Dálnice D7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z D7)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dálnice D7
CZ traffic sign IS16a - D7.svg
Mapa
Motorway D7-CZ map.svg
Základní údaje
Provozovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR
Začátek Praha
(50°6′10″ s. š., 14°18′18″ v. d.)
Konec Spořice
(50°26′9″ s. š., 13°23′38″ v. d.)
Celková délka 82 km
    v provozu: 45,6 km
    v přípravě: 35,5 km
Stát ČeskoČesko Česko
Region
  • Hlavní město Praha
  • Středočeský kraj
  • Ústecký kraj
    • Mapová data WMF OSM
    Dálnice D7 u Brandýsku.
    Dálnice D7 u Brandýsku.
    Objekty na trase
        CZ traffic sign IZ1a.svg Provizorní začátek dálnice I7
        CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku
        AB-AS-grün.svg (3) Kněževes
        AB-AS-grün.svg (5) Středokluky Truckpark.svg
        AB-AS-grün.svg (7) Buštěhrad I61
        AB-Brücke.svg Most přes Buštěhradský potok (94 m)
        AB-AS-grün.svg (9) Stehelčeves Truckpark.svg
        AB-Brücke.svg Most přes Dřetovický potok (60 m)
        AB-Brücke.svg Most přes Týnecký potok (94 m)
        AB-Brücke.svg Most přes Knovízský potok (120 m)
        AB-AS-grün.svg (18) Knovíz
        CZ-E11f S časovým poplatkem a mýtným (2016).jpg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku
        CZ traffic sign IZ1b.svg Provizorní ukončení dánice I7
        AB-AS-grün.svg (21) Kvíc II118 II236
        AB-Brücke.svg Most přes údolí Šternberského potoka (xx m)
        AB-Brücke.svg Most přes údolí Červeného potoka (xx m)
        AB-AS-grün.svg (24) Slaný I16
        AB-AS-grün.svg (28) Kutrovice
        AB-Brücke.svg Most přes údolí Bakovského potoka (xx m)
        AB-AS-grün.svg (32) Hořešovice II237
        == Hranice mezi Středočeským krajem a Ústeckým krajem
        AB-AS-grün.svg (38) Panenský Týnec
        AB-AS-grün.svg (42) Smolnice II607
        AB-Brücke.svg Most přes Smolnický potok (xx m)
        AB-Brücke.svg Most přes železnici Kralupy nad Vltavou - Most (xx m)
        AB-AS-grün.svg (45) Louny-východ
        AB-Brücke.svg Most přes železnici Louny - Rakovník (xx m)
        AB-AS-grün.svg (49) Louny-západ
        AB-AS-grün.svg (53) Březno
        AB-Brücke.svg Most přes Ohři (xx m)
        AB-AS-grün.svg (56) Postoloprty-západ II607
        CZ traffic sign IZ1a.svg Provizorní začátek dálnice I7
        IP15c-INFZN.svg U+25BC.svg Začátek zpoplatněného úseku (jen pro elektronické mýtné)
        AB-AS-grün.svg (60) Bitozeves II250
        AB-AS-grün.svg (66) Žiželice I27 II607
        AB-AS-grün.svg (70) Lažany II607
        AB-AS-grün.svg (75) Droužkovice II568
        AB-AS-grün.svg (78) Spořice II607
        IP15c-INFZN.svg U+25B2.svg Konec zpoplatněného úseku (jen pro elektronické mýtné)
        CZ traffic sign IZ1b.svg Konec dálnice I7
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Dálnice D7 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R7[1][2][3]), někdy též zvaná slánská či chomutovská dálnice, je dálnice, která vede z Prahy přes Louny do Chomutova, kde končí a napojuje se do silniční sítě.

    Popis trasy dálnice[editovat | editovat zdroj]

    Dálnice D7 je ještě ne zcela dokončená dálnice vedoucí z Prahy přes Louny do Chomutova. Je dlouhá 82 km[4] a je v celé své délce plánována jako čtyřpruhová.

    Po dálnici není v celém jejím úseku vedena žádná evropská silnice, což zřejmě způsobilo zanedbání její výstavby a preferování problematické dálnice D8.

    Úsek od Prahy po Louny[editovat | editovat zdroj]

    Dálnice D7 u obce Knovíz.

    Dálnice D7 začíná na severozápadu Prahy provizorním volným navázáním na silnici I/7. Avšak v budoucnu bude začínat na mimoúrovňovém křížení s dálnicí D0 v Praze v prostoru mezi místními částmi Přední Kopanina a Nebušice poblíž osady Na Padesátníku. Od této křižovatky povede severozápadním směrem k letišti Václava Havla Praha, v prostoru současné mimoúrovňové křižovatky Ruzyně - letiště nahradí současnou silnici I/7 a za mimoúrovňovou křižovatkou Aviatická se napojí na již zprovozněný úsek.

    Od mimoúrovňové křižovatky Ruzyně - letiště dálnice pokračuje severovýchodním směrem ke Slanému, přičemž míjí město Buštěhrad. Pro tento úsek dálnice je příznačné, že prochází mírně zvlněnou krajinou. Jihovýchodně od Slaného, u obce Knovíz je dálnice v současnosti provizorně ukončena a přechází v silnici I/7. Po dokončení bude dálnice pokračovat dál severovýchodním směrem, přičemž od Knovíze vytvoří jihozápadní obchvat Slaného, kdy mimo jiné překlene údolí Šternberského potoka a údolí Červeného potoka. Severozápadně od Slaného, u Kutrovic, potom dálnice překlene údolí Bakovského potoka, následně projde koelm obce Třebíz a městyse Panenský Týnec načež naváže na již zprovozněný úsek u Sulce, místní částo obce Toužetín. Od něj bude pokračovat dále k Lounům, kterým vytvoří jejich jihovýchodní obchvat.

    Již zprovozněné úseky této části dálnice jsou postaveny ve třech různých kategoriích, a to v kategorii S 22/100 v úseku od provizorního začátku dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Aviatická po mimoúrovňovou křižovatku Makotřasy, v kategorii S 24,5/100 od mimoúrovňové křižovatky Makotřasy po obec Brandýsek a v kategorii R 24,5/100 asi 2,3 km dlouhý úsek od Brandýsku po provizorní ukončení dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Knovíz. Zbývající, dosud nezprovozněné úseky této části dálnice, tj. od mimoúrovňové křižovatky Knovíz po Louny budou vystavěny v kategorii R 25,5/100.[5][6]

    Úsek od Loun po Chomutov[editovat | editovat zdroj]

    Po dokončení obejde dálnice D7 město Louny po jejich jihozápadním okraji a vytvoří jim jihozápadní obchvat. Následně bude mezi Lounami a Postoloprty pokračovat v údolí řeky Ohře, kterou před Postoloprtami překlene a vytvoří severní obchvat města Postoloprty. Následně opouští údolí řeky Ohře a souběžně s říčkou Chomutovkou vede k městu Chomutov, přiečmž od Postoloprt až po Chomutov je dálnice již zprovozněna. Pro celý úsek od Postoloprt po Chomutov je typické, že prochází rovinatou krajinou. Chomutov dálnice obchází po jeho jižním okraji, přičemž za mimoúrovňovou křižovatkou Spořice dálnice D7 končí volným přechodem na silnici I/7.

    Již zprovozněné úseky této dálnice jsou postaveny v kategorii R 25,5/100. Zbývající, dosud nezprovozněné úseky této části dálnice, tj. od Loun po Bítozeves, budou rovněž vystavěny v kategorii R 25,5/100.[5][6]

    Historie výstavby[editovat | editovat zdroj]

    První úvahy o dálnici D7 se objevují na začátku 60. let 20. století, tehdy však ještě jako o rychlostní silnici R7[1][2]. Součástí sítě dálnic a rychlostních silnic se stala v roce 1963 přijetím koncepce dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací.[7][5] Dálnice byla od počátku plánována jako čtyřpruhová rychlostní silnice v úseku Praha – Louny – Chomutov.

    Výstavba dnešní dálnice D7 byla zahájena v roce 1971[8] začleněním 6 km dlouhého úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště a Makotřasami. Tento úsek byl ve výstavbě 1962 a zprovozněn byl v roce 1964 ještě jako silnice I/7, přičemž navázal na 2,1 km dlouhý čtyřpruhový úsek silnice I/7, který byl pokračováním ulice Evropská a který byl zprovozněn již před rokem 1953. Samotná mimoúrovňová křižovatka Ruzyně - letiště byla potom zprovozněna v roce 1962. V průběhu 70. let 20. století byly postupně zahájeny stavby všech úseků mezi Makotřasy a Slaným.[5][6]

    Prvním úsekem otevřeným pro veřejnost byl 6 km dlouhý úsek mezi mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště a Makotřasy který zprovozněn ještě před vymezením dálnice D7 a který se po začlenění do dálnice v roce 1971 stal její první zprovozněnou součástí. V roce 1976 následovalo zprovoznění mimoúrovňové křižovatky Buštěhrad (dříve nazývané též jako mimoúrovňová křižovatka Koníčkův mlýn nebo mimoúrovňová křižovatka Makotřasy). V roce 1979 byl ještě zprovozněn 1,5 km dlouhý úsek mezi Makotřasy a Buštěhradem. Ostatní úseky byly v 70. letech 20. století v provozu pouze v polovičním profilu, zcela zprovozněny byly až v 80. letech 20. století, a to v roce 1982 úsek mezi Buštěhradem a Stehelčevsí, v roci 1984 úsek mezi Stehelčevsí a Brandýskem, v roce 1985 úsek mezi Brandýskem a Knovízem a v roce 1986 úsek od Knovíze po mimoúrovňovou křižovatku Knovíz, který byl však ukončený provizorním sjezdem ještě před mimoúrovňovou křižovatkou. Samotná mimoúrovňová křižovatka Knovíz (dříve nazývaná mimoúrovňová křižovatka Slaný-jih) pak byla zprovozněna v roce 1989.[5][6]

    V průběhu 90. let 20. století probíhala výstavba vybraných úseků dálnice D7, zejména těch, které vytvořily obchvaty obcí nebo které odstranily kolizní body, v polovičním profilu, u něhož byla současně provedena i příprava na plný profil. Tak byl v letech 1995 až 1998 zprovozněn obchvat Slaného, v roce 1997 obchvat Třebíze a v roce 1999 obchvat Loun. Dostavba na plný profil potom měla probíhat podle potřeby. Tento způsob vystavby byl koncem devadesátých přehodnocen a od roku 2000 probíhala výstavba dalších úseků přímo v plném profilu. Takto byl zahájena stavba obchvatu Sulce, místní části obce Toužetín a úseků mezi Bitozevsí a Chomutovem. Obchvat Sulce byl zprovozněn v 2009, avšak pro svou krátkou délku není do dostavby některého z navazujících úseků označen jako dálnice. Část dálnice mezi Bitozevsí a Chomutovem byla zprovozněna v roce 2009 v úseku od Bitozevse po Vysočany a v roce 2013 v úseku od Vysočan po konec dálnice v Chomutově.[5][6][9][10]

    V roce 2016 byla zprovozněna úprava mimoúrovňové křižovatky Ruzyně - letiště, jejímž cílem bylo upravit sjezd z dálnice ve směru na Chomutov a nájezd na dálnici ve směru na Chomutov. Avšak i tato úprava je jen provizorní, neboť v konečné podobě této mimoúrovňové křižovatky bude pro směr od Prahy k letišti použita polopřímá rampa namísto nynější nepřímé rampy.

    Přehled postupu výstavby a zprovoznění dálnice D7
    Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Zprovoznění Křižovatky
    Dálnice D0 - MÚK Aviatická 0,000 - 0,680 0,680 km plánováno 2020 plánováno 2022 Letiště
    Ruzyně - Makotřasy 0,680 - 6,680 6,000 km 60. léta 20. stol. 1962 Kněževes
    Středokluky
    Makotřasy - Buštěhrad 6,680 - 8,180 1,500 km 70. léta 20. stol. 1979 Buštěhrad
    Buštěhrad - Stehelčeves 8,180 - 11,580 3,400 km 70. léta 20. stol. 1982 Bouchalka
    Stehelčeves - Brandýsek 11,580 - 14,580 3,000 km 70. léta 20. stol 1984 —
    Brandýsek - Knovíz 14,580 - 16,280 1,700 km 70. léta 20. stol. 1985 —
    Knovíz - MÚK Slaný-jih 16,280 - 17,160 0,880 km 70. léta 20. stol. 1986 —
    MÚK Slaný-jih 17,160 - 17,730 0,570 km 70. léta 20. stol. 1989 Knovíz
    MÚK Knovíz - MÚK Slaný-západ 17,730 - 24,350 6,620 km plánováno 2022 plánováno 2024 Kvíc
    Slaný-západ
    MÚK Slaný-západ - Kutrovice 24,350 - 27,700 3,350 km plánováno 2022 plánováno 2024 —
    Kutrovice - Panenský Týnec 27,700 - 34,464 6,760 km plánováno 2022 plánováno 2024 Hořešovice
    Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu 34,464 - 37,922 3,458 km plánováno 08/2019 plánováno 08/2021 Panenský Týnec
    Sulec, obchvat 37,922 - 40,442 2,520 km 9. 6. 2008 18. 11. 2009 —
    Chlumčany, zkapacitnění 40,442 - 44,882 4,440 km plánováno 07/2020 plánováno 07/2022 Louny-východ
    Louny, zkapacitnění obchvatu 44,882 - 51,012 6,130 km plánováno 12/2019 plánováno 10/2021 Louny-západ
    Postoloprty, zkapacitnění obchvatu 51,012 - 55,860 4,848 km plánováno 06/2022 plánováno 09/2024 Březno
    Postoloprty - MÚK Bitozeves 55,860 - 59,660 3,770 km 19. 9. 2016 30. 8. 2018[11] Postoloprty-západ
    MÚK Bitozeves - MÚK Vysočany 59,660 - 65,409 5,779 km 11. 4. 2008 2. 10. 2009 Bitozeves
    Vysočany
    MÚK Vysočany 65,409 - 65,931 0,528 km 17. 3. 2008 2. 10. 2009 Žiželice
    MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice 65,931 - 75,381 9,444 km 27. 4. 2010 20. 12. 2013 Lažany
    Droužkovice
    MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice 75,381 - 81,722 6,391 km 27. 4. 2010 20. 12. 2013 Spořice
    Chomutov

    Připravované projekty[editovat | editovat zdroj]

    Poloviční profil budoucí dálnice D7 u Panenského Týnce.

    Dálnice D7 v současnosti není zprovozněna v celé své délce, jak je naplánována podle současné koncepce dálniční sítě. Vedle projektů týkajících pouze stavebních úprav již hotových úseků tak probíhají projekty zaměřené na výstavbu dosud nezprovozněných úseků.

    K úplnému dokončení dálnice D7 zbývá zprovoznit úseky mezi mimoúrovňovou křižovatkou Knovíz a již zprovozněným úsekem u Sulce a mezi již zprovozněným úsekem u Sulce a mimoúrovňovou křižovatkou Postoloprty-západ. U všech chybějících úseků probíhá příprava k zahájení výstavby, avšak jednotlivé úseky jsou v různých stádiích přípravy. Zahájení výstavby do roku 2020 se potom očekává u úseku tvořící obchvat Panenského Týnce, úseku okolo Chlumčan a úseku tvořícího obchvat Loun. U zbývajících úseků se potom ke stavu jejich přípravy očekává zahájení stavby nejdříve v roce 2022. Počáteční úsek pak bude realizován spolu s navazujícím úsekem dálnice D0.

    Projekty týkající se rekonstrukce již hotových úseků se zaměří na úpravu dálnice podle norem a požadavků pro dálnice I. třídy, neboť dálnice D7 je, coby převedená rychlostní silnice R7, dálnicí II. třídy,[12] a splňuje tudíž pouze mírnější normy a požadavky. Ředitelství silnic a dálnic však plánuje postupnou úpravu dálnic II. třídy tak, aby se jejich úroveň sjednotila s úrovní dálnic I. třídy.[2]

    Zpoplatnění[editovat | editovat zdroj]

    Použití dálnice je zpoplatněno, a to jak v systému časového zpoplatnění[13] tak i v systému elektronického mýtného[14]

    Současnost[editovat | editovat zdroj]

    V systému časového zpoplatnění je dálnice D7 zpoplatněna pouze v úseku od provizorního začátku dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště po provizorní zakončení dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Knovíz. Druhý úsek dálnice od provizorního začátku u Bitozevse po konec dálnice u Chomutova zpoplatněn není.[15][16] Pro úplnost je nutno dodat, že v systému časového zpoplatnění není zpoplatněn ještě krátký úsek dálnice D7 tvořící obchvat Sulce, avšak v současnosti tento úsek pro svou krátkou délku není ani označen jako dálnice. V systému elektronického mýtného je dálnice D7 zpoplatněna v celé své zprovozněné délce, tedy jak v úseku od provizorního začátku dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště po provizorní konec u Knovíze, tak i v úseku od Bitozevse po Chomutov[17], jakož i v krátkém, byť dosud neoznačeném jako dálnice, úseku u Sulce.[18]

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    Použití dálnice D7 je zpoplatněno od 1. ledna 1995, tedy od zavedení poplatků za užívání dálnic a silnic dálničního typu.[19] V době zavedení zpoplatnění byla dálnice D7 zpoplatněna pouze v úseku od mimoúrovňové křižovatky Kněževes (exit 3) po provizorní konec dálnice u Kněževsi za mimoúrovňovou křižovatkou Kněževes. Počáteční úsek u Prahy od provizorního začátku dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště po mimoúrovňovou křižovatku Kněževes zpoplatněn nebyl.[20].

    Od svého zavedení bylo zpoplatnění dálnic a silnic dálničního typu předmětem několika změn, které se projevily i na míře zpoplatnění dálnice D7. Většina změn však souvisela se zprovozněním nových úseků, u nichž bylo též zaváděno zpoplatnění za jejich užití.

    První a nejvýraznější změnou bylo opuštění dosavadního jednotného systému zpoplatnění prostřednictvím poplatku za užívání dálnic a silnic dálničního typu a od 1. ledna 2007 jeho nahrazení dvěma systémy zpoplatnění, a to systémem časového zpoplatnění a systémem elektronického mýta.[21] Existence dvou systémů zpoplatnění se projevila i na míře zpoplatnění dálnice D10. Zatímco v systému časového zpoplatnění nedošlo k žádným změnám a nezpoplatněný úsek zůstal zachován,[22] tak v systému elektronického mýta byla dálnice zpoplatněna v celé své zprovozněné délce.[23]

    K další změně došlo 1. ledna 2008, odkdy byla dálnice D7 zpoplatněna v celé své délce, tj. včetně úseku od provizorního začátku dálnice za mimoúrovňovou křižovatkou Ruzyně - letiště po mimoúrovňovou křižovatku Kněževes, i v systému časového zpoplatnění. Dále tak bylo užití dálnice D7 zpoplatněno ve stejném rozsahu v obou systémech zpoplatnění.[24]

    K další změně ve zpoplatnění užití dálnice D7 došlo od 1. ledna 2010, kdy byly zpoplatněny i nově zprovozněný úsek tvořící obchvat Sulce a úsek od Bitozevse po Žiželice. Avšak zpoplatněny byly úseky pouze v systému elektronického mýta,[25] v systému časového zpoplatnění tyto úseky zpoplatněny nebyly.[26]

    Poslední změna nastala 1. ledna 2013 a týká se opět systému elektronického mýtného, odkdy je v tomto systému zpoplatněn i nově zprovozněný úsek dálnice od Žiželic po Chomutov.[27]

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. ↑ a b Čl. II. bod 2 zákona č. 268/2015 Sb.
    2. ↑ a b c Nové pojetí dálniční sítě [online]. Ministerstvo dopravy [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-02-2016. 
    3. ↑ DOLEJŠÍ, Milan. Rychlostní silnice zanikají. Z většiny budou dálnice, na dvou auta zpomalí [online]. Česká televize, 31. prosince 2015. Dostupné online. 
    4. ↑ Délky a další data komunikací [online]. Mimisterstvo dopravy. Dostupné online. 
    5. ↑ a b c d e f ceskedalnice.cz [online]. Kapitola Dálnice D7. Dostupné online. 
    6. ↑ a b c d e Dálnice-Silnice.cz [online]. Kapitola Dálnice D7. Dostupné online. 
    7. ↑ Usnesení vlády Československé socialistické republiky z 10. dubna 1963, č. 286.
    8. ↑ ČIHÁK, Miloš; HAK, František; HLADKÁ, Jolana, a kol. Páteřní síť silnic a dálnic v ČR [online]. Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy, 2013. Kapitola Historie výstavby silnic a dálnic v ČR, s. 22-23. Dostupné online. ISBN 978-80-87138-52-6. 
    9. ↑ KINŠT, Petr. Nový silniční obchvat kolem Sulce byl otevřen [online]. 18. listopadu 2009. Dostupné online. 
    10. ↑ Pro řidiče jsou v provozu dva nové úseky silnice R7 [online]. Česká televize, 10. únor 2009. Dostupné online. 
    11. ↑ U Postoloprt se otevřel nový úsek D7. Budování dálnice je v polovině. Zdopravy.cz. 2018-08-30. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (česky) 
    12. ↑ Čl. II bod. 2 písm. a) zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    13. ↑ § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    14. ↑ § 20 odst. 1 a 2 ve spojení s § 22 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
    15. ↑ § 6 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem.
    16. ↑ Státní fond dopravní infrastruktury. Mýto a dálniční kupóny [online]. 2016. Kapitola Zpoplatněné úseky. Dostupné online. 
    17. ↑ § 2 ve spojení s přílohou č. 1 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.
    18. ↑ § 2 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.
    19. ↑ Čl. I bod 2 zákona č. 134/1994 Sb., kterým byly do zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích vloženy §§ 6a a 6b upravující poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu.
    20. ↑ Např. § 38 odst. 1 ve spojení s přílohou č. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb.
    21. ↑ Čl. I body 29 až 32 zákona č. 80/2006 Sb., kterým byla do zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vložena úprava časového zpoplatnění a elektronického mýta.
    22. ↑ Např. § 9 ve spojení s přílohou č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací.
    23. ↑ Např. § 9 ve spojení s přílohou č. 3 vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací.
    24. ↑ Čl. I bod 17 vyhlášky č. 323/2007 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.
    25. ↑ Čl. I bod 16 vyhlášky č. 483/2009 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.
    26. ↑ Čl. I bod 15 vyhlášky č. 483/2009 Sb., kterým se změnila příloha č. 2 vyhlášky č. 527/2006 Sb.
    27. ↑ § 2 ve spojení s přílohou č. 1 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Dálnice v Česku
    D0 (Pražský okruh) • D1 • D2 • D3 • D4 • D5 • D6 • D7 • D8 • D10 • D11 • D35 • D43 • D46 • D48 • D49 • D52 • D55 • D56
    Silnice I. třídy v Česku • Silnice II. třídy v Česku
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_D7&oldid=17251937“