Adolf Benš
| prof. Adolf Benš | |
|---|---|
| Narození | 18. května 1894 Pardubice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. března 1982 (ve věku 87 let) Praha  Československo |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | ČVUT v Praze, Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, pedagog |
| Děti | Věra Benšová-Matyášová |
| Hnutí | funkcionalismus |
| Významná díla | Budova Elektrických podniků |
| Ovlivněný | Jan Kotěra, Josef Gočár |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adolf Benš, křtěný Adolf Bohumil (18. května 1894 Pardubice[1] – 8. března 1982 Praha) byl český funkcionalistický architekt, urbanista a pedagog. Svým dílem se zařadil mezi významné představitele české i evropské moderní architektury ovlivněné francouzskou meziválečnou tvorbou, zejména dílem Le Corbusiera. K jeho nejznámějším projektům v Čechách patří Budova Elektrických podniků v Praze 7 a odbavovací hala mezinárodního letiště Václava Havla v pražské Ruzyni. Na Slovensku bylo podle jeho návrhu postaveno například Moyzesovo státní reálné gymnázium v Ružomberoku nebo vila Ing. Novotného v Bratislavě.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 18. května 1894 v Pardubicích v rodině profesora reálky Adolfa Benše a jeho manželky Růženy, rozené Chržové. V roce 1913 složil maturitu na reálce v Mladé Boleslavi. Téhož roku se zapsal ke studiu pozemního stavitelství na c. a k. České vysoké škole technické v Praze. V roce 1914 byl ale odveden do armády a působil u dělostřelectva a u zvukoměřičského oddělení na ruské a na italské frontě. Během dovolené 1917–1918 se věnoval opět studiu. Od 1. září 1920 byl opět řádným studentem ČVUT. V roce 1921 složil první státní zkoušku a současně byl přijat na mistrovskou školu architektury profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění. V roce 1923 složil druhou státní zkoušku na ČVUT. Po smrti profesora Kotěry pokračoval ve studiu u Otakara Novotného a později u Josefa Gočára. Po ukončení studia v roce 1924 pracoval v ateliéru Josefa Gočára, jehož stavbu československého pavilónu na Mezinárodní výstavě moderní uměleckoprůmyslové výroby v Paříži v roce 1925 dozoroval.[3] V témže roce také založil vlastní ateliér, který fungoval do roku 1940. V letech 1940–43 pracoval v Plánovací komisi hl. m. Prahy, v letech 1943–45 opět ve vlastním ateliéru. Po válce působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (do roku 1965), v letech 1947–48 jako její rektor.
Byl činný v redakcích časopisů Stavitel, Československý architekt a Architektura a v SVU Mánes, později ve Spolku přátel výtvarného umění ČFVU.[4]
V roce 1931 obdržel titul Chevalier de l’Ordre de la Couronne v Belgii, 1955 byl jmenován dopisujícím členem Akademie architektury v Paříži. Zemřel 8. března 1982 v Praze.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1925 se během pobytu v Paříži seznámil s tehdejší úřednicí československého velvyslanectví Olgou Pivkovou, kterou si 27. března 1928 v Bratislavě vzal za manželku. Měli spolu čtyři děti:
- Věra (24. července 1929 – 10. června 2007) – herečka, manžel: herec Svatopluk Matyáš;
- Zora (narozena 13. května 1931),
- Pavel (narozen 15. března 1936),
- Jiří (narozen 21. května 1937) – oba synové a mladší dcera se rovněž stali architekty.[5]
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- 1929–30 Vila Ing. Novotného, Bratislava
- 1930 Divišova vila, Praha–Trója
- 1930 Československý pavilón pro průmyslovou výstavu v Lutychu, Belgie
- 1935 Budova Elektrických podniků, Praha–Holešovice
- 1935 architektonický návrh silničního mostu v Lokti (okres Sokolov)
- 1937 Odbavovací hala mezinárodního letiště, Praha–Ruzyně
- 1937–38 Vlastní vila Praha 6–Dejvice (v blízkosti Osady Baba)
- 1938–40 Moyzesovo státní reálné gymnázium, Ružomberok
Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- společné
- 1971 Umění a doba – České umění dvacátých let, Valdštejnská jízdárna, Praha
- 1987 S.V.U. Mánes: Výstava k 100. výročí založení, Mánes, Praha
- 1993 Umění pro všechny smysly: Meziválečná avantgarda v Československu, Valdštejnská jízdárna, Praha
- 1997 Prague 1900–1938, Musée des Beaux-Arts, Dijon
- samostatná
- 1994 Adolf Benš – architektonické dílo, Galerie Jaroslava Frágnera, výstava ke 100 letům od narození
- 2015–16 Adolf Benš – architektonické dílo, Národní technická knihovna, Praha
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Budova Elektrických podniků v Praze–Holešovicích (2012) -
Původní odbavovací budova mezinárodního letiště Václava Havla v Praze–Ruzyni (2015) -
Divišova vila v Praze–Tróji (2012) -
Vlastní vila Adolfa Benše v Praze 6–Dejvicích (2015) -
Silniční most v Lokti, okres Sokolov (2013), archit. návrh
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf Benš na slovenské Wikipedii.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1891-1897 Pardubice - Zelené Předměstí, sign.4469, ukn 7228, str. 96. Dostupné online.
- ↑ Architekt světového jména – Adolf Benš (Česká beseda)
- ↑ POTŮČEK, Jakub. Adolf Benš: Mezinárodní výstava dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži 1925 [online]. archiweb.cz, 2007-01-10 [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12.
- ↑ POSLUŠNÁ, Iva. Vladimír Šlapeta: „ADOLF BENŠ 1894-1982 , architektonické dílo“ [online]. Brno: fa.vutbr.cz, 2014-08-26 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.
- ↑ AB - Ateliér Benš [online]. Ateliér Benš [cit. 2017-04-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 93, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
- ŠLAPETA, Vladimír. Adolf Benš 1894–1982, architektonické dílo. Praha: Nadace Charty 77, 2014. 288 s. ISBN 978-80-260-5727-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Benš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Benš
- Adolf Benš na stránkách archiweb.cz
- Adolf Benš v informačním systému abART
