Linda Thomasová-Greenfieldová
| Linda Thomasová-Greenfieldová | |
|---|---|
 Linda Thomasová-Greenfieldová, 2021 | |
| 31. velvyslankyně USA při OSN | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 25. února 2021 | |
| Prezident | Joe Biden |
| Předchůdkyně | Kelly Craftová |
| Velvyslankyně USA v Libérii | |
| Ve funkci: 18. července 2008 – 29. února 2012 | |
| Prezident | George W. Bush Barack Obama |
| Předchůdce | Donald Booth |
| Nástupkyně | Deborah R. Malacová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana |
| Narození | listopad 1952 (71 let) Baker |
| Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu Louisiana State University Baker High School |
| Profese | diplomatka |
| Commons | Linda Thomas-Greenfield |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Linda Thomasová-Greenfieldová (nepřechýleně Thomas-Greenfield, * 22. listopadu 1952 Baker, Louisiana) je americká diplomatka afroamerického původu, od února 2021 velvyslankyně při OSN ve vládě Joea Bidena. V letech 2008–2012 zastávala úřad velvyslankyně v Libérii.
Život[editovat | editovat zdroj]
Linda Thomas-Greenfieldová je první gramotnou členkou ve své rodině. Studovala na Louisianské státní univerzitě a Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Učila politologii na pensylvánské Bucknellově univerzitě, v roce 1982 pak vstoupila do diplomatických služeb. Postupně sloužila na velvyslanectvích a konzulátech ve Švýcarsku (v rámci americké mise při OSN), Pákistánu, Keni, Gambii, Nigérii a na Jamajce; patří k nejzkušenějším americkým černošským diplomatům. V období 2008–2020 působila na velvyslanectví v Libérii.[1][2] Zvolený prezident Joe Biden oznámil záměr ji nominovat na post velvyslankyně při OSN na konci listopadu 2021.[1] Senát vyslovil s její nominací souhlas 23. února 2021 poměrem hlasů 78 : 20.[3] Následujícího dne složila velyslaneckou přísahu do rukou viceprezidentky Kamaly Harrisové[4] a pověřovací listiny předala generálnímu tajemníku OSN Antóniu Guterresovi 25. února.[5]
V rámci americké administrativy působila na Úřadu pro populaci, uprchlíky a migraci (2004–2006) a Úřadu pro africké záležitosti (2006–2008). Byla ředitelkou zahraniční služby a lidských zdrojů (2012–2013) na Ministerstvu zahraničí, mezi lety 2013 a 2017 pracovala jako tajemnice pro africké záležitosti; z funkce odešla spolu s řadou dalších diplomatů po nástupu Rexe Tillersona do funkce ministra.[1][2] Následně se stala viceprezidentkou globální strategické firmy Albright Stonebridge Group, vedené Madeleine Albrightovou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MUSIL, Adam. Biden nominuje různorodý kabinet. Zahrnul architekty mezinárodních smluv či elitní ekonomku. ČT24.cz [online]. 2020-11-27 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Linda Thomas-Greenfield [online]. Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEATH, Ryan. 'It Can Only Get Better': Linda Thomas-Greenfield Headed to Crisis-Plagued U.N. [online]. Politico, 23-02-2021 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ WATCH: Harris swears in Linda Thomas-Greenfield as U.S. ambassador to the United Nations. PBS NewsHour [online]. 2021-02-24 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New US envoy starts challenge to restore US on world stage. AP NEWS [online]. 2021-02-25 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Linda Thomasová-Greenfieldová na Wikimedia Commons
