Terra nullius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Terra nullius je latinský výraz, který vychází z římského práva a znamená „země nikoho“, který byl převzat do mezinárodního práva a popisuje území, které nikdy nebylo subjektem svrchovanosti žádného státu, nebo takové na němž žádný dřívější vládce nevyjádřil nárok. Svrchovanost nad teritoriem, kterým je terra nullius může být obdržena skrze její okupaci, což může být v některých případech porušením mezinárodního práva nebo dohod. Termín je odvozen z papežské buly Papežská bula Terra nullius Urban II., která umožňuje křesťanským evropským státům zabírat území, která nejsou obydlená křesťany.

Současná terra nullius[editovat | editovat zdroj]

Bír Tavíl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bír Tavíl.

Na súdánsko-egyptské hranici je území v poušti zvané Bir Tawil, které má rozlohu 2060 km² a nepatří žádnému státu. Nárokuje si ho Američan Jeremiah Heaton, který zde chce založit království, aby jeho dcerka byla princeznou. V současné době čeká na uznání formálním správcem tohoto území, státem Egypt.[1]

Chorvatsko-srbská hranice[editovat | editovat zdroj]

     Kontrolováno Srbskem a nárokováno Chorvatskem.      Kontrolováno Chorvatskem, ale náleží Srbsku, podle Chorvatského nároku.

V důsledku hraničního sporu mezi Chorvatskem a Srbskem se na jaře roku 2015 začal domnívat Čech Vít Jedlička, že objevil území, které si nenárokuje žádná ze stran. Předmětné území o rozloze 7 km čtverečních, které nazval Liberland, je součástí dlouhodobého řešení mezi oběma státy a zřejmě spěje k dohodě. [2]

Území na chorvatsko-slovinské hranici[editovat | editovat zdroj]

Brezovica pri Metliki je vesnice ležící v jihovýchodní části Slovinska, asi 50 km od Záhřebu.

Brezovica Žumberačka je chorvatská vesnice, která je exklávou (obklopenou slovinskou vesnicí).

Toto je potvrzeno oběma stranami na katastru map, ačkoliv hraniční čáry se mírně liší a vznikají zde menší území, které nikomu nepatří.

Nenárokovaná území Antarktidy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Antarktický smluvní systém.

Ačkoliv některé země vznesli územní nároky na Antarktidu, většina Země Marie Byrdové nebyla nárokována žádným svrchovaným státem. Signatáři Antarktické dohody z roku 1959 se dohodly nevznášen nároky na Antarktidu. Spojené statky a Sovětský svaz si vzájemně udělili právo vznést uzemní nároky v Antarktidě.

Norský nárok na Zemi královny Maud nemá stanovenou jižní hranici. Takže jeho jižní část může být také nenárokována. Norsko oblast formálně anektovalo 12. června 2015.

Mezinárodní vody[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní vody.

Podle úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 se k mezinárodním vodám a mezinárodnímu mořskému dnu přistupuje podle principu společného dědictví světa.

Nebeská tělesa[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kosmická smlouva.

Podle smlouvy o meziplanetárním prostoru z roku 1967 se kosmický prostor včetně Měsíce a dalších nebeských těles nemůže žádný stát prosadit svrchovanost. Pro signatáře dohody jsou nebeská tělesa brána, de iure, jako společným děditstvím lidstva.

Smlouva se však netýká jednotlivců, kteří mohou nárokovat vlastnictví nebeských těles.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/muzi/343249-otec-jak-ma-byt-dcera-chtela-byt-princeznou-a-tak-ji-v-africe-zalozil-kralovstvi.html [online]. .  
  2. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]