1969

Demografický vývoj v Česku
1969
Střední stav obyvatel	9 896 695
Narození	144 155
Zemřelí	120 653
Přirozený přírůstek	22 512
Přírůstek stěhováním	–2 724
Celkový přírůstek	19 788
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1969
	Doprava;
	1969 v loďstvech; 1969 v dopravě; 1969 v letectví;
	Kultura;
	1969 ve filmu; 1969 v hudbě; 1969 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1968 \| 1970 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 ► ►►

1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Československo

1. ledna – požár sedmipatrového domu v Havířově si vyžádal dvě oběti a tři vážně zraněné. Katastrofa odhalila nevybavenost hasičů – v sedmdesátitisícovém městě byl jen jeden požární vůz, v Ostravě neměli vysokozdvižnou plošinu ani plachtu pro seskok.^[1]
1. ledna – Nabyl účinnosti zákon o československé federaci. Československo bylo tvořeno Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou. Česká a Slovenská národní rada získaly postavení republikových parlamentů.
16. ledna se na Václavském náměstí v Praze na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil student Jan Palach (zemřel 19. ledna).
25. února – Na Václavském náměstí se upálil student SPŠ železniční v Šumperku Jan Zajíc. Státní bezpečnost nepovolila zorganizovat jeho pohřeb v Praze, pohřben byl 2. března ve Vítkově, odkud pocházel.
28. března – nepokoje v mnoha městech po vítězství Československa nad SSSR 4:3 hokejovém utkání na mistrovství světa. Došlo k útoku na kancelář Aeroflotu v Praze i k útokům proti sovětským vojákům rozmístěným na českém území.^[2]
4. dubna – V Jihlavě se upálil delegát vysočanského sjezdu strany a reformní komunista Evžen Plocek.
17. dubna – Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka KSČ.
7. května – V Praze na Letné byl uveden do provozu nový stadion FC Sparta Praha se zastavěnou původní západní tribunou z první republiky.
15. května – Vyšlo první číslo komiksového časopisu Čtyřlístek
29. – 30. května – Nové vedení KSČ předložilo návrh realizační směrnice, která určovala nové směřování strany k byrokratickému a centralistickému řízení.
19. června – Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky
28. července – Při železniční nehodě v Bezděčíně zahynulo 23 lidí.
21. srpna – Masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy potlačeny ozbrojenými složkami.^[3] Největší protesty se konaly v Praze (začaly již 20.8. 1969, kdy zemřeli 3 demonstranti a 2 příslušníci lidových milicí zasažení vlastní střelbou), v Brně a v Liberci. Odpor byl brutálně potlačen pořádkovými jednotkami armády, Bezpečnosti a Lidových milicí. V Brně byli zastřeleni dva lidé.^[4] Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu na dalších téměř 20 let (Palachův týden od 15. ledna 1989).
22. srpna – Předsednictvo Federálního shromáždění ČSSR pod vedením Alexandra Dubčeka přijalo tzv. pendrekový zákon, který zpřísňoval tresty za protikomunistické projevy.
25. srpna – V Mladé Boleslavi byla spuštěna výroba automobilů Škoda 100 (skončila v roce 1977).
15. října – Byl přijat zákon o odložení všeobecných voleb, které se měly původně konat již v roce 1968. Důvodem odkladu byly zejména chystané prověrky v KSČ.
27. listopadu – Vláda vyhlásila programové prohlášení o služebně politickém hodnocení všech pracovníků.
23. prosince – Vláda vydala nařízení o absolutním plánování, které znamenalo obnovení a nutnost striktního dodržování centrálního plánu.

Svět

20. ledna se Richard Nixon stal 37. prezidentem Spojených států amerických.
30. ledna odehráli Beatles svůj poslední veřejný koncert na střeše londýnského sídla společnosti Apple Records.
3. února byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
9. února odstartoval ke svému prvnímu letu Boeing 747.
2. března poprvé vzlétl nadzvukový dopravní letoun Concorde.
12. března se Paul McCartney v Londýně oženil s Lindou Eastman.
20. března se John Lennon v Gibraltaru oženil s Yoko Ono.
7. dubna vydán první RFC dokument
15. června byl francouzským prezidentem zvolen Georges Pompidou. Úřadu se ujal 20. června.
9. července Španělsko vyhlásilo Gibraltaru úplnou hospodářskou blokádu v odpověď sepsáním britské ústavy pro gibraltarské území.
20. července přistál na Měsíci lunární modul Eagle s astronauty Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem.
21. července vstoupil astronaut Neil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.
15. – 18. srpna proběhl na farmě poblíž amerického města Bethel hudební festival Woodstock.
5. října měl ve Velké Británii premiéru komediální seriál Monty Python's Flying Circus.
21. října nastoupil Willy Brandt do úřadu kancléře Německé spolkové republiky.
10. listopadu odvysílala americká televizní síť NET první díl dětského pásma Sesame Street.
19. listopadu přistál na Měsíci lunární modul Intrepid s astronauty Charlesem Conradem a Alanem Beanem. Téhož dne vystoupili oba astronauti na povrch Měsíce.
Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech
Vznikla ústava Gibraltaru, která umožnila obyvatelům samosprávu pod poručenstvím britského vojenského guvernéra.
japonští geologové našli v Antarktidě meteority
vědečtí pracovníci na Harvardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX
Anton Szandor LaVey napsal Satanistickou Bibli

+ //9.8.1969//- Členové kultu pod vedením Charlese Mansona zavraždili Sharon Tate(ovou), (která byla 8,5 měsíce těhotná), a její přátele: Abigail Folger(ovou), Wojciecha Frykowskiho a hollywoodského kadeřníka Jay Sebring(a) v domě Sharon Tate(ové) a jejího manžela Romana Polanského v Los Angeles, Kalifornie. Zabit byl také Steven Parent, který právě odcházel z návštěvy Polanského domovníka. Oběti utržily více než 100 bodných ran, s výjimkou Stevena Parenta, který byl zastřelen ihned, jakmile Mansonova rodina vstoupila na pozemek domu Sharon Tate(ové).

Nobelova cena

Narození

Česko

12. ledna – Jolana Voldánová, moderátorka a novinářka
21. ledna – Varhan Orchestrovič Bauer, skladatel a dirigent
10. února – Viktor Dyk (zpěvák), zpěvák a skladatel
16. února – Jaroslav Kmenta, novinář
18. února – Kateřina Thorová, psycholožka, spoluzakladatelka APLA ČR a NAUTIS
25. února – Henryk Mrejzek, fotograf
13. dubna – Michal Pohanka, politik
15. duben – Lenka Bartolšicová, divadelní herečka
27. dubna – Jan Bauer, politik
2. května – Karel Dobrý, herec
9. května
- Tomáš Cikrt, novinář a politik
- Zdeněk Koudelka, právník
27. května – Jiří Dienstbier mladší, politik
23. června – David Ondříček, režisér
30. června – Lucie Výborná, moderátorka a novinářka
8. července – Roman Šmucler, lékař, moderátor
14. července – Jaroslav Sakala, skokan na lyžích
23. září – Jan Suchopárek, fotbalista
28. září – Ondřej Kepka, herec a režisér
25. října – Josef Beránek, hokejista
30. října – Stanislav Gross, politik († 16. dubna 2015)
13. listopadu – Patrik Augusta, hokejista
29. listopadu – Pavel Klusák, hudební publicista
4. prosince – Robert Jašków, herec
14. prosince – Dan Bárta, zpěvák
29. prosinec – Lucie Groene, česká novinářka, scénáristka a režisérka

Svět

3. ledna – Michael Schumacher, německý automobilový závodník
5. ledna – Marilyn Manson, americký umělec
12. ledna – J Allard, americký viceprezident korporace a šéf architektury XNA v Microsoftu
27. ledna – Éliette Abécassisová, francouzská spisovatelka
11. února – Jennifer Aniston, americká herečka
2. dubna – Mariella Ahrensová, německá herečka
25. dubna – Renée Zellweger, americká herečka
26. dubna – Roman Pomajbo, slovenský herec
16. května
- David Boreanaz, americký herec
- Yannick Bisson, kanadský herec
24. července – Jennifer Lopez, americká herečka a zpěvačka
19. srpna – Matthew Perry, americký herec
21. srpna – Nathan Jones, australský wrestler
28. srpna – Pierre Turgeon, kanadský hokejista
5. září – Dweezil Zappa, americký kytarista
25. září – Catherine Zeta-Jonesová, herečka
17. října – Keith Flint, tanečník a vokalista skupiny The Prodigy
10. listopadu – Jens Lehmann, německý fotbalový brankář
4. prosince – Gregor Virant, slovinský politik
12. prosince – Madeleine Wickhamová, britská spisovatelka
14. prosince – Natascha McElhoneová, britská herečka
?
- Alexej Terenin, ruský architekt a malíř
- Renata Piszczek, polská sportovní lezkyně

Úmrtí

Česko

4. ledna – Jaroslav Bauer, jazykovědec (* 5. dubna 1924)
7. ledna
- Zbyněk Havlíček, básník, literární teoretik, psychoanalytik a překladatel (* 22. května 1922)
- František Kubka, novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel (* 4. března 1894)
9. ledna – Ladislav Vycpálek, hudební skladatel (* 23. února 1882)
11. ledna – Václav Hlavatý, matematik (* 27. ledna 1894)
19. ledna – Jan Palach (na následky sebevražedného upálení na Václavském náměstí v Praze dne 16. ledna) (* 11. srpna 1948)
22. ledna – Ladislav Brom, herec, tanečník a filmový režisér (* 16. dubna 1908)
23. ledna – Jaroslav Křička, hudební skladatel a dirigent (* 27. srpna 1882)
24. ledna – Augustin Bartoš, druhý ředitel Jedličkova ústavu (* 29. února 1888)
31. ledna – Jaroslav Brůha, sochař a medailér (* 11. února 1889)
6. února – Wilhelm Häusler, československý politik německé národnosti (* 15. června 1881)
9. února – Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha (* 16. června 1900)
10. února – Laura Třešňáková, divadelní herečka (* 26. října 1895)
11. února – Jindřich Praveček, pedagog, dirigent a skladatel (* 1. března 1885)
17. února – Julius Pelikán, sochař a medailér (* 23. února 1887)
25. února – Jan Zajíc (po protestní hladovce u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze proti pokračující normalizaci a ve snaze probudit národ z letargie) (* 3. června 1950)
3. března – František Hofman, malíř (* 1. září 1891)
12. března – Jarmila Švabíková, herečka (* 18. srpna 1906)
16. března – Maxmilián Hájek, hudební skladatel a dirigent (* 15. srpna 1909)
19. března – Theodor Schaefer, hudební skladatel a pedagog (* 23. ledna 1904)
27. března – Karel Josef Beneš, spisovatel (* 21. února 1896)
28. března – Karel Kinský, malíř, grafik a regionální pracovník (* 2. srpna 1901)
3. dubna – Oldřich Rulc, fotbalový reprezentant (* 28. ledna 1911)
9. dubna – Evžen Plocek, dělník, který se upálil na protest proti okupaci Československa (* 29. října 1929)
13. dubna – Miroslav Štefek, hornista (* 7. března 1916)
5. května – Oldřich Stefan, architekt (* 4. prosince 1900)
6. května – Bohumil Bydžovský, matematik (* 14. března 1880)
9. května – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik (* 5. května 1888)
10. května – Josef Váchal, výtvarný umělec, básník a spisovatel (* 23. září 1884)
16. května
- Antonín Kleveta, kněz, teolog a politický vězeň (* 18. ledna 1904)
- Pavol Teplanský, československý a slovenský politik, ministr autonomních slovenských vlád (* 22. dubna 1886)
17. května – Josef Beran, kardinál, arcibiskup pražský a primas český (* 29. prosince 1888)
20. května – Juraj Slávik, československý politik, ministr československých vlád a diplomat (* 28. ledna 1890)
21. května – Richard Fremund, malíř, grafik a scénický výtvarník (* 9. dubna 1928)
8. června – Bohuslav Stočes, báňský vědec a rektor Vysoké školy báňské (* 20. srpna 1890)
9. června – Marie Kyzlinková, autorka řady ženských románů (* 4. srpna 1889)
12. června – František Kovář, třetí biskup-patriarcha Církve československé (husitské) (* 2. září 1888)
17. června – František Illek, fotograf (* 14. září 1904)
30. června – Jan Evangelista Zelinka, skladatel, klavírista a hudební publicista (* 13. ledna 1893)
7. července – Josef Šmída, herec, režisér a dramatik (* 25. května 1919)
18. července – Eva Vrchlická, herečka, překladatelka, dramatička a spisovatelka (* 6. března 1888)
20. července – Bohumír Popelář, psycholog, historik, spisovatel (* 31. října 1914)
29. července – Karel Karas, malíř (* 28. května 1892)
7. srpna – Oldřich Wenzl, básník (* 3. října 1921)
8. srpna – Franz Wagner, sídelní kanovník litoměřické kapituly (* 21. listopadu 1888)
14. srpna – Quido Maria Vyskočil, spisovatel (* 18. října 1881)
15. srpna – Ladislav Karel Feierabend, československý ekonom, ministr československých vlád (* 14. června 1891)
19. srpna – Rudolf Fischer, československý politik německé národnosti (* 29. ledna 1880)
21. srpna – Danuše Muzikářová, oběť komunistického režimu (* 13. července 1951)
24. srpna
- Vladimír Pecháček, malíř a grafik (* 3. dubna 1909)
- Hubert Svoboda, architekt a stavitel (* 15. října 1891)
31. srpna – Luisa Landová-Štychová, novinářka, popularizátorka vědy, feministka a politička (* 31. ledna 1885)
8. září – Naďa Hajdašová, baletní sólistka (* 26. února 1914)
18. září – Theodor Kössl, právník a hudební skladatel (* 1. července 1886)
7. října – Otakar Kubín, malíř, sochař a grafik (* 22. října 1883)
11. října – Josef Glogar, generální vikář arcidiecéze olomoucké (* 17. prosince 1891)
16. října – Florian Zapletal, historik umění, novinář a voják (* 10. června 1884)
22. října – Alfons von Czibulka, česko-rakouský spisovatel a malíř (* 28. června 1888)
24. října – Jan Plichta, violista, dirigent, hudební pedagog a trampský písničkář (* 1. prosince 1898)
27. října – Valentin Držkovic, malíř a grafik (* 10. února 1888)
11. listopadu – Jan Karel Čemus, spisovatel dobrodružných a umělecko-naučných knih pro mládež (* 28. ledna 1895)
17. listopadu – Václav Krška, scenárista, režisér a spisovatel (* 4. října 1900)
22. listopadu – Lumír Jisl, archeolog a orientalista (* 18. dubna 1921)
24. listopadu – Josef Černík, hudební skladatel a sběratel lidových písní (* 24. ledna 1880)
26. listopadu – Vilém Kvasnička, architekt (* 3. srpna 1885)
29. listopadu – František Ježek, ministr československých vlád a poslanec (* 6. září 1890)
30. listopadu – Antonín Šůra, herec (* 25. srpna 1929)
1. prosince
- Albína Dratvová, filozofka (* 2. ledna 1892)
- František Ventura, olympijský vítěz v parkůru 1928 (* 13. srpna 1894)
6. prosince – Stanislav Zela, pomocný biskup olomoucký (* 12. července 1893)
7. prosince – Ladislav Šimůnek, fotbalový reprezentant (* 4. října 1916)
10. prosince – Rudolf Malík, československý politik (* 17. února 1875)
18. prosince – Jaroslava Vobrubová-Koutecká, překladatelka (* 12. února 1891)
23. prosince – Bohumil Jahoda, sochař a designér (* 11. června 1910)
26. prosince
- Josef Lukl Hromádka, teolog (* 8. června 1889)
- Jiří Šlitr, hudební skladatel, instrumentalista (virtuózní klavírista), zpěvák, herec a výtvarník (* 15. února 1924)
28. prosince – Miroslav Schäferling, první československý radioamatér (* 17. listopadu 1905)
30. prosince – Jiří Trnka, výtvarník a režisér animovaných filmů (* 24. února 1912)
? – Josef Ježek, ministr vnitra v protektorátní vládě Aloise Eliáše (* 2. srpna 1884)
? – Vojtěch Holeček, legionář, novinář a politik (* 8. listopadu 1891)
? – Ludvík Vrána, římskokatolický kněz, literát, překladatel (* 1883)
? – Jiří Michný, herec (* 13. února 1935)

Svět

4. ledna – Paul Chambers, americký kontrabasista a hudební skladatel (* 22. dubna 1935)
8. ledna
- Titus Zeman, slovenský kněz, oběť komunismu (* 4. ledna 1915)
- Albert Hill, britský běžec na střední tratě, dvojnásobný olympijský vítěz (* 24. března 1889)
11. ledna – Richmal Cromptonová, anglická spisovatelka (* 15. listopadu 1890)
17. ledna – Gražyna Bacewiczová, polská hudební skladatelka a houslistka (* 5. února 1909)
23. ledna – Sándor Bauer, maďarský učeň, který se upálil na protest proti sovětské okupaci (* 28. února 1952)
24. ledna – Saúd bin Abd al-Azíz, král Saúdské Arábie (* 15. ledna 1902)
29. ledna – Allen Dulles, ředitel americké CIA (* 7. dubna 1893)
30. ledna – Dominique Pire, belgický dominikán, Nobelova cena za mír 1958 (* 10. února 1910)
2. února – Boris Karloff, anglický herec (* 23. listopadu 1887)
5. února – Juozas Balčikonis, litevský lexikograf (* 24. března 1885)
11. února – Dario Beni, italský cyklista (* 1. ledna 1898)
14. února – Vito Genovese, italsko-americký mafiánský boss (* 27. listopadu 1897)
15. února – Hans Vollmer, německý encyklopedista (* 16. listopadu 1878)
18. února – Dragiša Cvetković, jugoslávský premiér (* 15. ledna 1893)
26. února
- Levi Eškol, izraelský premiér (* 25. října 1895)
- Karl Jaspers, německý psychiatr a filosof (* 23. února 1883)
2. března – Walter Müller, rakouský filmový herec a zpěvák (* 6. května 1911)
10. března – Pavel Blaschke, německý hudební skladatel (* 24. května 1885)
11. března – John Wyndham, britský spisovatel sci-fi (* 10. července 1903)
14. března – Ben Shahn, americký novinářský fotograf (* 12. září 1898)
24. března – Joseph Kasavubu, první prezident Demokratické republiky Kongo (* 1910)
26. března
- B. Traven, německý spisovatel (* 1882)
- John Kennedy Toole, americký spisovatel (* 17. prosince 1937)
- Günther Weisenborn, německý prozaik a dramatik (* 10. července 1902)
28. března – Dwight D. Eisenhower, prezident USA (* 14. října 1890)
30. března – Lucien Bianchi, belgický automobilový závodník (* 10. listopadu 1934)
4. dubna – Friedrich von Huene, německý paleontolog (* 22. března 1875)
6. dubna – Jurij Wjela, lužickosrbský učitel a spisovatel (* 4. března 1892)
7. dubna – Rómulo Gallegos, venezuelský spisovatel a politik (* 2. srpna 1884)
11. dubna – Michal Lefčík, slovenský voják, který se upálil na protest proti okupaci Československa (* 11. května 1950)
15. dubna – Viktorie z Battenbergu, španělská královna (* 24. října 1887)
20. dubna – Ambróz Lazík, slovenský biskup (* 7. prosince 1897)
23. dubna – Čeng Ťün-li, čínský filmový herec a režisér (* 6. prosince 1911)
26. dubna – Morihei Uešiba, učitel bojových umění a zakladatel aikida (* 14. prosince 1883)
2. května – Franz von Papen, německý říšský kancléř (* 29. října 1879)
17. května – Fritz Burger-Mühlfeld, německý malíř (* 3. března 1882)
19. května
- Coleman Hawkins, jazzový tenorsaxofonista (* 21. listopadu 1904)
- Eberhard von Mackensen, generálplukovník německého Wehrmachtu (* 24. září 1889)
21. května – Jindřich Ferdinand Toskánský, rakouský arcivévoda a toskánský princ (* 13. února 1878)
27. května – Jeffrey Hunter, americký herec (* 25. listopadu 1926)
1. června – Ivar Ballangrud, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 7. března 1904)
15. června – Emilio Grazioli, italský fašistický politik (* 26. října 1899)
16. června – Harold Alexander, britský maršál (* 10. prosince 1891)
20. června – Siegfried Günter, německý letecký konstruktér (* 8. prosince 1899)
21. června – Maureen Connollyová, americká tenistka (* 17. září 1934)
22. června – Judy Garlandová, americká herečka (* 10. června 1922)
23. června – Volmari Iso-Hollo, finský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (* 1. května 1907)
3. července – Brian Jones, britský hudebník, zakládající člen skupiny The Rolling Stones (* 28. února 1942)
4. července – Henri Decoin, francouzský spisovatel, scenárista a režisér (* 18. března 1890)
5. července – Walter Gropius, německý architekt (* 18. května 1883)
8. července
- Filipp Sergejevič Okťabrskij, sovětský admirál, Hrdina Sovětského svazu (* 23. října 1899)
- Maurice G. Hindus, rusko-americký spisovatel (* 27. února 1891)
19. července – Carl Jörns, německý cyklista a automobilový závodník (* 11. prosince 1875)
14. července – Ernie Farrow, americký jazzový kontrabasista (* 13. listopadu 1928)
19. července – Carl Jörns, německý cyklista a automobilový závodník (* (11. prosince 1875)
24. července (v noci na 25.) – Witold Gombrowicz, polský spisovatel (* 4. srpna 1904)
25. července – Otto Dix, německý malíř (* 2. prosince 1891)
4. srpna – T. R. Field, český satirický básník (* 23. dubna 1891)
6. srpna – Theodor W. Adorno, německý filosof (* 11. září 1903)
9. srpna
- Alexander Húščava, slovenský historik (* 4. ledna 1906)
- Cecil Powell, britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku 1950 (* 5. prosince 1903)
- Constantin Ion Parhon, rumunský politik, vědec a lékař (* 15. října 1874)
- Sharon Tate, americká herečka a modelka. (* 24. ledna 1943)
14. srpna – Leonard Woolf, anglický politický teoretik, spisovatel a nakladatel (* 25. listopadu 1880)
15. srpna – Stijn Streuvels, vlámský spisovatel (* 3. října 1871)
17. srpna
- Otto Stern, německý fyzik, Nobelova cena za fyziku (* 17. února 1888)
- Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt (* 27. března 1886)
26. srpna – Ismail al-Azhari, súdánský premiér (* 20. října 1900)
31. srpna – Rocky Marciano, americký boxer (* 1. září 1923)
1. září – Michael Lippert, nacistický důstojník Waffen-SS (* 24. dubna 1897)
2. září – Ho Či Min, vietnamský politik (* 19. května 1890)
6. září – Arthur Friedenreich, brazilský fotbalista zvaný El Tigre (* 18. července 1892)
7. září – Arthur Benda, německý fotograf (* 23. března 1885)
8. září
- Emil Leeb, generál dělostřelectva nacistického Německa (* 17. června 1881)
- Alexandra David-Néelová, francouzská cestovatelka, buddhistka a spisovatelka. (* 24. října 1868)
14. září – Mauno Manninen, finský ředitel divadla, malíř a básník (* 26. června 1915)
27. září – Nicolas Grunitzky, druhý prezident státu Togo (* 5. dubna 1913)
28. září – Kimon Georgiev, bulharský předseda vlády (* 11. srpna 1882)
4. října
- Léon Brillouin, francouzský fyzik (* 7. srpna 1889)
- Arnold Winkler, rakouský historik (* 3. května 1882)
6. října – Ján Rak, slovenský básník a překladatel (* 28. srpna 1915)
11. října
- Enrique Ballestrero, uruguajský fotbalista (* 18. ledna 1905)
- Kazimierz Sosnkowski, polský generál, ministr obrany (* 19. listopadu 1885)
12. října
- Julius Saaristo, finský dvojnásobný olympijský medailista v hodu oštěpem (* 21. července 1891)
- Sonja Henie, norská krasobruslařka a herečka (* 8. dubna 1912)
20. října – Werner Janensch, německý paleontolog a geolog (* 11. listopadu 1878)
21. října
- Wacław Sierpiński, polský matematik (* 14. března 1882)
- Jack Kerouac, americký spisovatel (* 12. března 1922)
22. října – Behice Hanımefendi, dvanáctá manželka osmanského sultána Abulhamida II. (* 10. října 1882)
26. října – Cyril Slater, kanadský hokejový útočník, zlato na OH 1924 (* 27. března 1897)
4. listopadu – Ferenc Szabó, maďarský skladatel (* 27. prosince 1902)
6. listopadu – Gabriel Chevallier, francouzský spisovatel (* 3. května 1895)
7. listopadu – Jehuda Burla, izraelský spisovatel (* 1886)
8. listopadu – Arthur Hedley, anglický muzikolog (* 12. listopadu 1905)
11. listopadu – Armin Joseph Deutsch, americký astronom a spisovatel (* 25. ledna 1918)
12. listopadu
- Iskandar Mírza, první pákistánský prezident (* 13. listopadu 1899)
- Liou Šao-čchi, čínský komunistický politik (* 24. listopadu 1898)
- William Friedman, americký kryptolog (* 24. září 1891)
- Serge Poliakoff, ruský malíř (* 8. ledna 1900)
18. listopadu – Joseph Kennedy, americký podnikatel, politik a diplomat (* 6. září 1888)
19. listopadu – Camille Arambourg, francouzský vertebrátní paleontolog (* 3. února 1885)
24. listopadu – Nils Ambolt, švédský geodet, astronom a spisovatel (* 2. dubna 1900)
29. listopadu – Jozef Lettrich, slovenský politik (* 17. června 1905)
2. prosince – Kliment Jefremovič Vorošilov, sovětský státník, politik a maršál SSSR (* 4. února 1881)
4. prosince – Carlos Marighella, brazilský spisovatel a marxistický revolucionář (* 5. prosince 1911)
5. prosince
- Alice z Battenbergu, matka Filipa Mountbattena, manžela britské královny Alžběty II. (* 25. února 1885)
- Claude Dornier, německý letecký konstruktér (* 14. května 1884)
9. prosince – Leonardo Cilaurren, španělský fotbalista (* 5. listopadu 1912)
13. prosince – Raymond A. Spruance, admirál loďstva Spojených států amerických (* 3. července 1886)
20. prosince – Adolfo Consolini, italský olympijský vítěz a hodu diskem (* 5. ledna 1917)
22. prosince – Josef von Sternberg, rakouský režisér (* 29. května 1894)
23. prosince – Tiburcio Carías Andino, prezident Hondurasu (* 15. března 1876)
31. prosince – Theodor Reik, rakouský psychoanalytik (* 12. května 1888)
? – Richard Allen, indický pozemní hokejista, zlato na OH (* 4. června 1902)

Hlavy států

Evropa:

Československo – prezident Ludvík Svoboda
SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
Bulharská LR – Todor Živkov
Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
Rakousko – Franz Jonas
NDR
- Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
NSR
- Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
- Heinrich Lübke (prezident)
Polská lidová republika – Władysław Gomułka
Litevská SSR – Antanas Sniečkus
Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
Francie
- prezident Charles de Gaulle
- prezident Georges Pompidou
Španělsko – Francisco Franco
Vatikán – papež Pavel VI.

Ostatní:

Japonsko – Císař Šówa
Čína – (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
Vietnamská demokratická republika
- Hồ Chí Minh (do smrti 2. 9.)
- Tôn Đức Thắng (od 2. 9.)
USA
- prezident Lyndon B. Johnson
- prezident Richard Nixon

Reference

↑ Novoroční tragédie. Rudé právo. 1. 1969, roč. 49, čís. 1, s. 2. Dostupné online.
↑ Popis událostí z pohledu tehdejších mocenských struktur viz Ministerstvo vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března. Rudé právo. 4. 1969, roč. 49, čís. 77, s. 1 a 2. Dostupné online.
↑ Oficiální zpravodajství: Rozvaha a klid vyhrají. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 197, s. 1 a 2. Dostupné online. ; archivní záběry: Film Srpen 1969; porevoluční perspektiva: Filip Rožánek: Srpen 1969: Češi proti Čechům
↑ Zpráva krajské prokuratury o událostech v Brně. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 198, s. 1 a 2. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1969 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1969 na Wikimedia Commons

[1] Novoroční tragédie. Rudé právo. 1. 1969, roč. 49, čís. 1, s. 2. Dostupné online.

[2] Popis událostí z pohledu tehdejších mocenských struktur viz Ministerstvo vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března. Rudé právo. 4. 1969, roč. 49, čís. 77, s. 1 a 2. Dostupné online.

[3] Oficiální zpravodajství: Rozvaha a klid vyhrají. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 197, s. 1 a 2. Dostupné online. ; archivní záběry: Film Srpen 1969; porevoluční perspektiva: Filip Rožánek: Srpen 1969: Češi proti Čechům

[4] Zpráva krajské prokuratury o událostech v Brně. Rudé právo. 8. 1969, roč. 49, čís. 198, s. 1 a 2. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]