Blahovičník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Eukalyptus)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Blahovičník

Blahovičník Eucalyptus bridgesiana
Blahovičník Eucalyptus bridgesiana
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: myrtovité (Myrtaceae)
Rod: blahovičník (Eucalyptus)
L'Her.
Distribution.eucalyptus.png
Druhy

viz text

Blahovičník (Eucalyptus), jinak česky nazývaný též eukalyptus, je rod obsahující více než 700 druhů subtropických až tropických stromů nebo keřů z čeledi myrtovitých původem z Austrálie a přilehlých oblastí, kde také tvoří 95 % lesů.

Některé druhy blahovičníků jako E. globulus se dobře aklimatizovaly na březích Středozemního moře. V Portugalsku byly vysázeny obrovské lesy na výrobu papíru. Byly rovněž vysazeny v severní Africe, včetně Alžírska, Maroka v Libye a Tuniska.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vyznačuje se dvojím typem listů. První typ mají mladé rostliny. Jedná se o oválné stříbrné listy. Druhý typ jsou podlouhlé zelené listy. Strom je stálezelený, ale některé tropické druhy své listy na konci období sucha ztrácejí. Květy jsou velmi různorodé. Skládají se z mnoha tyčinek, které mohou být bílé, krémové, žluté, růžové nebo červené. Zpočátku jsou tyčinky pevně uzavřeny v obalu (odtud také botanický název, pocházející z řeckého ευ καλυπτος, eu kalyptos – „dobře krytý“). Kůra má často hladký saténový vzhled a může být bílá, krémová, šedá a medě-zelená. K nejznámějším z mnoha druhů blahovičníku patří např.: Blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), Blahovičník citroníkový (Eucalyptus citriodora) nebo Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus). Menší druhy dosahují výšky necelých 10 metrů, ty největší pak i 100 metrů a řadí se tak k nejvyšším stromům na Zemi.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Většina druhů rodu je původem z Austrálie, pouze malé množství můžeme nalézt v blízkých oblastech, jako je Indonésie nebo Papua-Nová Guinea. Původní populace druhu Eucalyptus deglupta sahá na sever až do oblasti Filipín. Dohromady je jen 15 druhů původem mimoaustralských a devět druhů z toho se v Austrálii nevyskytuje.

Blahovičníky jsou široce pěstovány v tropických a teplých oblastech světa, například v Jižní i Severní Americe (Uruguay, Brazílie, Kalifornie, Ekvádor, Kolumbie, Chile, Havaj), Evropě (Řecko: nejvíce jih státu a ostrov Kréta; Itálie: většina jihu státu, Sardinie, Sicílie; Španělsko: severní a severozápadní oblasti, významné jsou v tomto směru Asturie, Bizkaia, Kantábrie a Galicie; Portugalsko: vyjma pevninských oblastí Azorské ostrovy; Africe (Etiopie, Uganda, Zimbabwe, Jihoafrická republika a Madagaskar) oblasti Středomoří, na Středním východě, v Číně, Srí Lance, Gruzii, Libanonu, Izraeli a na Indickém subkontinentu.

Lesní požáry, které zasáhly v minulých letech oblast Pyrenejského poloostrova zasáhly téměř výhradně blahovičníkové porosty, čímž ochránily lesy původních stromů.

V Itálii je nejčastěji pěstovaným druhem: blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis), který je dokonce pojmenován podle kláštera Camaldoli u Neapole, kde byl pěstován exemplář, jenž posloužil k vědeckému popisu místním botanikem Frederickem Dehnhardtem. Jako invazivní druh hrozí vytlačit pomaleji rostoucí dubové lesy a tím snížit druhovou diverzitu oblastí umělého vysazení,

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se zejména pro aromatické látky v listech a nekvalitní dřevo. Roste enormně rychle, v závislosti na klimatu, 3–10 m za rok.[1] Pokud je eukalyptus pěstován jako okrasná rostlina, je třeba jej zastřihovat, jinak může dorůst do obrovských rozměrů. Květy blahovičníku jsou zdrojem nektaru a tvoří nejhojnější produkci medu v Austrálii. Díky rychlému růstu a velké potřebě vody se vysazují do močálů a bažin, které vysušují a zabraňují tak šíření komárů a malárie.

Vedle výše zmíněných vlastností je eukalyptus známý svými účinky na dýchací ústrojí, zejména díky silicím eukalyptolu, které obsahuje v listech. Bylinný přípravek se využívá k léčbě zánětu průdušek, kašle, nachlazení nebo zánětu vedlejších nosních dutin.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. B. P. Kremer: Stromy, Ikar, 1995

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]