RAKO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RAKO, a. s.
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1883
Datum zániku 2004
Adresa sídla Šamotka 246, Rakovník, 269 01, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti keramika, design
Produkty keramické obkládačky a dlaždice
Mateřská společnost LASSELSBERGER Group
Slogan RAKO…obklady pro další generace
Identifikátory
Oficiální web http://www.rako.cz/
IČO 14803011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RAKO, známá také jako Rakovnické keramické závody, byla společnost se sídlem v Rakovníku, která se zabývala výrobou sanitární keramiky. Dnes je její firma součástí rakouské společnosti LASSELSBERGER.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poté, co povodně v roce 1882 silně poškodily místní černouhelné doly, které již nebylo možné obnovit, rozhodl se vlastník dolů – Moravská důlní společnost – využít zbylé budovy a zařízení pro výrobu keramiky. Roku 1898 tuto rakovnickou továrnu na výrobu šamotového zboží a mozaikových dlaždic, tzv. Šamotku, získal Emil Sommerschuh a spojil ji se svou pražskou firmou na výrobu keramiky.

V roce 1907 podnik koupil kníže Jan II. z Lichtenštejna, jenž provozoval také keramické závody v PoštornéBřeclavi. Ze spolupráce obou společnosti vznikl významný podnik v Českém království. Generálním ředitelem podniku byl jmenován dosavadní vlastník Sommerschuh, jenž výrobu i nadále rozšiřoval. V této době také vzniklo velké množství uměleckých děl z keramiky, jako například výzdoba Obecního domu v Praze, nově otevřený Imperial Hotel v pražské ulici Na Poříčí, sochy před Muzeem východních ČechHradci Králové a mnoho dalších. V roce 1920 kníže z Lichtenštejna firmu prodal Živnobance. Továrna produkovala také fasádní obklady, např. pro Všeobecný penzijní ústav na Žižkově, dnes Dům odborových svazů.

Před válkou RAKO zakoupilo Keram, další rakovnickou továrnu na keramiku, neboť její majitel Artur Brok uprchl v roce 1939 před nacisty do Kanady. Závod se později nazýval RAKO II. V poválečném období byla továrna znárodněna, byla k ní připojena řada dalších podniků, které společně působily jako národní podnik Rakovnické keramické závody. V průběhu této doby proběhlo několik reorganizací a v roce 1980 byl v Lubné otevřen nový závod Rako III. Na začátku 90. let se původní národní podnik přeměnil na akciovou společnost, kterou získala německá společnost Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer AG.

Roku 2002 pak proběhla fúze s rakouskou keramickou rodinnou společností LASSELSBERGER, která RAKO zařadila do svého portfolia, a stala se tak největším výrobcem keramiky v Česku. Akciová společnost RAKO pak byla 1. ledna 2004 vymazána z obchodního rejstříku. Označení „RAKO“ a web rako.cz nyní používá plzeňská společnost LASSELSBERGER, s. r. o., také člen holdingu LASSELSBERGER. Její součástí jsou pak např. i české keramické závody v Chlumčanech (ChKZ) a Horní Bříze (HOB).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČIŘMÁŘ, Zeno. RAKO 130 let. RAKO historie od založení 1883 do současnosti. Plzeň: Lasselsberger, 2013. 83 s. ISBN 978-80-270-1361-6.