Kolokázie jedlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKolokázie jedlá
alternativní popis obrázku chybí
Kolokázie jedlá (Colocasia esculenta)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď árónovité (Araceae)
Rod kolokázie (Colocasia)
Binomické jméno
Colocasia esculenta
(L.) Schott, 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolokázie jedlá (Colocasia esculenta) či též taro je druh jednoděložné rostliny z čeledi árónovité (Araceae). Jde o velmi starou kulturní rostlinu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velké, dlouze řapíkaté, srdčité až střelovité listy (dosahují výše i 2 m) vyrůstají z podzemních hlíz. Vícečetné květenství drobných květů bývá obaleno toulcem.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Hlízy (až 5 kg) jsou významnou součástí tradičního jídelníčku řady zemí Asie a Afriky. Používají se vařené, pečené, smažené, suší a melou se na mouku, vyrábí se z nich škrob, který má menší zrna a lepší dietetické vlastnosti než u brambor. Dužina hlíz má bílou až smetanovou barvu, jemnou chuť a po uvaření měkkou, až mírně rosolovitou konzistenci.Hodí se k přípravě polévek, kaší, příloh k masu, ale i sladkých dezertů. Řapíky a mladé listy tara a příbuzných rostlin se jedí jako zelenina, podobně jako mangold a špenát. Taro pěstovali a jedli již staří Číňané, Indové, Egypťané a Římané, v současné době se nejvíce používají v kuchyních Jihovýchodní Asie, Indonésie a Tichomoří. Místy je pěstována i jako okrasná rostlina. Hlízy některých odrůd obsahují škodlivou kyselinu šťavelovou, proto se doporučuje jejich důkladné tepelné zpracování, vodu po vaření hlíz je vhodné vylít. V České republice je taro dostupné především v obchodech s asijskými potravinami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Valíček, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha, Academia, 1989.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.new-agri.co.uk/06-1/countryp.html

Hlízy taro