Berlín: Porovnání verzí
rozšíření úvodu podle anglické značka: editace z Vizuálního editoru |
→Sport: rozšíření, plus obrázek značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 352: | Řádek 352: | ||
== Sport == |
== Sport == |
||
[[Soubor:Olympiastadion Berlin Sep-2015.jpg|náhled|''[[Olympiastadion Berlín|Olympiastadion]]'']] |
|||
V Berlíně se konaly v roce [[Letní olympijské hry 1936|1936 olympijské hry]]. V roce 2006 se zde hrálo finále [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa ve fotbale]]. |
|||
V Berlíně se konaly v roce [[Letní olympijské hry 1936|1936 olympijské hry]]. V roce 2006 se zde hrálo finále [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa ve fotbale]]. Obě události se konaly na [[Olympiastadion Berlín|Olympijském stadionu]] (''Olympiastadion''). Ten dnes poskytuje místo pro 74 400 diváků a v roce 2015 rovněž hostil finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]], v srpnu [[2009]] se zde konalo [[Mistrovství světa v atletice 2009|mistrovství světa v atletice]]. |
|||
Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Hertha Berlín|Hertha]], [[1. FC Union Berlin|Union]] a [[Berliner FC Dynamo|Dynamo]], hokejový klub [[Eisbären Berlín|Eisbären]] a basketbalový klub [[Alba Berlín|Alba]]. |
Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Hertha Berlín|Hertha]], [[1. FC Union Berlin|Union]] a [[Berliner FC Dynamo|Dynamo]], hokejový klub [[Eisbären Berlín|Eisbären]] a basketbalový klub [[Alba Berlín|Alba]]. K velkým sportovním akcím patří Berlínský maraton, který se od roku 1974 každoročně koná zpravidla poslední neděli měsíce [[září]]. V roce 2013 bylo v některém z více než 2 300 berlínských sportovních a fitness klubů registrováno přibližně 600 000 Berlíňanů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Landessportbund Berlin: Der LSB Berlin |
|||
| periodikum = web.archive.org |
|||
| url = https://web.archive.org/web/20141004065645/http://www.lsb-berlin.net/wir-ueber-uns/der-lsb-berlin/ |
|||
| datum vydání = 2014-10-04 |
|||
| datum přístupu = 2021-10-05 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 5. 10. 2021, 10:46
| Berlín Berlin | |
|---|---|
      Odshora: panorama s televizní věží, část City West s Pamětním kostelem císaře Viléma, Braniborská brána, East Side Gallery (Berlínská zeď), most Oberbaumbrücke přes Sprévu, Budova Spolkového sněmu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°31′ s. š., 13°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 34 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| spolková země | Berlín |
| Administrativní dělení | 12 obvodů |
  Berlín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 891,1 km² |
| Počet obyvatel | 3 755 251 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 4 214,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Němci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci |
| Náboženské složení | Protestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Judaismus, Sunnitský islám |
| Správa | |
| Starosta | Kai Wegner (od 2023) |
| Vznik | 1244 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | mezinárodní: +49 30 z Německa: 030 |
| PSČ | 10001–14199 |
| Označení vozidel | B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berlín (německy Berlin) je hlavní a největší město Německa a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) Berlín patří k největším městům v Evropě a je největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,76 milionu[1] obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína obývá přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě.
Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly (přítoku Labe) v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, kanály a jezera.
Existence města je prvně doložena ze 13. století. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství, jeho váha však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše. Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel, byť po druhé světové válce byl hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Její zbytky jsou dnes turistickou atrakcí a galerií (East Side Gallery). Po sjednocení Německa roku 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu (Reichstag).
Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale, nebo Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeií nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934, především z dílny Bruno Tauta. K dalším symbolům města patří Braniborská brána a berlínský televizní vysílač (Berliner Fernsehturm), nejvyšší stavba v Německu.
Dějiny města
První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.
Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti z Čech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. České vesnici (Böhmisches Dorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky. Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.
Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.
Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává městem se zázemím a hlavním městem SRN.
Geografie
Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).
Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).
Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin, cesta letadlem kolem 40 minut.
Obyvatelstvo
Struktura obyvatelstva podle věku a zaměstnání
Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Dřívější západní část města trpěla svou polohou: přes vysoký počet studentů bylo přestárnutí obyvatelstva aktuálním problémem, zejména vzhledem k omezenému počtu nových pracovních míst. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně sektor služeb. Současná situace je charakterizována následujícími čísly (koncem roku 2002):
| Věková struktura | Struktura podle sektorů | ||||
| věk | podíl | věk | podíl | sektor | podíl |
| pod 6 | 5,0 % | 20–45 | 39,7 % | zemědělství | 0,54 % |
| 6–15 | 7,8 % | 45–60 | 26,8 % | výrobní odvětví | 19,27 % |
| 15–20 | 5,3 % | přes 60 | 15,4 % | služby | 80,19 % |
Struktura obyvatelstva podle národností
Již Západní Berlín se vyznačoval relativně vysokým podílem cizinců. Z celkového počtu 1,8 milionu obyvatel (roku 1989) ve městě bydlelo např. 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců).
| Struktura podle národnosti[2] | ||
| původ | absolutně | podíl *) |
| Evropa | 339 002 | 7,3 % |
| Evropská unie | 128 148 | 27,7 % |
| Asie | 66 983 | 14,4 % |
| Afrika | 17 750 | 3,8% |
| Turecko | 116 665 | 25,2% |
| Polsko | 42 889 | 9,2% |
| Srbsko a Černá Hora | 24 337 | 5,2% |
| Rusko | 14 065 | 3,0% |
| Chorvatsko | 11 378 | 2,5% |
| Bosna a Hercegovina | 10 463 | 2,3% |
| *) podíl na počtu občanů neněmecké národnosti | ||
Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[2] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé Hory.[3] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.
Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.[4]
Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.
V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele azylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).
V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.
Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a holocaustem německými státními příslušníky. Smutnou zajímavostí je, že v mnoha případech se jednalo i o osoby, jež byly zavražděny v nacistických vyhlazovacích táborech (tj. ačkoliv oni sami za války zahynuli, většinou s celými rodinami, alespoň jeden jejich potomek ale holocaust nějakým způsobem přežil, po válce měl sám v Izraeli děti a zejména z generace zase jejich dětí – tj. z tzv. "Třetí generace" po holocaustu – dnes pocházejí tito optanti). V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[5]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako "izraelské hlavní město Evropy".
Politické zřízení
Spolková země Berlín je vedle Hamburku a Brém jedním ze tří městských států Spolkové republiky Německo. V čele města stojí primátor (regierender Bürgermeister), volený poslaneckou sněmovnou (Abgeordnetenhaus).
Ve spolkových orgánech Německa je Berlín zastoupen 23 mandáty ve spolkovém sněmu a 4 mandáty ve spolkové radě. Strany, které v Berlíně kandidují při volbách, odpovídají až na malé výjimky stranám v Německu.
Od roku 2011 vládne v Berlíně tzv. velké koalice SPD a CDU.
Administrativní dělení
_-_de_-_colored.svg)
Berlín se tradičně dělí do obvodů (Bezirk). Po sjednocení města měl Berlín 23 obvodů, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů.
| číslo | název | rozloha (km²) | počet obyvatel (30.6.2018)[6] |
hustota zalidnění (obyv./km²) |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Berlin-Mitte | 39,47 | 379 610 | 9 618 |
| 2 | Friedrichshain-Kreuzberg | 20,16 | 285 963 | 14 185 |
| 3 | Pankow | 103,01 | 404 534 | 3 927 |
| 4 | Charlottenburg-Wilmersdorf | 64,72 | 338 923 | 5 237 |
| 5 | Spandau | 91,91 | 241 905 | 2 632 |
| 6 | Steglitz-Zehlendorf | 102,50 | 307 088 | 2 996 |
| 7 | Tempelhof-Schöneberg | 53,09 | 349 265 | 6 579 |
| 8 | Neukölln | 44,93 | 329 767 | 7 340 |
| 9 | Treptow-Köpenick | 168,42 | 267 167 | 1 586 |
| 10 | Marzahn-Hellersdorf | 61,74 | 267 452 | 4 332 |
| 11 | Lichtenberg | 52,29 | 288 320 | 5 514 |
| 12 | Reinickendorf | 89,46 | 263 920 | 2 950 |
Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s Braniborskem. V referendu roku 1996 bylo toto však zamítnuto (především voliči v Braniborsku mj. vzhledem k velké zadluženosti Berlína). Termín nového referenda není zatím udán.
Ekonomika
Sjednocený Berlín se v mnoha ohledech stal symbolem nové doby, skončení studené války. Tyto pozitivní aspekty se ovšem netýkají současného stavu hospodářství hlavního města Německa, a již v žádném případě její finanční situace.
Celkem lze říci, že Berlín se stal obětí své polohy a trpí silnými vlivy hospodářsky zaostalých tzv. nových spolkových zemí, jež se dodnes nacházejí na seznamech podprůměrně vyvinutých regionů Evropské unie.
Důležité parametry hospodářského vývoje jsou většinou vysoce neuspokojivé, zejména nezaměstnanost je jedna z nejvyšších v Německu. K tomu se přidružuje i extrémně negativní situace financí, vyplývající nejen z vnějších faktorů, ale částečně zaviněná i neschopností a korupcí místních politiků.
Doprava
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín v průběhu času disponoval více letišti (viz Berlínská letiště): Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První z nich, Tempelhof ležící uvnitř města, fungovalo do roku 2008, také Tegel byl v roce 2020 uzavřen ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které bylo rozšířeno a poblíž bylo v listopadu 2020 uvedeno do provozu nově vybudované a nyní jediné berlínské mezinárodní letiště Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt).
Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci metra, městské železnice, tramvajové a autobusové sítě.
V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).
Kultura
Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).
Nejvýznamnější kulturní zařízení
Z kulturních, uměleckých a vědeckých zařízení a událostí lze jmenovat jen výběr:
- Kromě nesčetných divadel, malých forem a kabaretů celkem tři operní domy: Státní opera, Německá opera a Komická opera (Staatsoper unter den Linden, Deutsche Oper, Komische Oper)
- Friedrichstadt-Palast, divadlo s 1895 místy a s největším jevištěm na světě (2854 m2).
- Obchodní dům Kaufhaus des Westens (KaDeWe).
- Mnoho muzeí, z nichž nejznámější jsou Pergamonské muzeum a Nové muzeum (s originálem sošky Nefertiti).
- Botanická zahrada Berlín a dvě zoologické zahrady, jedna z nich se známým akváriem
- Stará a Nová Národní galerie.
- Berlínský filmový festival se v Berlíně každoročně pořádá od roku 1951 a jako hlavní cenu zde porota uděluje "Zlatého medvěda".
- Christopher street day, jeden z největších pochodů za práva homosexuálů.
- Karneval kultur (Karneval der Kulturen), velký průvod městem, většinou o letnicích, kde se během asi tří dnů prezentuje většina v Berlíně žijících národností (2004: asi 1,5 milionu účinkujících a návštěvníků).
- Berlínská filharmonie, mezi jejíž dirigenty patřil Herbert von Karajan. Současným šéfdirigentem je Kirill Petrenko.
- Tři univerzity: Svobodná univerzita, Humboldtova univerzita a Technická univerzita, mimo to další vědecká a výzkumná zařízení a instituce.
- K dalším celosvětově známým událostem patří i každoroční maratonský běh městem.
Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jako Karl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, jednu z největších evropských synagog na Oranienburger Straße, památník obětem holocaustu, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.
Památky UNESCO
Na území města se nacházejí hned tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO.
Zelené plochy
Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. Tiergarten, ležící poměrně v centru města, oblíbený pro procházky, známý jako místo kde se pořádá Love Parade a kde je možno na víkend i opékat selata a zejména - jak to činí turečtí obyvatelé - jehňata.
Památky související s židovskou obcí
V důsledku své minulosti má Berlín i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří:
Partnerská města
Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[7]); jednotlivé obvody mají další partnerská města.
|
Sport
V Berlíně se konaly v roce 1936 olympijské hry. V roce 2006 se zde hrálo finále mistrovství světa ve fotbale. Obě události se konaly na Olympijském stadionu (Olympiastadion). Ten dnes poskytuje místo pro 74 400 diváků a v roce 2015 rovněž hostil finále Ligy mistrů UEFA, v srpnu 2009 se zde konalo mistrovství světa v atletice.
Ve městě sídlí fotbalové kluby Hertha, Union a Dynamo, hokejový klub Eisbären a basketbalový klub Alba. K velkým sportovním akcím patří Berlínský maraton, který se od roku 1974 každoročně koná zpravidla poslední neděli měsíce září. V roce 2013 bylo v některém z více než 2 300 berlínských sportovních a fitness klubů registrováno přibližně 600 000 Berlíňanů.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Tisková zpráva Statistického zemského úřadu Berlín z 19. září 2006, Statistisches Landesamt Berlin Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine. (download PDF); částečně vlastní propočty; údaje berou v úvahu národnost, která byla udána.
- ↑ Počet (a podíl) občanů ze všech států bývalé Jugoslávie činí více než dvojnásobek.
- ↑ Údaje statistického úřadu Statistisches Landesamt Berlin k 31. prosinci 2006, cit. podle Berliner Zeitung, č. 93, 21./22. April 2007, str. 21
- ↑ http://www.timesofisrael.com/over-33000-israelis-have-taken-german-citizenship-since-2000/
- ↑ Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018 [online]. www.statistik-berlin-brandenburg.de [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Podle www.berlin.de Archivováno 6. 2. 2007 na Wayback Machine..
- ↑ Landessportbund Berlin: Der LSB Berlin. web.archive.org [online]. 2014-10-04 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online.
Literatura
- PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berlín na Wikimedia Commons 
Téma Berlín ve Wikicitátech
Slovníkové heslo Berlín ve Wikislovníku- Berlín na OpenStreetMap
- Oficiální web Berlína
- Plán Berlína
- Podrobný průvodce Berlínem v češtině
