Budova Elektrických podniků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Budova Elektrických podniků
Budova Elektrických podniků, pohled ze Strossmayerova náměstí
Budova Elektrických podniků, pohled ze Strossmayerova náměstí
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektAdolf Benš
Výstavba19271935
Poloha
AdresaBubenská 1477/1, Praha 7, Holešovice, ČeskoČesko Česko
UliceBubenská a Strossmayerovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40593/1-1559 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stanice metra Vltavská, v pozadí budova Elektrických podniků

Budova Elektrických podniků Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Stojí v blízkosti stanice metra Vltavská, Strossmayerova náměstí a Bubenského nádraží. Tato funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí a krémové bílým obkladem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova byla postavena v letech 19271935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže[2] na pozemcích bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů.[3] Výstavbou nové budovy vzniklo 33 000 m² kancelářských ploch[3] s tehdy nadstandardním, velmi moderním vybavením. Díky svému obkladu si vysloužila stejně jako žižkovská budova Všeobecného penzijního ústavu přezdívku „kachlíkárna".[4]

Elektrické podniky byly předchůdcem několika pozdějších městských podniků, například dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy, Elektropodniku hl. m. Prahy, Správy veřejného osvětlení (dnes soukromá firma Eltodo), Pražské energetiky atd. Dopravní podnik hl. m. Prahy zde měl sídlo až do svého přestěhování do nové budovy v Sokolovské ulici ve Vysočanech (v obchodním rejstříku byla změna zapsána k 24. srpnu 2000, odštěpný závod Elektrické dráhy zde měl sídlo až do 30. ledna 2002). Státní podnik Elektropodnik Praha zde sídlil do 8. března 1991, kdy změnil sídlo do Vladislavovy ulice na Novém Městě.

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Na podzim 2018 začala rozsáhlá rekonstrukce této ulice na základě projektu kanceláře TaK Architects v čele s architektem Markem Tichým. Rekonstrukce ve velké míře zachovala původní prvky. Jediné změny oproti původnímu stavu nastaly ve vyšších patrech, kde byla kvůli novým požadavkům na kanceláře rozvolněna dispozice.[4]

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Severní křídlo s tzv. drážní dvoranou sloužilo dopravní divizi Elektrických podniků. Jižní křídlo, tzv. elektrárenské, sloužilo energetické divizi.

Suterén[editovat | editovat zdroj]

V suterénu se nachází několik přednáškových sálů a kinosál, původně sloužící k propagaci Elektrických podniků. Dvůr v úrovni suterénu byl manipulační prostor garáží pro provozní auta, která byla spouštěna výtahem. Dále zde byly lázně pro zaměstnance.[2]

Přízemí[editovat | editovat zdroj]

Velká vstupní hala prochází čtyřmi hlavními patry. Je komunikačním středem celé budovy. Schodiště je umístěno proti vchodu. Byly zde[kdy?] výdejny předplatních lístků. Postranní a zadní vchod byly určeny pro zaměstnance a byly hlídány vrátnými.[2]

1.patro[editovat | editovat zdroj]

Zde byly veliké souvislé sály, rozdělené nízkými příčkami, které sloužily jako účtárny. Byla zde též telefonní ústředna. První patro zadní části přímo nesouvisí s hlavní budovou. Byly tu elektrotechnické dílny a úřadovny magistrátu. Tato část (dříve[kdy?] zdravotní středisko) má samostatný vchod od kostela.[2]

2. až 4.patro[editovat | editovat zdroj]

V těchto patrech se nacházely další kanceláře Elektrických podniků. Vnitřní komunikaci zajišťují galerie na dvou stranách centrální haly, hlavní a vedlejší schodiště, chodby a výtahy. Celou budovou procházejí čtyři šachty, soustřeďující větrání, elektrické kabely, potrubní poštu a odpady.[2]

5. a 6. patro[editovat | editovat zdroj]

Páté patro bylo rezervou pro nově vznikající oddělení a kanceláře. Terasa nad čtvrtým patrem byla zamýšlena jako oddychový prostor. V pátém patře vyúsťovala vzduchotechnika. Místnost s kuchyní v šestém patře sloužila k osvěžení.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2012-02-11]. Položka budova Elektrických a dopravních podniků. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, Archiweb, zdroj: Adolf Benš, Stavitel VIII, 1927, s. 85–87.
  3. a b Dopravní podniky v Holešovicích, web Páternostery
  4. a b Funkcionalistická budova Elektrických podniků je opravená. Ztratila památka svou autenticitu, nebo jde o ukázkovou opravu?. Vltava [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]