Budova Elektrických podniků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova Elektrických podniků

Budova Elektrických podniků, pohled ze Strossmayerova náměstí
Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Adolf Benš
Výstavba 1927 - 1935
Poloha
Adresa Bubenská 1477/1, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Budova Elektrických podniků
Budova Elektrických podniků
Další informace
Kód památky 40593/1-1559 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanice metra Vltavská, v pozadí budova Elektrických podniků

Budova Elektrických podniků hl. m. Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Nachází se v blízkosti stanice metra Vltavská, Strossmayerova náměstí a Bubenského nádraží. Byla postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže[1] na pozemcích bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů.[2] Výstavbou nové budovy vzniklo 33 000 m2 kancelářských ploch.[2] Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky.[3] Elektrické podniky byly předchůdcem několika pozdějších městských podniků, například dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy, Elektropodniku hl. m. Prahy, Správy veřejného osvětlení (dnes soukromá firma ELTODO, a. s.), Pražské energetiky atd. Dopravní podnik hl. m. Prahy zde měl sídlo až do svého přestěhování do nové budovy v Sokolovské ulici ve Vysočanech (v obchodním rejstříku byla změna zapsána k 24. srpnu 2000, odštěpný závod Elektrické dráhy zde měl sídlo až do 30. ledna 2002). Státní podnik Elektropodnik Praha zde sídlil do 8. března 1991, kdy změnil sídlo do Vladislavovy ulice na Novém Městě. Budovu v Bubenské nyní vlastní a pronajímá ORCO Property Group.

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Severní křídlo s tzv. drážní dvoranou sloužilo dopravní divizi Elektrických podniků. Jižní křídlo, tzv. elektrárenské, sloužilo energetické divizi.

Suterén[editovat | editovat zdroj]

V suterénu se nachází několik přednáškových sálů a kinosál, původně sloužící k propagaci Elektrických podniků. Dvůr v úrovni suterénu byl manipulační prostor garáží provozních aut, která byla spouštěna výtahem. Dále zde byly lázně pro zaměstnance.[1]V současné době se v suterénu nachází audiovizuální studio &FLUX.

Přízemí[editovat | editovat zdroj]

Velká vstupní hala prochází čtyřmi hlavními patry. Je komunikačním středem celé budovy. Schodiště je umístěno proti vchodu. Byly zde výdejny předplatních lístků. Postranní a zadní vchod byly určeny pro zaměstnance a byly hlídány vrátnými.[1]

1.patro[editovat | editovat zdroj]

Zde byly veliké souvislé sály, rozdělené nízkými příčkami, které sloužily jako účtárny. Byly zde též telefonní ústředna. První patro zadní části přímo nesouvisí s hlavní budovou. Byly tu elektrotechnické dílny a úřadovny magistrátu. Tato část (dnes zdravotní středisko) má samostatný vchod od kostela.[1]

2. až 4.patro[editovat | editovat zdroj]

V těchto patrech se nacházely další kanceláře Elektrických podniků. Jsou zde galerie okolo vstupní haly s hlavním schodištěm a výtahy, celou budovou procházejí čtyři šachty, soustřeďující větrání, elektrické kabely, potrubní poštu a odpady.[1]

5. a 6. patro[editovat | editovat zdroj]

Páté patro bylo rezerva pro nově vznikající oddělení a kanceláře. Terasa nad čtvrtým patrem byla zamýšlena jako odychový prostor. V pátém patře vyúsťovala vzduchotechnika. Místnost s kuchyní v šestém patře sloužila k osvěžení.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, Archiweb, zdroj: Adolf Benš, Stavitel VIII, 1927, s. 85–87.
  2. a b Dopravní podniky v Holešovicích, web Páternostery
  3. Nemovité památky (MonumNet) [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2012-02-11]. Položka Jiná správní stavba - Dopravní podniky. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Bubenská 1, ORCO Property Group, web provozovatele budovy