Letiště Václava Havla Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Letiště Praha-Ruzyně)
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha – terminály T1 (vlevo) a T2 (vpravo) a řídící věž
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letiště Praha, a. s.
Otevření 5. dubna 1937
Nejbližší město Praha (10 km)
Poloha 50°6′3″ s. š., 14°15′36″ v. d.
1247 ft / 380 m
Kód letiště ICAO: LKPR
IATA: PRG
Statistika (2012, 2013)[1]
Cestujících 10 974 196
Nákladu 52 977 518 kg
Pohybů 131 564
Vzletové a přistávací dráhy
06/24 beton, 3715×45 m
12/30 beton, 3250×45 m
04/22 beton, 2120×60 m
uzavřena pro vzlety a přistání
Logo letiště
Terminál Jih – původní řídicí věž z roku 1937

Mezinárodní letiště Václava Havla Praha neboli Praha/Ruzyně (IATA: PRG, ICAO: LKPR)[2][3] je veřejné mezinárodní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6, katastrálním území Ruzyně. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Se jménem bývalého prezidenta Václava Havla bylo spojeno v říjnu 2012.

Jedná se o největší letiště v Česku, které v roce 2008 odbavilo rekordních 12,63 milionů cestujících při taktéž rekordních 178 tisících pohybů letadel.[4] V roce 2012 odbavilo 10,81 milionů cestujících (z toho 10,76 milionu mezinárodních) při 132 tisících pohybech letadel (vzlety + přistání).[1]

Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a. s., 100% vlastněná akciovou společností Český Aeroholding, a.s. Český Aeroholding je Českou republikou vlastněná společnost, která kromě společnosti Letiště Praha vlastní i společnosti České aerolinie, Czech Airlines Technics a Czech Airlines Handling. V čele Letiště Praha, a. s., stojí čtyřčlenné představenstvo, jehož předsedou je Jiří Kraus.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Terminál T1

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 19331937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem byla na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 oceněna zlatou medailí[6]. Doprovodné budovy navrhl Kamil Roškot. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan.

Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 (nyní 12/30) o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.

Budova terminálu 2 otevřeného v roce 2006

Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 19471956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.

V letech 19601968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž a podle vítězného návrhu byla vybudována nová odbavovací budova architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice).

V letech 19891993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy, také v tomto případě byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězili Petr Franta a Michal Brix. Souběžně byly rekonstruovány vzletové a přistávací dráhy. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál 2, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s  r. o.

Z nových staveb budí pozornost z architektonického hlediska rovněž budova energetického dispečinku od dvojice respektovaných architektů Z. Jirana a M. Kohouta (2006).

Ruzyňské letiště se objevilo v několika filmech. Patří mezi ně i Casino Royale, ve kterém Ruzyně představuje společně s Airbusem A340-600 společnosti Virgin Atlantic mezinárodní letiště Miami. Ze starších filmů je možné jmenovat např. Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

Charakter letiště[editovat | editovat zdroj]

Terminál Sever – ruzyňské letiště za soumraku

Letecký provoz[editovat | editovat zdroj]

Letiště je plně vybaveno pro lety za viditelnosti (VFR) i podle přístrojů (IFR) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze tří vzletových a přistávacích drah (VPD), z nichž jedna (04/22 délka 2120 m) je trvale pro vzlety i přistání uzavřena, používá se jako pojezdová dráha a pro parkování velkých letadel (jako např. Antonov An-225). Hlavní VPD je 06/24 (směr 062/242°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 12/30 (směr 124/304°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna.[7] Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.

Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 12/30.

Terminály[editovat | editovat zdroj]

Letiště obsahuje čtyři terminály:

Nové letiště je označováno jako Terminál Sever.

  • Terminál T1 (dříve Sever 1) slouží letům mimo Schengenský prostor
  • Terminál T2 (dříve Sever 2) se využívá pro lety v Schengenském prostoru. Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen, 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn a v lednu 2006 plně zpřístupněn. Počet nástupních mostů se tím zvýšil ze 17 na 27 a kapacita letiště (co do počtu odbavených pasažérů) se zvětšila o 30 %. Investice do nového terminálu dosáhly výše 9 miliard Kč. Nová visutá estakáda mezi terminály Sever 1 a Sever 2 ulehčuje automobilové dopravě.[zdroj?]

U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2.

Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih

  • Terminál T3 General Aviation (dříve Jih 2) obsluhuje soukromé a charterové lety
  • Terminál T4 Military (dříve Jih 1[8]) slouží VIP letům a státním návštěvám a slouží hlavně pro VIP lety (Apron South), leteckou taxislužbu (Apron Aviation Service) a lety všeobecného letectví (Apron GA před hangárem C).

Letecké společnosti a destinace[editovat | editovat zdroj]

Po dobu platnosti zimního letového řádu 2013/2014 působí na Letišti Václava Havla Praha celkem 52 leteckých společností. Cestujícím jsou k dispozici pravidelná spojení do 90 destinací ve 38 zemích světa.

Mezi nejvytíženější destinace v počtu pravidelných leteckých spojení se řadí Paříž/Charles de Gaulle a Moskva/Sheremetyevo (59 odletů týdně), následují Frankfurt (52 odletů týdně), Amsterdam (45 odletů týdně) a Varšava (38 odletů týdně). Největší počet destinací s přímým spojením z Prahy je v Rusku (15), následují Velká Británie (10), Itálie (8) a Německo s Francií (6).

Charterové linky směřují zejména do Spojených arabských emirátů (Dubaj, Abú Dhabi), Egypta (Hurgada, Marsa Allam) a na Tenerife. Některé lety však míří i do vzdálenějších destinací, jako jsou Colombo (Srí Lanka), Dakar (Senegal), nebo Maledivy.

Pravidelní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Letecká společnost Destinace Terminál
Aegean Airlines Athény
2
Aer Lingus Dublin
1
Aeroflot Russian Airlines Moskva/Šeremetěvo
1
airBaltic Riga
2
Air Company Yakutia Krasnodar
1
Air France Marseille, Paříž/Charles de Gaulle, Toulouse (operováno sezónně)
2
Air Lituanica Vilnius
2
Air Malta Malta (operováno sezónně)
2
Air One Benátky/Marco Polo, Catania (operováno sezónně), Pisa
2
Air Serbia Bělehrad

1

Alitalia Milán/Linate, Řím/Fiumicino
2
Austrian Airlines Vídeň
2
Azerbaijan Airlines Baku
1
Belavia Minsk
1
British Airways Londýn/Heathrow
1
Brussels Airlines Brusel
2
Bulgaria Air Sofie
1
České aerolinie Almaty, Amsterdam, Barcelona, Bratislava, Brusel, Budapešť, Bukurešť/Otopeni, Curych, Düsseldorf, Frankfurt, Hamburg, Jekatěrinburk, Jerevan, Kodaň, Košice, Kyjev/Borispol, Madrid, Milán/Malpensa, Minsk, Mnichov, Moskva/Šeremetěvo, Nice, Nižnij Novgorod, Ostrava, Paříž/Charles de Gaulle, Perm, Petrohrad/Pulkovo, Rostov na Donu, Řím/Fiumicino, Samara, Soul/Incheon, Split, Stockholm/Arlanda, Stuttgart, Štrasburk, Taškent (operováno sezónně), Tbilisi (operováno sezónně), Tel Aviv, Ufa, Varšava, Ženeva
1 + 2
Delta Air Lines New York/J.F.K. (operováno sezónně)
1
easyJet Amsterdam, Bristol, Edinburgh, Londýn/Gatwick, Londýn/Stansted, Manchester, Milán/Malpensa, Paříž/Charles de Gaulle, Řím/Fiumicino
1+2
Emirates Dubaj
1
Finnair Helsinky
2
Germanwings Düsseldorf, Hamburg, Kolín nad Rýnem
2
HOP! Lyon
2
Iberia Madrid
2
Jet2 East Midlands, Glasgow (od 21. 5. 2015), Leeds, Manchester, Newcastle
1
KLM Royal Dutch Airlines Amsterdam
2
Korean Air Soul/Incheon
1
LOT Polish Airlines Varšava
2
Lufthansa Frankfurt, Mnichov
2
Norwegian Air Shuttle Bergen, Helsinky, Kodaň, Oslo, Stockholm/Arlanda
2
Rossiya Russian Airlines Petrohrad
1
Ryanair Brusel, Londýn Stansted, Dublin
1
Saravia Saratov

1

SAS Scandinavian Airlines Kodaň, Oslo, Stockholm/Arlanda
2
SmartWings Antalya, Barcelona, Bilbao, Burgas, Cagliari, Catania, Dubaj, Dubrovník, Heraklion, Chania, Ibiza, Kerkyra, Kos, Lamezia Terme, Larnaka, Malaga, Neapol, Nice, Olbia, Palma de Mallorca, Paříž/Charles de Gaulle, Patras, Rhodos, Řím/Fiumicino, Soluň, Split, Tel Aviv, Tenerife, Valencia, Zakynthos
1+2
SWISS International Air Lines Basilej, Curych, Ženeva
2
S7 Airlines Novosibirsk
1
TAP Portugal Lisabon
2
TAROM Bukurešť, Kluž
1
Transavia.com Paříž/Orly, Rotterdam
2
Turkish Airlines Istanbul
1
Ukraine International Airlines Kyjev/Borispol
1
Ural Airlines Čeljabinsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod
1
Volotea Airlines Nantes
2
Vueling Airlines Barcelona, Řím/Fiumicino
2
Wizz Air Bari, Benátky/Treviso, Londýn/Luton, Milán/Bergamo, Neapol, Řím/Fiumicino, Tel Aviv
1+2

Cargo dopravci[editovat | editovat zdroj]

Letecká
společnost
Destinace Terminál
Air Contractors Paříž/Charles de Gaulle
Cargo 1
Farnair Switzerland Kolín nad Rýnem
Cargo 2
Genex Minsk
Cargo 2
China Airlines Abú Dhabi, Lucemburk, Tchaj-wan - Taoyuan
Cargo 1
TNT Airways Liége
Cargo 1

Hluk z letiště[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s. p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

Paralelní dráha[editovat | editovat zdroj]

Odletová hala Terminálu Sever 2 otevřená v roce 2006

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24. Ačkoli již v roce 2004 generální ředitel České správy letišť Martin Kačur uváděl plánovaný začátek stavby na rok 2007 a dokončení již o dva roky později,[9] získal projekt stavby teprve 27. 10. 2011 od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko EIA[10] (posouzení vlivu na životní prostředí, žádost byla podána 1. 9. 2005 a bylo k ní přes 3600 vyjádření). Součástí je ale 71 podmínek, mj. úplné zastavení leteckého provozu od 24:00 do 5:29 hodin.

Současná dráha 06/24 je hlavní dráhou letiště a odehrává se na ní více než 80 % provozu letiště. Vedlejší dráha 12/30 smí být pro provoz využita pouze v případě, kdy není z technických či meteorologických důvodů možné používat dráhu 06/24. To znamená, že ačkoli má letiště Praha-Ruzyně dráhy dvě, používá se vždy pouze jedna. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku co se týká intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 – 50 pohybů v závislosti na poměru vzletů a přistání[11]). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště a je v současnosti přetížen[zdroj?].[12]

Řešením problému je výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L. Ta bude umístěna 1525 metrů jižně od stávající dráhy, která bude přeznačena na 06L/24R, Nová dráha se bude nacházet v prostoru původní dráhy letiště 04/22, která bude zrušena. Nová dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech (ILS CAT IIIB umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země).[zdroj?] Investice na novou paralelní dráhu bude 9 miliard korun.[zdroj?]

Pozemky pro paralelní dráhu přes jejich dlouho známý strategický záměr prodal v roce 2003 státní Pozemkový fond soukromým vlastníkům za cenu zemědělské půdy.[13] Více než 70 ha těchto pozemků nakoupila investiční skupina Penta Investments v roce 2005, když nabídla lepší cenu, než stát (500-1000 Kč/m2). Státní Letiště Ruzyně tyto pozemky získalo až na konci roku 2008. Pozemky byly považovány za klíčové pro cenu Letiště Praha, které bylo připravováno k privatizaci. Čistý zisk transakce ve prospěch Penty měl činit údajně 3 až 3,5 mld Kč, cena za metr čtvereční pozemku dosáhla přibližně 5500 Kč.[14] Podle týdeníku EURO s odkazem na důvěryhodné zdroje žádala přitom skupina za metr čtvereční deset až dvanáct tisíc korun (celkově více než sedm miliard korun). Spolumajitel Penty Marek Dospiva cenu za čtvereční metr potvrdil jako cenu k jednání, stále výhodnou pro stát.[15] Transakce nakonec proběhla ne jako odkup pozemků, ale přes nákup akcií společnosti Realitní developerská, což umožnilo snížení odvodu daní pro ČR. [16]

V roce 2005 Parlament ČR schválil zvláštní zákon č. 544/2005 Sb. o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, který deklaroval veřejný zájem paralelní dráhy a možnost přistoupit k vyvlastnění potřebných pozemků. Zákon v březnu 2009 prohlásil Ústavní soud ČR za protiústavní a zrušil jen, vyhověl tak návrhu 17 senátorů, ke kterým se později připojil další senátor Karel Schwarzenberg.[17]

Nezákonnosti v rozhodování a odpor občanů[editovat | editovat zdroj]

Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice.[18] Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.[19]

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.[20]

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu. Byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Ústavní soud dne 25. 3. 2009 rozhodl, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl „příliš formalisticky“ a „takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný“.[12] Verdikt soudu však nemá na projekt dráhy bezprostřední vliv.

Doprava na letiště[editovat | editovat zdroj]

Nová řídící věž

Autobusové linky[editovat | editovat zdroj]

16. července 1938 byla v trase Vozovna Vokovice – Letiště zavedena autobusová linka označená písmenem I. V roce 1952 byla přečíslována na 108.

Rychlíková autobusová linka 225, provozovaná z náměstí Republiky k letišti od 3. října 1960, byla v poválečné době jednou z prvních třech městských autobusových linek s jednoslužným provozem, tedy bez průvodčího. Zpočátku zde platilo dvojnásobné jízdné oproti běžným městským linkám, což vyjadřovala i dvojka na začátku čísla linky. Později byla tato linka přečíslována na běžnou linku 119.

Pro cestu na letiště nebo z letiště existuje mnoho možností:

  • Městské autobusové linky za běžný přestupní městský tarif pražské integrované dopravy, provozované Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Základní přestupní jízdné na 90 minut činí 32 Kč, dalších 16 Kč se platí za každé zavazadlo, při nákupu jízdenky u řidiče je jízdné dražší (40/20 Kč) a nelze koupit levnější, půlhodinovou jízdenku.
    • Zastávková linka 119 ke stanici linky metra A Nádraží Veleslavín. Do roku 2015 jezdila až ke stanici metra Dejvická. Na Václavské náměstí se lze s přestupem na metro dostat za cca 35 minut.
    • Linka 100 na konečnou metra B Zličín. Linka využívá rychlostní Pražský okruh. Cesta na Václavské náměstí s přestupem na metro trvá asi 45 minut.
    • V noci zastávková linka 510 přes Liboc, Břevnov, Smíchov a centrum Prahy směrem na Pankrác, Krč a Modřany. Zastávka Karlovo náměstí se nachází poblíž nočního centrálního přestupního uzlu tramvají, zastávka I. P. Pavlova je přestupním bodem na páteřní noční autobusové linky. Doba jízdy z letiště na Václavské náměstí s přestupem na tramvaj je asi 50 minut. V minulosti po dlouhá léta jezdila noční autobusová linka z letiště jen k tramvajové konečné Divoká Šárka, kde na ni navazovala noční tramvajová linka 51, od 2. července 2005 byla linka 510 prodloužena až na Sídliště Stodůlky (v hodinovém intervalu), od 30. srpna 2008 byla místo Stodůlek odkloněna přes centrum do Modřan (Na Beránku) a její interval byl zkrácen na 30 minut.
    • Zastávková linka 191 přes Liboc a Břevnov na Smíchov (Na Knížecí) je v této části Prahy denní obdobou noční linky 510. Význam má, podobně jako linka 100, zejména pro spojení do západní části Prahy. Před 7. dubnem 2015 nesla tato, resp. obdobná linka po dlouhá léta číslo 179.
    • Před 1. září 2012 zajíždělo k letišti též několik spojů linky 254, z Dejvické přes Nebušice a Přední Kopaninu. Nyní mezi Přední Kopaninou a letištěm veřejná linková doprava neexistuje.
  • Přímá autobusová linka Airport Express (AE, 103120) do zastávky Hlavní nádraží (ve směru z letiště staví též na náměstí Republiky a u Masarykova nádraží) je provozovaná DPP ve spolupráci s Českými drahami za zvláštní nepřestupní tarif Pražské integrované dopravy. Kromě jízdenky zakoupené u řidiče platí na této lince i železniční jízdenky ČD a mezinárodní železniční jízdenky vystavené do stanice nebo ze stanice „Praha-letiště (NAD)“ nebo „Praha Airport“, zvýhodněné jízdenky na tuto linku nabízí svým zákazníkům i RegioJet. Doba jízdy je kolem 33 minut a interval 30 minut. Základní jízdné činí 60 Kč, zavazadla se však přepravují zdarma.
  • Minibusová městská linka 103102 společnosti CEDAZ jezdí do centra do ulice V celnici, mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím, před kancelář ČSA. Jízdné v roce 2015 činí 150 Kč za osobu, standardní počet zavazadel se přepravuje zdarma.
  • Z nástupiště pod estakádou odjíždějí příměstské a meziměstské autobusové linky: linka PID 319 dopravce ČSAD MHD Kladno do vesnic v okolí letiště (Kněževes, Dobrovíz, Hostouň, Jeneč), zastavují zde některé spoje linek SID z Prahy na Kladensko provozovaných ČSAD MHD Kladno (A22, A23, A25, A56), neintegrovaná linka 220097 dopravce Exprescar do Kladna, neintegrovaná linka ČSAD Slaný do Slaného (220059), dálková linka Student Agency 141103 na Karlovarsko. Student Agency na své dálkové lince přepravuje i frekvenci z letiště na ÚAN Florenc, a to za základní jízdné 60 Kč.

Městské autobusové linky severní terminál při příjezdu i při odjezdu objíždějí stejným směrem, zastávky u terminálu se jmenují Terminál 1 a Terminál 2, zastávka v otočce se jmenuje Letiště a nácestná zastávka v blízkosti otočky se jmenuje Schengenská. Dále zastávkové linky zastavují v zastávkách U Hangáru, Na Padesátníku, Terminál 3 a K Letišti. V minulosti byla poblíž letiště zastávka i na kladenské výpadovce u odbočení Aviatické ulice k letišti, tedy pro linky a spoje, které k letišti nezajížděly.

Poptávková doprava[editovat | editovat zdroj]

Je možné využít také vozidel taxislužby. Stanoviště taxislužby přímo u terminálů využívají výhradně taxikářské společnosti, které mají smlouvu s provozovatelem letiště. Kromě taxislužby zajišťují individuální poptávkovou dopravu též vozidla smluvní dopravy pod označením FIX. Autobusové nádraží Florenc nabízí pro spojení s letištěm smluví transfery ve svém informačním centru.[21] Kromě toho existuje v areálu letiště kyvadlová minibusová doprava k parkovištím a poptávková doprava k některým hotelům stojícím v komplexu letiště.

Soukromá silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

K letišti vede od sjezdu z rychlostní silnice R7 (Lipské ulice) nedlouhá Aviatická ulice, která oblast Nového letiště (severního terminálu) prochází velkou smyčkou. Ke starému letišti (jižnímu terminálu) vede ulice K letišti od mimoúrovňového křížení Evropské ulice, Pražského okruhu a silnice R7. Na přímé propojce mezi starým a novým letištěm je veřejný provoz omezen, jezdí tudy však městské a regionální autobusové linky.

Silniční provoz před terminály je přísně regulován, dokonce i řidiči linkových autobusů si musejí při každé jízdě čipovou kartou otevírat vjezdovou a výjezdovou závoru. Poplatková politika letiště motivuje řidiče k co nejrychlejšímu odbavení – na expresních parkovištích P1 a P2 v blízkosti terminálů 1 a 2 je pobyt vozidla do 15 minut zdarma, na delší dobu nejméně za 100 Kč.[22]

Pro celodenní parkování je určen parkovací dům PCComfort a venkovní parkoviště PBEconomy, pro vícedenní parkování parkovací domy PDHoliday, PASmart i PCComfort. Další parkoviště patří ke zdejším hotelům. Na letišti je též půjčovna automobilů.

Záměry zavedení kolejové dopravy[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let 20. století spolu soupeřily koncepce, zda k letišti prodloužit linku metra A (případně linku metra B), nebo modernizovanou železniční dráhu do Kladna, tradičně označovanou za rychlodráhu, či její odbočku, popřípadě více variant současně, a obě investice byly dlouho oddalovány. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční „rychlodráhy“ společnosti PRaK usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996, zprovoznění bylo v té době plánováno na roku 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat. Přibližně v roce 2004 vydaly Středočeský kraj a hlavní město Praha memorandum, v němž modernizaci železniční tratě označily za prioritu. Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.

Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko, Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice. Pražský radní Radovan Šteiner i náměstek primátora Jan Bürgermeister tou dobou uvedli, že výstavba železniční trati není v rozporu s prodloužením metra, Šteiner však očekával alespoň 50% finanční podíl státu na financování nového úseku metra. Vláda 19. ledna 2015 vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.

V dubnu 2005 město Praha rozhodlo, že bude na letiště prodloužena linka metra A, přičemž se se počítalo s vybudováním dopravního terminálu na Dlouhé míli, kde by byl možné přestup z modernizované kladenské železnice. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva, že autobusový terminál a parkoviště P+R budou místo Dlouhé míle vybudovány u stanice Nádraží Veleslavín. V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, byly obě uvažované větve linky A Motol – Letiště Ruzyně i Motol – Zličín vedeny jako územní rezerva. 6. dubna 2015 byla linka metra A prodloužena do stanice Nemocnice Motol a městské i regionální autobusové linky od letiště byly ukončeny v novém terminálu u stanice metra Nádraží Veleslavín.

O modernizaci železniční tratě je dlouhodobě sváděn politický boj zejména s městskou částí Praha 6, která původně preferovala, aby k letišti bylo prodlouženo metro, a po opuštění této varianty prosazuje, aby z urbanistických a hygienických důvodů byla co nejdelší část modernizované trati přes obydlené území vedena pod zemí, zatímco investoři se snaží prosazovat levnější varianty. 25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018, proti prodloužení metra byla Strana zelených, která tento souběh označila za plýtvání. V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení. V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě. Strana zelených však byla proti souběhu a preferovala před metrem na letiště železnici. 29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 (starosta Prahy 6 podmíněně) a 1. náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být plně zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená. Projekt pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně objednala státní organizace Správa železniční dopravní cesty, v květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami měla být k dispozici do konce března 2009. V lednu 2009 se objevila zpráva, že termín 2013 se nepodaří dodržet a kvůli nevyřešenému financování a územnímu plánu se nejméně o dva roky odloží. V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera, deník Blesk však přišel se spekulací, že stavbu blokuje sám ministr dopravy Gustáv Slamečka z důvodu, že má vést v blízkosti domu, kde bydlí. Středočeský hejtman David Rath navrhl zlevnit projekt o deset miliard tím, že na území Prahy 6 bude upuštěno od hloubené varianty, ale to by odporovalo požadavku Prahy 6. 11. listopadu 2011 média referovala, že se ministr dopravy Pavel Dobeš a středočeský hejtman David Rath dohodli, že jako první bude postaven úsek z Veleslavína k letišti do Ruzyně, a to tak, aby byl zprovozněn současně s prodloužením tratě A metra z Dejvic přes Veleslavín do Motola, které mělo být dokončeno v roce 2015. Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla upřesnil, že v té době by měl být železniční úsek alespoň rozestavěn. Výstavba úseku z Veleslavína na Masarykovo nádraží byla odložena na neurčito. Výstavba žádného úseku však zahájena dosud nebyla.

Další uvažovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha – Plzeň (– Norimberk) a Praha – Ústí nad Labem (– Berlín).[zdroj?] Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020.[zdroj?]

Plánovaná privatizace[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská federální prokuratura požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura má zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba má spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.[23]

Název letiště[editovat | editovat zdroj]

Ronalda Reagana[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2011, při příležitosti oslav 100. výročí narození 40. amerického prezidenta Ronalda Reagana, napsala skupinka aktivistů ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi otevřený dopis, v němž žádali, aby bylo letiště pojmenováno po tomto americkém prezidentovi, který se zasloužil o pád železné opony a totalitních režimů ve východním bloku.[24] Za návrhem stála společnost Opona.[25]

Václava Havla[editovat | editovat zdroj]

Feničova výzva a petice pro přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Václava Havla, 19. prosince 2011, vydal Fero Fenič prohlášení s výzvou přejmenovat letiště Praha-Ruzyně v Praze-Ruzyni na Letiště Václava Havla. Název Ruzyně podle Feniče připomíná spíše známou pražskou věznici. Podle Feniče by se nejednalo o přejmenování, ale o pojmenování letiště, protože v názvu "Letiště Praha" podle něj není žádné jméno. Jako vzory uvedl mimo jiných i letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku a Charlese de Gaulla v Paříži.[26]

Reklamní a marketingová agentura Graffitti Networks pro prezentaci a podporu návrhu zřídila webovou stránku na doméně www.letiste-vaclava-havla.cz a www.letistevaclavahavla.cz.[27] O výzvě opakovaně referovala významná média, podepsali ji například Jiří Bartoška, Jaroslav Brabec, Tereza Brdečková, Martin Bursík, Věra Čáslavská, David Černý.[28] Do 29. prosince 2011, za 10 dní, se pod internetovou peticí objevilo asi 70 tisíc podpisů.

Kroky k přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Společnost Letiště Praha podala 23. prosince 2011 žádost Úřadu průmyslového vlastnictví o registraci slovních ochranných známek ve znění "Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze"[29] a "Vaclav Havel Prague International Airport".[30] Dagmar Havlová, manželka zesnulého prezidenta Václava Havla, dala souhlas vládě ČR v polovině ledna 2012 s tím, že letiště může přejmenovat po jejím zesnulém manželovi.[31] Vláda tak na jaře 2012 měla o přejmenování letiště Praha hlasovat.

Petice výtvarníka Kellnera proti přejmenování[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 25. prosince 2011 se na internetu objevila též anonymní petice proti přejmenování letiště.[32] Parlamentní listy její autorství nejprve v pondělí 27. prosince přiřkly miliardáři Petru Kellnerovi,[33] jehož společnost však vzápětí oznámila, že akcionář PPF Petr Kellner nemá s peticí nic společného a text prohlášení žádným způsobem nepodporuje. Zároveň vyjádřil podezření, že nejde-li o náhodnou shodu jmen, může se jednat o podvrh či provokaci, které hrubým způsobem zasahuje do práv akcionáře PPF Petra Kellnera.[34] Do 29. prosince 2011, za 4 dny, se pod ní objevilo asi 7 tisíc podpisů. Na konci článku Britských listů Na prahu autoritativního režimu z 13. ledna 2012[35], její autor Petr Kellner[36] odkázal na petici, v tu dobu s něco přes 19 tisíci podpisů. V tu dobu stránky petice uváděly k autorovi:

Autor petice: narozen 1956, nebyl členem pionýra SSM, KSČ, ani jiné politické strany, nebyl v disentu, je odpůrcem všech totalitních systému, pravicových i levicových.
Od roku 1985 do současnosti vykonává svobodné povolání, výtvarník malíř.
Petr Kellner
[32]

Na konci ledna 2012 Petr Kellner zveřejnil Otevřený dopis vládě České republiky ze 30.1.2012, v kterém se přimlouvá "při nejmenším o určitou zdrženlivost a to zejména k památce zesnulého exprezidenta pana Václava Havla, který sám před rokem 1990 byl tvrdým kritikem a odpůrcem vytváření jakýchkoliv kultů osobnosti" a prosí "vládu, aby zvážila a přehodnotila tento krok, který by mohl působit jako velice špatný signál směrem k občanské společnosti a svým důsledkem vytvořil precedens, který připomíná principy rozhodování daleko před rokem 1989, kdy mocenské aparáty bývalého režimu určovaly autoritativním způsobem, kdo je, nebo naopak není vhodný obdivu občanů naší země".[37] V té době pod peticí proti přejmenování stály podpisy více než 22 tisíc podporovatelů (pod peticí Fera Feniče za přejmenování přes 81 tisíc).

Další reakce[editovat | editovat zdroj]

Pochyby k přejmenování letiště vyjádřil 27. prosince 2011 bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel, podle nějž letiště je příliš komerční subjekt a navíc Havel létání bytostně nesnášel. Navrhl, aby byla po Havlovi pojmenována spíše instituce, která by mohla nést Havlův duchovní odkaz – divadlo, knihovna, univerzita, koncertní sál.[38][39]

Souhlas vlády a přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. března 2012 vláda návrh na přejmenování Letiště Ruzyně na „Letiště Václava Havla Praha“ (v angličtině „Václav Havel Airport Prague[40]) odsouhlasila.[41][42]

5. října 2012, v den výročí narození Václava Havla, proběhl přejmenovací ceremoniál.[43] Společnost Letiště Praha, a. s. název nezměnila.

9. prosince 2012, v předvečer Světového dne lidských práv a devět dní před prvním výročím úmrtí Václava Havla, byla za účasti Dagmar Havlové a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Terminálu 2 odhalena tapiserie k poctě Václava Havla s názvem Poslední audience, vytvořená ve Francii podle návrhu výtvarníka Petra Síse; obrázek byl původně použit po Havlově smrti pro titulní stránku Hospodářských novin. Vznik díla inicioval Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty International. Dílo v ceně 1,5 miliónu korun zaplatili hudebníci Bono a The Edge ze skupiny U2, Peter Gabriel, Sting a Yoko Ono. Nástěnný tkaný koberec o rozměrech 5×4,25 metru zobrazuje na tmavomodrém pozadí hejno bílých ptáků ve tvaru člověka vznášejícího se nad řekou a siluetou města.[44]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Traffic Report – 2012, Prague Airport
  2. LKPR AD 2.1 SMĚROVACÍ ZNAČKA A NÁZEV LETIŠTĚ, AIP ČR, Řízení letového provozu ČR, 15. 11. 2012
  3. Piloty nové jméno ruzyňského letiště nezajímá. Havel nemá na let vliv, Technet.cz, 8. 10. 2012
  4. Traffic Report – 2008, Prague Airport
  5. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 28244532
  6. Výstavba ruzyňského letiště začala před osmdesáti lety, prg.aero, 23.7.2013
  7. Ruzyňská dráha 13/31 se přejmenuje na 12/30, planes.cz, 12.10.2011
  8. Letištní terminály v Ruzyni se přejmenují, praha.eu, 11.10.2007
  9. Ing. Martin Kačur (ČSL) pro DN: „K výstavbě paralelní dráhy RWY 06R/24L bychom mohli přikročit v polovině roku 2007“ [online]. Dopravní noviny, 2004/20, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. (česky) 
  10. Informační systém EIA: Záměry na území ČR
  11. Gatwick Airport, Summer 2009 Report [online]. Airport Coordination Ltd., 2009, [cit. 2010-05-08]. Kapitola Renway Scheduling Limits. Formát pdf. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat [online]. iHned.cz, 2009-03-25, [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.  
  13. WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Jak stát přišel o 4 miliardy: kdo může za to, že si Letiště Praha neohlídalo pozemky? [online]. iDNES.CZ, 2009-01-27, [cit. 2013-08-19]. [Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/jak-stat-prisel-o-4-miliardy-kdo-muze-za-to-ze-si-letiste-praha-neohlidalo-pozemky-gpe-/kavarna.aspx?c=A090127_120548_kavarna_bos Dostupné online.]  
  14. PŠENIČKA, Jiří. Zlatonosná ranvej [online]. EKONOM.IHNED.CZ, 2008-05-15, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.  
  15. PŠENIČKA, Jiří. Klondike na Ruzyni [online]. E15/Euro č. 46, 2007-11-08, [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.  
  16. PŠENIČKA, Jiří. Ekonom: Penta prodala pozemky letišti tak, že nemusí platit daně [online]. EKONOM.IHned.CZ, 2009-01-07, [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.  
  17. Nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2009 č. 124/2009 Sb.
  18. oficiální stránky Občanského sdružení pro Nebušice
  19. rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18. července 2006
  20. text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy
  21. Transfery, Praha-Florenc
  22. Chci parkovat max. 15 minut, Letiště Praha
  23. Švýcaři chtějí informace o privatizaci Ruzyně, ČTK, 9.12.2008
  24. http://www.novinky.cz/domaci/224437-prejmenujte-ruzynske-letiste-na-reaganovo-pisi-aktiviste-kalouskovi.html
  25. http://www.reflex.cz/clanek/dokument/39947/navrh-prejmenujte-letiste-praha-na-letiste-ronalda-reagana.html
  26. Fenič: Nejde o přejmenování letiště, chceme ho pojmenovat, TV Metropol, 22. 12. 2011, aktualizováno 27. 12. 2011
  27. Letiště Václava Havla, prohlášení s výzvou, Fero Fenič, v Praze 19. 12. 2011, veřejná petice je součástí webu
  28. Přejmenujme Ruzyni na Letiště Václava Havla, navrhuje Fenič, Lidovky.cz, 19. 12. 2011
  29. Databáze Úřadu průmyslového vlastnictní, číslo spisu 491358
  30. Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, číslo spisu 491357
  31. Letiště Praha Ruzyně - přeprava osob [online]. 2012-01-30, [cit. 2012-02-11]. Kapitola Bude se Letiště Praha Ruzyně jmenovat Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze?. Dostupné online.  
  32. a b Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla.
  33. Petr Kellner: Nesouhlasím s přejmenováním ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla. Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla., Parlamentní listy, 27. 12. 2011
  34. Miliardář Kellner se ohrazuje ve věci Havlova letiště, Parlamentní listy, 28. 12. 2011, autor: jih
  35. Na prahu autoritativního režimu, Petr Kellner, Britské listy, 13.1.2012
  36. Petr Kellner – Autor petice proti přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla., k autorovi petice na Britských listech
  37. Otevřený dopis vládě České republiky, Petr Kellner, Britské listy, 1.2.2012
  38. Jan Jiřička: Havel nerad létal, raději po něm pojmenujte divadlo, míní extajemník, iDnes.cz, 27. 12. 2011
  39. Prý to hrozí: Nekalé kšefty na letišti pod jménem Havla, ParlamentniListy.cz, 29.12.2011
  40. BRANDEJSKÁ, Anna. Ruzyně vyslyšela kritiky, bude se jmenovat Václav Havel Airport Prague. iDNES.cz [online]. 2012-06-04 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online.  
  41. BŘEZINOVÁ, Markéta. Vláda souhlasila, v Ruzyni bude Letiště Václava Havla. iDNES.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.  
  42. Usnesení vlády České republiky ze dne 21. března 2012 č. 198 k návrhu na využití jména Václava Havla ve spojení s letištěm Praha – Ruzyně
  43. Z letiště Ruzyně je Letiště Václava Havla Praha. Novinky.cz [online]. 2012-10-05 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.  
  44. Tapiserie k poctě Václava Havla byla odhalena na pražském letišti, Novinky.cz, 9. 12. 2012 ČTK

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]