Fundamento de Esperanto
 |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST |
| Body pohledu |
| Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
Fundamento de Esperanto (v esperantu Základ esperanta) je kniha L. L. Zamenhofa, publikovaná na jaře 1905. V srpnu 1905 byla čtvrtým článkem Buloňské deklarace prohlášena za oficiální zdroj jazyka. Fundamento je pokládáno za nejzákladnější spis esperanta a jako takové je neměnné.
Fundamento se skládá ze čtyř částí: Předmluvy (Antaŭparolo), Gramatiky (Gramatiko), sbírky příkladů (Ekzercaro) a "Univerzálního slovníku" (Universala Vortaro). S výjimkou předmluvy celý spis vychází ze Zamenhofových starších prací.
Na stejné úrovni jako Fundamento jsou Oficiální dodatky (Oficialaj Aldonoj), kterých je v současné době devět, a které představují především nová slova slovníku, a které jsou schvalovány "odpovědnou institucí" (podle předmluvy textu).
Gramatika a slovník Fundamenta jsou psány v pěti národních jazycích: francouzsky, anglicky, německy, rusky a polsky.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fundamento de Esperanto na anglické Wikipedii.
