-7. (anglicky)
- Article. Aurora. Březen 2011, roč. 30, čís. 3. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mawson Peak na Wikimedia Commons - Mawson Peak – Global Volcanism Program (Smithsonian)
- Mawson Peak, Heard Island – NASA Earth Observatory
- Mawson Peak na Peakbagger.com