Papua-Nová Guinea
| Nezávislý stát Papua-Nová Guinea Independent State of Papua New Guinea Independen Stet bilong Papua Niugini Gau Hedinarai ai Papua-Matamata Guinea | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna: O Arise, All You Sons | |||
| Geografie | |||
|
| |||
| Hlavní město: | Port Moresby | ||
| Rozloha: | 462 840 km² (55. na světě) z toho 2 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod: | Mount Wilhelm (4509 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | UTC + 10, UTC + 11 | ||
| Poloha: | 6°18′ j. š., 147° v. d. | ||
| Geodata (OSM): | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 7 059 653 (106. na světě, 2011) | ||
| Hustota zalidnění: | 15 ob. / km² (207. na světě) | ||
| HDI: | ▲ 0,516 (střední) (149. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | angličtina, tok pisin, hiri motu | ||
| Náboženství: | římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34% | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií) | ||
| Královna: | Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae[1] | ||
| Předseda vlády: | James Marape | ||
| Měna: | papujsko-guinejská kina (PGK) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 2 869[2] USD (153. na světě, 2014) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 598 PNG PG | ||
| MPZ: | PNG | ||
| Telefonní předvolba: | +675 | ||
| Národní TLD: | .pg | ||
 multimediální obsah na Commons
| |||
.svg)
Papua-Nová Guinea, také Papua Nová Guinea (anglicky Papua New Guinea, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), celým názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii.[3][4] Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989 – 1995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).
Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.
Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
Zdejší flóra je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.
Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domovinou je pro ježury, krokodýli, želvy, hady, asi deset druhů stromových klokanů a spatřit zde můžeme také několik druhů ptáků (např. rajky a kasuáry).
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]
Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).
V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.
Zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.
Ostatní odvětví[editovat | editovat zdroj]
Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy-Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).
Největší města[editovat | editovat zdroj]
- Port Moresby – 250 000 obyvatel (hlavní město)
- Lae – 76 000 obyvatel
- Arawa – 40 000 obyvatel
- Mount Hagen – 35 000 obyvatel
- Popondetta – 30 000 obyvatel
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
- Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
- U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu a mezikmenových válek.[5]
- Nevysvětlitelná úmrtí se často připisují čarodějnicím a údajné čarodějnice jsou pronásledovány i vražděny.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bob Dadae named next Governor-General of Papua New Guinea [online]. ABC News [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Jména států a jejich územních částí. 4. rozšířené a přepracované. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-57-0. S. 89.
- ↑ BRADNOVÁ, Hana a kolektiv. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 599.
- ↑ "Tribal war in PNG Highlands prompts call for intervention". Radio New Zealand. 17. července 2015.
- ↑ "V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice". iDNES.cz. 12. dubna 2013.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Papua-Nová Guinea ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Papua-Nová Guinea ve Wikislovníku- Článek „Válečníci z Vysočiny“ z časopisu Koktejl (1998)
- Článek „V Nagadě“ - O práci výzkumné stanice v džungli; náhled do života domorodců - časopis Reflex (2003)
- Papua New Guinea - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Papua New Guinea (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Papua New Guinea Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Papua New Guinea [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Papua New Guinea [online]. Rev. 2011-08-03 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: Papua Nová Guinea [online]. Businessinfo.cz, 2010-11-29 [cit. 2011-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-12. (česky)
- JACKSON, Richard T; STANDISH, William. Papua New Guniea [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
