Papua Nová Guinea
| Nezávislý stát Papua Nová Guinea Independent State of Papua New Guinea Independen Stet bilong Papua Niugini Gau Hedinarai ai Papua-Matamata Guinea | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna: O Arise, All You Sons | |||
| Geografie | |||
|
| |||
| Hlavní město: | Port Moresby | ||
| Rozloha: | 462 840 km² (55. na světě) z toho 2 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod: | Mount Wilhelm (4509 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | UTC + 10, UTC + 11 | ||
| Poloha: | 6°18′ j. š., 147° v. d. | ||
| Geodata (OSM): | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 7 059 653 (106. na světě, 2011) | ||
| Hustota zalidnění: | 15 ob. / km² (207. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,516 (střední) (149. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | angličtina, tok pisin, hiri motu | ||
| Náboženství: | římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34% | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií) | ||
| Královna: | Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae[1] | ||
| Předseda vlády: | James Marape | ||
| Měna: | papujsko-guinejská kina (PGK) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 2 869[2] USD (153. na světě, 2014) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 598 PNG PG | ||
| MPZ: | PNG | ||
| Telefonní předvolba: | +675 | ||
| Národní TLD: | .pg | ||
 multimediální obsah na Commons
| |||
.svg)
Papua Nová Guinea, také Papua-Nová Guinea (anglicky Papua New Guinea, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), celým názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii.[3][4] Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989–1995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).
Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley. Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Papua Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Zdejší flóra je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.
Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domovinou je pro ježury, krokodýly, želvy, hady, asi deset druhů stromových klokanů a spatřit zde můžeme také několik druhů ptáků (např. rajky a kasuáry).
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]
Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).
V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.
Ostatní odvětví[editovat | editovat zdroj]
Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo Papuy Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).
Kriminalita[editovat | editovat zdroj]
Země se vyznačuje značnou mírou kriminality, a to včetně hlavního města Port Moresby, v němž dochází k vysokému počtu vražd, loupeží a znásilnění, díky čemu se řadí mezi nejnebezpečnější místa pro život vůbec. Zločiny často páchají zločinecké gangy, přičemž například ke vstupu do jednoho z nejznámějších místních gangů Raskol je potřeba kromě jiného znásilnit alespoň jednu ženu. K dalším více nebo méně rozšířeným formám kriminality v zemi patří ozbrojené soupeření místních kmenů a gangů, mrzačení a jiné domácí násilí páchané na ženách a sexuální násilí na ženách a dětech.[5][6]
U některých domorodých papuánských kmenů se podle některých zdrojů stále může objevovat praktikování rituálního kanibalismu.[6][7] Dalším problémem země je rozšířená víra zdejšího obyvatelstva v čarodějnictví a černou magii, která v některých případech vyúsťuje až k svépomocnému vyslýchání, brutálnímu mučení a případné popravě (upálení nebo stětí) údajné čarodějnice.[5][8]
Největší města[editovat | editovat zdroj]
- Port Moresby – 250 000 obyvatel (hlavní město)
- Lae – 76 000 obyvatel
- Arawa – 40 000 obyvatel
- Mount Hagen – 35 000 obyvatel
- Popondetta – 30 000 obyvatel
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bob Dadae named next Governor-General of Papua New Guinea [online]. ABC News [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-57-0. S. 89.
- ↑ BRADNOVÁ, Hana a kolektiv. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 599.
- ↑ a b Papua-Nová Guinea: Ohromující příroda, ale také gangy a nekontrolované násilí. ČT24 [online]. 2017-09-21 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b BARET, Daniel. Papua-Nový Guinea, místo kde jsou ženy masově znásilňovány, mučeny i upalovány. Reflex.cz [online]. 2013-11-17 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Nová Guinea: Výprava za kanibaly do míst, kde se před tisíci lety zastavil čas. Novinky.cz [online]. 2012-01-08 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
- ↑ MILENKOVIČOVÁ, Ivana. V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice. iDNES.cz [online]. 2013-04-12 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Papua Nová Guinea ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Papua Nová Guinea ve Wikislovníku- Článek „Válečníci z Vysočiny“ z časopisu Koktejl (1998)
- Článek „V Nagadě“ - O práci výzkumné stanice v džungli; náhled do života domorodců - časopis Reflex (2003)
- Papua New Guinea - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Papua New Guinea (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Papua New Guinea Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Papua New Guinea [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Papua New Guinea [online]. Rev. 2011-08-03 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: Papua Nová Guinea [online]. Businessinfo.cz, 2010-11-29 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12. (česky)
- JACKSON, Richard T; STANDISH, William. Papua New Guniea [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
