Wikipedie:Pod lípou: Porovnání verzí

Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Palu v tématu „Šablona Počet obyvatel
Smazaný obsah Přidaný obsah
odpověď
Řádek 285: Řádek 285:
: A kde máme diskutovat? --[[Wikipedista:Vojtěch Dostál|Vojtěch Dostál]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vojtěch Dostál|diskuse]]) 24. 10. 2017, 13:14 (CEST)
: A kde máme diskutovat? --[[Wikipedista:Vojtěch Dostál|Vojtěch Dostál]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vojtěch Dostál|diskuse]]) 24. 10. 2017, 13:14 (CEST)
::Nadnesl jsem to tady, ale pokud chcete, je možné i u vlastní šablony. --[[Wikipedista:Vlout|Vlout]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vlout|diskuse]]) 24. 10. 2017, 13:23 (CEST)
::Nadnesl jsem to tady, ale pokud chcete, je možné i u vlastní šablony. --[[Wikipedista:Vlout|Vlout]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vlout|diskuse]]) 24. 10. 2017, 13:23 (CEST)
:::Tak než se rozhodne, kde poběží diskuse, budu reagovat tady a někdo to pak případně přenese :) Myslím, že Tchořův návrh je dobrý, zároveň se mi líbí možnost mít zobrazována čísla přesně. Vůbec by podle mě nevadilo, aby vedle sebe koexistovaly obě možnosti. Jedním způsobem, jak to udělat, je zobrazit něco takového: "přibližně 3 tisíce<sup>[[Odkaz|(?)]]</sup>" a po kliknutí na ? by se zobrazilo přesné číslo se zdrojem jako je to v současnosti - chci věřit, že to technicky lze udělat. Druhým způsobem, který se mi líbí méně, by byla možnost přepínat si způsob zobrazení v nastavení. --[[Wikipedista:Palu|Palu]] ([[Diskuse s wikipedistou:Palu|diskuse]]) 28. 10. 2017, 18:17 (CEST)

Verze z 28. 10. 2017, 17:17

Zkratka:
  • WP:PL

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

lípa
Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.
V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla
Archivy
V zájmu přehlednosti se tato stránka průběžně archivuje.
Nejstarší revize jsou v historii archivu 2007/06.
Dostupné archivy jsou tyto:
2004:
2005:
2006:
2007:
2008:
2009:
2010:
2011:
2012:
2013:
2014:
2015:
2016:
2017:
2018:
2019:
2020:
2021:
2022:
2023:



Zkratka:
  • WP:PL

Vladimír Holan

Asi to patří spíše na Commons, ale zde je více lidí. Nevíte někdo kdo je s básníkem Holanem na této fotce? Vpravo bych tipoval Seiferta, vlevo nevím. Doplnil bych případně popisky u obrázků na Wikipedii --Remaling (diskuse) 15. 9. 2017, 18:50 (CEST)Odpovědět

Napsal jsem odbornici, a kdyby nepomohla, napsal bych do Městské knihovny ve Bělé pod Bezdězem, oni budou vědět, je to Holanův rodný dům :) --Dvorapa (diskuse) 15. 9. 2017, 21:02 (CEST)Odpovědět
Vpravo je skutečně Seifert, vlevo nevím. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 10. 2017, 21:19 (CEST)Odpovědět

Jan Tříska a Anticharta

Nejsem autorem článku Jan Tříska, nikdy jsem ho ani needitoval, ale povšiml jsem si, že dnešního dne pan Mykhal odstranil z článku ozdrojovanou informaci o tom, že Tříska v roce 1977 podepsal Antichartu, a to s odůvodněním: „seznamy Anticharty jsou pochybné, smazáno dokud nebude k dispozici i sekundární zdroj". Je-li tomu tak, pak by měla být odstraněna všechna jména z oddílu „seznam signatářů" v článku Anticharta (je jich tam uvedeno docela velké množství) i z ostatních článků Wikipedie (u jednotlivých osob). U nikoho přece neexistuje jiný zdroj než seznamy signatářů Anticharty. Nechápu, proč má být tato informace odstraněna pouze z článku Jan Tříska. Skutečnost, že Tříska Antichartu podepsal, je uvedena v Rudém právu ze dne 2. 2. 1977 (str. 2 → viz zde), v Lidových novinách ze dne 24. 1. 2002 (s. 17 → viz zde), je to uvedeno i v medailonku, jenž je připojen k rozhovoru s Janem Třískou z 31. 3. 2017 na serveru E15.cz (viz zde). Myslím, že by se komunita měla k tomuto problému vyjádřit a přijmout systémové řešení. --78.136.138.59 24. 9. 2017, 21:53 (CEST)Odpovědět

Pro záznam i váženého kolegu 78.136.138.59: to info jsem opravdu smazal po té, co jsem ho sám pár okamžiků před tím přidal, a to poté, co jiní kolegové vrátili mnou smazanou neodzdrojovanou zmínku tentokráte o Chartě77 a pak přidali žádost o citaci, a to po té, co opakovaně byla měněna informace (neodzdrojovaná) a z Anticharty na Chartu77 a naopak. (K první zmínce jakékoli *charty jsem to nestopoval.) Totiž zajímalo mě, jak se to má opravdu, od slova pravda, takže jsem si dal trošku práci. Jan Tříska je tedy na seznamu v Rudém právu. Žádný sekundární nezávislý zdroj, kde by se pan Tříska k Chartě či Antichartě vyjádřil, se mi (ani Vám) nepodařilo dohledat. Není to jmenovec? Anebo nepodepsal v domnění, že je to jen prezenční listina, jako Werich? Nevím, jestli je přínosem u skoro každého staršího umělce uvádět, že tehdá podepsal pod tlakem Antichartu, až na těch pár výjimek, kteří odmítli a pak měli utrum. Pokud je zájem mít seznam všech signatářů anticharty, bylo by vhodné tedy ten seznam kompletovat, dle na stránce Anticharta odkazovaného externí zdroje, avšak je z webu jisté národovecké politické strany, jestli to nevadí. —Mykhal (diskuse) 24. 9. 2017, 22:28 (CEST)Odpovědět
Inu, shodu jmen bych s klidem vyloučil; zná snad někdo jiného Jana Třísku, který byl v roce 1977 významným dramatickým umělcem? Souhlasím s názorem, že Antichartu bylo v té době dost těžké nepodepsat, i když někteří umělci to dokázali a nepodepsali. Ale podstatné je, aby bylo všem měřeno stejným metrem. Nebudeme-li uvádět podpis Jana Třísky, tak proč potom uvádět jména jiných signatářů? Vždyť také třeba mysleli, že podepisují jen nějakou prezenční listinu. Souhlasí komunita s tím, aby byla jména signatářů Anticharty z Wikipedie odstraněna? --78.136.135.131 25. 9. 2017, 01:15 (CEST)Odpovědět
V článcích o jednotlivch osobách bych to uváděl jen pokud měl tento ne/podpis zásadní vliv na tvorbu a nebo pokud lze věrohodně doložit (například že se později omluvil).
Seznam podepsavších určitě do Wikipedie patří, ale určitě se zdrojem a stačí v seznamu, nemusí být rozpitváno u každého zvlášť. JAn (diskuse) 25. 9. 2017, 08:09 (CEST)Odpovědět
Jsem zvědav na argumenty pro to, že sem takový seznam určitě patří. Já myslím, že sem nepatří, například už z toho důvodu, že ho nelze zkompletovat. Osobně jsem pro smazání toho seznamu ze stránky Anticharta. Ostatně, nemáme ani seznam signatářů Charty 77. Jen nepřímo, přes kategorii. Když už ten seznam antichartistů určitě musí být, tak bych se přiklonil k tomuto řešení. —Mykhal (diskuse) 26. 9. 2017, 00:08 (CEST)Odpovědět

Kategorie:Hry roku

Zdravím! Nedávno jsem si všiml Kategorie:Hry 21. století a jejich podkategorií. Vyvstala u mě otázka, zda-li není název podkategorií zavádějící. Př. Kategorie:Hry roku 2004 u mě vyvolává dojem, že v kategorii najdu hry, které vyhrály soutěž/anketu o hru daného roku. Nebyla by lepší reformulace názvů třeba na: Kategorie:Hry z roku 2004? --Tayari (diskuse) 26. 9. 2017, 17:08 (CEST)Odpovědět

To je ovšem univerzálnější otázka a měla by se řešit obecně. Platí například i pro kategorie Filmy roku... --Palu (diskuse) 26. 9. 2017, 17:53 (CEST)Odpovědět
Dle mého by bylo lepší „z roku“ a do popisku kategorie přidat větu, že se rok vztahuje např. ke dni uvedení na trh/do kin/apod. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 17:56 (CEST)Odpovědět
Za mě plný souhlas jak s dojmem, tak s návrhem. Rovněž Filmy, Knihy, Alba... Těch kategorií je bohužel dost. Sám jsem o tom už několikrát uvažoval, ale právě (i) kvůli celkovému množství jsem se do toho neodvažoval nějak hrabat a nedokopal se k tomu to řešit nějak komunitně. --Harold (diskuse) 26. 9. 2017, 18:01 (CEST)Odpovědět

Jako navrhovatel a Harold, souhlasím s upřesněním. Za mě bych ještě navrhoval upřesnit jaké hry, např. Kategorie:Počítačové hry z roku XY. Už jsem na tuto neurčitost narazil vícekrát. Her je moře druhů, například stolní, venkovní, skupinové, sportovní atd., což tyhle katergorie neberou vůbec v úvahu, neplyne to ani z dodatečných popisů, ani z nadkategorií. Předpokládám, že je to dáno složením přispěvatelů wikipedie, kterou tvořili hlavně z počátku počítačoví fanoušci a jiné než PC hry je ani nenapadly. Správné to ale není, v jiných jazycích je to samozřejmě upřesněno tak, jak to navrhuji.--Ladin (diskuse) 26. 9. 2017, 18:22 (CEST)Odpovědět

Ano, rozhodně „počítačové hry“, i s tím musím souhlasit. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 18:27 (CEST)Odpovědět
Takže se shodneme na Kategorie:Počítačové hry z roku XY? V brzké době se vrhnu na přepracování. --Tayari (diskuse) 26. 9. 2017, 19:06 (CEST)Odpovědět
Opravdu počítačové? Nejde spíše o videohry? Aneb - je opravdu počítačová hra i taková, která s ehraje na telefonu, na Xboxu nebo Gameboyi? JAn (diskuse) 26. 9. 2017, 22:08 (CEST)Odpovědět
Je pravda, že Kategorie:Videohry hry z roku XY by byly ještě přesnější. RiniX (diskuse) 26. 9. 2017, 22:15 (CEST)Odpovědět
Obsah kategorií (články) jsem nezkoumal, nicméně nadkategorie všech podobných her se jmenuje celkem korektně: Počítačové hry a videohry. Jenže takový začátek názvu je příliš dlouhý pro podkategorie, které jsou zkráceny až příliš na nejednoznačné a zavádějící „Hry...“. Vybral bych tedy do jednoznačnějšího názvu buď počítačové hry nebo videohry nebo nějakou třetí možnost. Slovo videohry je z mého pohledu archaismus, který když se vztáhne na počítačové nebo nedejbože mobilní hry, drásá minimálně moje sémantické ucho. Stejně však drásá moje sémantické ucho i termín počítačové hry vztažený na ty konzolové nebo (znovu nedejbože) mobilní. Celkem zajímavě o tom mluví oba články (zmíněná) videohra a také počítačová hra, které oba připouští, že se oba termíny (videohra i počítačová hra) mohou vztahovat jak na konzolové, tak na počítačové, tak (dokonce) na mobilní hry. --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2017, 22:36 (CEST)Odpovědět
Pokud si máme vybrat jeden z těchto pojmů, jsem spíše pro "Počítačové hry...", neboť se tak vystihuje skutečnost, že hra běží na nějakém výpočetním hardwaru - to nakonec platí pro konzole i mobily. Naopak existují třeba i počítačové hry pro nevidomé, které videovýstup nemají a zahrnovat je pod pojem "videohra" by bylo trochu nepatřičné. --Jvs 27. 9. 2017, 08:14 (CEST)Odpovědět
To je možné, avšak bychom měli brát ohled na používaný termín. Nelze zahrnout jenom konzolové hry pod počítačové, například většinu her série Halo. RiniX (diskuse) 27. 9. 2017, 14:23 (CEST)Odpovědět
Proč ne? --Tayari (diskuse) 27. 9. 2017, 15:49 (CEST)Odpovědět
Jelikož počítačové a konzolové hry jsou odlišené nejen významem, avšak i strukturou. [1], [2], [3], [4] apod. Je pravda, že se daný termín využije málokdy, ale neměl by být spojován s počítačovou hrou. RiniX (diskuse) 27. 9. 2017, 16:04 (CEST)Odpovědět
Uvedené weby to rozlišují z cela jasných důvodů. A komentář kolegy Dvorapy "videohra a také počítačová hra, které oba připouští, že se oba termíny (videohra i počítačová hra) mohou vztahovat jak na konzolové, tak na počítačové, tak (dokonce) na mobilní hry" nebudeme brát v potaz? --Tayari (diskuse) 27. 9. 2017, 16:42 (CEST)Odpovědět

Pokud tedy termín Počítačové hry nemůže z odborného hlediska zahrnovat i videohry (i když z článku Počítačová hra by to podle mě i vyplývalo) a celý název je moc dlouhý, co tak Kategorie:PC hry a videohry z roku XY?--Ladin (diskuse) 27. 9. 2017, 20:33 (CEST)Odpovědět

A ty opravy dalších kategorií? Kategorie:Filmy roku 1940, Kategorie:Divadelní hry roku 1940, Kategorie:Knihy roku 1940, Kategorie:Opery roku 1940, Kategorie:Alba roku 2015, Kategorie:Písně roku 2015,... ? Mám napsat ŽOPP? --Tayari (diskuse) 28. 9. 2017, 14:38 (CEST)Odpovědět

Překlad z jiné wiki bez zdrojů

Chtěl bych se zeptat na názor komunity: Má cenu uvádět, že byl použit překlad článku z cizojazyčné wiki, který však není naprosto nijak ozdrojovaný. Příjde mi, že tím článek dostane takový punc solidnosti, který by však mít neměl. B.mertlik (diskuse) 27. 9. 2017, 22:35 (CEST)Odpovědět

Šablona {{Překlad}} slouží pouze pro autorskoprávní účely, tedy dodržení autorskoprávní licence, a zároveň pro evidenci přeložených článků (viz např. Kategorie:Monitoring:Články přeložené z enwiki). Neslouží pro zdrojování. --Harold (diskuse) 27. 9. 2017, 22:41 (CEST)Odpovědět
O jaký článek jde? Není možné ty zdroje dohledat a doplnit, ideálně na obou wiki? --Hugo (diskuse) 28. 9. 2017, 07:32 (CEST)Odpovědět
Nejde o konkrétní článek ale o princip, jak se chovat. Takových článků je spousta. B.mertlik (diskuse) 28. 9. 2017, 19:06 (CEST)Odpovědět
Nejsem sice odborník, ale myslím, že jediný správný postup je dohledat a doplnit zdroje, minimálně do překladu. --Hugo (diskuse) 28. 9. 2017, 19:19 (CEST)Odpovědět
Do hromadného označování bych se nepouštěl, ale překlad je pouze licence. Pokud má cizojazyčný originál údržbovou šablonu, vkládá se i sem. Nejlépe však zdroje dohledat. OJJ, Diskuse 28. 9. 2017, 19:22 (CEST)Odpovědět

Uživatelské jméno

Zdravím, zajímal by mě názor komunity na jednu věc. Když se někdo v dobré víře rozhodne zaregistrovat na Wikipedii pod svým pravým jménem a příjmením, a příjmení prokazatelně existuje, může být důvodem bloku to, že se příjmení zdá správci nevhodné (neslušné)? Konkrétně třeba když se rozhodne pro registraci pod svým pravým příjmením nositelka příjmení, které nosí v ČR 70 žen. Podle mě je dost velká diskriminace jí to neumožnit. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 10:48 (CEST)Odpovědět

Ta možnost tu je, nicméně ve velké většině jsou takové účty zakládány spíše jako vandalské (slouží třeba k napadání nějakých osob mezi sebou), tedy chápu zákrok jako prevenci tohoto. Správce by si v takovém případě asi mohl nechat zadní vrátka v podobě odblokování diskusní stránky, nebo vysvětlení na diskusní stránce daného účtu, kam se případně obrátit, třeba e-mailem by se dala použít adresa info-cs@wikimedia.org. Možná by stálo za to informace, co dělat, když jste zablokován kvůli NUJ speciálně zmínit na stránce MediaWiki:Blockedtext, pro případ, že správce opomene. --Mates (diskuse) 28. 9. 2017, 14:22 (CEST)Odpovědět
Naštěstí se provokační účty většinou projeví prvními editacemi. Jinak, Wikipedie má svá pravidla a není povinna umožňovat existenci už. jmen např. podle existujících příjmení. Pár z nich např. na tomto seznamu je jako uživatelské jméno nevhodných. --Kacir 28. 9. 2017, 15:04 (CEST)Odpovědět
Ano, provokační se účty většinou projeví prvními editacemi, proto mi nepřijde vhodné je blokovat preventivně ještě než první editaci učiní. Jistě Wikipedie není povinna umožnit existenci už jmen podle jména a příjmení, kombinace jména a příjmení už může být obsazena. Ale zablokovat někoho ihned po registraci, protože se nám nelíbí jeho příjmení, je stejné jako tomu člověku říct s "tímhle příjmením nemáš ve slušné společnosti co pohledávat". To mi přijde jako hodně za hranou slušného chování a považuju to za diskriminaci. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 15:44 (CEST)Odpovědět
Pokud se komunita dohodla, že jména se sexuálním podtextem jsou nevhodná, pak by si editor měl zvolit jméno bez takového podtextu, což by nemělo činit problém takovému přístupu porozumět.--Kacir 28. 9. 2017, 16:44 (CEST)Odpovědět
Je velký rozdíl mezi nickem, který má záměrně sexuální podtext a občanským jménem používaným jako uživatelské jméno. U příjmení Píč(ová) je ten sexuální podtext imaginární viz [5]. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:00 (CEST)Odpovědět
U „Píčová“ vidím zjevný sexuální podtext.--Kacir 28. 9. 2017, 17:12 (CEST)Odpovědět
Pak ho možná vidíš u příjmení Pták, Koza, Jebavý a dalších. To o tobě něco vypovídá... --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:18 (CEST)Odpovědět
@Jowe: Je vážně nutné převádět diskusi do osobní roviny? Jaký má smysl Tvůj poslední příspěvek? Prosím, nedělej to. Díky --Mates (diskuse) 28. 9. 2017, 17:47 (CEST)Odpovědět
Můj poslední příspěvek měl smysl v tom, že měl ukázat, že vidění či nevidění sexuálního podtextu v lidských příjmeních je závislé na osobnosti každého z nás. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 17:59 (CEST)Odpovědět
Ne, Váš poslední příspěvek byl osobní útok. Naprosto zbytečný. Snad byste se mohl omluvit. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:04 (CEST)Odpovědět
Nikoliv kolego Vloute, ani náznakem jsem nenaznačoval, jestli je Kacir na některé věci přecitlivělý a při pouhém zaslechnutí podobného příjmení mu červenají uši nebo naopak je sex středobodem jeho světa a za vším ho vidí. Tudíš jsem nikterak nehodnotil jeho osobu a o osobním útoku už vůbec nemůže být řeč. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:11 (CEST)Odpovědět
Cituji: „To o tobě něco vypovídá...“ Opravdu se nedokážete omluvit? --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:17 (CEST)Odpovědět
Vše co zde každý píše, včetně mě i vás, o každém něco vypovídá. Toto opravdu není osobní útok a nevidím žádný důvod k omluvě. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:32 (CEST)Odpovědět
To je docela smutné. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 18:36 (CEST)Odpovědět
Domnívám se, že jsem vám celkem srozumitelnou formou vysvětlil, proč na to nelze nahlížet jako na osobní útok. Chcete-li mi také srozumitelnou formou vysvětlit, proč se podle vás o osobní útok jednalo, rád si vás vyposlechnu. Ale pokud budete používat jako vysvětlení jen citace, výzvy k omluvě a konstatování, že je to smutné, tak to zřejmě bude zbytečná práce a můžeme si další diskusi ušetřit. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 18:52 (CEST)Odpovědět
Víte, Vy tady bojujete proti údajné „diskriminaci“ hypotetických osob, ale současně urážíte konkrétní wikipedisty. To je asi vševypovídající. Toť vše. --Vlout (diskuse) 28. 9. 2017, 19:00 (CEST)Odpovědět
Další diskuse nemá smysl, pokud nejste schopen vysvětlit čím a proč jsem někoho "urážel" a omezujete se jen na konstatování a obviňování, tak je diskuse ztrátou času. Hezký zbytek dne. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 19:09 (CEST)Odpovědět

Nemusím snad jít tady ještě více doprava. Kolega Jowe tady začal v podstatě zbytečnou diskusi, která by měla být ukončena, ale on sám ji protahoval, jak mohl. Nemohu si pomoci, ale kolega Vlout to Jowemu právě před chvílí dobře napsal, to znamená, že v zásadě souhlasím s Vloutem. Kdybych se jmenoval tak nějak, jak to naznačuje Jowe, tak bych se pod svým pravým jménem na Wikipedii nezaregistroval. Nemá ale smysl tuhle věc tady takhle roztahovat, mnozí to už myslím napsali. Velmi mne udivuje, o čem všem my se tady bavíme - místo úprav článků, které nejsou dobře napsané nebo obsahují neúplné či zavádějící informace. Dodal bych, že např. na en:wiki je málo uživatelů, kteří se zaregistrovali pod svým pravým jménem, i kdyby bylo třeba hodně běžné, ale dosud nezadané. A na de:wiki se sotva kdo zaregistruje třeba jako Ficker, i když takové příjmení existuje. Na druhou stranu - každý národ má podivná příjmení, např. v Německu jsou lidé se jménem Kalbfleisch nebo Schweinsteiger. Jeden takový je hodně známý, a nevadí mu, že to jeho světoznámé jméno doslova znamená „ten, co leze na prase“. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2017, 19:27 (CEST)Odpovědět

Jedním z významů slova steiger v němčině je označení cesty přímo do kopce, ve spádnici, která slouží k vyhánění dobytka (i prasat). Jiný německý fotbalista byl nositelem příjmení Schnupfhase. Taky dobrý, ne? --Juniperbushman (diskuse) 28. 9. 2017, 22:51 (CEST)Odpovědět
Pane kolego, nechápu proč by diskuse měla být ukončena, když se k tématu vyjádřili pouze dva wikipedisté. Ano, diskuse se natáhla trochu kvůli obvinění z osobního útoku, a já měl potřebu se bránit. Nevím s čím souhlasíte s Vloutem, on se k problému moc nevyjadřil. Jinak beru váš příspěvek jako vzkaz všem se "zvláštním" příjmením. Styďte se za něj a raději ho na Wikipedii tajte. Pro nás je důležitější slušnost vaše příjmení než práce, kterou zde můžete udělat. --Jowe (diskuse) 28. 9. 2017, 19:43 (CEST)Odpovědět
Tohle není reálný pohled na svět, kolego. Jak jste na ten celý problém vůbec přišel? IMHO je hodně hypotetický. Bohužel je to tak, že nějaká paní P... by si asi musela změnit příjmení, než by šla do politiky. Vaše rada, aby se hrdě hlásila ke svému jménu, by jí ani trochu nepomohla. A tady je to podobné. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 9. 2017, 22:04 (CEST)Odpovědět
Původně jsem se chtěl do Wikipedie přihlásit pod falešným křestním jménem jako Jidáš Líbal. Prošlo by mně to? Později jsem byl rád, že jsem to neudělal, protože takováto jména mohou znevažovat některé příspěvky. Tak si myslím, že ani paní Píčová by se do Wikipedie pod svým jménem nehlásila.--Juniperbushman (diskuse) 28. 9. 2017, 23:07 (CEST)Odpovědět

Asi bych takovou situaci řešil až nastane, Jowe. Praktický přístup ti popsali Mates a Kacíř (to je ten, co se podle tebe neumí chovat slušně). Užij si diskusi, případně zkus navrhnout nějaké nové pravidlo, třeba je nějaká paní Píčová mezi námi a podpoří tě.--Ladin (diskuse) 28. 9. 2017, 22:37 (CEST)Odpovědět

Nikdy jsem nikde nepsal, že se Kacir neumí chovat slušně, tak tu prosím veřejně nelži. Ta situace už nastala, včera byla ihned po registraci zablokována osoba s příjmením Píčová, proto ji řeším. Zdaleka nejde jen o paní Píčové, skutečných příjmení, ve kterých mohou někteří správci vidět sexuální podtext či jinou nevhodnost, je mnoho. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 05:57 (CEST)Odpovědět
@Jowe: Spíš by mě zajímalo, jak si to ověříš, že je to příjmení. Odkaz na doporučení účet má, email mi taky může poslat. Nestalo se tak. Aneb jak zase udělat z komára diplodoka. OJJ, Diskuse 29. 9. 2017, 06:58 (CEST)Odpovědět
@Jowe: O co Ti jde? Dostal jsi celkem jasnou odpověď, že nejlepší je řešit to individuálně a několik praktických možností, jak řešit konkrétní problém, na to jsi ovšem vůbec nereagoval a danému účtu jsi žádnou další podporu neposkytl. Místo toho jsi převedl diskusi do osobní roviny a teď útočíš na všechny kolem sebe, když se jim to nelíbí, a děláš z nich blbce, co nerozumí psanému textu. Tak Tě ještě jednou žádám, prosím, nedělej to. Děkuji. --Mates (diskuse) 29. 9. 2017, 16:13 (CEST)Odpovědět
Založil jsem diskusi, od toho snad diskusní stránka Pod lípou je, kdybych chtěl poradit, použiju zase jinou stránku. Nešlo jen o tento jediný případ, tato diskuse má obecně zjistit názor komunity na tento problém a nikoliv jen názor tvůj. Nikoho neútočím, pouze se bráním proti nepodlořeným obviněním z osobního útoku a lživým tvrzením vůči mé osobě. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 17:31 (CEST)Odpovědět
Ještě bych doplnil, že tvvůj názor vyzněl, že taková jména zcela nezavrhuješ, ponechal bys prostor po odblokování po určitých krocích. Kdežto Kaciruv vyzněl tak, že podobná jména jsou pro Wikipedii nevhodná. Opravdu nechápu, proč bych se měl řídit jen tvým názorem (radou) a proč mi vyčítáš, že jsem to neudělal tak, jak ty si to představuješ, a nechal prostor pro další názory. To mi, prosím, vysvětli. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 18:02 (CEST)Odpovědět
Věčná škoda, Jowe, že takhle výřečný nejste také při tvorbě článků, tam vám zpravidla stačí dvě holé věty (proč tu vlastně jsme?)...--Hnetubud (diskuse) 29. 9. 2017, 18:20 (CEST)Odpovědět
Pokud máte něco, co se nevztahuje k projednávanému problému, kontaktujte mě na mé diskusní stránce, děkuji. --Jowe (diskuse) 29. 9. 2017, 18:35 (CEST)Odpovědět

Wikimedia Movement Strategy phase 2, and a goodbye

Ahoj,

As phase one of the Wikimedia movement strategy process nears its close with the strategic direction being finalized, my contractor role as a coordinator is ending too. I am returning to my normal role as a volunteer (Tar Lócesilion) and wanted to thank you all for your participation in the process.

The strategic direction should be finalized on Meta late this weekend. The planning and designing of phase 2 of the strategy process will start in November. The next phase will again offer many opportunities to participate and discuss the future of our movement, and will focus on roles, resources, and responsibilities.

Děkuji, SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 30. 9. 2017, 14:48 (CEST)Odpovědět

Popisek obrázku v IB

Přesunuto na Wikipedie:Pod lípou (technika)#Popisek obrázku v IB, kde to je asi vhodnější, sem jsem to dal omylem. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 10. 2017, 20:21 (CEST)Odpovědět

Bakalářka jako zdroj

Je možné uznávat bakalářské práce jako věrohodný zdroj informací? Už se to párkrát diskutovalo, ale nenašel jsem nikde žádný konkrétní výstup, a proto bych se rád zeptal komunity na názor. Občas totiž nacházím různá hesla, která jsou založena na bakalářských pracích. Obvykle se jedná o témata, která se pohybují na hraně encyklopedické významnosti a která tudíž bojují s nedostatkem lepších zdrojů, .

Můj názor je, že bakalářky pro Wikipedii využívat nelze. Příliš mnoho studentů píše bakalářku prostě proto, že ji kvůli ukončení této fáze studia napsat musí, nikoliv proto, že chtějí seriózně "vědecky" zpracovat nějaké téma. Konzultanti a oponenti bývají přetížení a kontrola studentů při práci je často jen velmi nahodilá a povrchní. V případě, že student uvádí, odkud danou informaci čerpal, je podle mne potřeba tuto informaci v daném zdroji ověřit a potom citovat tento původní zdroj. Pokud to neuvádí nebo pokud jde o studentův vlastní výzkum, neměla by se informace pro Wikipedii použít.

Mimochodem, v projektu Studenti píší Wikipedii bylo myslím vždy studentům zdůrazňováno, že pokud část svého studijního textu (např. bakalářku) budou chtít využít pro Wikipedii, nemohou využít ty části, které obsahují jejich vlastní výzkum. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 11:53 (CEST)Odpovědět

Za sebe, raději neužívat. --Protestant (diskuse) 3. 10. 2017, 11:58 (CEST)Odpovědět
Za mě záleží na hodnocení na dané školy. Pokud je ale možné použít jiný, věrohodnější, zdroj, je dle mě vždy vhodnější použít ten. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2017, 12:01 (CEST)Odpovědět
Využívat opatrně a spíše méně. Samozřejmě na bakalářce nepostavit celý článek, ale pokud by se s ní orefovalo nějakých několik informací a pokud by byla kvalitní, v tom bych problém tolik nedělal. Pořád lepší než weby bez autora. OJJ, Diskuse 3. 10. 2017, 12:05 (CEST)Odpovědět
Myslím, že to bylo napsáno poměrně přesně, tj. z bakalářek maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít ve Wikipedii. Naopak vlastní závěry studentů určitě nepoužívat, pokud minimálně nebyly publikovány ve věr. sekundárních zdrojích.--Kacir 3. 10. 2017, 12:07 (CEST)Odpovědět
Bakalářka, stejně jako další kvalifikační práce, má tu výhodu, že je k ní i posudek oponenta a nějaký výsledek obhajoby. Podle toho lze rozpoznat, jestli takové práci jako celku spíše důvěřovat, nebo spíše ne. Tvrzení doložená v ní dalším zdrojem lze pak spíše považovat za věrohodná (v případě dostupnosti onoho zdroje je možné ho preferovat před samotnou bakalářkou, ale při nedostupnosti bych se nezdráhal použít samotnou bakalářku). A uznávám, že pasáže obsahující výsledky vlastního výzkumu studenta mohou být problematičtější, i když opět záleží na tom, jak závažný ten přebíraný výstup má být. Tady jako i v jiných případech platí, že odborná vědecká témata by měla mít vyšší nároky na zdroje než témata obecně společenská, popkulturní apod. Jinými slovy bakalářka často není odbornou vědeckou prací, je však stále lepším zdrojem (díky oponentuře a obhajobě) než jakékoli soukromé webíky a kdejaké volně dostupné prezentace. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 12:34 (CEST)Odpovědět
Jsem v tomto ohledu hříšník, takže píši pro domo sua, ale máme nakládat s bakalářkami zásadně jinak než s jinými zdroji? Osobní závěry studentů by asi nikdo za bernou minci nebral, ale fakta si snad běžně nevymýšlejí. A ono se hezky napíše „z bakalářek maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít ve Wikipedii“. Je přece jasné, že pokud někdo cituje nějaký zdroj prostřednictvím bakalářky, nebo obecně zdroj A prostřednictvím citace ve zdroji B, je to proto, že nemá ke zdroji A přístup. A také wikipedisté nemají používat vlastní výzkum, ale také nejsou cvičené opice, přece snad v oboru, kterým se dlouho zaobírám, dokážu s nějakou jistotou posoudit kvalitu a důvěryhodnost zdroje. Čím více zdrojů, tím lépe, čím autoritativnější, tím lepší, ale dávat zrovna bakalářky na blacklist?--RPekař (diskuse) 3. 10. 2017, 12:58 (CEST)Odpovědět
@pokud by byla kvalitní: není možné, aby člověk, který se rozhoduje, jestli ref z bakalářky uznat či ne, musel nejprve analyzovat bakalářku, zda je kvalitní. To je mimo možnosti běžného wikipedisty.
@Jan.Kamenicek: Co třeba Oxford nebo Cambridge? --OJJ, Diskuse 3. 10. 2017, 16:16 (CEST)Odpovědět
Nepovažuji za dobrou cestu zakládat seznamy škol, kterým věříme více, a škol, kterým věříme méně. Protože bakalářkám na mnoha školách nejde věřit, zavrhnul bych je úplně. Důležité věci budou i jinde. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:07 (CEST)Odpovědět
@posudek oponenta: bohužel už jsem byl párkrát svědkem tvorby oponentského posudku. Ten člověk často musí během krátké doby napsat oponenturu k mnoha desítkám prací, takže sem tam nějakou vezme poctivěji, většinou to ale vezme jen velmi povrchně, a v žádném případě nekontroluje všechny údaje, které student napsal. Většina údajů je pouze od toho studenta, a je nezkontrolovaná a tudíž nevěrohodná. Oponentské posudky bývají mnohdy odfláknutější než oponovaná práce. Viděl jsem už řadu prachmizerných bakalářek ohodnocených oponenty jako výborné (obvyklý argument na některých méně kvalitních školách: "kdybych jí dal po zásluze trojku, tak co s těmi 80 procenty ostatních, které jsou ještě horší? Nemůžu vyhodit 80 procent studentů...").
@vlastní výzkum: když student napíše bakalářku s vlastním výzkumem, a potom tento výzkum v rámci programu Studenti píší Wikipedii vloží na Wikipedii, tak je to zatím považováno za špatné. Stejně špatné ale je, když student napíše bakalářku s vlastním výzkumem, a na Wikipedii to pak vloží jeho spolužák nebo jiný člověk, v tom přece není žádný rozdíl. Pokud to v té bakalářce není ozdrojované, nelze to použít, neboť skutečným účelem většiny bakalářek je pouze vyhovět požadavku napsat bakalářku a proto jsou to zdroje velmi nevěrohodné.
@fakta si snad nevymýšlejí: Snad většinou ne, ale určitě je mohou špatně opsat, zpracovat, či interpretovat. To hrozí i u jiných zdrojů, ale bakalářka jako začátečnická studentská práce je v tomto zvláště podezřelá ("hlavně ať to mám za sebou a dostanu ten papír"). (Mimochodem, můj spolužák na univerzitě si v bakalářce fakta vymýšlel, oponent byl úrovní práce nadšen). --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:54 (CEST)Odpovědět
Vymýšlí si samozřejmě leckdo, viz Sokalova aféra, ale wikipedie se obecně řídí zásadou „Ověřitelnost, nikoli pravdivost“.--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)Odpovědět
@RPekař "snad dokážu posoudit kvalitu zdroje": Předpokládám, že dokážete, ale denně se setkávám s wikipedisty, kteří to nedokáží. Pravidla Wikipedie ale nemohou mezi jednotlivými wikipedisty dělat rozdíly. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:29 (CEST)Odpovědět
Dodávám ještě jeden argument: je-li téma skutečně významné a hodné zaznamenání, určitě lze nalézt lepší zdroj informací, než bakalářka. Neznám žádnou jinou seriózní encyklopedii, která by spoléhala na informace z bakalářských prací. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 13:29 (CEST)Odpovědět
Ovšem obecné hodnocení bakalářek na škále věrohodnosti nemůže vycházet z Vašich osobních zkušeností, které tu hojně překládáte, ale z nějakých objektivních měřítek, jako že autor práce v principu nemůže být uznávaný odborník v dané oblasti. Rovněž nelze rezignovat na požadavek, aby wikipedisté vyvíjeli úsilí v posuzování kvality zdroje vzhledem k čerpané informaci, s pouzkazem na to, že to běžný uživatel nedokáže. To přeci platí zde stejně jako v případě ostatních zdrojů, např. i uznávaný vědec může napsat spekulativní či zaujatý závěr, který bychom neměli přebírat. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 10. 2017, 14:32 (CEST)Odpovědět
Když něco hodnotím, obvykle vycházím ze svých osobních zkušeností. Jaká objektivní měřítka byste navrhoval? --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)Odpovědět
@Jan.Kamenicek: Navrhoval bych zůstat u WP:VZ a posuzovat individuálně. Myslím, že na problém Vámi naznačený v prvním odstavci jsou pravidla dostačující. Hlavně bych se vyvaroval dělení zdrojů na vhodné a nevhodné podle formálních kritérií, to přeci plně neplatí ani u blogů. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 10. 2017, 10:30 (CEST)Odpovědět
Jsem zajedno s Matějem Orlickým. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2017, 21:41 (CEST)Odpovědět
To je v pořádku, však wikipedie také není žádná seriózní encyklopedie. Na seriózních wikipediích netvoří devadesát procent obsahu fidžijské vesnice, orientační běžci a postavy ze sitcomů.--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)Odpovědět
Nechtěl jsem do diskuse vstupovat, ale nemohu jinak. Předně, stejně jako u většiny zdrojů, bakalářská práce může být velmi kvalitní i velmi nekvalitní, vždy záleží na úsudku pisatele článku. Úplně stejně jako existují kvalitní články na iDNESu nebo Novinkách.cz, existují tam bohužel i nekvalitní články. Vždy je třeba být obezřetný a kriticky uvažovat, ať už se jedná o jakoukoliv závěrečnou práci, monografii, zpravodajský server, článek, nebo jakýkoliv jiný zdroj. Je zde také předpoklad, že článek na určité téma píše wikipedista, který se v tématu alespoň trochu orientuje a dokáže objektivně posoudit, zda je zdroj pro článek dostatečně vhodný, či nikoliv. Věřit posudkům oponenta nebo vedoucího práce v tomto případě sice také nedoporučuji, nicméně jak student, tak oponent a i vedoucí podepisují čestná prohlášení (práce je vypracována samostatně na základě uvedené literatury a konzultací s vedoucím práce, posudek je vypracován objektivně bez vlivu vazeb mezi studentem a vedoucím/oponentem práce), tedy se zavazují za svoji práci nebo svůj posudek, tudíž je možné v tomto ohledu práci citovat jako věrohodný zdroj (pozn. viz níže). A úplně stejně jako článek na iDNESu nemusí vůbec být pravdivá, může obsahovat řadu faktických chyb, závadný vlastní výzkum a i přesto nezakážeme zdrojovat informace iDNESem (je to jen příklad, dosaďte si kdyžtak jiný zpravodajský server) jenom proto, že obsahuje určité procento nekvalitních článků. A narozdíl od blogů, kde můžeme s vysokou pravděpodobností předpokládat neozdrojované vlastní výzkumy ve velkém měřítku, procento pochybných bakalářských prací tak vysoké zase nebude, abychom kvůli tomu zakázali i ta množství kvalitních.
Pozn. 1: Dost argumentů zavrhujících bakalářské práce lze aplikovat bez problémů i na maturitní/diplomové/další závěrečné práce, ty však obsahují často naprosto totožná čestná prohlášení, jen jsou od bakalářských prací odlišná v rozsahu. V případě bakalářek i diplomek se však jedná o vysokoškolskou výstupní práci a na rozdíl od maturitní práce je to přímá podmínka k získání titulu ke jménu, tedy je nutno k tomu tak přistupovat. Kvalita maturitních prací bude pravděpodobně níže a často rozhoduje o pouze o známce z jednoho předmětu maturitní zkoušky, zatímco bakalářská práce již přímo rozhoduje o vysokoškolském diplomu, stejně tak diplomka.
Pozn. 2: U závěrečných prací není ani tak důležitý posudek oponenta/vedoucího, jako spíše zápis z obhajoby a verdikt. Předně je důležité hlavně dávat pozor, zda onu práci student obhájil, či nikoliv (už jsem se setkal se zdrojováním neobhájenou prací a považuji to za zcela nevhodné).
Pozn. 3: Wikipedie není založena na pravdě, nýbrž na zdrojích. Je to smutné, ale je to tak. Tedy pokud článek uvádí určitou informaci ozdrojovanou bakalářskou prací, neznamená to, že to tak je, ale že to tak píšou v oné práci. Pokud by pisatel článku nebo jiný následný editor chtěl zdůraznit pochybnost zdroje, doporučuji použít buď dostupné šablony (např. {{přesnost}} nebo nějakou řádkovou šablonou přímo v textu), nebo to ještě lépe explicitně vyjádřit: „..., jak uvádí bakalářská práce Jardy Nováka.“
--Dvorapa (diskuse) 3. 10. 2017, 15:25 (CEST)Odpovědět
Vědecká práce může být také nekvalitní, ale z principu je zde důvodný předpoklad, že to většinou nebude tak strašné, jako u studentských bakalářek. Ty jsou prostě často opravdu hrozné a protože obvykle nedokážeme rozpoznat kvalitní od nekvalitní (můžete nabídnout nějaká jasná a pro přispěvatele Wikipedie aplikovatelná měřítka?), je lépe se jim obecně vyhnout. Důležitá témata budou zpracovaná i jinde.
Ad 1. Pokud o něčem píšou na iDnesu nebo na Novinkách a udělají faktickou chybu, velmi pravděpodobně o tom lze něco najít i jinde a špatnou informaci tak lze obvykle vyvrátit. Bakalářky však bývají na různá obskurní témata a informace v nich obsažené často nelze ověřit nikde jinde.
Ad 2. Na té správné škole se dá obhájit ledacos.
Ad 3. Wikipedie nemá být založena na zdrojích, ale na věrohodných zdrojích. Žádná současná šablona neumožňuje vložit zpochybnění, že nepovažuji za věrohodný zdroj. Neznám žádnou seriózní encyklopedii, která by se zaštiťovala odkazy na bakalářky typu "jak uvádí bakalářská práce Jardy Nováka". --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)Odpovědět
A jaký je podle vás rozdíl mezi vědeckou prací a bakalářskou prací? V obou případech se jedná o odborný text velmi podobné formy a koncepce, snad jen u vědecké práce je text kontrolován partou recenzentů, u bakalářské práce je text kontrolován vedoucím, oponentem a komisí SZZ. To, jak důkladně, není problém bakalářských prací obecně, nýbrž dané školy.
Ad jasná měřítka: No já nevím, co třeba WP:VZ aj.?
Ad ad 1: To bych neřekl, setkal jsem se již s mnoha informacemi dostupnými pouze z jediného zdroje, kterým byl právě iDNES nebo Novinky.cz nebo Deník apod. Je pak vážně těžké informaci si ověřit.
Ad ad 3: Plno článků na české Wikipedii obsahuje podobnou formulku, většinou se používá u zahraničních zpravodajských serverů („..., jak uvádí The Pyongyang Times, zpravodajský server Severní Korei“). --Dvorapa (diskuse) 3. 10. 2017, 19:22 (CEST)Odpovědět
Ještě ad 3. Neznám kupodivu ani žádnou (jinou) encyklopedii, kterou by mohl psát každý. A hle, tady je - Wikipedie. Holt ty jiné encyklopedie píšou vědecké kolektivy, které za svá rozhodnutí, svůj výběr informací atd. ručí svojí odborností (a hlavně jsou za to náležitě placení). Nic z toho na Wikipedii nefunguje. Taky třeba neznám žádnou encyklopedii, která by psala o kdejakém fotbalistovi. A to bych chtěl opravdu vidět, pokud by se měly bakalářky považovat za zdroje nehodné encyklopedie, z čeho by se měly psát všechny ty články o fotbalistech, aby obstály v encyklopedii. Asi nejsou dost encyklopedicky významní, když o nich nikdo nenapsal přinejmenším magisterku. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 21:15 (CEST)Odpovědět

Rozhodně jsem proti tomu, aby se odmazávalo ozdrojování bakalářkou, pokud nic nesvědčí o tom, že jde o vlastní výzkum, a pokud jsou ostatní citované zdroje cizojazyčné. Jednak považuji za žádoucí, aby si i čtenář bez jazykových znalostí mohl (pokud možno) ověřit, že si wikipedisté tu informaci opravdu nevymysleli, jednak my se tu sice vesměs tváříme, jako že na jazyku zdroje nezáleží, ale přeci jen, občas nějaké ožehavé slovíčko, frázi či větu je nejlépe v podstatě přímo ze zdroje citovat a v takovém případě z cizích jazyků překládáme vlastními silami a snažíme se to nepovažovat za vlastní výzkum. Mít ten překlad podložený z nějaké oponované práce, byť bakalářky je ale jasně lepší. --Tchoř (diskuse) 3. 10. 2017, 16:12 (CEST)Odpovědět

Pokud je bakalářka jedním ze dvou zdrojů, přičemž ten druhý je cizojazyčný ale věrohodný, tak to sice považuji za zbytečné, ale skousnutelné. Problémem jsou případy, kdy bakalářka je jediným zdrojem nějaké informace, kterou není možné dohledat jinde. Uvádět takto pochybně zdrojovanou (a tedy zřejmě i nevýznamnou) informaci je špatně. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 10. 2017, 17:05 (CEST)Odpovědět
Je-li pochybnost o konkrétní informaci uvedené v konkrétní bakalářce a neexistují-li autoritativnější zdroje, které by to potvrzovaly nebo vyvracely, pak je standardním řešením uvést takovou informaci ve stylu ten a ten napsal tam a tam to a to. Tím se ošetří, že si čtenář může učinit vlastní rozhodnutí, zda takovou informaci má brát za berou minci. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 17:21 (CEST)Odpovědět

Obecně bych bakalářky (diplomky apod.) jako zdroje nezakazoval, k žebříčku zdrojů sice nepatří mezi nejkvalitnější, ale ani mezi nejhorší. Koneckonců běžně - z nezbytnosti - používáme i zpravodajské weby, kde je v průměru kontrola faktů na ještě nižší úrovni.. Přípustnost jejich použití bych hodnotil, jako u jiných kategorií zdrojů, individuálně, v závislosti na tom o jaký údaj jde a jak se do bakalářky dostal. PS. Názor maximálně vytahovat informace zdrojované tam obsaženými zdroji, ty ověřit a použít mi přijde přísný a nerealistický, kdyby byl "obsažený zdroj" dostupný k ověření, tak se přece zdrojuje přímo jím. PPS. Podporuji Tchořovu poznámku o překladu. --Jann (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)Odpovědět

Původní dotaz je o bakalářkách, znamená to, že snaha o zákaz diplomek nebude?--Jann (diskuse) 3. 10. 2017, 17:34 (CEST)Odpovědět

Vzhledem k tomu, že převážná většina wikipedistů se s nějakým zdrojováním vůbec neobtěžuje, je tato debata poněkud akademická. Každopádně plošný zákaz by projektu nijak neprospěl – postačí myslím řídit se Wikipedie:Věrohodné zdroje: „Věrohodnost zdroje závisí na kontextu.“--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2017, 21:13 (CEST)Odpovědět

Jak už jsem psal v jiných debatách, bakalářské a další kvalifikační práce jsou standardní věrohodné zdroje. Mají svojí oponenturu, vedení, obhajobu, a tím jsou ve věrohodnosti na hony dál než spousty jiných zdrojů považovaných za věrohodné. Argumentům proti věrohodnosti bakalářky nerozumím. Například, že témata založená na bakalářských pracích bojují s EV? - pakliže jsou založena na 2 bakalářských pracích, pak existuje nezávislá netriviální věrohodná publicita a EV je naplněna. Nebo že studenti psát bakalářky musí a proto jsou bakálářky kvalitativně nedostatečné? - kritéria u obhajoby jsou stejná pro všechny, tak jak je může ovlivnit motivace studenta? A že by se neměly využívat ty části bakalářské práce, kde je jejich vlastní výzkum? - nedává to smysl - bakalářská práce má akademickou obec obohatit o spis souvislostí nějakého tématu a k tomu třeba i názorný příklad aplikace nebo jiný alespoň drobný praktický přínos. To je podstata bakalářské práce a to je proč je potřeba bakalářskou práci úspěšně prezentovat a obhájit. Zkrátka bakalářská práce je normální akademický zdroj (mimochodem zcela běžně, akceptovatelně a žádaně citovatelný v jakýchkoliv jiných akademických pracích, jako jsou disertační práce, skripta, knihy, zkrátka cokoliv). Ovšem platí pro ní stále například pasáž WP:Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy apod. - to ostatně platí pro veškeré zdroje. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 21:45 (CEST)Odpovědět

Je sporné, zdali bakalářskou práci považovat za publikovaný zdroj. Na rozdíl od vědeckých prací nebo běžných knih (i časopisů), které byly psány a připraveny s ohledem na to, že mají být vydány (zpravidla tiskem), a proto s nimi obvykle bylo redakčně pracováno, tyto texty měly účel jiný, a to kvalifikovat se k dosažení nějakého stupně vysokoškolského titulu. Žádnou redakční procedurou neprošly. Skutečnost, že jsou třeba některé z nich následně dostupné online, je spíš tak nějak vedlejším produktem. Naplňují tedy potřebu ověřitelnosti tím, že jsou nám dostupné, ale s tím označením za "publicitu" bych byl na vážkách. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 22:01 (CEST)Odpovědět
Bakalářky jsou odjakživa dostupné v univerzitních knihovnách a sám jsem z několika čerpal při sepisování své bakalářky a své diplomky. Nejenom, že tak jsou publikované (i když v nákladu třeba 1 kusu), ale k tomu nerozhoduje jestli jsou publikované, ale jestli prošly kvalitní oponenturou. To z nich dělá kvalitní práci. Jinak o publicitu se jedná proto, že byla práce uveřejněna - ne proto, že by měla být vydána v nákladu nějakého minimálního počtu kusů. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:19 (CEST)Odpovědět
To je právě to pochybné. Prostá dostupnost podle mne není totéž co publikovanost. Není v tom rozhodující nějaký minimální počet kusů, to je skutečně nesmysl, ale ta redakční práce a to vědomí účelu, pro jaký je práce tvořena a upravována, tedy že je určena k publikování, k uvedení mezi (kritickou) čtenářskou veřejnost. To prostě nějaké založení do fakultní knihovny nebo elektronického univerzitního archivu nemůže nahradit. Že má být odborná kvalita obsahu zaručena jinými prostředky, jakými je už oponentura a obhajoba, je opět o něčem jiném, já se zabývám tou publikovaností, tedy otázkou, zdali je takový text dokladem o nějakém širším veřejném zájmu o dané téma. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 22:31 (CEST)Odpovědět
Publikovatelnost je uveřejnění, dostupnost. Redakční práce je v daném případě vedení, oponentura a obhajoba. Nelze publikovat (technicky = obhájit) práci, která by neobstála před kritickou čtenářskou veřejností. Jistě, něco může být sporné a práce třeba může jít proti proudu apod., ale to se může stát i vědeckému článku apod. Proto platí např. "Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy". Bakalářka se tak neliší ani v tomto od jakéhokoliv jiného zdroje. O širším zájmu o téma píšu v odstavci níže. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:38 (CEST)Odpovědět
Tak v tom se evidentně neshodneme. Tím bych to za sebe ukončil. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2017, 23:26 (CEST)Odpovědět
Ad) Nelze publikovat (technicky = obhájit) práci, která by neobstála před kritickou čtenářskou veřejností. Plzeňská kauza ukázala, že to lze celkem dobře. A to nemluvím o soukromých vysokoškolských rychlokvaškách, kde je např. oponent „kvalifikován“ titulem RSDr. --Kacir 3. 10. 2017, 23:53 (CEST)Odpovědět
Takovéhle skandály můžete najít v každém typu jinak věrohodných zdrojů a nic to nevypovídá ani o nich ani o bakalářkách jako celku. I u bakalářek platí to co u jiných zdrojů - a to je poměřování kvality jednotlivých zdrojů. Tady se ale bavíme o bakalářkách obecně. --Palu (diskuse) 4. 10. 2017, 00:00 (CEST)Odpovědět
Ono to vypovídá o tom, že kvalifikační práce nejsou až tak vhodným zdrojem ani standardně publikovaným. Pokud je informace dohledatelná v jiném zdroji, měl by být použit primárně on. Pokud informace dohledatelná nikde jinde není, pak je dobré být obezřetný.--Kacir 4. 10. 2017, 00:43 (CEST)Odpovědět
Já tam bohužel rozdíl nevidím. Obezřetnost by měla podle mě platit vždy a všude, nejen u bakalářek, a indicii k řazení nejníže mezi zdroji tam žádnou nevidím. Stupněm ochrany, tj. stupněm ověření faktů je bakalářka výše než leckteré jiné věrohodné zdroje nebo alespoň stejně (třeba novinové články, skripta, primární zdroje, atd.) a co se týče naší definice VZ, tuto splňuje beze zbytku. Jediný rozdíl je v nákladu, který nemá na ověření faktů vliv (zároveň to ale neznamená, že by nebyl standardně publikovaný - je publikovaný stejně jako/lépe než články ve sborníku nebo v časopisu). Skutečně celkově nevidím cokoliv, co by mělo bakalářky degradovat. Čili asi bych to taky uzavřel tak, že se neshodneme. --Palu (diskuse) 4. 10. 2017, 06:56 (CEST)Odpovědět
Bakalářka nemůže být výše než novinové články ani skripta (o primárních zdrojích vůbec nemluvme, ty jsou zrovna coby VZ obvykle velmi pochybné). Články píšou (obvykle) profesionálové, tedy lidé placení za to, že tu práci dělají, a podléhající kontrole jak svého zaměstnavatele, tak potažmo i veřejné, protože vůči v novinách publikovanému článku se může čtenář ohradit a v krajním případě je list nucen i otisknout zpětně opravu. A redakční procesy jsou nastavené s vědomím této zodpovědnosti, tedy tak, že po redaktorovi vše kontroluje přinejmenším editor a nepustí do tisku libovolný nesmysl.
Bakalářku oproti tomu píše pouze a jenom její autor, který ještě není profesionál ve svém oboru, teprve se na něj učí, zkouší se stát tím profesionálem. Vedoucí práce sice může autora jakž takž vést, ale obvykle přímo do výsledku nezasahuje, ne tolik jako editor v novinách. O výsledku si stejně zase rozhodne autor bakalářky. A teprve ty oponentní posudky a především sama obhajoba prokážou, jestli ve své snaze autor uspěl (aspoň do té míry, aby mu ten titul dali). Znovu je třeba připomenout, že je tady rozdíl v motivech, s jakými ten text vůbec vzniká, že není primárně určen širokému publiku, málokdo to čte, můžeme být vůbec rádi, když to přečetl aspoň ten oponent, takže taková práce nepodléhá ani zdaleka tolik kritickému dohledu jako texty široce publikované, typicky novinové články.
Podobně je to třeba i tady s Wikipedií - její výhoda spočívá v tom, že když někdo nepíše nesmysl, kdokoli další si to může přečíst, a pokud tomu rozumí, chybu opravit. Ovšem máme značné rozdíly mezi články ostře sledovanými a hojně čtenými, kde se na chybu přijde snáz, a články, které jsou na okraji jakéhokoli čtenářského zájmu, protože v nich může chyba zůstat klidně v řádu let. A podobně je rozdíl mezi opravdu široce publikovanými texty, typicky tedy novinovými články, a texty, které sice jsou veřejně dostupné, ale málokdo si je kdy přečte, typicky tedy ty bakalářky. Už si rozumíme? --Bazi (diskuse) 4. 10. 2017, 11:58 (CEST)Odpovědět
Sice souhlasím víceméně se vším, na druhou stranu bych ale podotknul, že hlavně v oblasti vědy a techniky pak novinové články podléhají – právě kvůli svému účelu být přístupné široké veřejnosti – určitým více či méně přesným zjednodušením, v některých případech i zavádějícím či logicky nedávajícím smysl, aby to naprostý laický čtenář pochopil, na úkor faktické správnosti a přesnosti. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2017, 21:41 (CEST)Odpovědět
Tak samozřejmě, máme oborová specifika pro poměřování věrohodnosti zdrojů. Ale protože zdejší diskuse byla zahájena a probíhá obecně, ne speciálně jen o úzce vědeckých tématech, pak tenhle aspekt nechávám stranou. --Bazi (diskuse) 4. 10. 2017, 23:14 (CEST)Odpovědět
No ale Wikipedie je také určena především laické veřejnosti, myslím. To samozřejmě nemůže být omluvou pro případné faktické chyby, ale snahu o přístupnější výklad bych v mnoha případech spíše uvítal. --Hnetubud (diskuse) 7. 10. 2017, 19:47 (CEST)Odpovědět
Možná jsem to pochopil jinak. Pokud máte na mysli EV jako celek místo věrohodnoti, pak mám za to, že Wikipedie je určena i pro okrajová a specializované témata, kde je samozřejmě zájem a tudíž i čtenářská a autorská základna o dost menší. Přesto si i taková témata zaslouží místo na Wikipedii, pakliže splňují podmínky 2NNVZ. Jsou to i témata akademická, regionální, dokonce i mikroregionální atd. Vizte 5P: Wikipedie je spojením obecné a specializovaných encyklopedií. --Palu (diskuse) 3. 10. 2017, 22:24 (CEST)Odpovědět

Názor shodný s Tchořem i Paluem – pokud přivíráme oči, ponecháváme na české wikipedii články, které vznikly překladem z článků na cizích wikipediích, v nichž není uveden žádný zdroj, natož důvěryhodný zdroj, (a to nehovořím o chybných překladech), pak přivírejme oči i u bakalářek (což doporučuji). V opačném případě smažme všechny neozdrojované překladové články.--Lubor Ferenc (diskuse) 3. 10. 2017, 21:48 (CEST)Odpovědět

Kdyby někdo překopal např. článek Poloztracená forma (včetně názvu) a použil jako jediný zdroj i velmi slabou bakalářskou práci, udělal by velice záslužnou práci. Bakalářky z technických oborů jsou dobrým vodítkem, zejména jejich úvodní odstavce, které bývají opsané (většinou poněkolikáté) ze spolehlivých zdrojů, a hlavně v nich jsou uvedeny spolehlivé zdroje. Části bakalářek obsahující nějaká řešení problémů a různé úvahy nelze brát v potaz.--Juniperbushman (diskuse) 3. 10. 2017, 23:54 (CEST)Odpovědět

Výhoda bakalářských prací

Už to bylo řečeno vícekrát výše. Výhodou dobrých bakalářských prací je, že mívají dobře zpracované zdroje, ze kterých autoři čerpali a uvádějí je u jednotlivých tvrzení. Myslím, že soudný člověk dovede rozhodnout, kde je informace jen mlácení prázdné slámy a kde se jedná o dobře zpracované zdroje. Proto bakalářské práce jako zdroj nezavrhuji a čerpám z nich minimálně prvotní orientaci; dávám je bez rozpaků i do referencí, když lepší online zdroj nemám. Vlastní studentovy závěry samozřejmě nelze brát za směrodatné. --Svenkaj (diskuse) 4. 10. 2017, 21:18 (CEST)Odpovědět

Autoritní data

Doplnil jsem roboticky {{Autoritní data}} do všech článků, které mají na Wikidatech vyplněnu alespoň jednu autoritu podporovanou touto šablonou (mj. NK ČR, GND nebo VIAF). V současnosti je jak více než 105000 článků s autoritní kontrolou, tedy asi 26,9% a další stále přibývají. Nadále jsou tisíce článků, kde zatím žádná autoritní data vyplněna nejsou (např. Národní knihovnu {{NK ČR}} lze vyhledávat na portálu), takže kdokoliv může zkusit doplnit data k dalším článkům. V souvislosti s tím ale vyvstává otázka:

  • Umisťovat šablonu {{Autoritní data}} pod {{Portály}} (jak doplnil robot) nebo nad (jak říká dokumentace šablony)? Na rozdíl od portálů jde o externí odkazy, na druhou stranu jde de facto o jakési potvrzení významnosti.
  • podružná otázka: nepřidáme do šablony ještě nějakou další autoritu, třeba BnF?

JAn (diskuse) 9. 10. 2017, 10:36 (CEST)Odpovědět

  • Toto téma se již diskutovalo vícekrát. U aktuální rámečkové podoby se mi nejvíce zamlouval argument, že běžný čtenář Wikipedie zřejmě autoritní data nebo kategorie zas až tak moc nevyužije, proto by mělo být obojí na úplném konci článku. Kdo hledá přímo tyto odkazy, najde je bez ohledu na jejich umístění, a kdo je vyloženě nehledá, tomu by neměly překážet při procházení příbuzných článků v navboxech a na portálech (které jsou přeci jenom více orientovány na laické čtenáře).
  • V šabloně bych nechal všechny polytematické české a největší světově uznávané. Úzce zaměřené nebo národní spíše ne, co se týče BnF, tam je to trochu sporné. Hlavně aby šablona nebyla přeplácaná. Krom toho některé z autorit jsou mezi sebou propojeny (např. odkazy), není třeba je tedy vyjmenovávat všechny. --Dvorapa (diskuse) 9. 10. 2017, 10:49 (CEST)Odpovědět
@Dvorapa: Na konci jsou, o tom spor není. Spor je o tom, zda mají být před nebo za Portály
Propojené sice jsou, ale často jen jedním směrem. Udělátko, kterým doplňuji VIAF mi automaticky vyplní několik dalších autorit včetně NKČR, ale ze stránky na NK nevede nikde žádný odkaz na VIAF.
Zřejmě by šlo udělat, že by šablona vypsala přednostně některé autority (mezinárodní a české) a jiné (národní) jen v případě neexistence těch předchozích. Lepší jen odkaz na francouzskou knihovnu než žádný odkaz (když NK ani VIAF není). JAn (diskuse) 9. 10. 2017, 11:45 (CEST)Odpovědět
Ano, však píšu, že by AD dle mého měla být spíše u kategorií, tedy pod portály. Nápad doplnit další autority, pokud hlavní chybí, považuji za výborný. --Dvorapa (diskuse) 9. 10. 2017, 12:09 (CEST)Odpovědět
Neměla ta otázka zaznít ještě předtím, než robot něco hromadně někam vsunul? Vzpomínám si na argument, že autoritní data se týkají přímo tématu článku, zatímco portály, stejně jako ovšem i navboxy, jsou navigací po tématech pouze souvisejících, tedy autoritní data patří nahoru (i před navboxy). Zároveň si vybavuju i argument, že autoritní data představují externí odkazy, zatímco navboxy i portály poskytují odkazy interní, tedy by patřila až za ně. V té druhé argumentaci je malinko díra, protože až na konci jsou ještě kategorie (s nimiž nelze hnout) coby interní odkazy, takže by autoritní data stejně jenom byla nepatřičně vsunutá mezi různé pruhy interních odkazů. Proto se mi zdá užitečnější přistoupit na kritérium první, tedy že se týkají přímo tématu samotného, a tak patří ještě nad navboxy. I ta druhá argumentace se tomu ostatně dá uzpůsobit, totiž že autoritní data coby externí odkazy budou takto relativně "pohromadě" se sekcí Externí odkazy. --Bazi (diskuse) 9. 10. 2017, 20:12 (CEST)Odpovědět

MOF

Mám celý sborník Mammals of Africa v PDFku (normálně stojí okolo dvaceti tisíc korun), nehodilo by se to nějakému Wiki-biologovi nebo jinému k tvorbě? Přece jenom to má iks tisíc stránek a není v mých silách to zpracovat celé. Zdejší články o africké zvířeně by tím šly podstatně vylepšit; samozřejmě tedy platí autorská práva. --OJJ, Diskuse 9. 10. 2017, 16:27 (CEST)Odpovědět

Nechci rýpat, ale autorská práva platí i na šíření publikací. Nemyslím, že je moudré to takto veřejně prezentovat.--RomanM82 (diskuse) 9. 10. 2017, 18:38 (CEST)Odpovědět

Kategorizace článků událostí podle dní

Kolega Radek Linner zahájil kategorizaci událostí podle dne vzniku bez další konkretizace názvu kategorie, což má potenciál zařazení tisíců hesel.

Má smysl události, zejména trvající více než den, kategorizovat jen dnem zahájení (bez roku) a nikoli podle let či měsíců let, které pokrývají celou dobu trvání a jsou definovány i svým názvem (Konflikty roku 1939, Katastrofy roku 2016)? Má smysl události kategorizovat i dnem zániku bez přívlastku či významnými dny v jejich průběhu (např. 2. světovou válku řadit do „8. prosince“ pro vstup USA do války)?

Komentáře

Osobně se domnívám, že řadit události jen podle „dne vzniku/zániku“ je příliš slabé kritérium ke kategorizaci. Název kategorie by měl odpovídat jejímu obsahu, např. 2. světovou bych nekategorizoval přímo do 1. září, ale třeba do Událostí/Konfliktů zahájených 1. září 1939. Vždyť i seznamy dní typu 1. září vztahují události přesně k roku s vysvětlujícím popisem, co se stalo (1. září 1939 – Polsko bylo kolem 5. hodiny ráno napadeno…).--Kacir 10. 10. 2017, 02:25 (CEST) / --Kacir 10. 10. 2017, 02:28 (CEST)Odpovědět

Kategorie mají sdružovat určité množství článků, které spolu nějak souvisí. Vytvořit kategorii, která by většinou obsahovala jediný článek, by nemělo smysl.--Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)Odpovědět
Stejně tak nemá smysl sdružovat články do příliš obecných kategorií bez bližší specifikace v jejich názvu, což je příliš nahodilé a čtenáři v nich budou stěží hledat události podle data zahájení. Nikdo si nepamatuje dny zahájení Lánského puče, Kauzy Nagyová a drtivé většiny událostí. Naopak, pokud si nevzpomenu na přesné názvy článků, alespoň vím, že se jedná o české politické kauzy a podívám se do příslušné kategorie, jestli o nich ta hesla existují namísto toho, abych zkoušel naslepo kategorie 365 dní v roce.--Kacir 12. 10. 2017, 16:03 (CEST)Odpovědět
Souhlasím, že událost nevyhledávám podle data, kdy se odehrála. Ale často naopak hledám, co se který den událo a které z těch událostí mají navštěvovanější články. A v tom by mi kategorizace rozhodně pomohla. Spíše není jasné, jestli takto kategorizovat události, které se odehrály v jediný den nebo také delší děje. Variantou jsou dvě kategorie typu Stalo se/Započalo tedy snad "Události 1. ledna"/"Události započaté 1. ledna". Ovšem zatím to nevypadá, že nám tato diskuze přinese odpověď. --Radek Linner (diskuse) 13. 10. 2017, 14:17 (CEST)Odpovědět

Denní kategorie by měly zahrnovat události, které se k tomuto dni vztahují více, než jednorázově. např. podkategorie Kategorie:Narození 10. října obsahuje vícero lidí, kteří se ten den narodili. Stejně tak je v pořádku mezinárodní den dětí do Kategorie:1. červen, protože se slaví každý rok. Ale Bitva na Moravském poli v Kategorie:26. srpen už je špatně, protože se konala jednorázově. Takto bychom měli tyto kategorie zapleveleny tisícemi událostí. Naopak, dovedeme-li tuto kategorizaci ad absurdum, budeme mít i kategorie 5 hodin ráno? JAn (diskuse) 10. 10. 2017, 08:04 (CEST)Odpovědět

Když už, tak by asi měly být v podkategoriích. Narození a úmrtí jsou taky jednorázové události a je jich tolik, že si vlastní podkategorie vysloužily. Takže jestli k jednodenním událostem, které se odehrávají opravdu jen v jeden konkrétní den, vzniknou příslušné kategorie typu Události 1. září, dovedu si jakýsi užitek představit (třeba k dohledání všech výročí daného dne). Ale už u těch narození a úmrtí po dnech tu byly pochybnosti, jestli taková kategorizace má smysl, takže tím spíš buďme obezřetní. Události pouze začínající nebo pouze končící v daný den je sporné kategorizovat, tím spíš události, které probíhaly i předtím a potom a jenom v to datum měly nějaký výrazný bod. Pak by měl být kategorizován ten bod, ne už celá dlouhodobá událost (např. bělohorská bitva, ne celá třicetiletá válka). --Bazi (diskuse) 10. 10. 2017, 11:49 (CEST)Odpovědět
To máte pravdu. Ale v podstatě se teď bavíme o něčem jiném - o kategoriích, které by měly sdružovat události, odehrávající se v jednom dni kteréhokoliv roku. Takže by pro Vás byly schůdnější kategorie "Události 26. srpna"? Nebo tyto události nechcete kategorizovat vůbec? --Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)Odpovědět

Jak jsem již psal na své diskuzní stránce, kategorizaci dle jednotlivých dnů zde existovala již dříve, pouze se tak dělo v menším rozsahu. Pro mě osobně je docela užitečné, když bitva na Moravském poli je kategorií propojena s bitvou u Kresčaku. Dřív bych si tyto bitvy nikdy nespojil. Kategorizace článků dle dnů má svůj význam právě pro vyhledávání výročí. Že by taková kategorie měla tisíce položek se mi nějak nezdá, ale možná mám teď špatný odhad. Pokud by to tak bylo, od toho jsou pak další případné podkategorie. Ke kategorii Kategorie:26. srpen bych logicky zařadil událost, která se toho dne jednorázově stala. A když procházím události toho dne, pak bych se jako uživatel rád dozvěděl, že ten den byla zahájena i nějaká dlouhodobější událost, která má vlastní článek. Mimochodem pokud bychom měli dost článků pro kategorii 5 hodin a 11 minut odpoledne, vůbec bych se tomu nebránil. Takové kategorie existují například na Commons. Myslím, že tady bychom ale takovou kategorii nenaplnili. Viděl bych to tak, že by asi měly vzniknout kategorie typu "Události 1. září", nikoliv však "Události 1. září 1945". Takovou kategorii bychom opět asi nenaplnili. Pokud by událostí připadající na jedno datum bylo opravdu velké množství (což zatím nepředpokládám), mohou vzniknout stejné podkategorie jako u let: Vzniklo/Zaniklo apod.--Radek Linner (diskuse) 10. 10. 2017, 18:07 (CEST)Odpovědět

Já jsem každopádně proti. Smyslem kategorií je sdružovat tematicky příbuzné články. Den v gregoriánském kalendáři, kdy se něco stalo, je příliš náhodné kritérium. Koho taková věc zajímá, pro toho jsou tu hesla o jednotlivých dnech s výčtem významných událostí. Osobně bych se ze stejného důvodu obešel i bez kategorií Narození a Úmrtí podle dne (většina jazykových verzí wikipedie je nemá), ale chápu, že po těch letech by jejich zrušení sotva prošlo.--Hnetubud (diskuse) 11. 10. 2017, 11:28 (CEST)Odpovědět

Na přehled výročí dlouhodobě narážím ve všech médiích a někdy se tomu věnují samostatné pořady jak v České televizi, tak v rozhlase nebo v tisku. Evidentně je o to zájem. Proč by takovou informaci neměla poskytovat i elektronická encyklopedie? To, že má každý den v roce svůj článek a tam je možné událost zaznamenat, je pravda. Ale stále jsou ty články jen málo naplněny a kategorizace podává jiný druh informace, než je článek. Pokud říkáme, že Wikipedie není z papíru a bereme to jako výhodu, pak využijme kategorizací, které umožňují články vyhledávat, analyzovat dle dle různých kritérií. Kdyby taková kategorie měla opravdu stovky položek, pak si zkuste představit ten dlouhý seznam v článku. Byl by nepřehledný, hůře udržovaný a nekompletní. Podobně někteří wikipedisté nemají rádi sáhodlouhé seznamy narozených a zemřelých v jednotlivých letech. Zkrátka kategorie a článek jsou dva různé typy informací a umožňují nám dva různé pracovní postupy. --Radek Linner (diskuse) 11. 10. 2017, 20:50 (CEST)Odpovědět
Řekl bych, že pro strojové analyzování stovek položek dle kritérií jsou dnes už spíš wikidata než kategorie jednotlivých jazyků.--Tchoř (diskuse) 12. 10. 2017, 09:13 (CEST)Odpovědět
O Wikidatech se už dlouho mluví, co všechno jednou budou umět nebo snad dokonce umí. Já z nich zatím žádné výstupy nejsem schopen dostat. Třeba pomocí Massviews Analysis mohu zjistit, které články osobností narozených 10. října jsou nejčtenější. Uměl byste z Wikidat vytáhnout něco podobného? --Radek Linner (diskuse) 12. 10. 2017, 15:39 (CEST)Odpovědět
Radku Linnerovi: Massview Analysis nabízí srovnání podle data narození nejen pro články z kategorie (Source:Category), ale i pro soubor článků získaný pomocí SPARQL z Wikidat (Source:PagePile). Český návod k používání SPARQL na wikidatech máme u wikiprojektu Překlad (poděkování směřuje k Janu Spoustovi). Je zaměřen sice trochu jinak, ale i se základní znalostí angličtiny si můžeme pomoci také se stránkou příkladů na wikidatatech. Pomocí SPARQL můžeme osobnosti narozené 10. října s článkem na české Wikipedii najít takto [6]. Následně se můj krásný návod zadrhává na tom, že přes několikerou snahu mi tentýž dotaz nefunguje na stránce PagePile :-/. Tak jsem si to stáhl na odkazované stránce ve formátu CSV, otevřel v textovém editoru a na stránku PagePile vložil jako seznam. Ten jsem následně předhodil Massview Analysis: [7]. Takže jde to, i když to není tak pohodlné. Na druhou stranu to těch výsledků našlo víc a ten původní dotaz by šel snadno upravit tak, kdyby nás zajímaly kvůli nějakému kalendáriu třeba jen ti, kdo mají kulaté výročí, nebo kromě dat narození ještě data úmrtí a data sňatků. Podle mého názoru je to přes Wikidata varianta, která má větší budoucnost a plýtvat čas na lokální kategorie je v tomto případě zbytečné.--Tchoř (diskuse) 14. 10. 2017, 21:13 (CEST)Odpovědět

Asi by bylo dobré si uvědomit, že každá další kategorie znamená jak zátěž pro editory, kteří ji budou muset vkládat, tak znepřehledňování historie článků. Takže by k jejímu vzniku měly být pádné důvody, a ty v tomto případě nevidím. Fakt už bych v posledních změnách radši viděl nějaké konstruktivní příspěvky k encyklopedickému obsahu článků, než věčnou kategorizaci a rekategorizaci.--Hnetubud (diskuse) 17. 10. 2017, 23:35 (CEST)Odpovědět

176.62.224.35

Všiml jsem si, že jeho poslední editace neukazuje, že se jedná o školní IP i když má na DS šablonu o školní IP. Že by chybka? --Rob542 (diskuse) 12. 10. 2017, 08:27 (CEST)Odpovědět

Ano, zřejmě chybka, opraveno. Na oné DS bude případně možné se oné kolegyně dopátrat ve kterém vyhledávači tu IP hledala, atd. —Mykhal (diskuse) 12. 10. 2017, 09:06 (CEST)Odpovědět
.. i moje chybka, problém je trochu složitější, jak je vidět i z mé diskusní stránky. —Mykhal (diskuse) 12. 10. 2017, 10:57 (CEST)Odpovědět
Viz DS k dané IP. --Markéta M. (diskuse) 12. 10. 2017, 13:00 (CEST)Odpovědět

Cyklistické závody

Věděl by někdo, jak se mají správně psát názvy cyklistických závodů vedoucích mezi dvěma městy (s pomlčkou či spojovníkem, s mezerou nebo mezery?) Máme tu jak Paříž-Tours, tak např. Paříž - Roubaix, což je dost matoucí a zhoršuje provázanost článků. Bylo by možné to roboticky opravit a sjednotit? Díky, --Hnetubud (diskuse) 12. 10. 2017, 10:36 (CEST)Odpovědět

Nečekal bych nic lepšího, než když se o tomto diskutovalo u železničních tratí.--Tchoř (diskuse) 12. 10. 2017, 10:53 (CEST)Odpovědět
Děkuji za odkaz, i když tady snad takový problém nebude, protože většina názvů je jednoslovných, kromě Praha - Karlovy Vary - Praha.--Hnetubud (diskuse) 14. 10. 2017, 21:55 (CEST)Odpovědět

Čísla

Rád bych se zeptal komunity, co soudí o článcích jako 547 (číslo). Sice to statistiky natahuje pěkně, ale informací je v tom nula. Rozhodně z toho nejde napsat víc jak pahýl (takže vlastně to pahýl není :-D) Zároveň by mě zajímalo, jakou informaci to předává čtenáři a kolik čísel takto zpracujeme. Do tisíce, desetitisíce, milionu, bambilionu??!! OJJ, Diskuse 12. 10. 2017, 19:31 (CEST)Odpovědět

Spíš mi to příjde jako "dobrý" způsob navyšovat si počet editací. Můj názor je stejný jako ten OJJův. Marek Wikipedista (diskuse) 12. 10. 2017, 19:35 (CEST)Odpovědět
Už se to tu řešilo před rokem [8] a tehdy byli všichni diskutující proti.--Hnetubud (diskuse) 12. 10. 2017, 20:01 (CEST)Odpovědět
Smysl má srovnat čísla po stovkách do tabulek. Samostatné články jsou zcela zbytečné.--Juniperbushman (diskuse) 12. 10. 2017, 23:38 (CEST)Odpovědět
Taky bych se přikláněl k shrnutí do článků o stovkách. --Hugo (diskuse) 13. 10. 2017, 05:40 (CEST)Odpovědět
Čistým řešením by byl DOS i s odkazem na zmiňovanou diskusi Pod lípou. Dobře si umím představit ŽOK na téma čísel, protože je pravděpodobné, že se v budoucnosti vyskytnou nová hesla o číslech, a rychlosmaz takových článků sice neozdrojovaných, ale jen na základě proběhlého DOSu, který se týkal třeba jiných čísel, by byl problematický.
Zopakuji rok starý komentář: Za klíčové pro existenci každého takového článku považuji zdroje, kterými bude doložena encyklop. významnost, tj. čím je číslo významné (např. 144 000). V opačném případě by to zřejmě mohl někdo rozjet roboticky bez stropu, tj. v dnešní základní podobě s 0 zdroji.--Kacir 13. 10. 2017, 13:31 (CEST)Odpovědět
Jsem o revizi v podobě DoS. Chápu čísla od 0 do třeba sta, pak už by stačilo shrnout do stovek, jak zní návrh. Zároveň pochybuji o přesnosti - Awe tam dává sekci == Matematika == a v ní nalezneme, že je dané číslo číslem nešťastným atd. Za a) nevím, co to má s matematikou společného. Za b) nevím, kde na to autor přišel. Tak dobrá, nechme články, které mají zdroje, ale články o čísle 547, které zdroje nemají a navíc v nich jsou prapodivné informace propodivně zařazené do sekcí bych smazal. --Vojtasafr (diskuse) 13. 10. 2017, 13:37 (CEST)Odpovědět
Řeknu to, co jsem řekl již před rokem – tyto články by mohly mít „užitek“ pouze v tom smyslu, že při nasazení robota by velikost české Wikipedie mohla dosáhnout závratných čísel, teoreticky až do nekonečna. Její kvalita by však šla opačným směrem. Měla by proto existovat jistá hranice a vše ostatní smazat. --Vlout (diskuse) 13. 10. 2017, 13:38 (CEST)Odpovědět
Téma se řeší i jinde, i když z jiného úhlu. JAn (diskuse) 13. 10. 2017, 14:05 (CEST)Odpovědět
Já bych osobně dokončil články do 1100, jelikož existují navigační šablony se spoustou červených odkazů, pak si myslím, že by to už nemělo smysl. Awewewe (diskuse) 13. 10. 2017, 22:36 (CEST)Odpovědět
@Vojtasafr: a) Co mají články odkazované v sekci Matematika (v článku 547 (číslo)) společného s matematikou? Zkusil jste kliknout na některý z těch odkazů? Řekl bych, že s ní všechny tři články určitě souvisejí, a to velmi. b) Jak se na to dá přijít? Předpokládám, že se to asi dá nějak vypočítat.
@OJJ: Třeba bambilión, wikipedie není z papíru. :-) Jaký je informační přínos pro čtenáře? Nevím. Matematika není můj obor, tudíž to nedokážu posoudit. Zabýváte se nějak hlouběji matematikou, takže to posoudit dokážete? (ta otázka platí i pro ostatní mazače)--Rosenfeld (diskuse) 14. 10. 2017, 08:26 (CEST)Odpovědět
Zabývám se teorií čísel dostatečně, abych si byl jist, že to čtenářům nenabízí užitečného nic navíc oproti řekněme tabulkám matematické vlastnosti čísel (500–599) a zápisy čísel v číselných soustavách (500–599) (které by nadto obě patřily spíš do jmenného prostoru Příloha, ale to je zase jiná neúspěšná diskuse).--Tchoř (diskuse) 14. 10. 2017, 10:51 (CEST)Odpovědět
Škatulkování "mazač" x "nemazač" je k ničemu, důležité jsou pouze argumenty vycházející z pravidel Wikipedie. Domnívám se, že v případě čísla 547 lze stejně jako u posuzování jiných hesel vyjít z WP:Encyklopedická významnost. Heslo 547 (číslo) neprojde hned přes druhé kritérium v pořadí: "...zdroje o tématu pojednávají přímo a v určitém minimálním rozsahu. Nestačí jen pouhá zmínka, není ale nutné, aby předmět byl hlavním tématem zdroje." Nejsou-li doloženy zdroje, jejichž tématem je například přímo dotyčné číslo, mělo by každé podobné heslo být hned označeno šablonou {{Významnost}} a po čtrnácti dnech smazáno. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 10. 2017, 19:05 (CEST)Odpovědět
Také jsem proti mechanickému tvoření "článků", které neobsahují žádnou užitečnou informaci. Wikipedie sice, jak všichni víme, není z papíru, ale zaplevelení nesmyslnými "články" ji už teď poškozuje. Když hledám články, které by potřebovaly opravy nebo úpravy, je docela k zlosti, když se člověku jako "náhodný článek" pětkrát za sebou ukáže nějaký nesmysl. Ad absurdum to dovedla "největší Wikipedie", totiž cebuánská, která generuje robotem "články" o biologických taxonech a pod. K čemu je to dobré? Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 10. 2017, 21:05 (CEST)Odpovědět
Za mě to asi nevadí, pokud to skončí u tříciferných čísel, tak proč ne - je to pěkný rozcestníček, který není až tak zrádný a třeba italská wiki to tak má a zas takový hrůzy to nejsou. Ani to nevidím jako totální zaplevelení, určitě jsou i horší věci, který by do encyklopedie papírového i nepapírového formátu neměly padnout. --frettie.net (diskuse) 16. 10. 2017, 09:39 (CEST)Odpovědět

Cizojazyčné položky z wikidat v infoboxech

Na základě čeho se vybírá jazyk v položkách z wikidat, pakliže český překlad není k disposici? Narazil jsem na to mnohokrát, jako příklad nechť poslouží článek Sergej Michajlovič Mironov, kde v kolonce Stranická příslušnost v infoboxu stojí Spravedlivé Rusko (v pořádku) a „Russian Party of Life“. Působí to jako pěst na oko. Proč se zobrazuje zrovna anglický překlad, když se nabízejí přinejmenším dvě zjevně smysluplnější varianty, a to

  1. zobrazit původní, officiální název položky, který je ve wikidatech, tj. nikoliv překlad, nebo
  2. zobrazit položku v jazyce dle Accept-Language hlavičky klienta,

případně v případě neexistence shody dle 2. zobrazit původní název dle 1. Moc se nevyznám v technikáliích wikidat, takže nevím, zda se vůbec někde uchovává příznak toho, co je původní název a co jsou překlady (což by byl asi podnět pro to, aby se takový příznak vytvořil), ale očekával bych, že druhou variantu by nemělo být těžké implementovat. ΜΜΝ (diskuse) 14. 10. 2017, 21:45 (CEST)Odpovědět

Ve Wikidatech neexistuje žádný "oficiální název", prostě tam má každý jazyk svůj štítek pro danou položku. Ale rozhodovat, která položka je jakože ruská, která anglická, která francouzská... dost dobře nelze. U děl jsou někdy jako vlastnost uváděny i jejich originální názvy, ale to je spíš doplňkový údaj a bude patrně přítomen v méně případech nežli anglický štítek. Každopádně pokud někde narazíte na anglické pojmenování položky v infoboxu, prostě doplňte na WD český štítek a tím je to vyřešeno. Nemá to být nějaký standardně zobrazovaný údaj, je to dočasný stav hodný vylepšení. Proto bych nemrhal energií na výběr zobrazovaného jazyka a ušetřenou práci věnoval tomu doplňování chybějících štítků. --Bazi (diskuse) 14. 10. 2017, 22:33 (CEST)Odpovědět
Protože dostupný software vždy postupuje v pořadí cs-sk-en. Druhá možnost není možná, neboť dostupné funkce zjistit tento údaj nemohou. Matěj Suchánek (diskuse) 16. 10. 2017, 18:29 (CEST)Odpovědět

Vandlaistická IP

Prosím o blok IP adresy 217.75.218.229, která dnes vandalizovala hned několik článků

Děkuji Marek Wikipedista (diskuse) 15. 10. 2017, 08:21 (CEST)Odpovědět

@Marek Wikipedista: Tohle patří na WP:NS, ale dvě hodiny jsem jí dal, nezávisle. Když už Tě tu mám, prosím pozor na články porušující autorská práva, včera večer jsi jeden takový příspěvek do článku upravil a ponechal. OJJ, Diskuse 15. 10. 2017, 08:24 (CEST)Odpovědět
Ano, všiml jsem si toho. Marek Wikipedista (diskuse) 15. 10. 2017, 08:44 (CEST)Odpovědět

Šablona Počet obyvatel

Vzhledem k tomu, že je vhodné získat nějakou shodu na tom, jak bude šablona {{Počet obyvatel}} zaokrouhlovat, prosím o vyjádření ostatní. Předchozí diskuse viz zde a zde. Osobně se mi např. líbí návrh Tchoře z 1. 7. 2017, 09:38. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2017, 10:00 (CEST)Odpovědět

A kde máme diskutovat? --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 10. 2017, 13:14 (CEST)Odpovědět
Nadnesl jsem to tady, ale pokud chcete, je možné i u vlastní šablony. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2017, 13:23 (CEST)Odpovědět
Tak než se rozhodne, kde poběží diskuse, budu reagovat tady a někdo to pak případně přenese :) Myslím, že Tchořův návrh je dobrý, zároveň se mi líbí možnost mít zobrazována čísla přesně. Vůbec by podle mě nevadilo, aby vedle sebe koexistovaly obě možnosti. Jedním způsobem, jak to udělat, je zobrazit něco takového: "přibližně 3 tisíce(?)" a po kliknutí na ? by se zobrazilo přesné číslo se zdrojem jako je to v současnosti - chci věřit, že to technicky lze udělat. Druhým způsobem, který se mi líbí méně, by byla možnost přepínat si způsob zobrazení v nastavení. --Palu (diskuse) 28. 10. 2017, 18:17 (CEST)Odpovědět