Akademie esperanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo Akademie esperanta
Esperantská vlajka
Téma Esperanto
Tento článek je součástí seriálu Esperanto
Jazyk
Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola
Organizace
UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci
Dějiny
L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město
Esperantská kultura
Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den
Esperantská literatura
Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST
Body pohledu
Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor

Akademie esperanta (v esperantu Akademio de Esperanto) je nezávislá jazyková instituce dohlížející na vývoj jazyka esperanto a dodržování jeho základních principů. Jejím současným předsedou je britský fonetik John Wells. Akademie esperanta byla založena účastníky prvního Světového kongresu esperanta v Boulogne-sur-Mer roku 1905 na popud tvůrce esperanta dr. Ludvíka Zamenhofa a funguje na podobných principech jako Francouzská akademie.

Původní název instituce byl Jazykový výbor (Lingva Komitato) a Akademie, založená roku 1908 a sestávající z jejích nejvýznamnějších členů, byla jejím řídícím orgánem. V rámci reorganizace uskutečněné roku 1948 Jazykový výbor a Akademie splynuly do dnešní Akademie esperanta. Akademii esperanta tvoří zpravidla 45 členů (voleni na devět let, vždy jednou za tři roky se obměňuje třetina) a spravují ji předseda, místopředsedové a tajemník. Korespondenci akademie (včetně e-mailové) vyřizuje tajemník. Činnost v Akademii esperanta není honorována, její provoz je financován z dotací Světového esperantského svazu a z darů.

Mezi úkoly Akademie esperanta patří zkoumat jazykové otázky, vypracovávat slovníky, navrhovat odborné výrazy, revidovat a posuzovat vyšlá díla (včetně učebnic) z jazykového hlediska či bránit jazykovou čistotu esperanta. Obhajuje také esperanto proti konkurenčním systémům. Svá rozhodnutí dává Akademie esperanta na vědomí prostřednictvím oběžníků (Oficialaj Informoj de la Akademio de Esperanto) nebo v oficiálním věstníku (Oficiala Bulteno).

Čechů je členem Akademie esperanta informatik Marek Blahuš (od roku 2013),[1] před ním v ní působili literátka Eli Urbanová (✝2012) a spisovatel Karel Píč (✝1995); z dřívějších pak překladatelé poezie Rudolf Hromada a Tomáš Pumpr, propagátor Československa v zahraničí Augustin Pitlík, dlouholetá autorka rubriky „Z esperantského světa“ v Národní politice Julie Šupichová, diplomat Eduard Kühnl či historik Stanislav Kamarýt.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficialaj Informoj de la Akademio de Esperanto – Numero 20 – 2013 04 27
  2. MALOVEC, Miroslav. Marek Blahuš novým členem Akademie esperanta [online]. Český esperantský svaz, [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]