B. Traven

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
B. Traven alias Red Marut (Otto Feige), policejní fotografie, Londýn, 1923

B. Traven, někdy též Bruno Traven[zdroj?] (asi 1882 nebo 1890 – asi 26. března 1969) je pseudonym německého spisovatele, autora napínavých sociálně laděných románů s kritickým postojem vůči kapitalismu odehrávajících se především v Mexiku. Přes velikou popularitu jeho děl (byla přeložena do třicet dvou jazyků[1] a mnohá z jich byla zfilmována) se mu dařilo po celý život úspěšně tajit svou identitu a ta není dodnes uspokojivě objasněna. Neochotu poskytnout informace o svém životě vysvětlil Traven svým slavným citátem: „Biografie tvůrčího spisovatele je nedůležitá. Nelze-li člověka poznat v jeho díle, je bezcenný buď člověk, nebo to dílo.“

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle nejrozšířenější hypotézy bylo jeho skutečné jméno Hermann Otto Albert Maximilian Feige, který později vystupoval pod jménem Berick Torsvan Traven,[1] a který se narodil 23. února nebo 25. února roku 1882 v Schwiebusu (dnes Świebodzin v Polsku).[1] Jako datum narození se však také uvádí 3. květen roku 1890 a jako místo narození Chicago[2] nebo San Francisco,[3] přičemž by v těchto případech měl být synem německých přistěhovalců.

Před první světovou válkou působil Traven pod jménem Red Marut (nebo též Richard Mauerhut nebo Fred Marhut) jako herec v různých německých městech. V letech 1917-1921 vydával v Mnichově (od roku 1919 ilegálně) anarchisticky a protivládně zaměřený časopis Der Ziegelbrenner, do kterého si psal články sám.[1] Roku 1919 se podílel na vedení proletářské revoluce v Bavorsku, po její porážce byl zatčen, podařilo se mu však uprchnout do Vídně.[1] V roce 1923 se pokusil dostat do Ameriky přes Anglii a strávil nějaký čas ve vězení v Londýně jako cizinec bez povolení k pobytu (zde právě uvedl, že se jmenuje Feige).

V roce 1924 se podařilo vystěhovat se do Mexika, kde nejprve vykonával příležitostná povolání na indiánském venkově (česač bavlny, lovec, dělník na ropných polích) a později se usadil jako úspěšný spisovatel v Mexico City.[1] Roku 1925 vyšel v Německu jeho první román Česači bavlny (Die Baumwollpflücker), v roce 1926 slavná Loď mrtvých (Das Totenschiff) a o rok později další slavný román Poklad na Sierra Madre (Der Schatz der Sierra Madre). Ve svém díle se snažil o zpodobnění patriarchálního, ale zcela neidylického života vykořisťovaných mexických indiánů. Na pozadí surové krásy džungle popisoval kruté zotročení indiánských i bělošských námezdních dělníků. Vlastní příběhy pak doplňoval komentáři obsahujícími společenskopolitické, anarchistické i revoluční myšlenky vztahující se na problematiku moderního světa vůbec.

Poté, co byly roku 1934 jeho knihy v Německu zakázány, publikoval ve Švýcarsku a v USA. Roku 1951 získal mexické státní občanství. Zemřel 26. března roku 1969 v Mexico City.[1]

Existuje řada dalších hypotéz o identitě B. Travena, z nichž některé jsou značně fantastické:

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • An das Fräulen von S... (1916, Slečna ze S...), povídka, pod pseudonymem Red Marut,
  • Der Ziegelbrenner 1.–4. (1917- 1921), časopis vydávaný v Mnichově pod pseudonymem Red Marut (od roku 1919 ilegálně), vydal v něm například také svou groteskní povídku Der Blaugetupfte Sperling (1919, Modře puntíkovaný vrabec).
  • Die Baumwollpflücker (1925, Česači bavlny), román popisující (někdy až naturalisticky) zážitky několika bílých i indiánských chudáků, proletářských trampů a prostitutek putujících pro Mexiku za prací. Vycházel nejprve na pokračování v deníku německé sociálně-demokratické strany Vorwärts, knižně vyšel roku 1926 pod názvem Der Wobbly, další vydání byly opět pod původním názvem.
  • Das Totenschiff (1926, Loď mrtvých), román, příběh amerického námořníka, který zmeškal odjezd své lodi, na které mu zůstal jeho průkaz totožnosti (námořnická knížka). Stal se tak vyhnancem a nutnost najít si zaměstnání ho pak donutila k tomu, že se nechal najmout na loď vezoucí bezcenný, ale vysoko pojištěný náklad, na loď kterou makléři pro vysoké pojistné odsoudili ke zkáze, na loď mrtvých.
  • Der Schatz der Sierra Madre (1927, Poklad na Sierra Madre), westernově laděný román ze života ve středním Mexiku, kdy nemožnost sehnat práci donutí hlavní hrdiny vypravit se za tajemným a pověstmi opředeným zlatým dolem kdesi v pohoří Sierra Madre. Román líčí zhoubné působení zlata na lidskou povahu a na vzájemné vztahy lidí.
  • Der Busch (1928, Džungle), sbírka dvanácti povídek, rozšířeno roku 1930 o dalších osm povídek.
  • Land des Frühlings (1928, Země jara), cestopis,
  • Die Brücke im Dschungel (1929, Most v džungli), poeticky laděný román plný pochopení pro magickou víru indiánů vypráví příběh o zmizení a smrti indiánského chlapce uprostřed příprav k taneční zábavě. Román je oslavou nejen mateřské lásky ale i lásky k životu vůbec, přestože jde o chudý a ubožácký život v tropickém vedru nemilosrdné džungle za téměř nelidských sociálních podmínek.
  • Die weiße Rose (1929, Bílá růže), román o rozpínavosti americké petrolejářské společnosti, jejíž představitelé se neštítí ani vraždy, aby se zmocnily indiánské haciendy Bílá růže, pod níž je naleziště ropy.
  • tzv. Mahagonový cyklus, série šesti románů odehrávající se v Mexiku v letech 1910-1917 a zobrazující neradostný život peónů, povozníků, lesních a dalších dělníků indiánského ale i bělošského původu a také jejich vzpouru proti utlačovatelům, Cyklus se skládá z těchto románů:
  1. Der Karren (1931, Kareta), česky též jako Kára, první část cyklu, příběh lásky indiánského chlapce, kterého pán prohrál v kartách, a negramotné indiánské dívky, která utekla ze služby, aby se zachránila před znásilněním. Hlavní mužské postavy, Andres and Manuel, sehrají významnou roli v pozdějším povstání v džungli.
  2. Die Regierung (1931, Diktatura), druhá část líčí život mexické indiánské chudiny za vlády despotického prezidenta Porfiria Diaze, která je nucena k těžké práci v dolech a k těžbě mahagonového dřeva.
  3. Der Marsch ins Reich der Caoba (1934, Pochod do říše mahagonu). V této části je líčen vyčerpávající pochod najatých nebo dokonce unesených indiánských dělníků hlídaných ozbrojenou stráží, aby nemohli uprchnout, do obávaných pracovních táborů v pralese na místo těžby mahagonového dřeva.
  4. Die Troza (1936, Kmen), česky též jako V říši mahagonu. Čtvrtá část cyklu se odehrává v tropických mahagonových pralesích, kde domorodí Indiáni musí dobývat pro americké a španělské obchodní společnosti vzácné mahagonové dřevo (mahagonové kmeny nebo klády nesou název trozy) za nesmírně těžkých pracovních (neúměrně dlouhá pracovní doba, zneužívání dětské práce) i životních podmínek v pracovních táborech pod ozbrojenou stráží (dělníci otupení nelidskou dřinou a propadlí alkoholu upadají stále hlouběji do dluhů, protože životní potřeby jsou nuceni kupovat od zaměstnavatelů za neslýchaně vysoké ceny, a mají také vysokou úmrtnost).
  5. Die Rebellion der Gehenkten (1936, Vzpoura pověšenců). V páté části je popsána vzpoura indiánských dělníků těžících za nelidských podmínek (při nesplnění denního limitu dřeva jsou pověšeni celou noc za zápěstí, odtud termín pověšenec) mahagonové dřevo za pomoci několika bělochů (uprchlých vězňů internovaných pro šíření revolučních myšlenek).
  6. Ein General kommt aus dem Dschungel (1940, Generál přichází z džungle). Závěrečná část cyklu zachycuje vzpouru dřevorubeckých dělníků, která je namířena proti nenáviděnému diktátorovi v sídelním městě a kterou vede jedenadvacetiletý dělník indiánského původu, jenž díky své samorostlé taktice zdolává mnohem silnější policejní a vojenské jednotky.
  • Sonnen-Schöpfung (1936, Stvoření slunce), česky jako O člověku, který stvořil slunce, indiánská pověst,
  • Macario (1950), novela napsaná původně anglicky po názvem The Healer (Léčitel),
  • Der Banditendoktor (1954, Lékař banditů), sbírka povídek,
  • Der dritte Gast und andere Erzählungen (1958, Třetí host a jiné povídky),
  • Aslan Norval (1960, Aslan Norvalová), román o bohaté ženě, která chce vystavět vodní kanál napříč Spojenými státy.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužicko-srbských, Odeon, Praha 1987, str. 672-673
  2. http://kirjasto.sci.fi/traven.htm
  3. http://www.helsinki.fi/hum/hist/yhd/julk/traven01/traven.html
  4. http://www.knihovnicka.net/autor/4494-traven-bruno/zivotopis-biografie/
  5. a b http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2000/0311/magazin/0001/
  6. http://petrkubat.blog.idnes.cz/c/137914/Pred-125-lety-se-narodil-nejvetsi-cesky-dandy-Arthur-Breisky.html
  7. http://www.csfd.cz/film/4613-poklad-na-sierra-madre/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]