Silniční most v Lokti (okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Silniční most v Lokti
Silniční most v ulici T. G. Masaryka v Lokti
Silniční most v ulici T. G. Masaryka v Lokti
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Číslo mostu209-SO010a
KomunikaceT. G. Masaryka
Dopravasilniční
Přesúdolí řeky Ohře
ArchitektAdolf Benš
ProjektantVáclav Janák
Otevřen1936
Souřadnice
Parametry
Typobloukový most
Materiálželezobeton
Délka116[1] m
Šířka9,86 m
Výška17,5 m
Pilíře2
Mapa
Loket
Loket
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silniční most v ulici T. G. Masaryka je železobetonový obloukový most z roku 1936, překlenující údolí řeky Ohře v Lokti v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, na silnici II/209. Návrh architektonické podoby mostu se třemi oblouky je dílem architekta Adolfa Benše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Lokti jsou přes řeku Ohři už v pozdním středověku písemně doloženy mosty Horní a Dolní. Spojení Robičského předměstí s protějšími svahy nad řekou umožňoval na místě dnešní lávky dřevěný most zvaný Röhrsteig, který je doložen už k roku 1637. Druhý, rovněž dřevěný most zvaný Kaisersteig na konci Zahradní ulice později zanikl. V polovině 18. století zde možná stával i barokní kamenný obloukový most. Roku 1835 byl na místě dnešního mostu postaven řetězový most císaře Ferdinanda, po kterém byla přes centrum města odkloněna císařská silnice z Chebu do Karlových Varů, která původně město míjela. Řetězový most byl pro špatný stav v roce 1928 uzavřen a v roce 1931 zbořen. Doprava z Chebu do Karlových Varů byla převedena na Janský most u porcelánky koncernu Epiag, vzdálený více než jeden kilometr.

Ministerstvo veřejných prací se rozhodlo řetězový most nahradit a na podobu nového mostu vypsalo soutěž. Z té vyšel jako vítězný návrh architekta Adolfa Benše. Technický projekt stavby vypracoval inženýr Václav Janák, stavbu provedla firma Jakuba Domanského v letech 1934 – 1935.[2]

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Železobetonový obloukový most o třech polích je 116 m dlouhý a jeho hlavní oblouk s elipsovitou klenbou má rozpětí 74,6 m a vzepětí 17,5 m. Krajní pole mají půlkruhovou klenbu a po jejich stranách vedou schody ke břehům řeky Ohře. Mostní konstrukci tvoří dva pásy vetknutých betonových oblouků, nesoucích mostovku pomocí svislých stojek. Ty byly zakryty teracovými deskami s pemrlovaným povrchem, což je podle odborníků v kontrastu s historickou zástavbou na jeho předmostí.[3] Vozovka se nachází ve výšce 21,27 m nad hladinou řeky a volná šířka mostu mezi zábradlími je 9,86 m (6 m činí vozovka a 2 x 1,93 m chodníky).[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Most je v současné době dochován téměř v původním stavu, svými parametry ale slouží pouze pro osobní automobily. Těžší vozidla musí používat okružní komunikaci kolem města, která převádí silnici I/6 přes nový obloukový most postavený v roce 1975 severně od Lokte.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri, 2002. 553 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-095-0. 
  2. Silniční most přes Ohři v Lokti
  3. KUČERA, Václav. Architektura inženýrských staveb [online]. 2009. vyd. Praha: Grada [cit. 2015-12-22]. Kapitola Uplatnění výtvarných kategorií u inženýrských staveb, s. 34. ISBN 978-80-247-2504-8. 
  4. Silniční most přes Ohři
  5. Silniční most přes řeku Ohře na komunikaci I/6 mezi Karlovými Vary a Sokolovem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLUŠIČKOVÁ, Hana. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II.díl (H – O). Praha: Libri, 2001. 598 s. ISBN 80-7277-044-6. 
  • KUČERA, Václav. Architektura inženýrských staveb. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2504-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]