Hnutí BDS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hnutí Boycott, Divestment and Sanctions
Zkratka BDS
Vznik 9. června 2005
Typ Nezisková organizace
Účel Bojkot Aktivismus
Hlavní orgán Palestinian BDS National Committee (BNC)
Oficiální web bdsmovement.net
Demonstrace BDS před Školou orientálních a afrických studií v Londýně. duben 2017.

Boycott, Divestment and Sanctions Movement (doslovně česky: Hnutí Bojkot, Stažení investic a Sankce) (také známé jako BDS a Hnutí BDS) je globální kampaň snažící se zvýšit ekonomický a politický tlak na Izrael, aby došlo k naplnění stanoveným cílům hnutí: konec izraelské okupace a kolonizace Palestinských území a Golanských Výšin, rovnoprávnost pro arabsko-palestinské občany Izraele a uznání práva na návrat palestinských uprchlíků.

Kampaň je organizována a koordinována Palestinským národním výborem BDS. Kampaň byla zahájena dne 9. července 2005 více než 170 palestinskými nevládními organizacemi s cílem prosazení podpory Palestiny bojkotem Izraele, stažením investic z Izraele a uplatněním mezinárodních sankcí proti Izraeli. S odvoláním na platné rezoluce OSN a na odkaz kampaní proti apartheidu v Jižní Africe,[1] kampaň BDS volá po "různých formách bojkotu Izraele, dokud nebudou splněny závazky vyplývající z mezinárodního práva".[2] Protesty a konference na podporu kampaně se konají v mnoha zemích po celém světě.

Příznivci BDS porovnávají hnutí s Hnutím proti apartheidu ve 20. století a vidí své akce podobné bojkotům Jižní Afriky během apartheidu, situaci v Izraeli přirovnávají k apartheidu.[3][4][5] Kritici BDS vehementně popírají obvinění, že Izrael je apartheidní stát, tvrdí mimo jiné, že v Izraeli (mimo Západní břeh) "Židé a Arabové žijí volně ve společných sousedstvích...není vynucována segregace", a že Arabové a Židé spolu přicházejí do styku v každém nákupním centru, restauraci, nebo v nemocnici v Izraeli.[6]

Kritici dále tvrdí, že hnutí BDS odrazuje Palestinské vedení od současných jednání s Izraelem,[7] je antisemitské,[8][9] připomíná historické protižidovské bojkoty jako Nacistický bojkot židovských obchodů[10][11] a že to je forma antisemitického Antisionismu[12][13], který podporuje delegitimizaci Izraele.[14][15]

Rozsah, účinnosti a morální otázka hnutí BDS je předmětem četných diskusí.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Jedním z cílů stanovených při založení Arabské ligy v roce 1945 bylo "postihnout další židovský rozvoj v Palestině pomocí bojkotu sionistického zboží". Na podporu byla založena ústřední kancelář pro bojkot. Po vzniku Izraele v roce 1948 byl bojkot židovského vývozu z Palestiny změněn na bojkot izraelského zboží i služeb. Primárně byl bojkot zaměřen na přímý bojkot izraelského zboží, sekundárně byl vyvíjen tlak na státy a instituce neobchodovat s Izraelem, terciárně byl vyvíjen tlak na firmy z nezúčastněných třetích zemí, aby neobchodovaly s firmami se vztahy s Izraelem.[16]

Marc Greendorfer soudí, že Hnutí BDS má kořeny v bojkotu Izraele Arabskou ligou a sdílí s ním jméno, poslání, úkoly, metodiku i cíle.[17]

Během Druhé intifády začali Palestinci vzbuzovat mezinárodní solidaritu a vzniklá podpora mohla být využita k vývoji tlaku na Izrael nenásilným způsobem.[18][19] V roce 2002, organizace v Evropě, v Austrálii, ve Spojených státech, a na Palestinských územích volají po bojkotu izraelských institucí, včetně akademických a kulturních.[20] Palestinští akademici a intelektuálové volají také po bojkotu v říjnu 2003.[20] V roce 2004 nabraly pokusy o koordinaci bojkotu na síle po zahájení stavby izraelské separační bariéry na Západním břehu.[18] V dubnu 2004 byla založena Palestinská kampaň za akademický a kulturní bojkot Izraele (Palestinian Campaign for the Academic and Cultural Boycott of Israel; PACBI).[21] Jedním ze zakladatelů byl Omar Barghouti.[22][23]

Dne 9. července 2005, v den prvního výročí vydání poradního názoru Mezinárodním soudním dvorem (anglicky International Court of Justice - ICJ) označující Separační bariéru na Západním břehu za porušení mezinárodního práva[24], velké množství organizací reprezentujících Palestince v Izraeli, Palestině a v zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství k bojkotu, stažení investic a k sankcím proti Izraeli, dokud nebude jednat v souladu s mezinárodním právem a s Všeobecnou deklarací lidských práv.[25] Na první palestinské BDS konferenci, pořádané v Ramalláhu v listopadu 2007, byl založen Palestinian BDS National Committee (BNC) jako orgán pro celosvětovou koordinaci kampaní Hnutí BDS.[25] Hlavní příklad a zdroj inspirace hnutí je bojkot Jižní Afriky Hnutím proti apatheidu ve 20. století [26]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boycott, Divestment and Sanctions na anglické Wikipedii.

  1. Mitchell G. Bard. Israel and the Campus: The Real Story [online]. AICE, 2012. [1]. (anglicky) 
  2. Charles Tripp (25 February 2013). The Power and the People: Paths of Resistance in the Middle East. Cambridge University Press, 125. ISBN 978-0-521-80965-8. 
  3. "Boycotts that aid the Palestinians", Ben White, Al Jazeera, 16 August 2013.
  4. "What's So Wrong With BDS?"
  5. "Israel is new South Africa as boycott calls increase", Jonathan Owen, The Independent, 3 June 2012.
  6. http://www.latimes.com/opinion/op-ed/la-oe-oren-israel-apartheid-20140518-story.html
  7. "Final score: Dershowitz 137, BDS 101", 2015-11-03. 
  8. "Is BDS Hate Speech?"
  9. Foxman, Abraham.
  10. Jews and the Left: The Rise and Fall of a Political Alliance, Chapter Two: Anti-Semitism and support for Jewish rights: an analysis of socialist attitudes to the Jews, P. Mendes, Palgrave Macmillan, 2014, page 89
  11. Trials of the Diaspora: A History of Anti-Semitism in England, By Anthony Julius, Oxford University Press 2010, page 478-484
  12. "The Left and the Jews: Time for a Rethink", Fathom, Fall 2015. 
  13. "The left's problem with Jews has a long and miserable history", 19 February 2016. 
  14. Nathan Guttman."Want to delegitimize Israel? Be careful who you mess with", 13 April 2010. 
  15. "A blueprint to combat the assault on Israel's legitimacy in Europe", 4 June 2014. "At its core, the assault on Israel's legitimacy is a denial of the Jewish people's right to self-determination." 
  16. David Taras, David Goldberg. Domestic Battleground: Canada and the Arab-Israeli Conflict. pp. 64–65.
  17. GREENDORFER, Marc. The BDS Movement: That Which We Call a Foreign Boycott, By Any Other Name, Is Still Illegal [online]. January 7, 2015. S. 19. (anglicky) 
  18. a b  (26 April 2012) Countering Displacements: The Creativity and Resilience of Indigenous and Refugee-ed Peoples. University of Alberta, 81. ISBN 978-0-88864-592-0. 
  19. Julie M. Norman(2009). The Activist and the Olive Tree: Nonviolent Resistance in the Second Intifada. ProQuest, 281. ISBN 978-1-109-16669-9. 
  20. a b "Boycotting the Israeli Academy". Lisa Taraki, ZNet, 19 August 2004
  21. "History", PACBI website, 21 December 2008. Archived 3 December 2014.
  22. "Academic boycotter to study in Tel Aviv". Anshel Pfeffer, The Jewish Chronicle, 23 April 2009
  23. SodaStream controversy continues to bubble. Patrick Strickland, Al Jazeera, 11 February 2014
  24. SECTION, United Nations News Service. UN News - International Court of Justice finds Israeli barrier in Palestinian territory is illegal. UN News Service Section [online]. 2004-07-09 [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.  (anglicky) 
  25. a b "Introducing the BDS Movement". BDS Movement. Accessed April 2016
  26. "Boycotting Israel". Al Jazeera, 10 May 2013