Srovnání esperanta a ida
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST |
| Body pohledu |
| Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
Tento článek se pokouší poukázat na hlavní rozdíly mezi dvěma umělými jazyky - esperantem a jeho následovníkem idem (ido znamená v esperantu "potomek").
Hlavní rozdíly [editovat]
- abeceda esperanta používá šest „nelatinských“ písmen, tři z nich se nevyskytují v žádném jiném existujícím jazyce. Jako řešení esperanto píše e-maily a na internetu pomocí různých řešení nahrazení těchto znaků, což vede k situacím, kdy stejné slovo může být zobrazeno různými způsoby. Tuto spornou otázku řeší ido používáním abecedy o 26 písmenech latinky s dvěma spřežkami, ch(/ʧ/) a sh(/ʃ/) místo esperantského ĉ a ŝ. Spřežka qu, která reprezentuje /kw/, se používá namísto esperantského kv a podobně gu v idu je používáno jako esperantské gv. Výslovnost ida je fonetická podle zásady, že každé napsané slovo má jednoznačnou výslovnost, ale nemá tak jednoznačnou shodu jedna hláska - jedno písmeno, jako esperanto.
- Ido obvykle neudává pravidla gramatického ovlivňování slovních druhů ve větě, věří, že není potřebné v potenciálním univerzálním jazyce. Například, v esperantu je sloveso ve větě neměnné bez ohledu na číslo, nebo osobu. Tento princip se však v esperantu neuplatňuje u adjektiv a substantiv. Ido tuto skutečnost ze své gramatiky eliminuje.
- Esperanto vyžaduje přidávání koncovky -n k označení akuzativu. Ido povoluje použití tohoto pravidla v nejednoznačných situacích, např. když předmět nenásleduje podmět. Ale v ostatních situacích je toto pravidlo odstraněno jako nadbytečné.
- Ido zavádí pevná pravidla používání koncovek při přeměně slova z jednoho významu (resp. slovního druhu) na druhý a tak zjednodušuje množství pamatování nezbytných slovíček.
- Ido, na rozdíl od esperanta, nerozlišuje mužské pohlaví jako standard pro slova vyjadřující rodinné vztahy. Například, ido neodvozuje slovo "sestra" přidáním ženské koncovky ke slovu "bratr" tak, jak to dělá esperanto.
Ukázka [editovat]
Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
- Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (esperanto)
- Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (ido)
