Joe Biden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Joseph Biden)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Joseph Biden
Joe Biden official portrait 2013 cropped.jpg

47. Viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2009 – 20. ledna 2017
Prezident Barack Obama
Předchůdce Dick Cheney
Nástupce Mike Pence

Senátor Spojených států amerických
za stát Delaware
Ve funkci:
3. ledna 1973 – 15. ledna 2009
Předchůdce J. Caleb Boggs
Nástupce Ted Kaufman
Stranická příslušnost
Členství Demokratická

Narození 20. listopadu 1942 (77 let)
Scranton, Pensylvánie, USAUSA USA
Choť Neilia Hunterová (od 1966, † 1972)
Jill Tracy Jacobs (od 1977)
Rodiče Joseph Robinette Biden a Jean Biden
Děti tři z prvního a dvě z druhého manželství
Příbuzní Valerie Biden Owens[1], James Brian Biden a Francis William Biden (sourozenci)
Edward Francis Blewitt (praděd)
Natalie Biden a Robert Biden II (vnuci)
Sídlo Wilmington, Delaware
Alma mater Syracuse University, University of Delaware
Zaměstnání Politik
Profese politik, advokát a vysokoškolský učitel
Náboženství římskokatolické
Ocenění Hilal-e-Pakistan (2008)
Laetare Medal (2016)
Prezidentská medaile svobody (2017)
Řád svobody
Vítězný řád svatého Jiří
… více na Wikidatech
Podpis Joseph Biden, podpis
Webová stránka www.joebiden.com
Commons Joe Biden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Robinette Biden, Jr., zvaný Joe Biden [ˈdʒoʊsɨf rɒbɨˈnɛt ˈbaɪdən]IPA (* 20. listopadu 1942 Scranton, Pensylvánie, USA), je americký politik za Demokratickou stranu, který sloužil jako 47. viceprezident USA mezi lety 2009 až 2017 s prezidentem Barackem Obamou a jako senátor USA za stát Delaware mezi lety 1973 a 2009.

V roce 2020 kandiduje ve volbách prezidenta USA proti obhajujícímu Donaldu Trumpovi.[2]

Rodina a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Pensylvánii v rodině prodejce automobilů. V 10 letech se s rodiči přestěhoval do Claymontu ve státě Delaware. V roce 1961 vystudoval Archmere Academy v Claymontu a v roce 1965 vystudoval historii a politické vědy na University of DelawareNewarku. V roce 1968 získal titul doktora práv (Juris Doctor – J.D.) na Syracuse University.

V roce 1966 se poprvé oženil a se svou ženou Neilií Hunterovou měl tři děti. Jeho žena a dcera však zahynuly a oba synové byli těžce zraněni při autonehodě v roce 1972. Při vánočních nákupech nedala jeho žena totiž přednost při vjezdu na hlavní silnici nákladnímu vozu, který jejich auto srazil. Biden poté po dlouhou dobu dojížděl do Washingtonu více než hodinu vlakem ze svého domu ve Wilmingtonu. V roce 1977 se Biden podruhé oženil a v manželství s Jill Tracy Jacobsovou se narodila dcera Ashley (* 1981). Starší syn z prvního manželství Beau Biden (* 1969, zemřel 2015) byl právník, jenž v letech 2007–2015 z titulu generálního prokurátora zastával úřad ministra spravedlnosti státu Delaware.[3]

Mladší syn Hunter Biden (* 1970) je rovněž washingtonský právník. Jeho podnikatelské aktivity v posledních letech mají spojitost s ukončenou kauzou tzv. impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Od 12. května 2014 do dubna 2019 působil Hunter Biden jako člen představenstva ukrajinské firmy Burisma Holdings.[4][5] Burisma je soukromá firma založená v roce 2002, ovládaná přes formálně kyperskou firmu se sídlem v Limassolu, jejímž hlavním akcionářem je ukrajinský oligarcha Mykola Zločevskyj (bývalý ministr energetiky ve vládě prezidenta Viktora Janukovyče). Firma se zabývá těžbou zemního plynu na Ukrajině a obchodováním s plynem. Hunter Biden obdržel tento post, ačkoliv neměl žádné předchozí zkušenosti z tohoto oboru.[6][7] Měl však za sebou mj. členství ve správní radě Amtraku[8] nebo pozici výkonného viceprezidenta bankovní společnosti MBNA America[9]. Za svou činnost dostával Hunter Biden od Burismy přes jinou firmu měsíčně až 50 000 dolarů[10].

Kromě toho odletěli otec Joe a syn Hunter Bidenové v prosinci 2013 na palubě vládního letadla Air Force Two na oficiální návštěvu do Číny. Po návratu do Spojených států obdržela Hunterova malá poradenská firma Rosemont Seneca[11] smlouvu v souvislosti s projektem za 1,5 miliardy dolarů od čínské vlády[12][13] pro čínský investiční fond BHR Partners, pro který Hunter Biden pracoval a který v roce 2013 založil podnikatel Jonathan Li.[14] BHR Partners investoval peníze mj. do čínské technologické společnosti Megvii, která spolupracuje s čínskou vládou za účelem sledování muslimských Ujgurů v západočínské provincii Sin-ťiang.[11] Hunter Biden měl v úmyslu odstoupit v říjnu 2019 ze své funkce v této čínské společnosti, aby nekomplikoval nastávající volební boj svého otce. Kromě toho slíbil, že by v případě zvolení Joea Bidena prezidentem USA již nepracoval pro žádnou zahraniční společnost.[15]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 začal Joe Biden pracovat jako právník ve Wilmingtonu. V roce 1970 byl zvolen do okresní rady v New Castle, kde pracoval do roku 1972.

V roce 1972 uspěl ve volbách do Senátu Spojených států ve státě Delaware. Svůj mandát nastoupil 3. ledna 1973; stal se pátým nejmladším senátorem v celé historii USA. Poté porazil své republikánské vyzyvatele ve všech dalších volbách v letech 1978 (James H. Baxter, Jr.), 1984 (John M. Burris), 1990 (M. Jane Brady), 1996 a 2002 (Raymond J. Clatworthy) a 2008 (Christine O'Donnellová).

K roku 2009 byl šestým nejdéle sloužícím senátorem v Kongresu USA. Členem Senátu byl šest volebních období, nepřetržitě od ledna 1973 do 15. ledna 2009, kdy na funkci rezignoval jako zvolený viceprezident USA. Byl také předsedou vlivného senátního Výboru pro zahraniční vztahy (Foreign Relations Committee) a Výboru pro soudnictví (Judiciary Committee). Delawareská guvernérka Ruth Ann Minnerová na uprázdněné místo jmenovala dlouholetého člena senátu tohoto státu Teda Kaufmana. V doplňovacích senátních volbách v listopadu 2010 byl pak novým senátorem zvolen demokrat Chris Coons.

V roce 1988 neúspěšně usiloval o prezidentskou kandidaturu za Demokratickou stranu. V roce 2008 svou prezidentskou kandidaturu stáhl 3. ledna po primárkách v státě Iowa. Dne 23. srpna 2008 oznámil prezidentský kandidát Barack Obama, že za kandidáta na místo viceprezidenta USA za demokraty si vybral Joe Bidena, který mj. v Senátu zastával post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.[16]

Večer 2. října 2008 absolvoval Biden jedinou televizní diskusi s viceprezidentskou protikandidátkou Sarah Palinovou. Diskuse byla klidná, ale nepřesvědčivá. Podle výsledků průzkumů veřejného mínění zadaných americkými televizemi CNN a CBS, provedených po duelu, byl Biden prohlášen vítězem debaty. Zároveň ale podle velké většiny diváků si Palinová vedla lépe, než očekávali.[17][18][19]

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Biden na demokratické kandidátce společně s Barackem Obamou v prezidentských volbách a byl zvolen viceprezidentem USA.

3. ledna 2009 složil Biden opět senátorský slib do rukou viceprezidenta Cheneyho a mandátu se vzdal 15. ledna. Následně guvernér státu Delaware jmenoval jeho nástupce Teda Kaufmana, který zaujal místo v Senátu USA na další dva roky, než v roce 2010 došlo k předčasným senátním volbám na uvolněný post.

Viceprezidentem USA se stal po složení slavnostního slibu v poledne 20. ledna 2009 krátce před slibem prezidenta Obamy. Biden se stal prvním politikem státu Delaware ve funkci viceprezidenta USA a také prvním římským katolíkem v tomto úřadu.

Kampaň před prezidentskými volbami 2020[editovat | editovat zdroj]

Během kampaně před volbou prezidenta USA 2020 se Biden dopustil mnoha slovních přešlapů. Současný prezident USA Donald Trump o něm prohlásil: „Opravdu někdo věří, že je mentálně fit na to, aby byl prezidentem?“ Sám Biden připustil, že je „stroj na přežblepty“.[20] Biden byl během úvodních měsíců kampaně považován za nadějného uchazeče o kandidáta vybraného z předvoleb Demokratické strany. Jeho podpora však začala postupně opadat, kvůli čemuž se rozhodl v listopadu 2019 kandidovat newyorský miliardář Michael Bloomberg.

Během hlasování v demokratických primárkách v několika prvních státech dosáhl Biden špatných výsledků – 4. místo v Iowě, 5. místo v New Hampshiru a 2. místo s velkým odstupem za Berniem Sandersem v Nevadě. Jeho kampaň revitalizovalo přesvědčivé vítězství v Jižní Karolíně v sobotu 29. února.[21] V neděli 1. března ukončil svou kandidaturu a podpořil Bidena Pete Buttigieg, o den později udělala totéž Amy Klobucharová. V předvečer volebního superúterý Bidena podpořil také Beto O'Rourke, který prezidentskou kampaň ukončil 1. listopadu 2019.[22] Po Bidenově vítězství v 10 ze 14 států v úterý 3. března a celkovém vedení v počtu volitelů (před druhým Sandersem) ukončil svou kampaň a vyjádřil podporu Bidenovi také newyorský mediální magnát Michael Bloomberg.[23] K 9. březnu 2020 podpořili Bidena další bývalí kandidáti Cory Booker, John Delaney, Kamala Harris, Deval Patrick a Tim Ryan.[24] Podle volebního modelu zpravodajského webu FiveThirtyEight byl Joe Biden po tzv. superúterý již jasným favoritem primárních voleb Demokratické strany.[25]

Po odstoupení senátora Bernieho Sanderse z primárek se stal Biden jediným vážným uchazečem o kandidaturu v rámci Demokratické strany. Jeho kampaň však byla brzděna koronavirovou krizí. Biden se zavázal, že si jako tzv. running mate, tedy kandidáta respektive kandidátku na viceprezidenta Spojených států, vybere jen ženu. Byl znám následující seznam možných kandidátek (v abecedním pořadí):

Dne 11. srpna 2020 oznámil Biden, že jeho spolukandidátkou (running mate) se stala senátorka USA z Kalifornie Kamala Harris.

Dne 18. srpna 2020 byl Joe Biden oficiálně nominován jako prezidentský kandidát za Demokratickou stranu.[2]

Národní protiraketová obrana[editovat | editovat zdroj]

Joe Biden je znám jako dlouholetý kritik programu Národní raketové obrany, neboť podle něj odvádí pozornost a prostředky od mnohem reálnějších hrozeb. Nestavěl se proti výzkumu protiraketových systémů, ale v červnu 2002 odsoudil prezidenta George W. Bushe za jednostranné vypovězení smlouvy s Ruskem o omezení systémů protiraketové obrany (smlouva ABM). Podle Bidena šlo o krok, který podkopal snahy USA o omezení šíření jaderných zbraní.[26]

Obamova administrativa, ve které Biden sloužil jako viceprezident, pokračovala v budování protiraketové obrany v RumunskuPolsku navzdory ostrým protestům ze strany Ruska,[27] které americkou protiraketovou obranu v Evropě označilo za porušení Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože systém by mohl být využit i k odpálení jaderných střel.[28] V roce 2010 vedl úspěšné administrativní úsilí k senátnímu odsouhlasení nové smlouvy START s Ruskem o snížení počtu strategických zbraní.[29]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Joe Biden prohlásil, že v souladu s výsledkem procesu Roe vs. Wade by stát měl zaujímat neutrální stanovisko k interrupcím – neměl by je zakazovat, ale ani financovat z federálních zdrojů. Podpořil však Zákon o zákazu částečného porodu, týkající se kontroverzní interrupční metody IDX.[zdroj?]

V červnu 2019 Biden přestal podporovat Hyde Amendment platný od roku 1976, legislativní usnesení blokující federální finanční podporu pro interrupci kromě případů ohrožení života matky, incestu a znásilnění.[30]

V roce 1994 se Biden významně podílel na prosazení Zákona o potlačování násilných trestných činů a o vymáhání zákona, který například omezil dostupnost některých poloautomatických střelných zbraní a definoval šedesát nových trestných činů, za něž je možno pachatele odsoudit k trestu smrti.[zdroj?]

V roce 1996 podpořil Zákon na obranu manželství, který deklaruje, že žádný z členských států federace není povinen považovat partnerství dvou osob stejného pohlaví za manželství, i kdyby toto partnerství bylo za manželství považováno v nějakém jiném členském státě. Federální vláda dokonce takové partnerství za manželství považovat nesmí.[zdroj?]

Joe Biden podporuje federální financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. V roce 1998 hlasoval proti zákazu klonování lidí.[zdroj?]

Biden byl tím, kdo jako první promluvil o manželství homosexuálů během kampaně za lidská práva v Los Angeles v roce 2012. Podporuje také zákon, který by zakazoval propouštět lidi kvůli jejich sexuální orientaci.[31] Nesouhlasí s trestem smrti za homosexuální pohlavní styk, který se od dubna 2019 po zavedení islámského práva šaría uplatňuje v Sultanátu Brunej, a prohlásil, že kamenovat lidi za homosexualitu nebo nevěru je otřesné a nemorální.[32]

Během prezidentské televizní debaty 27. června 2019 senátorka Kamala Harrisová vyčetla Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy (tzv. desegregation busing) do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol nařízené v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[33][34] Biden se hájil tím, že podporoval desegregaci škol prováděnou na místní úrovni, ale byl proti prosazování této politiky federální vládou.[34]

Biden slíbil zastavení výstavby americko-mexické hraniční zdi.[35] Podporuje pozitivní diskriminaci (tzv. affirmative action),[36] ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny (zvláště Afroameričané a Hispánci).

V květnu 2020 Biden uvedl: „Jestli máte problém rozhodnout se, zda volit mne nebo Trumpa, pak nejste černoch“. Výrok zkritizovala poradkyně prezidenta Donalda Trumpa Katrina Piersonová, uvedla: „On si opravdu myslí, že on, 77letý běloch, má diktovat černochům, jak se mají chovat.“ Výrok byl také kritizován z řad afroameričanů. Černošský senátor za Republikánskou stranu Tim Scott z Jižní Karolíny uvedl: „Něco tak arogantního a blahosklonného jsem už dlouho neslyšel“ a dále řekl: „Říká 1,3 milionu amerických černochů, že nejsou černoši? Kdo si sakra myslí, že je?“ [37]

Joe Biden v roce 2020 uvedl, že je proti plánům na vrty pro ropu a plyn v severních arktických oblastech Aljašky, který v tu dobu dokončovala Trumpova administrativa.[38]

Biden podporuje zvýšení daní pro firmy a zpřísnění regulace podnikání oproti stavu na konci volebního období prezidenta Trumpa.[39][40][41]

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Biden připíjí na počest čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během jeho návštěvy Spojených států 25. září 2015

V roce 1999 podpořil nálety NATO na Srbsko.[42] Jako předseda zahraničního výboru amerického Senátu prohlásil 10. října 2002, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 Biden hlasoval pro válku v Iráku.[43] V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci NATO v Libyi.[44] Co se týče občanské války v Sýrii, obhajoval Biden vyzbrojování protivládních povstalců.[45] Je pro zachování sankcí proti Rusku. O Bidenovi se očekává, že s ním půjde hladčeji vyjednat dohody s Čínou.[46]

V říjnu 2014 obvinil Turecko, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, že v boji proti syrské vládě podporovaly teroristické organizace An-Nusrá a Al-Káida i další džihádistické radikály proudící do Sýrie z celého světa. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan požadoval od Bidena omluvu a prohlásil, že pokud se neomluví, stane se pro něj Biden minulostí.[47] Biden, který označil Erdoğana za svého „starého přítele“, se následně za svá slova o turecké podpoře islamistů Erdoğanovi omluvil.[48] O dva roky později označil Kurdskou stranu PKK bojující proti Turecku za vytvoření nezávislého kurdského státu za „teroristickou organizaci“.[49]

Bidenův syn Hunter Biden byl krátce po Euromajdanu na Ukrajině v roce 2014 přijat jako člen představenstva ukrajinské plynařské firmy Burisma Holdings.[10] Firma byla na Ukrajině a ve Velké Británii vyšetřována pro podezření z korupce a tehdejší ukrajinský generální prokurátor, který korupci vyšetřoval, byl po údajném nátlaku viceprezidenta Bidena a ministra zahraničí Johna Kerryho na vládu prezidenta Petra Porošenka z důvodu očisty prokuratury odvolán ze své funkce.[50] Vyšetřování bylo později kvůli nedostatku důkazů britským soudem zastaveno.[51]

Obvinění ze sexuálního napadení a nevhodných doteků[editovat | editovat zdroj]

Biden má dlouhodobý problém, že se nevhodně dotýká cizích žen a dětí,[52] vysloužil si proto přezdívku 'Creepy Joe'.[53] Některé postižené ženy si na jeho chování stěžovaly. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová prohlásila, že Biden by měl pochopit, že „osobní prostor je důležitý“.[54]

V březnu 2019 bývalá členka nevadského státního shromáždění, Lucy Flores, obvinila Bidena, že během jednoho kampaňového shromáždění v Las Vegas v roce 2014 k ní Biden přišel zezadu, položil ruce na její ramena, přičichl si k jejím vlasům a políbil ji bez jejího souhlasu na temeno hlavy.[55] Amy Lapos, bývalá poradkyně kongresmana Jima Himese, řekla, že se jí Biden dotkl nesexuálním, leč nepatřičným způsobem, když ji v roce 2009 přidržel hlavu, přiblížil svůj obličej k jejímu a otřel se svým nosem o její nos.[56] Krátce nato přišly další dvě ženy s obviněními nevhodného a sexuálně sugestivního chování Joea Bidena vůči nim. D. J. Hillová řekla, že jí Biden přejížděl rukou z ramen dolů po zádech a Caitlin Caruso vypověděla, že jí Biden položil ruku na stehno.[57][58] Na začátku dubna 2019 se ozvaly další tři ženy, které vypověděly, že se jich v minulosti Joe Biden dotýkal nevhodným způsobem a prokazoval jim „nechtěné zalíbení“.[59]

Od dubna 2019 přišlo na veřejnost obvinění Tary Reade, která byla v roce 1993 praktikantkou v týmu tehdejšího senátora USA Bidena. Readeová tvrdí, že se jí Biden v té době několikrát nevhodně dotýkal na ramenou a krku.[60] V roce 2020 navíc Bidena obvinila z toho, že na ni v roce 1993 v prázdné místnosti ve Washingtonu sexuálně zaútočil. Biden ji měl v nestřežený okamžik přitisknout ke zdi, sáhnout jí rukou pod sukni a kalhotky a penetrovat ji svými prsty. Údajně jí také přitom dal návrh, aby spolu odešli jinam, což ona odmítla a vyprostila se z jeho sevření.[61][62] 9. dubna 2020 Readeová podala na washingtonské policii trestní oznámení o tomto činu z roku 1993.[63][64][65] Případ je v současnosti „neaktivní“.[66] Bidenovi byla otázka o tomto (údajném) znásilnění položena téměř měsíc poté, co obvinění vyšlo na veřejnost. Ve vstupu kanálu MSNBC o tom Biden řekl: „Není to pravda. Jednoznačně říkám, že se to nikdy nestalo, a také že ne. Nikdy se to nestalo.“[67] Nancy Pelosiové se média též zeptala na Bidenovo obvinění ze znásilnění, na což ona řekla, že žádný z Bidenova týmu z té doby si nepamatuje na žádné obvinění. Naproti tomu má Tara Reade k dispozici svědectví čtyř lidí, kterým se o svém (údajném) znásilnění svěřila již v roce 1993. Navíc existuje video, kterým se do televizního pořadu moderátora stanice CNN Larryho Kinga tehdy dovolala Tařina matka a o Bidenově sexuálním útoku s Kingem hovoří.[68]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joe Biden na anglické Wikipedii.

  1. John M. Broder: Father’s Tough Life an Inspiration for Biden. In: The New York Times. 23. října 2008. Dostupné online. [cit. 2020-08-19]
  2. a b Democratic National Convention
    Democratic Party Streams
    [online]. Wisconsin: 2020 Democratic National Convention, 2020-08-18 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
     
  3. DELAWARE DEPARTMENT OF ELECTIONS. State of Delaware 2006 Election Results. [s.l.]: Delaware Department of Elections, November 7, 2006. Dostupné online. S. 2. (anglicky) 
  4. BIDDER, Benjamin a KRÖGER, Michaelː Hunter Biden, Sohn des US-Vizepräsidenten, arbeitet für ukrainischen Gaskonzern (Hunter Biden, syn amerického viceprezidenta, pracuje pro ukrajinský plynařský koncern). Der Spiegel, [1], 14. května 2014 (německy).
  5. HEMINGWAY, Mollie: 9 Questions To Ask About Biden’s Work With A Gas Company In Ukraine (Devět otázek, na které bychom se měli ptát ohledně Bidenovy práce pro plynařskou společnost na Ukrajině). The Federalist, [2], 13. května 2014 (anglicky).
  6. Burisma.com: Board of Directors. burisma.com [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-14. 
  7. The Biden family's strange business history. Politico. 3. srpna 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ANDREW GLASS. A Younger Biden Goes the Extra Miles for Amtrak. POLITICO [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ENTOUS, Adam. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b VOGEL, Kenneth P.; MENDEL, Iuliia. Biden Faces Conflict of Interest Questions That Are Being Promoted by Trump and Allies. The New York Times. 2019-05-01. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. a b Chinese Fund Backed by Hunter Biden Invested in Technology Used to Surveil Muslims. The Intercept. May 3, 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Peter Schweizer: China Seeks Influence Through Proxies, Trump's Adult Children. The Weekly Standard. 10. dubna 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Author Alleges China Used Business Deals to Influence Families of Mitch McConnell, Joe Biden. The Wall Street Journal. 15. března 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Will Hunter Biden Jeopardize His Father’s Campaign?. The New Yorker. 1. července 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Hunter Biden to step down from board of Chinese-backed private-equity firm: Candidate’s son says he won’t work for any foreign-owned companies if his father is elected president [online]. Dostupné online. (anglicky) , 13. října 2019.
  16. Novinky.cz: Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta, 23. 8. 2008
  17. Spojené státy mají za sebou ostře sledovanou debatu kandidátů na post viceprezidenta
  18. Debata Palinová-Biden skončila bez osobních útoků
  19. viceprezidentský duel: Palinová překvapila, Biden zvítězil
  20. Joe Biden sází jeden přežblept za druhým. Nemá na to, aby byl prezident, útočí Trump. Aktuálně.cz [online]. 16. srpna 2019. Dostupné online. 
  21. PACE, Julie. Analysis: Biden positions himself as leading moderate. Associated Press [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. PEOPLES, Steve. On Super Tuesday eve, Biden gets boost from former rivals. Associated Press [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. NIQUETTE, Mark. Michael Bloomberg Ends Presidential Bid, Endorses Joe Biden. Bloomberg [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Booker endorses Biden, says he’ll ‘restore honor’ to office. Associated Press [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Who Will Win The 2020 Democratic Primary? [online]. FiveThirtyEight [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Obama si za svého spolukandidáta zvolil silného kritika protiraketové obrany. www.greenpeace.org [online]. [cit. 2008-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19. 
  27. Rusko chce s postsovětskými spojenci vybudovat vlastní protiraketový štít. Česká televize [online]. 8. června 2016. Dostupné online. 
  28. Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení. Česká televize [online]. 13. května 2016. Dostupné online. 
  29. As the Ground Shifts, Biden Plays a Bigger Role. The New York Times [online]. 2010-12-11. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  30. Planned Parenthood Backs Biden, Seeing A 'Life And Death Election' Ahead. NPR.org [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. VP's LGBT comments raise eyebrows. Politico.com [online]. Dostupné online. 
  32. Brunei defends tough new Islamic laws against growing backlash. www.reuters.com. 30. března 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  33. OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  35. Biden says border wall construction will stop if he’s elected president. Dallas News [online]. 2020-08-05. Dostupné online. 
  36. Joe Biden's dicey past on racial issues could come back to bite him in the 2020 Democratic primaries. Business Insider [online]. 25. dubna 2019. Dostupné online. 
  37. Kdo chce volit Trumpa, není černoch, řekl Biden. Za výrok se omluvil Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/joe-biden-donal-trump-kandidat-prezidentske-volby-usa-vyrok-omluva.A200523_114824_zahranicni_aug [online]. Idnes.cz [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  38. Trump and Biden wrangle over climate change at first debate. Science [online]. 2020-09-30. Dostupné online. 
  39. Vyšší daně a větší regulace. Investoři se připravují na příchod Bidena do Bílého domu. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-07-07. Dostupné online. 
  40. Joe Biden pledges to roll back Trump's corporate tax cuts on 'day one,' saying it won't hurt businesses' ability to hire. Business Insider [online]. Dostupné online. 
  41. Biden pledges to roll back Trump's tax cuts: 'A lot of you may not like that'. FOXBusiness [online]. 2020-06-30. Dostupné online. 
  42. Gordon, Michael R. (24. srpna 2008). "In Biden, Obama chooses a foreign policy adherent of diplomacy before force". The New York Times.
  43. Richter, Paul; Levey, Noam N. Joe Biden respected – if not always popular – for foreign policy record. Los Angeles Times. 24. srpna 2008.
  44. MEMOLI, Michael A. LA Times. Kadafi death: Joe Biden says 'NATO got it right' in Libya [online]. 20. října 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Who to Blame If Arming the Syrian Rebels Goes Wrong. The Atlantic. 18. září 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Biden 'smoother' to deal with. Globaltimes [online]. Dostupné online. 
  47. CARTER, Chelsea J.; BRUMFIELD, Ben; MAZLOUMSAKI, Sara. Vice President Joe Biden apologises to Turkey, UAE. edition.cnn.com. CNN, 6. října 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Joe Biden Is the Only Honest Man in Washington. Foreign Policy. 7. října 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Biden says Kurdish PKK is a 'terror group plain and simple' [online]. Deutsche Welle, 23. ledna 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Úder proti Bidenovi přichází z Kyjeva. Novinky.cz [online]. 21. května 2020. Dostupné online. 
  51. Trump’s Ukraine controversy cast spotlight on Hunter Biden’s business dealings. Fox News. 24. září 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  52. MCGANN, Laura. Lucy Flores isn’t alone. Joe Biden’s got a long history of touching women inappropriately. [online]. 29. března 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ‘Creepy Joe’ Biden made women uneasy. Sorry shouldn’t be the hardest word. The Guardian [online]. 7. dubna 2019. Dostupné online. 
  54. Příliš náklonnosti škodí. Joe Biden čelí nařčení z nevhodného chování vůči ženám. Česká televize [online]. 3. dubna 2019. Dostupné online. 
  55. O'CONNORS, Lydia. Ex-Nevada Assemblywoman Says Joe Biden Inappropriately Kissed Her. Huff Post [online]. 2019-03-29 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  56. NEIL, Vigdor. Connecticut woman says then-Vice President Joe Biden touched her inappropriately at a Greenwich fundraiser in 2009". Hartford Courant [online]. Hartford Courant [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  57. https://www.nytimes.com/2019/04/02/us/politics/joe-biden-women-me-too.html
  58. https://thehill.com/homenews/campaign/437069-two-more-women-accuse-biden-of-inappropriate-touching
  59. https://www.washingtonpost.com/politics/biden-says-hell-adjust-his-physical-behavior-as-three-more-women-come-forward/2019/04/03/94a2ed2c-5622-11e9-8ef3-fbd41a2ce4d5_story.html
  60. https://web.archive.org/web/20200401210312/https://www.theunion.com/news/nevada-county-woman-says-joe-biden-inappropriately-touched-her-while-working-in-his-u-s-senate-office/
  61. https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
  62. https://www.washingtonpost.com/politics/sexual-assault-allegation-by-former-biden-senate-aide-emerges-in-campaign-draws-denial/2020/04/12/bc070d66-7067-11ea-b148-e4ce3fbd85b5_story.html
  63. https://apnews.com/d922da60baa91121f4529fe51a0fd55a
  64. https://web.archive.org/web/20200414043025/https://www.nytimes.com/2020/04/12/us/politics/joe-biden-tara-reade-sexual-assault-complaint.html
  65. https://www.npr.org/2020/04/19/837966525/on-the-record-a-former-biden-staffers-sexual-assault-allegation
  66. https://www.foxnews.com/politics/tara-reade-dc-police-biden-sexual-assault-complaint-inactive
  67. https://www.washingtonpost.com/politics/2020/04/30/who-is-tara-reade-biden-accuser/
  68. https://www.youtube.com/watch?v=tKVbxE8bJrA
  69. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  70. ჯოზეფ ბაიდენი თბილისში. რადიო თავისუფლება [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (gruzínsky) 
  71. VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  72. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (ua) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]