Moskva

Moskva Москва
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	55°45′16″ s. š., 37°37′12″ v. d.
Nadmořská výška	130 - 253 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Rusko Rusko
federální okruh	Centrální federální okruh
federální město	Moskva
Administrativní dělení	12 okresů
[[Soubor: Moskva |250px|Moskva na mapě]]
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2 510 km²
Počet obyvatel	11 979 529(2 013)
Hustota zalidnění	4770 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (84,83 %), Ukrajinci (2,44 %), Tataři (1,6 %), Arméni (1,2%), Ázerbájdžánci (0,92%), Židé (0,8%), Bělorusové (0,6%)
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Starosta	Sergej Sobjanin
Oficiální web	www.mos.ru
Telefonní předvolba	+7 495; +7 499
PSČ	101xxx-129xxx
Označení vozidel	77, 97, 99, 177, 197, 199, 777 a 799
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moskva (rusky Москва [mɐˈskva]) je hlavní město Ruska o rozloze 2511 km². Má 11 979 529 obyvatel (2013).

Je největší město v Evropě. Představuje politické, hospodářské a kulturní centrum země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy a také patriarcha ruské pravoslavné církve.

Historické centrum je staré stovky let, v jeho středu vasik se rozkládá trojúhelníkový Kreml, prohlášený spolu s Rudým náměstím v roce 1990 za světové kulturní dědictví UNESCO.

Dějiny

Počátky Moskvy

Chrám Vasila Blaženého

V první polovině 12. století se dnešní Moskva nalézala na západním okraji rostovsko-suzdalského knížectví. Šlo o zemědělský dvorec bojara Štěpána Kučky, jenž se podle majitele nazýval Kučkovo. Podle řeky také byl zván Moskva. Rostovsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij zabavil majetek bojara Kučky a Moskva přešla do knížecího vlastnictví. Z roku 1147 pochází první písemná zmínka o Moskvě, Jurij Dolgorukij pozval svého spojence, novgorodsko-severského knížete Svjatoslava, na setkání, o kterém letopisec zaznamenal: „Přijď ke mně, bratře, do Moskvy.“ Roku 1156 kníže Jurij v souvislosti s posilováním obrany západní hranice suzdalského knížectví vybudoval v osadě pevnost, obehnanou dřevěnou palisádou, základ dnešního Kremlu. V počátcích byla Moskva jedno z míst, které mělo obranný charakter a sloužilo jako místo noclehu suzdalských knížat. Kromě toho se nacházela na průsečíku několika obchodních cest, což ji přeurčilo pro roli významného ekonomického centra.

Budoucí význam Moskvy byl zapříčiněn jednak rostoucí mocí vladimirských knížat, která nakonec získala nad ostatními severoruskými knížaty převahu, jednak stěhováním obyvatelstva do severovýchodních oblastí z jihu sužovaného nájezdy kočovníků. V Moskvě se první usadil údělný kníže Daniil Alexandrovič (zemřel 1303), syn Alexandra Něvského a založil tím moskevskou větev rodu Rurikovců).

Svou moc nad ostatními větvemi Rurikovců se snažila moskevská knížata zabezpečit i přenesením rezidence metropolity vší Rusi do Moskvy. Ruští metropolité sídlili od počátku v Kyjevě, metropolita Maxim však přenesl své sídlo do Vladimiru. Jeho nástupce Petr (v letech 1307–1326) vsadil na spolupráci s moskevskými knížaty a často pobýval v Moskvě. Metropolita Theognost (1328–1323) pak přesídlil natrvalo do Moskvy, kde nechal s podporou Ivana Kality a Simeona Hrdého vybudovat pět kamenných chrámů jako symbol prestižního postavení Moskvy. Theognostovi nástupci již všichni sídlili v Moskvě a Moskva se tak stala nejen politickým, ale i církevním centrem Ruska, což se odrazilo i na stoupajícím počtu obyvatel - v polovině 14. století jich v Moskvě žilo asi 30 000.

Moskva ve středověku a raném novověku

Uspenský chrám v Kremlu

Další dějiny Moskvy byly ovlivněny skutečností, že se jednalo o sídlo jednoho z nejvýznamnějších ruských knížat, který postupně sjednotil zemi. V roce 1380 porazil Dmitrij Donský na Kulikovském poli tatarské vojsko, čím ukázal, že Tataři nejsou neporazitelní, sama Moskva však na Dimitrijovo vítězství doplatila odvetnou výpravou chána Tochtamyše v roce 1382, při níž byla vypálena a vypleněna. Moskva nebyla nyní zpustošena Tatary poprvé, jako však dříve, i nyní se znovu vzpamatovala. Významnou změnu pro město představovala vláda Ivana III.: jednak tím, že na řece Ugře dosáhl definitivního vymanění z tatarské moci, jednak tím, že se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou Zóé Palaiologovnou a začal vystupovat jako dědic její říše. To se odrazilo na podobě města, kam Sofie pozvala architekty z Itálie. Ti postavili Uspenský, Archangelský a Blagověsčenský chrám, Kreml rozmnožili věžemi a hradbami. Kamenné stavby se začaly v té době množit, kamenný palác si postavil například metropolita Iona. Na počátku 16. století již okolí Kremlu mělo charakter evropského města, ostatní čtvrti však byly ještě převážně dřevěné. Kromě stavební činnosti se Ivanovy politické postoje odrazily i v ideji Moskvy jako Třetího Říma.

Přírodní poměry a podnebí

Moskva se nalézá v evropské části Ruska na 55,75° severní zeměpisné šířky a 37,62° východní zeměpisné délky. Město leží v průměrné nadmořské výšce 156 metrů v kopcovité krajině mezi řekami Volhou a Okou, na řece Moskvě, přítoku Oky, která se následně vlévá do Volhy. Řeka Moskva protéká územím města v meandrech ve směru severozápad-jihovýchod v délce asi 80 km, má od 120 do 200 metrů našíř. Do Moskvy se v katastru města vlévá další 140 vodních toků, z nichž jen 14 nyní zůstává na povrchu, ostatní byly kanalizovány. V roce 1937 byl otevřen kanál Moskva-Volha, který směřuje na sever.

Hranice města tvoří převážně dálniční okruh MKAD dlouhý 109 km, na některých místech však město pokračuje i za něj. Rozloha Moskvy činí v současnosti 1 097,12 km², z toho přibližně třetinu zaujímá zeleň tvořená zhruba 100 parky či lesíky; vodní plochu tvoří kromě řek a kanálů asi 500 rybníků. Kolem města se táhne 30 až 40 km dlouhý pás výletních lesíků s četnými zábavními atrakcemi.

Podnebí

Podnebí je mírné kontinentální. Zima je od polovici listopadu do konce března. V zimě mohou být periody (3-5 dní) silných mrazů s noční teplotou okolo -20 °C, ale výjimečně mohou teploty spadnout až k -30 °C. V prosinci a na začátku ledna bývají často oblevy, kdy teploty stoupají k +5 °C. Přechodná roční období (jaro, podzim) jsou krátká a téměř letní teploty jsou někdy už začátkem dubna. Začátkem června se může krátkodobě ochladit. Léto je od polovici května do začátku září a teploty často dosahují 30 °C.

Nejnižší naměřená teplota za posledních 130 let byla -42,2 °C a byla naměřena 17.ledna 1940 °C. Nejvyšší teplota byla +39 °C a byla naměřena 29.července 2010.

Podnebí v Moskvě
Veličina	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Absolutní maximum, °C	8.6	8.3	17.5	28.9	33.2	34.7	39	37.3	32.3	24	14.5	9.6	39.0
Průměrné maximum, °C	−4	−3.7	2.6	11.3	18.6	22.0	24.3	21.9	15.7	8.7	0.9	-3.0	9.6
Průměrná teplota, °C	−6.5	−6.7	-1	6.7	13.2	17.0	19.2	17.0	11.3	5.6	-1.2	−5.2	5.8
Průměrné minimum, °C	−9.1	−9.8	−4.4	2.2	7.7	12.1	14.4	12.5	7.4	2.7	-3.3	−7.6	2.1
Absolutní minimum, °C	−42.2	−38.2	−32.4	−21.0	−7.5	-2.3	1.3	-1.2	−8.5	−20.3	−32.8	−38.8	−42.2
výpočtové srážky, mm	52	41	35	37	49	80	85	82	68	71	55	52	707
Zdroj: http://pogoda.ru.net

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1400 a 1856

1400	1638	1710	1725	1738	1775	1785	1811	1813	1825	1840	1856
40 000	200 000	160 000	145 000	138 400	161 000	188 700	270 200	215 000	241 500	349 100	368 800

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1868 a 2002

1868	1871	1888	1897	1912	1920	1926	1939	1959	1979	1989	2002
416 400	601 969	753 459	1 038 600	1 617 157	1 027 300	2 101 200	4 609 200	6 133 100	8 142 200	8 972 300	10 383 000

Počet obyvatel za rok 2006: 10 450 000

Administrativní dělení

Plánek městských okresů

Moskva je rozdělena do dvanácti okresů a ty dále na 125 čtvrtí.

Moskevské okresy jsou tyto (čísla odpovídají číslům na přiloženém plánku):

• 1. Zelenograd
• 2. Severní
• 3. Severovýchodní
• 4. Severozápadní
• 5. Centrální
• 6. Východní
• 7. Jižní
• 8. Jihovýchodní
• 9. Jihozápadní
• 10. Západní
• 11. Novomoskovskij
• 12. Troickij

V čele každého okresu stojí prefekt, jmenovaný starostou Moskvy a jemu bezprostředně podřízený. Každý okres má také radu sestávající z 11 volených poslanců.

Kultura a pamětihodnosti

Kreml, Spasitelova věž

Kreml s celkem 20 věžemi je nejobdivuhodnější pamětihodností Moskvy. Tuto stavbu z červených pálených cihel vybudovali italští stavební mistři pozvaní v 15. století carem Ivanem III. Kreml představuje nejimpozantnější soubor nejrůznějších architektonických forem.

Mezi nejznámější kostely a paláce patří chrám Nanebevzetí Panny Marie (Успенский Собор) se slavnými freskami, chrám Zvěstování (Благовещенский собор), chrám sv. Archanděla Michaela (Архангельский собор) a Velký kremelský palác.

Rudé náměstí

GUM

Zastavme se na Rudém náměstí, které je ze tří stran charakterizováno symboly – chrámem Vasila Blaženého, mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM (zařazený mezi 10 nejluxusnějších obchodních domů světa, ústřední dvoranu se zastřešením ze skla obklopují galerie s jednotlivými obchody a provozovnami služeb).

Pak následuje Tverská třída, Starý a Nový Arbat. Starý Arbat byl dříve centrem umění a literatury a dnes se zde nachází pestrý, životem pulsující bleší trh. Zato v Novém Arbatu jde posedět v některé z restaurací připravující speciality z téměř všech oblastí Ruska.

Dochovaly se překrásné stavby klasické Moskvy, například opevněné kláštery a velký počet kostelů postavených v 16. století.

Bolšoj těatr je světově proslulé divadlo s velkou návštěvností.

Výstaviště Všerossijnyj (dříve označované jako VDNCH - „Výstaviště hospodářských úspěchů“). V rozsáhlém, dnes velmi zanedbaném, areálu na severu Moskvy se nachází budovy představující jak bývalé součásti Sovětského svazu, tak i tematicky laděné čtvrti. Najdete tu tedy jak zemědělské stavby, například velkovýkrmnu vepřů nebo vyasfaltované koňské závodiště, tak ukázky technického pokroku včetně rakety Sojuz nebo obřích prvků sovětské elektrické přenosové sítě. Asi nejkrásnější jsou fontány. Celé výstaviště dnes působí velmi kontroverzním dojmem připomínající těžký život lidí v SSSR.

Koná se zde také mezinárodní filmový festival, mezi hlavními ceny se udílí zlaté a stříbrné medaile.

Mezi další zajímavosti patří 160 tun těžký zvon Car kolokol, dále úřední budovy ruského prezidenta, Moskevská univerzita s výhledem na olympijský stadion v Lužnikách, Treťjakova galerie se světově proslulou sbírkou a televizní vysílač Ostankino.

V létě se stmívá až v jedenáct hodin.

Kulturní a historické památky

starý Arbat	Tverský bulvár
Rudé náměstí	Chrám Vasila Blaženého
Kreml	Velký kremelský palác
Leninovo mauzoleum	Stalinovy věže
Novoděvičskij klášter a hřbitov	Kazaňský kostel
Kostel Nanebevzetí (Moskva)	Kostel Blahořečení
Chrám sv. Archanděla Michaela	Vítězný oblouk (Moskva)
Alexandrův sloup	Státní historické muzeum
zvon Car-kolokol a dělo Car-puška nedaleko Zvonice Ivana Velkého	Treťjakovská galerie
Puškinovo muzeum	Kolomenskoje
Borodinské panorama	Moskevská státní univerzita
Muzeum revoluce (Moskva)	Muzeum Gorkého
Památník pokořitelů kosmu	katedrála Krista Spasitele
Uspenská katedrála	Kostel vzkříšení božího slova
Danilovovův klášter	Bílý dům (Moskva)
televizní věž Ostankino	Věž Federace
Moskva-Siti	Památník pokořitelů kosmu
Šuchovova věž	Evangelicko-luteránská katedrála sv. Petra a Pavla

Doprava

Související informace naleznete také v článku Doprava v Moskvě.

Město má jako hlavní a největší v Rusku i jako jedno z největších na světě rozsáhlý dopravní systém. Kříží se zde mnoho železničních, silničních, vodních i leteckých tras.

Též i systém MHD je největší a nejvíce vytížený v celé zemi; tvoří jej metro, tramvajová, trolejbusová, autobusová síť a jedna dráha monorailu. Počty přepravovaných cestujících za rok zde jdou do desítek milionů.

Literatura

• Moskva: inspirace na cesty.. Brno: [s.n.], 2013. 141 s. ISBN 978-80-87471-91-3.. 

• LUKAVEC, Jan. Slované a probuzení lidství na Sibiři: Moskva. In Od českého Tokia k exotické Praze. Praha: Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskva na Wikimedia Commons

• Slovníkové heslo Moskva ve Wikislovníku
• Moskva - průvodce (česky)
• www.mos.ru (rusky, anglicky)
• Fotogalerie z Moskvy (anglicky)
• Fotogalerie z Moskvy (anglicky)
• Oficiální turistické informace o Moskvě (anglicky, rusky)
• Panoramata Moskvy na mapách Yandex.ru (rusky)