Ladislav Vycpálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav Vycpálek
Ladislav Vycpálek před rokem 1931
Ladislav Vycpálek před rokem 1931
Narození 23. února 1882
Praha
Úmrtí 9. ledna 1969 (ve věku 86 let)
Praha
Národnost česká
Povolání hudební skladatel
Ocenění Národní umělec
Některá data se získávají z datové položky.

Ladislav Vycpálek (23. února 1882, Praha9. ledna 1969, tamtéž) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny, která se po generace zabývala hudbou. Jeho strýc, Josef Vycpálek, byl významným sběratelem lidových písní a bratranec, Vratislav Vycpálek, se stal rovněž hudebním skladatelem. Od čtyř let hrál na housle a na klavír. Maturoval na gymnáziu na Vinohradech a poté studoval na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity češtinu a němčinu. To mu poskytlo i znalost literatury pro volbu vynikajících textů, které zhudebňoval, ale i pro vlastní literární tvorbu. Jeho texty byly zhudebněny nejen jím samým, ale i takovými skladateli, jako byli Vítězslav Novák nebo Josef Suk starší. Studia na Filozofické fakultě ukončil dizertační prací "Apokryfy o mladosti Mariině a Ježíšově v literatuře české, zvláště staročeské".

Stal se odborným pracovníkem Univerzitní knihovny a vedle svého zaměstnání studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. V době svého působení v knihovně vybudoval její Hudební oddělení a až do roku 1942 jej vedl. Vedle toho dál provozoval hudbu prakticky. Jako violista účinkoval v několika komorních souborech a samozřejmě pilně komponoval. Jeho prvními veřejně provedenými skladbami byly Dvě písně v roce 1909. Věnoval se i organizační činnosti. Od roku 1924 byl členem České akademie věd a umění. Od roku 1930 byl členem poradního sboru Národního divadla. Byl také vedoucím hudebního odboru Umělecké besedy. Když byla činnost Besedy v padesátých letech komunistickým režimem utlumována, snažil se všemožně o její přežití. Likvidaci Umělecké besedy v roce 1960 se mu však zabránit nepodařilo.

V roce 1952 obdržel Státní cenu, v roce 1957 byl jmenován zasloužilým umělcem a o deset let později, necelé dva roky před smrtí, národním umělcem.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dívka z Lochroyanu Melodram podle staré skotské balady pro vypravěče a orchestr op. 2 (1907)
  • Vzhůru srdce (Sursum corda). Variace na husitský chorál op. 30 (1950)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet C-dur op. 3 (1909)
  • Chvála houslí (Sonáta D-dur ve formě variací pro housle, klavír a mezosoprán op. 19 (1928)
  • Duo pro housle a violu op. 20 (1929)
  • Suita pro sólovou violu op. 21 (1929)
  • Suita pro sólové housle op. 22 (1930)
  • Sonatina pro housle a klavír op. 26 (1947)
  • Con moto pro housle a klavír (1965)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Cestou op. 9 (1911–1914)
  • Doma: Nenáročná suita o nenáročné rodině op. 38 (1959)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Tichá usmíření op. 1 (1908–1909)
  • Světla v temnotách op. 4 (na slova Antonína Sovy, 1910)
  • Tuchy a vidiny op. 5 (slova Alfred Mombert, 1910–1911)
  • Slavnosti života op. 8 (slova Richard Dehmel, 1912–1913)
  • Z Moravy op. 11a (1910–1914)
  • Moravské balady op. 12 (1915)
  • Vojna op. 13 (1915)
  • V boží dlani op. 14 (slova Valerij Brjusov v překladu Petra Křičky, 1916)
  • Probuzení op. 17 (slova Karel Toman, 1926)
  • Na rozloučenou op. 25 (1945)

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Kantáta o posledních věcech člověka op. 16 (1920–1922)
  • Blahoslavený ten člověk op. 23 (na slova Knihy žalmů, věnováno Tomáši Garrigue Masarykovi, 1933)
  • České requiem: Smrt a spasení op. 24 (1940)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Ludmila Peřinová: Ladislav Vycpálek a moravská lidová píseň v kontextu kompoziční školy Vítězslava Nováka Konference OSU.
  • Jaroslav Smolka: Ladislav Vycpálek. Praha: SNKLHU, 1960.
  • Ludmila Troubilová: Friedrich Adler als Übersetzer von Jaroslav Vrchlickýs Lyrik und Ladislav Vycpáleks. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Brno 2011. (Dostupné ZDE)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]