Světový kongres esperanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Esperantská vlajka
Téma Esperanto
Tento článek je součástí seriálu Esperanto
Jazyk
Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola
Organizace
UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci
Dějiny
L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město
Esperantská kultura
Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den
Esperantská literatura
Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST
Body pohledu
Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor

Světový kongres esperanta (v esperantu Universala Kongreso de Esperanto) má nejdelší tradici mezi mezinárodními esperantskými setkáními. Světové kongresy se pořádají téměř bez přerušení již po dobu více než sta let. Probíhají každoročně od roku 1905, s výjimkou první a druhé světové války. Od 20. let 20. století je organizuje Světový esperantský svaz.

Kongresy se pořádají každý rok na jiném místě a navštěvuje je v průměru 2 000 účastníků (od druhé světové války se toto číslo pohybuje mezi 800 a 6 000, v závislosti na místě konání). Průměrný počet zastoupených zemí je asi 60. V rámci světových kongresů i nezávisle na nich se také pořádají výroční setkání některých odborných organizací esperantistů, které navštěvují řádově stovky účastníků. Světový kongres se obvykle koná v posledním červencovém nebo prvním srpnovém týdnu a začíná i končí v neděli (celkem tedy trvá 8 dní).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První kongres[editovat | editovat zdroj]

První esperantský sjezd se konal v roce 1905 v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Zúčastnilo se jej na 700 esperantistů z 33 zemí a také Dr. Ludvík Lazar Zamenhof. Sjezd měl neobyčejný úspěch. Byly vyřešeny důležité problémy, jako deklarace o esperantu, byl založen Jazykový výbor a Organizační výbor. Účastníky sjezdu byla přijata Buloňská deklarace definující principy esperantismu.

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Zdárný výsledek sjezdu položil základy k rozsáhlému rozkvětu hnutí. Následovaly další sjezdy. V roce 1906 v Ženevě, v roce 1907 v Cambridge, v roce 1908 v Drážďanech a 10. v Paříži, který se nekonal, protože vypukla válka. Na tento sjezd se přihlásilo téměř 4000 lidí. Hlavním vedoucím hnutí ve Francii se stal Louis de Beaufront (1855 až 1932). Byl autorem úspěšných učebnic, vydavatelem časopisu L'Espérantiste, tehdejšího nejlepšího, nejzajímavějšího a nejúčinnějšího orgánu hnutí. Beaufront založil Společnost pro propagaci esperanta, dovedl přinést do hnutí vlivné osobnosti, autority, podporovatele i svazy. Při propagaci Beaufront důsledně užíval moderních reklamních metod, velmi autoritativně i diktátorsky projednával otázky jazykové a organizační, velmi důrazně bojoval proti jakýmkoliv reformám. V roce 1907 však anonymně předložil svůj projekt reforem v esperantu pod pseudonymem Ido a tak se stal hlavním vedoucím rozkolnického idistického hnutí.

Dnešní stav[editovat | editovat zdroj]

I v současnosti jsou každoročně pořádány světové kongresy jako manifestace esperantského hnutí. Jsou jedinečné pro užívání esperanta a pro posilování mezinárodní solidarity mezi esperantisty a pro rozvoj hnutí. Představenstvo UEA rozhoduje o místě a času na základě obdržených pozvání a po jednáních s dotyčnou zemí. Pozvání musí podepřít státní nebo městská instance nebo jiná významná organizace. Sjezd trvá osm dní – od soboty do soboty. Hlavní části sjezdu jsou: seznamovací večer, slavnostní zahájení, výroční schůze, zasedání sekcí, zasedání výboru UEA, umělecké večery, kulturní večery, sjezdová universita, divadelní představení, mezinárodní ples, návštěva města, zájezdy, přijetí účastníků na radnici, přijetí zástupců na vyslanectvích atd. Zahájení jsou impozantně slavnostní, účastní se jich oficiální zástupci mnoha států, obvykle velvyslanci, zvláštní zplnomocněnci, ministři apod. Tyto sjezdy se pořádají vždy pod záštitou hlavy státu nebo ministerského předsedy dotyčné země.

Seznam kongresů[editovat | editovat zdroj]

Stamps of Lithuania, 2005-18.jpg
Rok Město Země Počet
účastníků
2015 Lille Francie  
2014 Buenos Aires Argentina  
2013 Reykjavík Island  
2012 Hanoj Vietnam 866
2011 Kodaň Dánsko 1458
2010 Havana Kuba 1002
2009 Bělostok Polsko 1860
2008 Rotterdam Nizozemsko 1845
2007 Jokohama Japonsko 1901
2006 Florencie Itálie 2209
2005 Vilnius Litva 2235
2004 Peking Čína 2031
2003 Göteborg Švédsko 1791
2002 Fortaleza Brazílie 1484
2001 Záhřeb Chorvatsko 1691
2000 Tel Aviv Izrael 1212
1999 Berlín Německo 2712
1998 Montpellier Francie 3133
1997 Adelaide Austrálie 1224
1996 Praha Česko 2972
1995 Tampere Finsko 2443
1994 Soul Jižní Korea 1776
1993 Valencie Španělsko 1863
1992 Vídeň Rakousko 3033
1991 Bergen Norsko 2400
1990 Havana Kuba 1617
1989 Brighton Velká Británie 2280
1988 Rotterdam Nizozemsko 2321
1987 Varšava Polsko 5946
1986 Peking Čína 2482
1985 Augsburg Německo 2311
1984 Vancouver Kanada 802
1983 Budapešť Maďarsko 4834
1982 Antverpy Belgie 1899
1981 Brasília Brazílie 1749
1980 Stockholm Švédsko 1807
1979 Lucern Švýcarsko 1630
1978 Varna Bulharsko 4414
1977 Reykjavík Island 1199
1976 Atény Řecko 1266
1975 Kodaň Dánsko 1227
1974 Hamburk Německo 1651
1973 Bělehrad Jugoslávie 1638
1972 Portland USA 923
1971 Londýn Velká Británie 2071
1970 Vídeň Rakousko 1987
1969 Helsinki Finsko 1857
1968 Madrid Španělsko 1769
1967 Rotterdam Nizozemsko 1265
1966 Budapešť Maďarsko 3975
1965 Tokio Japonsko 1710
1964 Haag Nizozemsko 2512
1963 Sofia Bulharsko 3472
1962 Kodaň Dánsko 1550
1961 Harrogate Velká Británie 1646
1960 Brusel Belgie 1930
1959 Varšava Polsko 3256
1958 Mohuč Německo 2021
1957 Marseille Francie 1468
1956 Kodaň Dánsko 2200
1955 Bologna Itálie 1687
1954 Haarlem Nizozemsko 2353
1953 Záhřeb Jugoslávie 1760
1952 Oslo Norsko 1614
1951 Mnichov Německo 2040
1950 Paříž Francie 2325
1949 Bournemouth Velká Británie 1534
1948 Malmö Švédsko 1761
1947 Bern Švýcarsko 1370
2. světová válka
1939 Bern Švýcarsko 765
1938 Londýn Velká Británie 1602
1937 Varšava Polsko 1120
1936 Vídeň Rakousko 854
1935 Řím Itálie 1442
1934 Stockholm Švédsko 2042
1933 Kolín nad Rýnem Německo 950
1932 Paříž Francie 1650
1931 Krakov Polsko 900
1930 Oxford Velká Británie 1211
1929 Budapešť Maďarsko 1200
1928 Antverpy Belgie 1494
1927 Gdaňsk Svobodné město Gdaňsk 905
1926 Edinburgh Velká Británie 960
1925 Ženeva Švýcarsko 953
1924 Vídeň Rakousko 3400
1923 Norimberk Německo 4963
1922 Helsinki Finsko 850
1921 Praha Československo 2561
1920 Haag Nizozemsko 408
1. světová válka
1915 San Francisco USA 163
1914 Paříž Francie zrušen kvůli
1. světové válce
1913 Bern Švýcarsko 1203
1912 Krakov Polsko 1000
1911 Antverpy Belgie 1800
1910 Washington, D.C. USA 357
1909 Barcelona Španělsko 1500
1908 Drážďany Německo 1500
1907 Cambridge Velká Británie 1317
1906 Ženeva Švýcarsko 1200
1905 Boulogne-sur-Mer Francie 688

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]