Papua-Nová Guinea

Papua-Nová Guinea Papua New Guinea Papua Niugini Papua–Matamata Guinea
vlajka znak
Hymna: O Arise, All You Sons
Geografie
Poloha Papuy-Nové Guineje
Hlavní město:	Port Moresby
Rozloha:	451 515 km² (55. na světě) z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmo:	UTC + 10, UTC + 11
Poloha:	6°22′ j. š., 146°6′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	7 059 653 (106. na světě, 2011)
Hustota zalidnění:	15 ob. / km² (207. na světě)
HDI:	▲ 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazyk:	angličtina, tok pisin, hiri motu
Náboženství:	římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34%
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Vznik:	16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
Královna:	Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae
Předseda vlády:	Sir Peter O'Neill
Měna:	papujsko-guinejská kina (PGK)
HDP/obyv. (PPP):	2 869 USD (153. na světě, 2014)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	598 PNG PG
MPZ:	PNG
Telefonní předvolba:	+675
Národní TLD:	.pg
multimediální obsah na Commons

Papua-Nová Guinea (nebo Papua Nová Guinea) je přímořský stát v Oceánii (termín Papua-Nová Guinea se používal do roku 1975 jako společný název dvou území pod australskou správou). Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Historie

Britská Nová Guinea v době kdy patřil mezi běžnou součást života Papuánců lov lebek

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989 – 1995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Geografie

Mapa

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

Podnebí

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Flora a fauna

Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

Ekonomika

Export

Nerostné bohatství

Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.

Průmysl

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

Zemědělství

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětví

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

Obyvatelstvo

Papuánci s čelenkami z rajčího peří

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy-Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).

Největší města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Papui-Nové Guineji.

• Port Moresby – 250 000 obyvatel (hlavní město)
• Lae – 76 000 obyvatel
• Arawa – 40 000 obyvatel
• Mount Hagen – 35 000 obyvatel
• Popondetta – 30 000 obyvatel

Zajímavosti

• Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
• Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
• U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu a mezikmenových válek.
• Nevysvětlitelná úmrtí se často připisují čarodějnicím a údajné čarodějnice jsou pronásledovány i vražděny.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Papua-Nová Guinea ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Papua-Nová Guinea ve Wikislovníku
• Článek „Válečníci z Vysočiny“ z časopisu Koktejl (1998)
• Článek „V Nagadě“ - O práci výzkumné stanice v džungli; náhled do života domorodců - časopis Reflex (2003)
• Papua New Guinea - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Papua New Guinea (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Papua New Guinea Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Papua New Guinea [online]. U.S. Department of State, 2011-08-10 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Papua New Guinea [online]. Rev. 2011-08-03 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: Papua Nová Guinea [online]. Businessinfo.cz, 2010-11-29 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
• JACKSON, Richard T; STANDISH, William. Papua New Guniea [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Autoritní data: GND: 4044569-0 | ISNI: 0000 0001 2296 5717 | LCCN: n81034915 | VIAF: 151781392 | WorldcatID: lccn-n81034915