Skopje

Skopje ; Скопје
	Makedonská metropole Skopje
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	42°0′19″ s. š., 21°26′30″ v. d.
Nadmořská výška	240 m n. m.
Stát	Makedonie
Statistický region	Skopský
Administrativní dělení	10 opčin
	Skopje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	571,46 km²
Počet obyvatel	537 478
Hustota zalidnění	940,5 obyv./km²
Etnické složení	Makedonci (66,75 %), Albánci (20,49 %), Romové (4,63 %), Srbové (2,82 %), Turci (1,70 %), Bosňáci (1,50 %) a ostatní nepočetné menšiny
Náboženské složení	pravoslaví, islám
Správa
Starosta	Koce Trajanovski (VMRO-DPMNE)
Oficiální web	www.skopje.gov.mk
Telefonní předvolba	(+389) 02
PSČ	1000
Označení vozidel	SK
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skopje (makedonsky Скопје / Skopje, srbsky Скопље / Skoplje, albánsky Shkupi, turecky Üsküp) je hlavní a největší město Republiky Makedonie.

Poloha

Město je situováno v severozápadní části Republiky Makedonie na řece Vardaru na křižovatce středověkých obchodních cest z Bělehradu k Egejskému moři a z Dubrovníku do Konstantinopole. Jižně nad městem se vypínají hory masivu Jakupica (Torbešija). Tato příznivá poloha z něj v historii učinila důležitý obchodní uzel a zajistila mu prosperitu, která v osmanských dobách přinesla rovněž prolínání mnoha kultur. Návštěvník tak může vedle sebe obdivovat jak četné mešity, tak i kostely a další významné stavby.

Obyvatelstvo

Podle sčítání obyvatelstva v roce 2002 žije ve městě Skopje více než 500 000 lidí (tehdejší počet byl 506 926 obyvatel). Co se týče etnického složení obyvatelstva, tvoří Makedonci zhruba dvě třetiny, tj. 66,75 %. Následují Albánci s 20,49 % a Romové s 4,63 %. Jako Srbové se v roce 2002 zapsalo 2,82 % obyvatel. Turci s 1,70 % a Bosňáci s 1,50 %. Ostatní méně početné menšiny doplňují obraz pestrého složení obyvatelstva hlavního města Makedonie.^[1]

Jméno

Původní název města Skupi je zřejmě thráckého původu. Klade se do souvislosti s albánským názvem města Shkupi. Slované město zpočátku nazývali Skope, Skopie, později Skoplja. Za turecké nadvlády se město nazývalo Üsküp.^[2]

Historie

Město je charakteristické svojí starobylou zástavbou v podobě Tureckého starého města, jehož nejstarší části pocházejí až ze 14. století. Nejdůležitější událostí pro město se stalo zemětřesení v roce 1963, které město postihlo a téměř celé ho zničilo. Po zemětřesení zůstalo 7 z 10 lidí bez střechy nad hlavou. Jen díky mezinárodní pomoci se podařilo město zachránit a znovu vybudovat. Nová zástavba byla již projektována tak, aby vydržela i silnější otřesy. Turecké staré město přečkalo zemětřesení bez vážnějšího poškození a muselo se opravovat jen zčásti.

První osídlení na území Skopje pochází již z doby před naším letopočtem. V antickém období se zde nacházel hrad Scupi (později zničen při zemětřesení). Ve středověku spadala Skopje pod Východořímskou, později Byzantskou říši; nedaleko Skopje se narodil také jeden z neslavnějších byzantských císařů, Justinián I.. Později se území zmocnilo Bulharsko. V roce 1346 ji prohlásil srbský panovník Dušan hlavním městem své říše, která se však po jeho smrti rozpadla. V roce 1392 obsadili Skopje Turci a vládli zde 520 let.

Ve dnech 25. října a 26. října 1689 obsadil na krátkou dobu město rakouský generál Giovanni Norberto Piccolomini. Stalo se tak během závěru tzv. velké turecké války, která skončila pro Velkou portu katastrofou. Vzhledem k tomu, že nedokázal město udržet, tak jej alespoň vypálil, aby Turci nezískali zpátky z původního města nic. Skopje navíc tehdy devastovala epidemie cholery, která byla během války alespoň načas přerušena. Většina Skopje tehdy byla srovnána požárem se zemí. Většina města byla obnovena následně poté. Nově ustanovená turecká správa vyhnala hajduky z města a jeho okolí, a ti se tak museli stahnout k severním hranicím s Rakouskem.

Technický pokrok dosáhl města až později, především díky zaostalosti tureckého hospodářství. Roku 1857 se stalo Skopje centrum Kosovského vilájetu. Roku 1905 již mělo 32 tisíc obyvatel. Vodovod a elektrický proud byl do Skopje zaveden roku 1909. Fungovala zde tehdy i první elektrárna, která získávala proud z dieselového paliva.

Po balkánských válkách (1912–1913) se Skopje stalo součástí Srbska. Během první světové války jej obsadilo Bulharsko, které si území vardarské Makedonie dlouhodobě nárokovalo. Bulharská armáda zde zřídila centrum pro Vojensko-inspekční oblast Makedonie.

Spolu se Srbskem se roku 1918 stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 přejmenovaného na Jugoslávii. Rozvoj města v meziválečném období vycházel z potřeb tehdejšího jugoslávského království, které považovalo Skopje za přirozené centrum jižní části státu. Vznikly moderní ulice a domy. O rozvoj Skopje se v uvedené době zasloužil primátor Josif Mihajlović.

V roce 1939 bylo nedaleko Skopje otevřeno mezinárodní letiště Alexandra Velikého.

Během druhé světové války bylo Skopje obsazeno vojsky Osy. Nejprve do města vstoupila po krátké a prohrané dubnové válce bulharská armáda. Bulharská okupace města trvala až do 9. září 1944. Dne 13. listopadu 1944 poté město osvobodila partyzánská armáda.

V roce 1947 se ve Skoplje uskutečnil proces s členy VMRO, který probíhal ve stejnou dobu, jako politické procesy proti četnikům v Srbsku a ustašovcům v Chorvatsku.^[3]

V dobách existence socialistické Jugoslávie Skopje zaznamenalo značný populační růst. Ustanovení města jako regionálního centra (metropole SR Makedonie) umožnilo vznik celé řady úřadů a zajistilo soustředění mnohých podniků a výrobních kapacit. Těžkou zkouškou bylo zemětřesení v roce 1963, které si vyžádalo řadu obětí a během kterého bylo město velmi vážně poničeno. Tehdy zhruba čtvrtmilionovému městu pomohla s rekonstrukcemi nejen celá tehdejší Jugoslávie, ale i zahraničí, včetně Spojených států, či Československa. Na rekonstrukci města byl vypracován urbanistický plán, jehož autory byly japonský architekt Kenzó Tange a tým domácích (jugoslávských) urbanistů.

Roku 1981 mělo Skopje 408 tisíc obyvatel.

V roce 1990 byl ve Skopji vysvěcen chrám Klimenta ochridského, katedrála Мakedonské pravoslavné církve.

Po rozpadu společného státu v roce 1991 se Skopje stalo hlavním městem Makedonie. Ve snaze zatraktivnit město se makedonská vláda rozhodla na konci první dekády 21. století přijmout plán komplexního rozvoje města, v rámci kterého bylo centrum Skopje obohaceno o četné sochy a umělecké objekty a také muzea. Plán má být realizován do roku 2014.

Památky

Ve městě se nalézají vzácné mešity, jako například mešita Mustafa Paši, Starý bazar, původní bazary, uličky s obchody řemeslníků a také malý pravoslavný kostel sv. Spasitele, který byl vystaven v 17. století. Známou dominantou města je Kamenný most přes řeku Vardar z 15. stol, který figuruje i na netypickém znaku města.

Zajímavostí je také bývalé vlakové nádraží, které bylo poškozeno zemětřesením v roce 1963 a jehož hodiny stále ukazují čas 5:17 jako ve chvíli zemětřesení. Od roku 1970 zde sídlí Muzeum města Skopje.^[4]

Na severozápadním okraji města se dochoval akvadukt, o němž dosud není jasné, pochází-li z pozdně římské doby, byzantského či osmanského období.^[5] Za zmínku stojí též socha Matky Terezy.

Významné kostely ve Skopje

Název kostela	Popis	Obrázek
Kostel sv. Spase	Tento kostel, jedna z nejvýznamnějších památek města, byl vybudován v 16. století mezi Starým Bazarem a pevností Kale. Interiéry jsou umělecky velmi pestré - např. obří, ze dřeva vyřezaný oltář. V tomto kostele se nachází mj. i hrob Goce Delčeva, národního hrdiny.
Kostel sv. Panteleona	Kostel sv. Pantaleona se nachází nedaleko města ve čtvrti Nerezi a je příkladnou památkou komnenovského umění. Je známý především pro své fresky z 12. století. Ty podstoupily v 19. století přemalování, ale později byly opět obnoveny.
Kostel sv. Demetria	Kostel byl postaven v 18. století na místě starého kostela ze 13. století. Tento kostel byl hlavním ortodoxním kostelem ve městě před výstavbou katedrály sv. Klimenta Ochridského.
Chrám Matky Boží	Tento chrám, zasvěcený Matce Boží, byl postaven na místě starého stejnojmenného kostela z roku 1204 a později byl zcela zničen při požáru. Starý kostel byl dříve přestavěn a znova vysvěcen v roce 1935, ale během Druhé světové války jej 7. dubna 1944 zničily bulharské armády. Kostel byl zapálen, fresky, malby a ikony zničeny a mnoho cenných církevní předmětů bylo převezeno do Bulharska. Svou současnou podobu získal chrám po rekonstrukci, která započala 2. října 2002
Kostel sv. Klimenta	Byl postaven v roce 1972 a jako jeden z mála ortodoxních kostelů byl navržen v současné moderní architektuře. Tento hlavní makedonský pravoslavný kostel vysvěcen v roce 1990, na 1150. výročí narození patrona kostela sv. Klimenta Ochridského. Ikony namaloval Gjorgi Danevski a Spase Spirovski a fresky namaloval akademický malíř Jovan Petrov a jeho spolupracovníci.

Kamenný most

Kamenný most přes řeku Vardar (makedonsky: Камен мост)se nachází na Náměstí Makedonie na Starém městě. Byl postaven pod patronací sultána Mehmeda II. Dobyvatele mezi 1451 a 1469. Tento most představuje spojení mezi městskou minulostí i současností a dnes je uváděn jako symbol města (své umístění má i v městském znaku). Most byl částečně zrekonstruován v roce 1990.

Staré město

Staré město ve Skopje nese název Stara Čaršija (Starý Bazar). Nachází se mezi Kamenným mostem a částí Bit Bazzar a mezi pevností Kale a Vardarem. V minulosti zde probíhaly všechny hospodářské činnosti ve městě. Mezi 16. a 17. stoletím dosáhlo Staré město největšího rozmachu, stalo se jedním z největším a nejrozvinutějších orientálních bazarů na Balkáně. Je zde mnoho rušných obchodů; Staré město poskytuje pohled na úžasnou kontrast mezi směsicí východní a západní kultury.

Náměstí Makedonie

Náměstí Makedonie (makedonsky: Плоштад Македонија, Ploštad Makedonijaje) nejvýznamnější a největší náměstí ve městě. Výrazně se rozšířilo po zřícení obrovské neoklasické budovy Národní banky a Domu armády v průběhu zemětřesení 1963. Nejpozoruhodnější stavbou je Ristiḱův palác. Nejnavštěvovanější stavbou je ale Kamenný most. Náměstí celkově je velice příjemným místem k zastavení. Během teplejších měsíců se zde konají koncerty a celoročně je zde mnoho stánků se suvenýry a pod.

Pevnost Kale

Pevnost Kale (makedonsky: Скопско Кале, Skopsko Kale) je tvrz, nacházející se na kopci nad městem. Původně zde stála mohutná pevnost, kde sídlili osadníci, chránící město před Turky. Do současnosti se dochovaly četné mohutné zdi a opevnění. Současná pevnost byla původně postavena za dob Byzantské říše v 6. století. Předpokládá se, že kameny, použité v této stavbě, byly převzaty ze zničeného města Skupi. Po zemětřesení roku 1963 se zachovaly kruhové, obdélníkové a čtvercové věže, které byly zrestaurovány. Dnes pevnost nabízí jednu z nejlepších vyhlídek na město.

Kříž tisíciletí

Kříž tisíciletí (makedonsky: Милениумски крст, Mileniumski krst), nacházející se na vrcholu Vodno, je přední turistická atrakce Skopje. Na výšku měří 66 m a je to nejvyšší monumentální kříž na světě, který lze vidět ze vzdálenosti až 30 km. Byl vystavěn u příležitosti 2000 výročí křesťanství a Makedonie jako biblické země.

Kuršumli An

Tento bývalý turecký hostinec nabízí architektonicky zajímavé oblouky a kupole. Nyní je zde část Makedonského národního muzea. Tento typ stavby je zcela běžný v jiných tureckých městech a nazývá se "karavanní". Je to impozantní stavba se zdobenými zdmi a řadou menších dómů s pyramidovým tvarem.

Památky věnované Matce Tereze

Ve Skopje existuje několik dominant, věnovaných místní rodačce Matce Tereze. Památník dům Matky Terezy zde byl otevřen v roce 2009.

Akvadukt

Akvadukt ve Skopje je starověký římský akvadukt. Leží v severní části města, v blízkosti vesnice Vizbegovo. Jeho historie sahá až do období vlády Štěpána IV. Dušana. )

Kultura

Ve městě se nachází několik významných kulturních center.

Muzeum současného umění Skopje je jednou z nejvýznamnějších institucí v Makedonii, které nabízí celou škálu artefaktů moderního umění. Stavbu muzea podpořila finančně polská vláda. Celková plocha muzea je 5000 m², muzeum se dělí na tři propojená křídla.

Dále existuje mj. Muzeum Makedonie (historické, archeologické a etnologické), Přírodní historické muzeum a Archiv Makedonie.

Od roku 1981 se zde každoročně pořádá Jazzový festival Skopje, jeden z nejvýznamnějších jazzových festivalů v jihovýchodní Evropě.

Kulturní léto ve Skopje je proslulý kulturní festival, který se ve městě koná každoročně v létě. Tento festival je členem mezinárodní asociace festivalů a akcí.

Festival blues a soul je relativně nová makedonská kulturní událost, která je pořádána v rámci Kulturního léta.

Květnové operní večery je festival, pořádaný ve Skopje od roku 1972. Je věnován operám a snaží se o proniknutí operního zpěvu více do kultury. Na tento mezinárodní festival zamíří ročně umělci z více než 50 zemí.

Mládežnický divadelní festival byl založen skupinou mladých nadšenců roku 1976.

Sport

Jako hlavní město a nejdůležitější město v Makedonii je Skopje domovem několika sportovních týmů a míst konání. FK Vardar a FK Rabotnički jsou dva nejsilnější a nejoblíbenější fotbalové týmy, zatímco RK Kometal Gjorče Petrov je nejpopulárnější házenkářský tým. Skopje má čtyři hlavní sportovní haly, z nichž největší je Sportovní aréna Borise Trajkovského. Hlavním stadionem je Aréna Filipa II., která hostí Makedonskou fotbalovou reprezentaci.

Politika

Ve městě sídlí makedonský parlament i makedonská vláda. Je zde spousta soudů a jiných institucí. Své zastupitelské úřady zde má mnoho zemí včetně České republiky.

Současný starosta města Koce Trajanovski byl zvolen v dubnu 2009.

Ekonomika

Průmysl

Město je v dnešní době důležitým průmyslovým střediskem, kde se vyrábí textil, tabák, ocel, keramické a kovové zboží. Soustřeďuje se zde 40% veškeré výroby země.

Doprava

Od 1990 město rychle roste na pozici důležitého dopravního uzlu jihovýchodní Evropy, protože stojí na křižovatce dvou hlavních evropských dopravních koridorů - koridor VIII (východ-západ) a koridoru X (sever-jih). Význam města byl rozšířen po výstavbě nových dálnic, nového městského okruhu; důležité je i průběžné rozšiřování a modernizace místního mezinárodního letiště.

Letiště

Mezinárodní letiště Alexandra Velikého u Skopje je největší ze dvou mezinárodních letišť v zemi. Nachází se 22 km východně od města. Makedonská národní letecká společnost MAT Macedonian Airlines měla do svého zavření letiště jako hlavní základnu a létala do několika světových metropolí. Z letiště léta řada dalších leteckých společností. V roce 2009 začala na letiště rekonstrukce, která měla zvýšit roční kapacitu až na 3 000 000 cestujících.

Dálnice

Dálnice E75, která spojuje Vardø v Norsku a řecký ostrov Krétu, leží východně od Skopje a pojí většinu Evropy s makedonským hlavním městem. E75 v Makedonii spojuje Kumanovo, Veles, Negotino a Gevgelija.

Taxi a autobusy

Hlavní autobusové nádraží leží 2 km východně od centra města a se nachází v oblasti Centrální nádraží. Autobusy, jezdící přes celé město, spojují různé oblasti, průměrná cena za jízdenku je 30 denárů (přibližně 0,5 EUR). Město má rozvinutou taxislužbu, nejčastější linky spojují centrum a letiště. Cena za cestu na nebo z letiště stojí asi 17 eur nebo 900 denárů. Za projížďku městem si taxislužby účtují přibližně 3 eura nebo 160 denárů. Taxi přeprava mezi městy je pro průměrné Makedonce příliš drahá.

Demografie

Podle sčítání lidu v roce 2002 mělo Skopje 506 926 obyvatel. Hlavní etnickou skupinou jsou Makedonci - 338 358 obyvatel (66,75 % celkové populace). Následují Albánci - 103 891 (20,49 %), Romové - 23 475 (4,63 %), Srbové - 14 298 (2,82 %), Turci - 8 595 (1,70 %), Bosňáci - 7 585 (1,50%) a další.

Klima

Ve městě je kontinentální klima s horkými léty a mrazivými zimami.

Měsíc	Led	Úno	Břz	Dub	Kvě	Čer	Čvc	Srp	Zář	Říj	Lis	Pro
Maximum. [°C]	5	10	13	18	23	28	31	30	26	20	10	7
Minimum [°C]	-5	2	5	7	12	16	18	18	15	11	6	-2
Déšť (mm)	100	103	113	175	201	123	132	102	109	127	124	141

Administrativní dělení

Skopje sestává z 10 opštin:

Rodáci

Justinián I. (482–566), byzantský císař
Matka Tereza (1910–1997), katolická řeholnice, misionářka a humanitární pracovnice, zakladatelka kongregace Misionářek milosrdenství, nositelka Nobelovy ceny za mír
Nikola Gruevski (* 1970), předseda vlády Makedonie
Labina Mitevska (* 1975), herečka
Sara Sandeva (*1997), herečka
Darko Pančev (* 1965), fotbalový útočník
Goce Toleski (* 1977), fotbalový útočník
Armend Nedžipi (* 1986), fotbalový záložník

Partnerská města

Galerie

Noční panorama města
Pohled z pevnosti Kale
Městský park
Palác Ristić na Náměstí Makedonie
RTM Centrum
Univerzita sv. Cyrila a Metoděje
Letecký snímek města

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Stav počtu obyvatel 2002 PDF v angličtině a v makedonštině
↑ Hlavní města Evropy, Evžen Škňouřil, Edice OKO, nakladatelství Albatros 2004
↑ BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga 589 s. S. 105. (chorvatština)
↑ Музеј на град Скопје
↑ Skopskiot akvadukt na Culture.org.mk

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Skopje na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Skopje ve Wikislovníku
Oficiální stránky (makedonsky)
Podrobné informace o městě na Makedonija.name (anglicky)

[rfr1-1] Stav počtu obyvatel 2002 PDF v angličtině a v makedonštině

[2] Hlavní města Evropy, Evžen Škňouřil, Edice OKO, nakladatelství Albatros 2004

[HSFRJ-105-3] BILANDŽIĆ, Dušan. Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije. Záhřeb: Školska knjiga 589 s. S. 105. (chorvatština)

[4] Музеј на град Скопје

[5] Skopskiot akvadukt na Culture.org.mk

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Hlavní města Evropy

Nezávislé státy	Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Douglas (Man) • Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Gibraltar (Gibraltar) • Karyés (Athos) • Longyearbyen (Špicberky) • Mariehamn (Alandy) • Olonkinbyen (Jan Mayen) • Saint Helier (Jersey) • Saint Peter Port (Guernsey) • Tórshavn (Faerské ostrovy)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Cchinvali (Jižní Osetie) • Ajaccio (Korsika) • Priština (Kosovo) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Suchumi (Abcházie) • Tiraspol (Podněstří)