Ambrose Bierce
Ambrose Gwinnett Bierce (24. června 1842, Meigs County, Ohio - po 26. prosinci 1913, Mexiko)[1] byl americký povídkář, esejista a novinář.
Obsah |
Život[editovat]
Ambrose Bierce se narodil ve selské rodině jako desátý ze třinácti dětí.[1] Surová „výchova“ jeho otce jej navždy poznamenala životní zatrpklostí.[2] Již v patnácti letech proto odešel z domova pracovat do tiskárny.[1] V sedmnácti letech začal studovat na Kentuckém vojenském institu,[1] ale po roce školu opustil a živil se příležitostnými pracemi jako dělník nebo číšník.[1] Během americké občanské války bojoval na straně severu u 9. pěšího pluku z Indiany a roku 1864 byl těžce zraněn do hlavy (bolestmi z následků zranění trpěl pak po celý život, k tomu se později připojilo ještě astma).[3] Zpočátku byl poddůstojníkem, ale armádu opustil v hodnosti majora.,[3] přičemž odmítl nahromaděný zvýšený plat, protože to byla podle jeho názoru odměna za to, že byl „vrahem pro svou vlast“.[2]
Po válce se Bierce usadil v San Franciscu, kde se postupně vypracoval jako redaktor a kritik. Pracoval pro noviny San Francisco News-Letter and California Advertiser[1] seznámil se s Markem Twain a Bretem Hartem a od roku 1871 začal publikovat povídky vyznačující se neúprosnou satirou a chmurným humorem, ale také temnou fantastikou a atmosférou hrůzy.[2] V prosinci roku 1871 se oženil[1] a v letech 1872 až 1876 žil se svou manželkou v Anglii,[2] kde svůj literární styl doplnil o eleganci a jedovatě vybroušený vtip.[2] Ten bohatě využil po návratu do vlasti při psaní (s přestávkami od roku 1877 do roku 1896) novinového sloupku Prattler (Žvanil),[2] který byl velmi oblíbený. V osobním životě však Bierce příliš šťastný nebyl. Roku 1888 se rozvedl se svou manželkou, roku 1889 zemřel v sedmnácti letech jeho první syn a roku 1901 ve věku dvaceti sedmi let druhý.[1]
Roku 1896 Bierce přesídlil do Washingtonu, kde působil jako vyhledávaný publicista. Sám pořádal své Sebrané spisy, které vyšly ve dvanácti svazích v letech 1909 až 1912.[2] V říjnu roku 1913 se pak vydal do Mexika sledovat průběh právě tam probíhající občanské války.[2] Jeho poslední korespondence je datována dnem 26. prosince, po tomto datu Bierce zmizel a jeho další osud není dodnes uspokojivě vysvětlen. Některá svědectví však tvrdí, že byl na počátku roku 1914 zastřelen v Sierra Mojada ve státě Coahuila, kde má dnes pamětní desku.[3]
Dílo[editovat]
Ambrose Bierce je považován za jednoho z předchůdců moderní americké literatury 20. století.[2] Své povídky vydával časopisecky i knižně v povídkových sbírkách. Psal děsivé horrory a jiné fantaskní příběhy s překvapujícím vyzněním, kterými se stal pokračovatelem Edgara Allana Poea,[2] i povídky plné černého humoru stíhající cynismus a sadismus. Skutečným mistrem hrůzy se však stal svými příběhy z americké občanské války Tales of Soldiers and Civilians (1891, Povídky o vojínech a civilistech), ve kterých se fantastika spojuje s reálnými krutými válečnými zážitky a s demaskováním válečné slávy.[2] V této povídkové sbírce je obsažena snad nejznámější Biercova povídka An Occurrence at Owl Creek Bridge (1890, Případ na mostě přes Soví řeku),[4] proud podvědomí člověka, který je jako přistižený vyzvědač popraven oběšením.
Zvláštní část Biercovy tvorby tvoří satirické aforismy, pořekadla a žertovné poznámky mající často až zoufale nihilistický charakter, která jsou obsažena v knize The Cynic's Word Book (1906, Cynikův slovníček) známé spíše pod názvem ze svého vydání z roku 1911 The Devil's Dictionary (Ďáblův slovník).[2]
Bibliografie[editovat]
- The Fiend's Delight (1873),
- Cobwebs from an Empty Skull (1874, Pavučiny z prázdné lebky)
- The Dance of Death (1877, Tanec smrti),
- Tales of Soldiers and Civilians (1891, Povídky o vojínech a civilistech),
- Black Beetles in Amber (1892),
- The Monk and the Hangman's Daughter (1892),
- Can Such Things Be? (1893, Mohou se takové věci stát?),
- Midst of Life (1898, Uprostřed života), přejmenované vydání knihy Tales of Soldiers and Civilians,
- Fantastic Fables (1899),
- The Cynic's Wordbook (1906, Cynikův slovníček), kniha známá spíše pod názvem ze svého vydání z roku 1911 The Devil's Dictionary (Ďáblův slovník).
- The Shadow on the Dial, and Other Essays (1909),
- Write It Right (1909),
- The Devil's Dictionary (1911, Ďáblův slovník), přejmenované vydání knihy The Cynic's Wordbook.
Filmové adaptace[editovat]
Podle povídek Ambrose Bierceho bylo natočeno více než třicet, převážně krátkometrážních filmů,[5] například
- The Bridge (1929), americký němý film podle povídky An Occurrence at Owl Creek Bridge, režie Charles Vidor.
- An Occurrence at Owl Creek Bridge (1959), americký televizní film ze seriálu Alfred Hitchcock Presents, režie Robert Stevenson,
- Chickamauga (1962), francouzský krátkometrážní film podle stejnojmenné povídky, režie Robert Enrico,
- La rivière du hibou (1962), francouzský krátkometrážní film podle povídky An Occurrence at Owl Creek Bridge, režie Robert Enrico,
- Au coeur de la vie (1963), francouzský film podle povídek An Occurrence at Owl Creek Bridge, Chickamauga a The Mockingbird, režie Robert Enrico,
- The Man and the Snake (1972), britský krátkometrážní film podle stejnojmenné povídky, režie Sture Rydman,
- Parker Adderson, Philosopher (1974), americký televizní krátkometrážní film podle stejnojmenné povídky, režie Arthur Barron,
- The Moonlit Road (2008), americký krátkometrážní film podle stejnojmenné povídky, režie Leor Baum.
Česká vydání[editovat]
- Uprostřed života: povídky o vojínech a civilistech, Jan Otto, Praha 1909, přeložila Božena Koppová,
- Moxonův pán a jiné povídky, Odeon, Praha 1966, vybral Josef Škvorecký, přeložil Jan Zábrana,
- Oči plné děsu, Winston Smith, Praha 1992, přeložil Jan Zábrana,
- Ďáblův slovník, Thyrsus, Praha 1996, přeložila Hana Ulmanová, znovu Albatros, Praha 2010.
- Zabit u Resaky, Toužimský a Moravec, Praha 2007, přeložil Jan Zábrana a Mikuláš Moravec,
- Jedné letní noci, Argo, Praha 2011, přeložil Jan Zábrana, bilingvní vydání sedmi povídek.
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e f g h Ambrose Bierce - Biography and Works
- ↑ a b c d e f g h i j k l Slovník spisovatelů - Spojené státy americké, Odeon, Praha 1979, str. 102-103
- ↑ a b c Ambrose Bierce - LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi
- ↑ Jen další zmizelý? Ambrose Bierce
- ↑ http://www.imdb.com/name/nm0081549/
Externí odkazy[editovat]
- (česky) Jen další zmizelý? Ambrose Bierce
- (česky) http://cs.wikiquote.org/wiki/Ambrose_Bierce
- (česky) http://citaty.net/autori/ambrose-bierce/
- (anglicky) Original Ambrose Bierce Site
- (anglicky) The Ambrose Bierce Appreciation Society