Vojenský převrat v Myanmaru 2021

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojenský převrat v Myanmaru
trvání: 1. února 2021
místo: Myanmar
výsledek:  
strany
Myanmar (Barma) Myanmarská vláda Flag of the Myanmar Armed Forces.svg Ozbrojené síly Myanmaru
velitelé
Myanmar (Barma) Aun Schan Su Ťij
Myanmar (Barma) Win Myin
Flag of the Myanmar Armed Forces.svg Min Aun Hlain

Vojenský převrat v Myanmaru je probíhající státní převrat v Myanmaru provedený myanmarskou armádou dne 1. února 2021.[1] Barmská armáda po zadržení některých politiků, včetně šéfky vlády Aun Schan Su Ťij, vyhlásila výjimečný stav na jeden rok. Moc oficiálně převzal velitel ozbrojených sil Min Aun Hlain.[2][3]

Při protestech zemřelo přes 800 lidí.[4]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Převrat byl uskutečněn po volbách konaných v listopadu 2020, kdy většinu křesel získala strana Národní liga pro demokracii premiérky Su Ťij. Strana svazové soudržnosti a rozvoje, jež vládla zemi 50 let, žádala revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení ale odmítla.[5]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Mluvčí strany Národní liga pro demokracii agentuře Reuters řekl, že dne 1. února 2021 v ranních hodinách byla zadržena šéfka vlády Su Ťij, prezident Win Miyn a další politici a že očekává i své zatčení. Společnost BBC posléze uvedla, že v ulicích hlavního města Neipyijta i největšího města Rangúnu jsou vojáci. Agentura Reuters oznámila, že bylo přerušeno telefonní spojení s oběma městy, státní televize přestala vysílat a prudce se zhoršilo internetové spojení. Vojenská televizní stanice Myawaddy TV, která stále vysílala, informovala o převzetí moci armádou.[6]

Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana NLD, že by lidé neměli přijmout tento vojenský převrat a měli by proti němu protestovat.[7]

Posléze lidé zaplavili tržiště v Rangúnu, aby se zásobili jídlem a dalšími základními potřebami, zatímco jiní vytvořili dlouhé fronty před bankomaty, aby si vybrali hotovost. Někteří lidé začali sundávat červené vlajky NLD, které měli pověšené na svých domech nebo podnicích.[6] Barmské banky se dohodly, že v tento den dočasně zruší veškeré finanční služby kvůli špatnému internetovému spojení.[8]

Dne 3. února podala myanmarská policie na Su Ťij trestní oznámení a obvinila ji z porušení zákona za údajný dovoz nelicencovaných komunikačních zařízení, používaných její ochrankou, poté, co provedla razii v jejím domě.[9][10] Mezitím byl prezident Myin také obviněn z porušení zákona o zvládání přírodních katastrof, konkrétně za to, že v září 2020 mával na projíždějící konvoj strany NLD, čímž porušil pravidla proti volební kampani během pandemie covidu-19.

Protesty[editovat | editovat zdroj]

Únor 2021[editovat | editovat zdroj]

Protesty v Rangúnu (8. února 2021)
Učitelé protestující ve městě Hpa-an (9. února 2021)
Tisíce protestujících v Rangúnu (9. února 2021)
Protestující v Rangúnu (9. února 2021)

Dne 4. února se před konal první otevřený protest proti tomuto převratu. Před Lékařskou univerzitou v Mandalaji se sešlo asi 20 lidí.[11] Všem operátorům a poskytovatelům internetu bylo nařízeno do 7. února v Myanmaru zablokovat Facebook.[12][13] Po zablokování Facebooku se obyvatelé přesunuli na Twitter a vyjadřovali zde svou nespokojenost, mj. také mnoha hasthagy, jako například #RespectOurVotes nebo #SaveMyanmar.[14]

Dne 6. února se v Rangúnu konaly protesty, kterých se zúčastnilo přes 20 000 lidí.[15][16] Protesty se rozšířily také do Neipyijta či Mandalaje.[17]

Dne 9. února armáda zasáhla proti pokojným protestů střelbou, při kterých zranila šest demonstrantů.[18] V Mandalaji bylo zatčeno asi 100 demonstrantů.[19] Stejného dne policie přepadla ústředí NLD v Rangúnu.[20] Dne 10. února byla většina demonstrantů zadržených předchozího dne v Mandalaji propuštěna.[21]

Dne 11. února stovky lidí protestovaly před čínským velvyslanectvím v Rangúnu, protože Čína podle nich vojenskou juntu podporuje.[22]

Dne 12. února 2021 zatkla armáda vládní ministry, úředníky, vysoce postavené členy NLD či aktivisty.[23]

Dne 13. února 2021 vojenská junta nařídila zatknout sedm známých podporovatelů protestů proti vojenskému převratu. Jedním z nich je také Min Ko Naing, označovaný jako „barmský Havel“.[24]

Dne 15. února 2021 armáda po velkých městech rozmístila obrněná vozidla ve snaze umlčet demonstrace v zemi. Tisíce demonstrantů v různých městech po celé Myanmaru vyzývaly k propuštění Su Ťij.[25]

Dne 17. února byly vydané zatykače několik celebrit, například na barmské herce Lu Mina či Pyaye Ti Oo, za podporu demonstrací.[26]

Dne 19. února byla v zemi zablokována Wikipedie.[27] Stejného dne byla také oznámena smrt demonstrantky, která byla při protestech z 9. února v Neipyijtu postřelena do hlavy, tato žena je tak první potvrzenou obětí těchto protestů.[28]

Dne 20. února policie v Mandalaji střílela do stávkujících dělníků. Jeden dobrovolnický zdravotník oznámil, že při této potyčce mezi policií a demonstranty byli zabiti dva lidi – jeden zemřel na místě po zasažení do hlavy, druhý zemřel později na zranění, která utrpěl na hrudi, dalších 40 jich bylo zraněno.[29][30][31]

Dne 25. února začali stávkovat také řidiči kamionů tím, že odmítli převážet zboží z přístavů. Odhaduje se, že do této stávky se zapojí 90 % ze všech 4 000 řidičů ve městě. Slíbeno bylo, že se budou dovážet pouze základní věci – potraviny, léky a tkaniny pro továrny.[32]

Dne 26. února myanmarský velvyslanec Ťjo Mou Tchun při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil. Uvedl, že stojí za svrženou političkou Aun Schan Su Ťij a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Následujícího dne byl z funkce odvolán.[33]

Dne 28. února bezpečnostní složky demonstranty zatýkaly po stovkách a manifestace rozháněly vodními děly, slzným plynem a zřejmě i střelbou. Tento den zemřelo 18 lidí, do tohoto dne nejvíce od začátku protestů. První úmrtí hlásilo město Dawei, kde policie jednoho člověka zastřelila. Další mrtví jsou hlášeni v městech Rangún a Mandalaj.[34][35]

Březen 2021[editovat | editovat zdroj]

Dne 3. března uvedla zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, že za tento den zemřelo 38 protestujících.[36][37]

Dne 7. března vyšly do ulic v druhém největším městě Mandalaji desítky tisíce lidí. Mimo jiné zde byl uspořádán byl uspořádán tichý dvouminutový protest na uctění památky všech obětí, které si tyto protesty vyžádaly.[38]

Dne 9. března bylo zrušeno pět nezávislých zpravodajských serverů, včetně serveru Myanmar Now, poté, co jim byla armádou odebrána licence. Předchozího dne do sídla zpravodajství Myanmar Now vtrhla policie a zabavila všechny elektronické přístroje.[39]

Dne 14. března zemřelo 38 lidí, přes 20 lidí bylo zabito v dělnnické čtvrti v Rangúnu, kde zapalovali továrny financované Čínou.[40][41]

Dne 27. března při zásazích proti protestujícím vojenská junta zabila nejméně 144 lidí, včetně několika dětí.[42][43][44]

Duben 2021[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. dubna armáda zabila ve městě Bago přes 80 demonstrantů.[45][46][47][48][49]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Americký prezident Joe Biden odsoudil převrat jako „přímý útok na přechod země k demokracii“ a pohrozil obnovením sankcí.[50]

Charles Michel, předseda Evropské rady, vyzval k respektování volebních výsledků. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komisebritský premiér Boris Johnson vyzvali k okamžitému propuštění všech, které armáda v souvislosti s tímto činem zajala. Tento převrat kritizoval také generální tajemník OSN António Guterres.[5][51]

Český prezident Miloš Zeman v dopise, který poslal Su Ťij, vyjádřil hluboké znepokojení nad touto situací, uvedl také, že Česko tento puč odsuzuje.[52][53]

Thajsko, Kambodža a Filipíny označily čin jako vnitřní záležitost Myanmaru.[54][55]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Myanmar coup d'état na anglické Wikipedii.

  1. Převrat v Barmě: Armáda zadržela politiky včetně Su Ťij a chopila se moci. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  2. Česko odsoudilo vojenský převrat v Barmě. Podpořilo vedoucí představitele vzešlé z voleb. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  3. V Barmě se uskutečnil převrat. Armáda převzala moc, zadržela vládnoucí nobelistku Su Ťij i prezidenta | Svět. Lidovky.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  4. Vězněná Su Ťij po měsících na veřejnosti. Její straně hrozí, že ji rozpustí. Seznam Zprávy [online]. 2021-05-25. Dostupné online. 
  5. a b Myanmarská armáda zadržela vládu a vyhlásila výjimečný stav [online]. Rev. 2021-02-01 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. 
  6. a b Barmu převzala armáda. Zadržela Su Ťij, vyhlásila výjimečný stav. iDNES.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  7. Su Ťij je v domácím vězení. Barmská armáda oznámila změny v kabinetu. Aktuálně.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  8. Telecommunications disruptions shut down Myanmar banks. The Myanmar Times [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  9. Aung San Suu Kyi, Win Myint to face charges as NLD calls for ‘unconditional’ release. Frontier Myanmar [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  10. Ousted Myanmar leader Aung San Suu Kyi charged, days after military coup. SBS News [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. První otevřený protest proti puči v Myanmaru. Propusťte uvězněné politiky, žádají demonstranti. CNN Prima News [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (česky) 
  12. Barmská junta zablokovala přístup k Facebooku. Na sociální síti se objevily informace o protestech. iRozhlas [online]. Český rozhlas, 2021-04-02 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
  13. V Myanmaru se konal první otevřený protest proti převratu. Junta zakázala Facebook. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 
  14. POTKIN, Fanny. After Facebook ban, thousands in Myanmar take to Twitter to plead #RespectOurVotes. Reuters. 2021-02-05. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. (anglicky) 
  15. Thousands of Myanmar protesters in standoff with police in Yangon. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ‚Pryč s vojenskou diktaturou.‘ V barmském Rangúnu protestovaly stovky lidí. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (česky) 
  17. V Barmě protestovaly tisíce lidí proti převratu, armáda blokuje internet. iDNES.cz [online]. 2021-02-06 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  18. V Myanmaru přituhuje. Policie zasáhla proti protestům střelbou do vzduchu, zadržela nejméně 27 lidí. ČT24 [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  19. Protest crackdown begins in Myanmar, over 100 nabbed in Mandalay. The Myanmar Times [online]. 2021-02-09 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  20. Myanmar anti-coup protests resume despite bloodshed. The Japan Times [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Arrested protesters released in Mandalay. The Myanmar Times [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  22. „Nepodporujte diktátory, podporujte Myanmar.“ V Rangúnu se demonstruje před čínskou ambasádou. ČT24 [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  23. Military casts a wide net with a series of late-night raids. Myanmar NOW [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ČTK. Barmská armáda pátrá po sedmi strůjcích protestů, v zemi lidé nadále demonstrují proti převratu. Lidovky.cz [online]. 2021-2-13. Dostupné online. 
  25. Armoured vehicles deployed to cities in Myanmar amid protests. The Independent [online]. 2021-02-15 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Regime issues arrest warrants for celebrities who urged people to join Civil Disobedience Movement. Myanmar NOW [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Internet disrupted in Myanmar amid apparent military uprising [online]. 2021-01-31 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Mladá barmská demonstrantka postřelená policií zemřela - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  29. Další oběti demonstrací v Myanmaru. Policie střílela na stávkující dělníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  30. V Barmě začali při protestech umírat lidé. Prostřelená helma nepomohla. iDNES.cz [online]. 2021-02-20 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  31. PADDOCK, Richard C. Myanmar Security Forces Open Fire on Protesters, Killing 2. The New York Times. 2021-02-20. Dostupné online [cit. 2021-02-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  32. BLOOMBERG. Newsdeck: Containers Pile Up at Myanmar Ports as Coup Protests Snarl Trade. Daily Maverick [online]. 2021-02-25 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Myanmar’s UN ambassador fired day after calling for global action to overturn coup, state TV says. France 24 [online]. 2021-2-27. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ČTK. V Barmě pokračují protesty proti převratu. Ve městě Dawei měla policie jednoho člověka zastřelit. iRozhlas.cz [online]. 2021-2-28. Dostupné online. 
  35. Při protestech proti převratu v Myanmaru zemřelo podle OSN dalších osmnáct lidí. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  36. V Myanmaru za poslední den zemřelo téměř čtyřicet demonstrantů, uvádí OSN. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  37. SOLOMON, Niharika Mandhana and Feliz. Death Toll Mounts as Myanmar’s Military Seeks to Crush Protests. Wall Street Journal. Dostupné online [cit. 2021-03-14]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  38. Lidé v Myanmaru opět protestují, odbory vyzvaly k rozsáhlým stávkám. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  39. Myanmar: second NLD official dies in custody as junta cracks down on media. The Guardian [online]. 2021-03-09 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Brutalita v Barmě pokračuje. V neděli zemřelo osmatřicet protestujících. iDNES.cz [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  41. V Myanmaru podle neoficiálních zdrojů zahynulo nejméně 38 demonstrantů. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  42. Svátek Barmě klid nepřinesl. Vojáci zabili při protestech nejméně 114 lidí. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  43. Barma zažila nejkrvavější den od únorového převratu. Zemřelo 114 lidí, včetně dětí. Aktuálně.cz [online]. 2021-03-27 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  44. Barmské armádní stíhačky pálily na vesnici, za den v zemi zemřelo 114 lidí. iDNES.cz [online]. 2021-03-27 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  45. Bezpečnostní složky v Myanmaru zakročily krvavě. Zabily přes 80 protestujících, tvrdí Reuters. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  46. „Střílí na každý stín“. Barmské bezpečnostní složky ve městě Bago zabily přes 80 lidí. Aktuálně.cz [online]. 2021-04-10 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  47. Masakr v Barmě. Bezpečnostní složky zabily přes 80 demonstrantů. Deník.cz. 2021-04-10. Dostupné online [cit. 2021-04-17]. (česky) 
  48. Masakr v Barmě pokračuje. Rozstřílená těla se odvážejí a ihned zpopelňují. iDNES.cz [online]. 2021-04-10 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  49. Barmské bezpečnostní složky zabily přes 80 demonstrantů. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  50. Biden threatens sanctions on Myanmar after military coup. AP NEWS [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  51. Státní převrat v Barmě: moc převzala armáda. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  52. Zeman v dopise podpořil šéfku barmské vlády Su Ťij, žádá propuštění zadržených. Aktuálně.cz [online]. 2021-02-25 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  53. Prezident Zeman v dopise podpořil šéfku barmské vlády Su Ťij a vyjádřil přání návratu demokracie. Lidovky.cz [online]. 2021-02-25 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (česky) 
  54. LIMITED, Bangkok Post Public Company. West condemns Myanmar coup but Thailand, Cambodia shrug. Bangkok Post. Dostupné online [cit. 2021-02-02]. 
  55. CHARM, Neil. Philippines says Myanmar events ‘internal matter that we will not meddle with’ | BusinessWorld [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]