Interhelpo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Téma Esperanto
Tento článek je součástí seriálu Esperanto
Jazyk
Akademie esperanta \| Gramatika \| Slovníky \| Esperantologie \| Abeceda \| Číslovky \| Fundamento \| lernu!
Organizace
UEA \| TEJO \| E@I \| BEMI \| SAT \| Český esperantský svaz \| Česká esperantská mládež \| OSIEK \| Mezinárodní katolíci
Dějiny
L. L. Zamenhof \| Časová osa \| Buloňská deklarace \| Ido-schizma \| Krize ata/ita \| Neutrální Moresnet \| Interhelpo \| Pražský manifest \| Bona Espero \| Esperantské město
Esperantská kultura
Esperantská setkání \| Ĝangalo \| Rozhlas \| Internacia Televido \| Finvenkismus \| Homaranismus \| Hudba \| Kabei \| Pasporta Servo \| Politika \| La Espero \| Stelo \| Symboly \| Esperantista \| UK \| IJK \| Rodilí mluvčí \| Zamenhofův den
Esperantská literatura
PIV \| Autoři \| Esperantský komiks \| Esperantské časopisy \| Encyklopedie
Body pohledu
Srovnání s Idem \| Srovnání s interlinguou \| Reformy \| Odpor
Wikimedia
Portál \| Vikipedio \| Vikivortaro \| Vikicitaro \| Vikifonto \| Vikilibroj \| Vikikomunejo \| Vikispecioj

Interhelpo bylo průmyslové dělnické družstvo esperantistů a idistů, založené v květnu 1923 v Žilině, na pomoc budování socialismu v sovětském Kyrgyzstánu. V letech 1925 až 1932 odjelo ze železničních stanic Žilina a Brno celkem 1078 osob (407 členů družstva a 671 rodinných příslušníků) ve čtyřech transportech. Družstvo bylo v ČSR registrováno jako „Interhelpo, všeobecné výrobní a spotřebitelské družstvo v Žilině“ se statutem schváleným státními orgány. Na žilinském nádraží je k celé události pamětní deska.^[1]

Interhelpo se také jmenoval jazyk, kterým hovořili členové družstva. Ti věřili, že řečí jejich nové vlasti bude esperanto. Ve skutečnosti se však nakonec jednalo o „spontánní esperanto“, ve kterém se stala základem slova z esperanta, z jazyků družstevníků (česká, slovenská, německá, maďarská, rusínská) a slova kyrgyzská, uzbecká, ruská, ukrajinská, ujgurská, tadžická a tatarská.

Zajímavým faktem je, že známý politik Pražského jara Alexander Dubček byl rovněž účastníkem Interhelpa, společně se svými rodiči.

[editovat] Přínos a dějiny

Družstvo vybudovalo celou řadu provozů „na zelené louce“. V kyrgizských stepích byla postavena a uvedena do provozu tato zařízení:

1925 – elektrárna
1927 – textilní továrna
1928 – tavírna
továrna na nábytek aj.

Už roku 1925 bylo Interhelpo oficiálně vyhlášeno jako nejlepší družstvo v Sovětském svazu. V roce 1934 se podílelo v průmyslové výrobě Kyrgyzie celými 20 procenty.

Interhelpo bylo zlikvidováno v roce 1943. Členové byli perzekuováni a popravováni jako nepřátelé Sovětského svazu.