Terra nullius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Terra nullius je latinský výraz, který vychází z římského práva a znamená „země nikoho“. Převzat byl do mezinárodního práva a popisuje území, které nikdy nebylo subjektem svrchovanosti žádného státu, nebo takové, na nějž žádný dřívější vládce nevyjádřil nárok. Svrchovanost nad teritoriem, kterým je terra nullius, může být obdržena skrze její okupaci, což může být v některých případech porušením mezinárodního práva nebo dohod. Termín je odvozen z papežské buly Terra nullius Urbana II., která umožňuje křesťanským evropským státům zabírat území, která nejsou obydlená křesťany.[zdroj?!]

Současná terra nullius[editovat | editovat zdroj]

Území Rozloha v km² Počet obyvatel Správa Nároky suverénních států
Antarktida 14 200 000 1 000–5 000
Flag of the Antarctic Treaty.svg
Sekretariát Antarktické smlouvy
FrancieFrancie Francie, NorskoNorsko Norsko, AustrálieAustrálie Austrálie, Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland, Spojené království Velká Británie, ArgentinaArgentina Argentina, ChileChile Chile
Bír Tavíl 2 060 0 Egypt Egypt
Gornja Siga 7 0 Chorvatsko Chorvatsko
Nárazníková zóna OSN na Kypru 346 10 000[1] Organizace spojených národů Organizace spojených národů KyprKypr Kypr, Severní KyprSeverní Kypr Severní Kypr
Zóna UNDOF 235 4 318 Organizace spojených národů Organizace spojených národů SýrieSýrie Sýrie, IzraelIzrael Izrael

Bír Tavíl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bír Tavíl.

Na súdánsko-egyptské hranici je území v poušti zvané Bir Tawil, které má rozlohu 2060 km² a nepatří žádnému státu. Nárokují si ho ale někteří jednotlivci. V současné době čeká na uznání formálním správcem tohoto území stát Egypt.[2]

Gornja Siga[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Gornja Siga.
     Kontrolováno Srbskem a nárokováno Chorvatskem.
     Nekontrolováno a nárokováno žádným státem (podle chorvatského nároku náleží Srbsku, podle srbského nároku patří Chorvatsku) – terra nullius.

Chorvatsko považuje za hranici původní tok Dunaje, naopak Srbsko tok současný. Na některá drobná území tak vznáší nárok obě země a čtyři nevelká území zůstávají nenárokována. V důsledku hraničního sporu mezi Chorvatskem a Srbskem se na jaře roku 2015 začal domnívat Čech Vít Jedlička, že objevil území, které si nenárokuje žádná ze stran.[zdroj?!] Předmětné území o rozloze 7 km čtverečních, které nazval Liberland, je součástí dlouhodobého řešení mezi oběma státy a zřejmě spěje k dohodě.[3]

Antarktida[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Antarktický smluvní systém.

Signatáři Antarktické dohody z roku 1959 se dohodli nevznášet nároky na Antarktidu. Existující územní nároky na Antarktidu jsou Antarktickým smluvním systémem pozastaveny a státy je tak v praxi nemohou uplatňovat. Část Antarktidy, Země Marie Byrdové, nebyla navíc nikdy nárokována žádným svrchovaným státem. Také norský nárok na Zemi královny Maud neměl doslovně stanovenou jižní hranici. Takže jeho nespecifikovaná jižní část mohla být také považována za nenárokovanou. Norsko však oblast formálně anektovalo 12. června 2015. Za terra nullius je (i přes výše uvedené) možné považovat celou Antarktidu.

UNFICYP[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nárazníková zóna OSN (Kypr).

Za terra nullius je do jisté míry možno považovat území, která jsou z preventivních důvodů spravována na mezinárodní úrovni. Kromě tohoto území a území níže uvedeného je pod formální správou OSN také Kosovo, de facto jej však spravuje mezinárodně neuznávaná vláda Republiky Kosovo. Kyperská zóna oddělující navzájem se neuznávající státy Kypr a Severní Kypr je z bezpečnostních důvodů pod správou OSN od roku 1974.

UNDOF[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí.

Zóna oddělující státy Izrael a Sýrii je od roku 1974 z bezpečnostních důvodů pod správou OSN. Státy spolu dlouhodobě soupeří o kontrolu nad Golanskými výšinami.

Oceány a vesmírná tělesa[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní vody[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní vody.

Podle úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982 se k mezinárodním vodám a mezinárodnímu mořskému dnu přistupuje podle principu společného dědictví světa.

Nebeská tělesa[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kosmická smlouva.

Podle smlouvy o meziplanetárním prostoru z roku 1967 nemůže na kosmický prostor včetně Měsíce a dalších nebeských těles žádný stát prosazovat svou svrchovanost. Pro signatáře této dohody jsou nebeská tělesa brána, de iure, jako tzv. „společné dědictví lidstva“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "About the Buffer Zone". unficyp.unmissions.org. United Nations Peacekeeping Force in Cyprus. 20 November 2015. Retrieved 10 March 2016.
  2. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  3. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]