Diskuse k Wikipedii:Název článku

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poslední komentář: před 7 lety od uživatele Dvorapa v tématu „Název kurzívou“

Pokud vím, česká transkripce (viz třeba Obuchová, Číňané pro 21. století anebo http://www.lib.cas.cz/www/space.40/PCHINJIN/CINA.HTM ) je zcela svébytná a s Wade-Gilesem nemá nic společného - rozhodně jsem donedávna neměl ani ponětí o zvěrstvech, jichž se W-G prý dopouští, a to by mi přece neuniklo, kdybychom je tu měli taky. Já jsem pro primát české, nejpřirozenější transkripce (viz známé problémy Mao Ze Dong, Deng Siao Peng etc.) s tím, že pchin-jin je nutný jako alternativa pro mezinárodní srovnatelnost - kdysi jsem na to snad i četl nářek buď v té Obuchové, nebo Novém Orientu...

Nevím o žádných zvěrstvech. Česká transkripce je zcela jistě počeštěný Wade-Giles: jak jinak bychom přišli na pomlčky, -ung místo -ong apod. Samozřejmě, že počeštění je důsledné, tj. přídech písmenem ch místo apostrofu, c místo ts apod.

Stejně jako albáštinu píšeme dnes původním pravopisem, tj. Enver Hoxa, nikoliv Enver Hodža, tak pinyin je celosvětově závazný přepis mandarínštiny do latinky. Proč by zrovna ČR měla být výjimkou, to nevím. Pro USA a UK je Wade-Giles také mnohem přirozenější. Cf. názor Slovinců: http://www.mojster.si/?stran=55

-- Vít Zvánovec 13:51, 7. Kvě 2004 (UTC)

Rozlišování duplicitně pojmenovaných sídel a obcí

Pro rozlišování sídel existují určitá doporučení, která jsou jasné v případech:

Trvá však rozpor v případě částí obcí (obvykle vesnice, popř. osady), kde se v současnosti uplatňují dva modely:

  1. MístníČást (JménoObce) a
  2. MístníČást (JménoOkresu).

Jelikož existují zastánci obou modelů, vznikají stránky nekompatibilní se zbytkem či jsou existující stránky převáděny tím či oním směrem. Takový stav nás odvádí od skutečné práce na místopisu a proto chci tímto iniciovat věcnou diskuzi, jaký model zvolit a určit jej následně za doporučený. Na začátek navrhuji shromáždit výhody a nevýhody obou modelů (tj. připisujte obojí k obou modelům), tak jak je lidé zainteresovaní na místopisu či správci vidí, pak je zkusme probrat. --Adam Hauner 17:01, 27. 9. 2005 (UTC)

1. MístníČást (JménoObce)

  • (+) rozlišovač rozliší i duplicitně pojmenovaná sídla jednoho okresu
  • (+) rozlišovač je nejbližší nadřazená jednotka
  • (−) rozlišovač není unikátni
  • (+) kombinace jmen je (pravděpodobně) unikátní (nelze doložit na 100%)
  • (−) rozlišovač obvykle není v širokém povědomí
  • (−) příslušnost k rozlišovači není obvykle zřejmá z pouhé polohy na mapě
  • (−) vytvoření odkazu je těžší, je potřeba vyhledat příslušnost k obci
  • (+) při získání seznamu místních částí je uvedena příslušnost k obci
  • (+) z názvu je patrný statut území, tedy že se nejedná o obec
  • (+) jednotlivá hesla jedné obce jsou významově spojena rozdělovačem

2. MístníČást (JménoOkresu)

  • (+) rozlišovač je unikátní
  • (+) rozlišovač je v obecném povědomí
  • (+) příslušnost k rozlišovači je obvykle zřejmá z pouhé polohy na mapě
  • (−) rozlišovač nerozliší duplicitně pojmenovaná sídla jednoho okresu, takové případy je nutno řešit dle modelu 1
  • (−) předchozím bodem se zavádí dvojí způsob tvorby jmen
  • (−) rozlišovač není nejbližší nadřazenou jednotkou
  • (−) nerozlišuje se tak obec od části obce
  • (–) neposkytuje přehled o členění území

Poznámka k oběma modelům: Jak přistoupit k zaniklým sídlům? --Zirland 17:48, 27. 9. 2005 (UTC)

Jak už jsem se několikrát vyslovil, jsem spíše pro variantu číslo 1. Kromě argumentů již v minulosti přednesených a zde shrnutých bych uvedl například: Rozlišení okresem u místních částí rozptýlených obcí vypadá normálně, ale u místních částí (sovislých čtvrtí) větších měst to působí trochu divně. Proto mi přijde logičtější používat bezprostředně nadřazenou jednotku (obec/město). Při psaní článků se tak jako tak pracuje s různými prameny a zdroji a zjistit obec není o nic moc složitější než zjistit okres. A čtenář se – v ideálním případě dokončeného pokrytí sídel – s rozlišovači nebude muset příliš potýkat, protože ho budou směrovat rozcestníky s případným upřesněním okresu. Miaow Miaow 19:15, 27. 9. 2005 (UTC)

Stejně a ze stejných důvodů jsem jako Miaow-Miaow pro první variantu.123aaa 26. 9. 2010, 09:27 (UTC)

Na potřebu určit jméno článku nějaké vesnice narážím každý den mnohokrát a to přesto, že článek dané vesničky právě nezpracovávám (při zpracování jiných vsí, památných stromů, chráněných území, toků a vodních ploch). Často to znamená zjistit unikátnost či duplicitu u několika názvů a u duplicitních ještě příslušnost k obci! Docela mně to zdržuje. Argumentovat městy v případě, kdy většina území ČR má venkovských charakter, mi přijde nevyvážené. --Adam Hauner 05:35, 28. 9. 2005 (UTC)
U sídel zaniklých bych rozlišoval dvě skupiny, ale výsledná metoda bude pro obě stejná. 1) sídla zaniklá před polovinou 19. století určitě rozlišovat nynějšími okresy, neboť tehdy nebyly obce či jejich části v dnešním smyslu. 2) sídla zaniklá ve 20. století (vojenské újezdy, poválečné vysídlení, uhelné velkolomy, zátopy vodních nádrží a jiné monstrstavby) spíše také rozlišovat nynějšími okresy, protože dohledání přesného statutu v době zániku by už bylo znatelně obtížné, nemluvě o tom, že rozlišení obcí by mnohdy bylo tvořené dalším "zaniklým" názvem. Miaow Miaow 19:15, 27. 9. 2005 (UTC)
U sídel zaniklých v důsledku vzniku vojenských újezdů bych byl pro variantu Zaniklá obec (Vojenský újezd) např. Kolvín (Vojenský újezd Brdy). Ale možná je to příliš těžkopádné. A kikpak ono takových případů asi bude? JAn 21:24, 27. 9. 2005 (UTC)
Tohle je velmi těžkopádné – určení okresem je rozhodně schůdnější, protože okres dokáže čtenář zařadit. Vojenský újezd Brdy netuším kde leží. --Zirland 21:28, 27. 9. 2005 (UTC)
Jedná-li se o průzkum nálad, tak jsem pro první variantu MístníČást (JménoObce). I když má nějaké mouchy, přeci jen ji považuji za vhodnější než variantu 2, která má těch much více. --Luděk 19:40, 27. 9. 2005 (UTC)
Nejsem pravidelným přispěvatelem k místopisu, přesto bych doporučoval variantu 1 s tím, že v případě (málo pravděpodobné) nejednoznačnosti (tj. stejné jméno části obce v obcích stejného jména), by se provedla dodatečná kvalifikace přidáním jména okresu do závorky, tedy systémem MístníČást (JménoObce, JménoOkresu). --A.Vítek 21:13, 27. 9. 2005 (UTC)

Mně se zamlouvá první varianta – koneckonců jde o místní část obce, ne okresu. Zaniklá sídla, jejichž jméno není unikátní, bych určoval pomocí okresu, tj. podle druhé varianty. -df- 21:28, 27. 9. 2005 (UTC)

Znamená to, že Janov v Itálii budeme také rozlišovat jménem příslušné provincie namísto uvedení Itálie v závorce, neb je nejbližší nadřazená? Vesnička je částí okresu stejně jako celá obec. --Adam Hauner 05:35, 28. 9. 2005 (UTC)
Zahraniční jména jsou řešena úplně jinak, ale to jste uvedl v záhlaví hned na prvním nebo druhí řádku. --Zirland 09:24, 28. 9. 2005 (UTC)

Mezi výhodami varianty 1 je uvedeno z názvu je patrný statut území. Dle mého názoru to nemůže být vážný argument: bavíme se jen o duplicitních názvech, tj. bude řada dalších sídel, kde přesto statut nebude z jména zřejmý. Především mi však není jasné, proč by měl být statut zřejmý z názvu článku? Ostatně takový požadavek nemáme ani na města či hlavní města.

Mezi nevýhodami varianty 2 se naopak uvádí předchozím bodem se zavádí dvojí způsob tvorby jmen. Říkám pozor, takový model budeme mít v každém případě: zatímco varianta 1 navrhuje rozlišovat způsob pojmenování sídel podle toho, zda se podle sídla jmenuje také celá obec či ne, a zároveň bude muset ošetřit několik výjímek, model 2 navrhuje konzistentní způsob pojmenování všech sídel, kde se jiným způsobem ošetřují jen výjimky. --Adam Hauner 05:35, 28. 9. 2005 (UTC)

Není pravda, že by se navrhoval jiný způsob podle toho, zda se obec jmenuje stejně nebo ne. Máme-li obec Žihle heslo o obci Žihle, pak heslo pro místní část (model 1) bude Žihle (Žihle) spolu s Hluboká (Žihle) Kalec, Nový Dvůr, Odlezly, Přehořov. Pro úplnost dodávám, že podle modelu 2 vzniknou hesla Žihle (okres Plzeň-sever), Hluboká (okres Plzeň-sever) Kalec, Nový Dvůr, Odlezly, Přehořov.
Výsledek Modelu 1
obec            část obce

        +---- Žihle (Žihle)
        |
Žihle --+---- Hluboká (Žihle)
        |
        +---- ...


Výsledek Modelu 2
obec            část obce

        +---- Žihle (okres Plzeň-sever)
        |
Žihle --+---- Hluboká (okres Plzeň-sever)
        |
        +---- ...
Přiznám se, že pohled na dvojici Žihle – Žihle (okres Plzeň-sever) ve mně vyvolává dojem, že heslo "(okres)" je nadřazeno pojmu bez závorky, i když se ve skutečnosti jedná o podřízený výraz. Model 1 navíc poskytuje přehled o členění obce, neboť hesla jsou navzájem svázána rozdělovačem. --Zirland 09:30, 28. 9. 2005 (UTC)

Když nad tím tak přemýšlím, tak se mi také líbí spíše druhá varianta; jak uvádí Adam Hauner, je konzistentnější a univerzálnější (lze použít i na jiná zaměpisná a místopisná hesla) a výjimky bude třeba řešit v obou případech. Navíc je určení okresu snazší, než příslušné obce (viz diskuse o zaniklých obcí). Nejde jenom o vytváření hesla, ale také o vytváření wiki odkazů v jiných článcích. Já například náhodou vím, že Kašenec je ves v obci Miroslav, ale troufám si tvrdit, že to většina lidí neví. A protože na rozdíl od Miroslavi leží na hlavní silnici, existuje nezanedbatelné množství lidí, kteří znají Kašenec, ale neznají Miroslav. I běžný čtenář mnohem snadněji zařadí okres než obec. Například při hledání v jízdním řádu se u duplicitních názvů obcí, vesnic nebo zastávek (s výjimkou MHD) jako rozlišovací prvek uvádí okres. --Petr.adamek 08:48, 28. 9. 2005 (UTC)

Prosím P.T. diskutující o studium rozcestníku Chlum a uvedení zde, jakým způsobem by navrhli řešit v rámci Modelu 2. --Zirland 08:57, 28. 9. 2005 (UTC) Poznámka: Ano, jsem zastánce modelu 1, ale necítím se podjatý proti modelu 2

Nevidím v tom žádný velký problém: všechna sídla by byla vzájemně rozlišena okresy, jen ty Chlumy, kterých je v okrese více, by nesla v závorce jméno obce. Nebo je tam ještě nějaký chyták? --Adam Hauner 09:20, 28. 9. 2005 (UTC)
Chyták to není, ale v návrhu modelu o tom nevidím zmínku. --Zirland 09:27, 28. 9. 2005 (UTC)

Na základě zplnomocnění kolegou Haunerem zde vkládám jeho shrnutí --Zirland 10:24, 28. 9. 2005 (UTC)

varianta 1: a) duplicitne pojmenovane sidlo je rozliseno jmenem okresu, pokud je jeho jmeno totozne se jmenem obce b) duplicitne pojmenovane sidlo je rozliseno jmenem obce, pokud jeho jmeno neni totozne se jmenem obce c) duplicitne pojmenovane sidlo, ktere nemuze byt rozliseno jmenem obce, je rozliseno uplne nejak jinak

varianta 2: a) duplicitne pojmenovane sidlo je rozliseno jmenem okresu, ve kterem lezi b) duplicitne pojmenovane sidlo, ktere nemuze byt rozliseno jmenem okresu, je rozliseno jmenem obci

v pripade varianty 1 se pro 50% sidel vyuzije pismeno a), pro cca 49,5% vyuzije pismeno b) a pro zbytek c)
v pripade varianty 2 se pro 95% sidel vyuzije pismeno a), pro cca 5% vyuzije pismeno b)


Rozpracování poznámky: Aniž bych měl na mysli konkrétní výskyt, je třeba se zamyslet nad situacemi, které mohou nastat. Obce rozlišujeme okresem (souhlas, v pořádku) a myslím, že zde panuje konsensus ohledně označování zaniklých sídel okresem. Jak vyřešit situaci, kdy dojde ke kolizi názvu existující obce se zaniklým sídlem stejného jména ve stejném okrese?

ÁÁÁ. A už vím... Dovolte trochu stručné historie. V okrese Znojmo po dlouhá léta existovala vesnice Bítov, nad níž se na skále tyčil hrad Bítov. V roce 1933 byla postavena vodní nádrž Vranov a Bítov byl zatopen. Došlo pak k přesunu obce nahoru na kopec vedle hradu.

Aniž bych se chtěl zapojovat do diskuse o tom, který z uvedených návrhů je lepší, řekl bych, že zrovna u Bítova není nutné vytvářet dvě hesla. Jde pořád o stejnou obec a stěhování je pouze jeden z významných milníků v její novodobé historii. Ale to samozřejmě nemusí být případ jiných zaniklých obcí s kolizním názvem. --Petr.adamek 21:57, 27. 9. 2005 (UTC)
Chtěl bych vás, kolego, vidět vymyslet teď rychle jiný příklad. Nicméně pro ilustraci toho, co mám na mysli, to stačí. Určitě bychom našli nějakou Lhotu, která bude kolidovat. Ale přeci jen je lepší mít konkrétní případ. Bavme se o řešení problému. --Zirland 22:08, 27. 9. 2005 (UTC)
Prosím, neberte to osobně. Já žádný jiný příklad neznám a ani nevím, jestli existuje nebo ne. Jenom jsem chtěl vyjádřit svůj názor, že v tomto případě není nutné vytvářet dvě hesla. K řešení problému – domnívám se, že nepůjde o příliš častý jev a že by bylo schůdné použít např. označení typu Bítov (okres Znojmo, obec Bítov). --Petr.adamek 22:24, 27. 9. 2005 (UTC)
Myslím, že u Bítova nebo Dolních Kralovic nejsou potřeba zvlášť články o sídle bývalém a nynějším a pojedná se to v jednom. Klidně může pak být mezi kategoriemi vespod i Zaniklá sídla, v tom nevidím problém. Teoreticky by se to při dvou článcích možná dalo formátovat Bítov (zaniklý, okres Znojmo), ale upřímně řečeno, nemám v tom nějakou vnitřní jistotu. Zatím se n8m zdá vznikat shoda na variantě 1 jakož i na obecnějším návrhu k zaniklým sídlům, fajn. Ale tenhle velmi speciální případ (duplicita se zaniklou obcí v rámci okresu) bych navrhoval nadhodit a řešit ad hoc, teprve až se taková záležitost vynoří skutečně nevyhnutelně (dvě úplně rozdílné vsi, ne kontinuita na jiném místě). Miaow Miaow 22:42, 27. 9. 2005 (UTC)
Schéma tvorby tohoto názvu mi zůstala skryta, nicméně po jeho přečtení nevím, jestli se jedná o obec existující nebo zaniklou. A navíc zde máme redundanci, která nic neupřesňuje. Heslo Bítov (obec Bítov) ať již v kterémkoliv okrese duplikuje jednu informaci 2x. To už raději Bítov (okres Znojmo, zaniklá) --Zirland 22:52, 27. 9. 2005 (UTC)
Jistě, ale ten Bítov není ideální příklad. Pokud by šlo o zaniklou obec Lhotka, jejíž území se dnes nachází v katastru obce Chvalovice v okrese Znojmo, jejíž název by kolidoval s obcí Lhotka v tomtéž okrese (jde o hypotetický případ), máme tedy dvě řešení:
  • Lhotka (okres Znojmo, obec Chvalovice);
    • (-) je třeba znát katastr (což může být problém);
    • (-) z jména není patrné, že jde o zaniklou obec (ale to není ani u neduplicitních zaniklých obcí);
    • (+) je to konzistentní s pojemnováním ostatních zaniklých obcí;
    • (+) řeší to hypotetický (leč nepravděpodobný) případ dvou stejnojmenných zaniklých obcí ve stejném okrese;
  • Lhotka (zaniklá, okres Znojmo);
    • (+) není třeba znát katastr (ale je třeba znát okres);
    • (+) z jména je patrné, že jde o zaniklou obec;
    • (-) je to nekozistentní, protože jiné zaniklé obce informaci o jejich zániku v názvu nemají;
    • (-) neřeší to hypotetický (leč nepravděpodobný) případ dvou stejnojmenných zaniklých obcí ve stejném okrese.
Myslím, že žádnou z variant nepreferuji (i když ta druhá vypadá praktičtěji), ale každopádně souhlasím s Miaow Miaow a myslím, že bude nejlepší to řešit až v okamžiku, kdy k této kolizi dojde. Těch případů nebude moc (jestli vůbec nějaké) a případná změna systému pojmenování bude relativně snadno realizovatelná. --Petr.adamek 23:22, 27. 9. 2005 (UTC)
Uff, už se není kam odsadit. :-) U středověkých vsí je přesná poloha mnohdy zcela neznámá, takže katastr by byl opravdu VELKÝ problém. To přitěžuje první variantě. Poukaz na nekonzistentnost (přítomnost/absence závorky zaniklá/é/ý) mi přijde jako nepříliš významný – větší část existujících sídel bude mít názvy bez závorky a většina zaniklých jistě taky. To polehčuje variantě druhé. Miaow Miaow 23:37, 27. 9. 2005 (UTC)

Rozcestník vzoru Albrechtice

Název Bítov má více obcí:

… nebo částí obcí:


Bítov může být také názvem hradu:

--Zirland 21:52, 27. 9. 2005 (UTC)

Trocha vyvracení mylných argumentů

(+) z názvu je patrný statut území, tedy že se nejedná o obec (Model 1)
(−) nerozlišuje se tak obec od části obce (Model 2)
Není relevantní. U unikátně pojmenovaných sídel žádný rozlišovač uveden nebude, takže z jejich názvu nebude zřejmý statut. Pokud se bez něj obejdeme u nich, nemá význam jej žádat u duplicitně pojmenovaných sídel. Navíc požadavek na zřejmost nějaké kvality či vlastnosti z názvu hesla není ve Wikipedii obvyklý.
(+) jednotlivá hesla jedné obce jsou významově spojena rozdělovačem (Model 1)
Není relevantní. Většina obcí s více částmi zahrnuje sídla unikátně i duplicitně pojmenovaná, takže rozlišovač/rozdělovač je uveden jen u některých z nich a významové spojení se prostě nekoná. Ani u Karla IV. a Václava IV. neuvádíme Lucemburský v názvu hesla, ale významově je spojujeme obsahem hesla či zařazením do kategorie dané dynastie.
(−) neposkytuje přehled o členění území (Model 2)
Není relevantní. Přehled o členění území nemá poskytovat název hesla, ale obsah hesla či jeho zařazení v kategoriích. Opět platí, že existence unikátně pojmenovaných sídel, které nebudou mít žádný rozlišovač, vyvrací potřebu takového přehledu z názvu.
(+) rozlišovač je nejbližší nadřazená jednotka (Model +)
Pokud jsem si mohl všimnout, není na Wikipedii zvykem používat nejbližší nadřazenou jednotku (viz Janov (Itálie) namísto uvedení provincie), ale naopak nejvyšší, která dané rozlišení poskytne. Psouna bychom spíše rozlišovali slovem hlodavec než veverkovití.
(−) předchozím bodem se zavádí dvojí způsob tvorby jmen (Model 2)
Jak jsem již vysvětlil dříve, Model 1 zavádí dva modely pojmenování sídel: jeden pro sídla-obce, druhý pro sídla-místní části + výjimky. Model 2 naopak volá po modelu jediném + výjimky, tento model se bude využívat pro zaniklá sídla.
A čtenář se – v ideálním případě dokončeného pokrytí sídel – s rozlišovači nebude muset příliš potýkat, protože ho budou směrovat rozcestníky s případným upřesněním okresu.
Po Wikipedii se uživatel nepohybuje jen klikáním, ale i vyhledáváním – ve výsledcích se objevuje jen název hesla, tj. okres nevidím a taková závorka se slovem Lhota také moc nepomůže. Odhaduji, že většina návštěvníků zavítá na Wikipedii z výsledků vyhledávače a tam se také budou potýkat s rozlišením jednotlivých nalezených sídel. Ale věřím, že se příznivci Modelu 1 postarají o dokončení pokrytí sídel v dohledné době.

--Adam Hauner 06:44, 4. 10. 2005 (UTC)

Pokud si uživatel dá do vyhledávacího okénka hledat slovo "Lhota", dostane také články typu: Okres Pelhřimov, Okres Blansko, Okres Písek, Okres Tábor, Okres Kolín atd., takže nepomůže-li mu náhodou název článku s rozlišovačem ve formě obce, může se doklikat přes články o okresech. Okres však jako rozlišovač v názvu článku stejně řadě lidí nepomůže, protože spousta lidí třeba ví, že existuje zámek Červená Lhota, ale už vůbec netuší, ve kterém je okrese. Okresy máme zažité, protože jsme v nich celý život žili a rozlišovaly se i pomocí SPZ, což byl asi nejviditelnější znak okresu. Toto však postupně zapomeneme a zároveň vyrůstá nová generace, pro kterou okres bude znamenat jen závan starých časů. Tak jako pro hodně z nás jsou naprosto neznámé okresy před reformou v 60. letech. A staré kraje jsou némlich to samé, mladší návštěvníci ani nemusejí vědět, jestli Zlín, tedy Gottwaldov byl v Jihomoravském kraji nebo Severomoravském kraji. Ruku na srdce, kolik nás ví, v jakém okrese jsou města Česká Třebová a Moravská Třebová. Anebo Lipany, kde hodní husité dali na frak zlým husitům. --Luděk 07:30, 4. 10. 2005 (UTC)
Okresy stále existují a věřím, že jsou stále srozumitelnější než jména tisíců obcí. Ale pokud jsou pro metodu 1 i správci, je asi bitva prohraná. --Adam Hauner 08:17, 4. 10. 2005 (UTC)
Doplnění: Okresy nejen existují, ale používáme je již pro rozlišení obcí, tak celého českého místopisu na Wikipedii. Každé místopisné heslo se dostává do kategorie příslušného okresu. --Adam Hauner 04:42, 5. 10. 2005 (UTC)
To se děje jednak proto, že hesla zakládáte Vy jakožto zastánce této podoby (noflame, bez urážky, jen konstatuji) a také proto, že většinou nelze přiřadit stromy někde na rozcestí k obci. Ale části obcí jsou jednoznačně definovány a přiřazeny k obcím, je dán závazný seznam. Rozlišování obcí okresem je samozřejmé, protože se jedná o blízkou nadřazenou kategorii (napsal bych bezprostředně, ale někdo by mě napadl, že bezprostřední jsou ORP). --Zirland 05:40, 5. 10. 2005 (UTC)
Místopisná hesla – ať již jde o památné stromy, hrady, přírodní rezervace, rybníky či vodní toky – jsou do kategorií okresů zařazeny zcela logicky, neb nižší kategorie územního členění s výjimkou několika velkoměst neexistují. Nejde tedy o nějakou moji svévoli, ale dle mého názoru o správné zařazení do dostupných kategorií. Pokud vzniknou kategorie jednotlivých obcí – a já doufám, že v dohledné době se tak pro jejich počet nestane – bude správné zařazovat místopisná hesla do jejich kategorií. A k zakládání hesel: budu jen rád, pokud využiješ možnost založit zcela zdarma hesla pro sídla v okolí tvého bydliště. --Adam Hauner 05:55, 5. 10. 2005 (UTC)
Myslím, že se možná trochu začíná odchylovat téma. Zařazování do kategorie okresu je v současné struktuře asi v pořádku. Diskuse se ale vede kolem jmen článků. Změna kategorie je jednoduchá, ale přesun článku s sebou nese velké komplikace spojené s řešením odkazů. --Zirland 06:08, 5. 10. 2005 (UTC)
Správci nemají při debatě a rozhodování o nějakých záležitostech větší práva než ostatní uživatelé. Hlas byrokrata, sysopa i řadového wikipedisty má stejnou váhu. Správci mají pouze některá práva, abych tak řekl, technická - mohou mazat stránky, mohou stránky zamykat, mohou někoho blokovat, ale co se týče obsahu článků, jejich hlas nemá větší váhu. --Luděk 08:58, 4. 10. 2005 (UTC)
Do jisté míry máte samozřejmě pravdu, nicméně si myslím, že bychom se měli snažit, aby uživatel našel to, co potřebuje, bez zbytečného klikání. Může se snadno stát, že ho vůbec nenapadne kliknout na okres, protože vůbec netuší, že by v něm mohl být odkaz na danou obec.
Technická vsuvka: Kdyby se ono slovo (např. Lhota) v článku o okrese nevyskytovalo, tak by ho vyhledávač nenašel a článek by návštěvníkovi ani nenabídl, ne? --Luděk 09:29, 4. 10. 2005 (UTC)

To je pravda, ale nikde není řečeno, že musí jít o odkaz, na který bude možné kliknout. A jsem přesvědčem, že běžný uživatel přemýší trošičku jinak než my, a tato souvislost ho vůbec nemusí napadnout. Vyhledávače vrací obrovské množství výsledků a není snadné se v nich zorientovat, takže je velmi pravděpodobné, že uživatel prostě na okres neklikne, protože okres nehledá (on neví, že na wikipedii má každý okres odkazy na všechny obce, jeho zkušenost z internetu je jiná). --Petr.adamek 09:50, 4. 10. 2005 (UTC)
My všichni tady známe organizaci místopisných hesel, ale neměli bychom předpokládat, že ji znají i případní náhodní čtenáři. Co se týče Červené Lhoty, já sice nevím, že leží v okrese Tábor, ale pokud mi vyhledávání nabídne Červenou Lhotu v okrese Tábor a Červenou Lhotu v okrese Olomouc, určitě by mne napadlo, že to leží spíše u Tábora než u Olomouce. I když význam okresů v budoucnu výrazně poklesne, okresní města tu zůstanou a nezruší se. Takže i když nebudu znát přesně hranice konkrétního okresu, je pravděpodobné, že budu alespoň tušit, kde leží příslušné město. Pravděpodobnost, že budu tušit, kde leží příslušná obec, v jejímž katastru se nachází nějaká vesnice, je mnohem menší. Srovnávat to s kraji nepovažuji za vhodný přímer; kraje mají řádově větší plochu a tudíž mnohem menší rozlišovací schopnost, a hlavně chybí vztah mezi názvem kraje a krajským městem.
Jak vytvářet stránky přístupné uživatelům je dost velká věda a osobně považuji Adama Haunera za jednu z nejpovolanějších osob v této oblasti. To prosím neberte jako argument, ale jako jeden z důvodů, proč je vhodné se nad jeho argumenty opravdu zamyslet. --Petr.adamek 08:37, 4. 10. 2005 (UTC)
Ještě malý dodatek – předpokládám, že Adam Hauner hovořil především o vyhledávačích typu Google, zatímco Vy zřejmě o vyhledávání na wikipedii. V takovém vyhledávači bude mít okres mnohem menší pagerank a mezi prvními výsledky se určitě neobjeví, takže Vámi navrhovaná navigace je nejspíše nemožná. --Petr.adamek 08:48, 4. 10. 2005 (UTC)
Zmiňoval jsem obojí: Wikipedii i Google, obojí je podstatné (i přes úděsnost vyhledávání na Wikipedii). --Adam Hauner 09:07, 4. 10. 2005 (UTC)
Google při zobrazování výsledků dává také dvě řádky kontextu (viz [1]), takže název článku (ať už s okresem nebo střediskovou obcí) není až tak důležitý. --Luděk 09:29, 4. 10. 2005 (UTC)
Pominu-li fakt, že Google není jediný vyhledávač, všimněte si jedné věci. Těch Lhot Vám to najde obrovské množství a potřeboval byste rychle najít tu správnou. Všimněte si, že nadpisy článků přeletíte mnohem rychleji, než když musíte u každého hesla číst ten dvouřádkový souhrn. --Petr.adamek 09:50, 4. 10. 2005 (UTC)

Nějak nám tu ustala diskuse na mrtvém bodě a nic se nevyřešilo... --Zirland 06:42, 3. 10. 2005 (UTC)

Chtěl jsem se zeptat, zda je možné shrnout proběhlou diskuzi do závěru: doporučuje používat pro rozlišení názvu okresu.

Shrnutí debaty

  • Pro variantu 1 se vyslovili: Miaow Miaow, Luděk, AVitek, -df-, Zirland
  • Pro variantu 2 se vyslovili: Adam Hauner, Petr.adamek

Doporučuje se tedy spíše užívat rozlišení obcí ve smyslu varianty 1. --Zirland 14:14, 3. 10. 2005 (UTC)

Hmm, pro clanky v anglicke Wikipedia pouzivam varantu 2 ala "Borek (Pardubice District)" (protoze mi pripadla jako jedina mozna). Pokud se to budou delat i jini bude v tom pekny zmatek v interwiki. Ovsem casti obce v anglicke Wikipedii asi nikdy nebudou. Pavel Vozenilek 04:53, 9. 10. 2005 (UTC)

Ženská jména

Ano, tradiční problém. Přechylování jmen...

V doporučeních k názvu o tom není zmínka, a proto se ptám: Používat původní podobu Lynndie England a nebo přechylovat Lynndie Englandová?

Nepochybně co člověk, to názor – ale měli bychom se pro použití na Wiki shodnout na jedné variantě. --Zirland 11:49, 29. 9. 2005 (UTC)

No... podle ouředních jazykovědců by se mělo přechylovat takřka vždy, ale mně osobně by se líbilo spíš jméno nepřechýlené a z přechýleného redirekt. Ale je možné tež opačně: z opravdového jména na přechýlené. --Luděk 11:55, 29. 9. 2005 (UTC)
Já jsem pro přechylování – nepřechýlená jména se špatně skloňují (bez Lynndie England, s Lynndií England atd.). Někdy je třeba respektovat určité výjimky – viz např. Agatha Christie. Jirka O. 12:01, 29. 9. 2005 (UTC)
Neřekl bych, že se nepřechýlení jména špatně skloňují. Spíš naopak, když je jenom jeden tvar, a to ten základní. Jde prostě jen o nezvyk. Ale je otázka, jestli má Wikipedie něco do češtiny zavádět. Jinak v polštině se ženy někdy v polovině 20. století rozhodly, že už nebudou nosit koncovku "-owa" (manželky) či "-ówna" (dcery) a mají příjmení stejné jako manžel (jsou výjimky u koncovek "-ski", "-cki"). Takže třeba v současné době kandiduje na prezidenta paní Henryka Bochniarz, ale málokdo věří, že se Henryce Bochniarz podaří získat více hlasů, takže druhé kolo se asi bude konat bez Henryky Bochniarz. Jinak koncovku "-owa" si často zachovaly lingvistky a "-ówna" herečky. --Luděk 12:10, 29. 9. 2005 (UTC)
Polština jako argument – no nevím. Němky také užívaly ještě v 18. století koncovku -in, ale důležité je, co užíváme my. Pokud se začne říkat, potkal jsem paní Andreu Novák, nevidím důvod, proč přechylování nevyrušit, do té doby bychom ho však měli respektovat. Jirka O. 12:17, 29. 9. 2005 (UTC)
Polštinu jsem uvedl ne jako argument, co máme dělat, ale jako argument, že jde pouze o zvyk. Že to, co se nám zdá nezvyklé nebo dokonce směšné, v jiném jazyce funguje naprosto normálně (polština a čeština pocházejí ze společného základu, před tisíci lety šlo o jeden jazyk, oba jsou ve skupině západoslovanských jazyků, tedy nejvyšší příbuznost). Reagoval jsem tím na názor, že se prý nepřechýlená jména špatně skloňují. Výše jsem uvedl, že podle lingvistů bychom přechylovat měli (čímž jsem naznačoval, že Wikipedie zde není od zavádění novinek). --Luděk 07:15, 3. 10. 2005 (UTC)

Pochopitelně že jde jen o zvyk, tak to chodí ve všech jazycích. Nicméně je lepší být důsledný, než jako Rusové a Poláci někdy přechylovat a někdy ne. Mám taky dojem, že jména na -ski, -cki jsou v Polsku daleko nejčastější, takže Poláci svá vlastní jména v podstatě přechylují. Jirka O. 11:03, 3. 10. 2005 (UTC)

Podle mého názoru by se ve wikipedii měly objevit jak nepřechýlená jména, tak jména přechýlená. Kde bude redirect je mi jedno.--Zp 11:14, 3. 10. 2005 (UTC)

Hm, teď vidím, že jsem se možná nevyjádřil dost jasně. Zvyk, o němž kolega píše, je podstatou vzniku a vývoje jakéhokoli jazyka. Němci onikají, protože je to jejich zvyk – mají začít vykat, protože ostatní používají vykání? Bez zvyku bychom hovořili ještě buď praslovansky, nebo jednou z částí indoevropského jazykového komplexu. Jinými slovy: právě proto, že jde o zvyk, je třeba k této otázce přistupovat citlivě. Jaké emoce vyvolávají pravopisné otázky (což je taky jen zvyk), jsme už viděli. A přechylování se netýká jen psaných záležitostí, ale i běžného používání v komunikaci. Jirka O. 13:37, 3. 10. 2005 (UTC)
Já jsem u cizích jmen buďto pro nepřechylování nebo posuzovat případ od případu. Argumentovat nějakými zvyklostmi jazyka mi připadá scestné, uvážíme-li, že v tomto ohledu nejsou zvyky jednoznačně ustálené. Už jste někde slyšeli Zeta-Jonesová? Já ano a otevírala se mi kudla v kapse. Nutno ovšem říci, že jsem to slyšel jen párkrát, Zeta-Jones drtivě vedla. Agatha Christieová jsem ještě nepotkal (naštěstí). U Judity Polgár pak ale potkávám v časopisech oba tvary a už několikráte jsem narazil na vášnivou polemiku, kde jeden autor tvrdil, že oponent neumí česky, zatímco druhý označoval počeštění jména příponou -ová za odporný barbarismus (což je i můj názor, byť připouštím, že v tomto případě nikoliv natolik rachotící jako dva předchozí). Já se držím zásady, že jména se z cizích jazyků nepřekládají aani nijak česky neupravují. Ani příponou -ová. Mám zato, že je to dobrý a takřka všeobecně platný celosvětový zvyk. Cinik 14:00, 3. 10. 2005 (UTC)
<sarkasmus>Jistě, neničme cizím lidem jména nějakým českým upravováním, evidentně je mnohem lepší psát "G. W. Bush je synem George H. W. Bush a Barbara Bush.", "Blair je často srovnáván s bývalým americkým prezidentem Bill Clinton." atp.</sarkasmus> Nepřechýlená jména se nedají skloňovat a neskloňování jmen vypadá příšerně. Čeština je flektivní jazyk a přechylování je způsob, jakým se dokáže vypořádat se skloňováním cizích jmen. Bez přechylování není skloňování, bez skloňování není čeština. --Mormegil ✉ 15:16, 3. 10. 2005 (UTC)
V češtině je spousta nesklonných slov a problém to nedělá. A když už připustím přechylování kvůli skloňování, proč i přechylovat nominativ? HonzaQ3 (Zanatic) 15:23, 3. 10. 2005 (UTC)
Spousta? Jakože polovina všech osobních jmen? To snad ne. Proč přechylovat nominativ? Já nevím, já to nevymyslel, nejspíš protože skloňování Bush, Bushové, Bushové, Bushovou vypadá dost divně? Já přece neříkám, že je čeština kdovíjak logický jazyk, já (což je skoro opačná argumentace) podotýkám, že tak to v češtině je, a těžko se může nějakým "logickým" zdůvodňováním ("je to jejich vlastní jméno, nemáme právo ho komolit") prostě změnit jedna "drobnost", protože IMHO drobností není, ale jde o poměrně podstatnou vlastnost. (A opět: pokud chcete měnit češtinu, běžte pracovat do ÚJČ, do televize, do novin, vydávejte si časopis atd., ale nemyslím, že propagace nějakého názoru, který má do většinového dosti daleko, patří na Wikipedii.) --Mormegil ✉ 16:25, 3. 10. 2005 (UTC)
Rozhodně uznávám, že Wikipedie tu není od toho, aby měnila skutečnost, a proto tu rozhodně nebudu vést války jako Vít Zvánovec, jenom si myslím, že by se přechylovat nemělo. HonzaQ3 (Zanatic) 16:31, 3. 10. 2005 (UTC)
Mně se zdálo, že Zirland se ptá na něco jiného, a to jestli má být článek s "-ová" a na něj by měl vést redirekt z opravdického jména, nebo jestli by článek o té ženštině měl být na jejím pravém jméně (a příjmení) a z českého názvu "-ová" vést přesměrování. Příklad: v Polsku kandiduje na prezidenta Henryka Bochniarz. Má být článek o ní na adrese [[Henryka Bochniarz]], nebo má být na [[Henryka Bochniarzová]]? (Vždy z té opačné verze názvu článku povede redirekt.) Jinak by se mělo v textu používat většinou jméno i s "-ová" (pokud to jde, u čínských jmen a některých dalších to snad nejde). Ty další debaty o polštině jsou už jen akademické, které ukazují různorodost pojetí v jinak velmi blízkých jazycích. --Luděk 16:36, 3. 10. 2005 (UTC)
Již párkrát jsem kdesi poznamenal, že v případech jako Zeta-Jonesová se mi taky otvírá kudla v kapse, a nevím, k jakým děsným prostředkům bych šáhl, kdyby tu někdo napsal Madonová je zpěvačkou... :-). Leč je faktem, že čeština to dělá. Nehledě na možnost výjimek u velice známých (hlavně asi uměleckých) jmen by se přechylovat mělo s tím, že
  1. z nepřecháleného jména se udělá redirect
  2. v přechýleném článku se úvodní věta bude napříště formulovat nějak jako Zeta-Jonesová, anglicky/původně/svým skutečným jménem Zeta-Jones, je...
Redirect zaručí, že onu paní najde celkem každý, navíc, ona pozměněná zpětpřechylující věta zpříčiní, že každý se doví, jak se paní ve většině států skutečně jmenuje a nedojde k omylům, které by bylo možno vytknout nejen přechylování ale i wikipedii. -jkb- ✉ 06:20, 5. 10. 2005 (UTC)
Ad Madonová: Pochopitelně je třeba rozlišovat jména (o tom se bavíme) od uměleckých pseudonymů (o těch se nebavíme). Cher, Maddona nebo Marilyn Monroe se určitě přechylovat nebudou jakožto pseudonymy. --Zirland 07:06, 5. 10. 2005 (UTC)

Jsem rozhodně pro etnickou špínu

Abych přilil oleje do ohně :-) ... kdysi byly v českých zemích tolerovány obě formy, česky a jinými slovanskými nářečími mluvící používali -ová, ostatními řečmi a nářečími mluvící bez, to tehdy v našich zemích byla převážná většina (četných jazykových menšin). Pak, na počátku 20. století přišla čechizace/čechoslovakizace, ale teprve rusifizující komunismus jak se patřilo tvrdě dorazil jakékoliv zbytky tolerance (s tím ale nebojovali ti rovnější z rovných, např. francouzské komunistky "trvale" žíjící u nás a vesele kdykoliv do Francie jezdící, ty se směly i za dob temna let 50. jmenovat jak bylo potíraným zbytkům menšin zakázáno). Ale – doby se mění. A tak se od nedávna zase potěšujícně rostoucím jazykovým menšinám, jak v našich zemích bylo po staletí zvykem (podívejte se třeba na stavitele Prahy), i u nás úředně dovoluje forma neslovanská. –wiki-vr 10:14, 11. 10. 2005 (UTC)

Já vycházím z toho, že moje cizokrajná manželka se přechýlit nedala a stejně ji všichni, a to dokonce i v úředním styku, přechylují – je to paní JirkaO.vá. Prostě se to dělá. Jirka O. 10:57, 11. 10. 2005 (UTC)
P.S. Co je etnická špína?
.. no a dělá se to proto, že přechylování je v češtině zcela přirozené, bez přechylování je čeština prakticky zcela nesrozumitelná ..., zdá se že některým lidem toto stále jaksi nedocvaklo ... MiroslavJosef 21. 3. 2011, 09:00 (UTC)
Já myslím, že je to spíš naopak - u přechýleného jména často ani nepoznám, o koho jde. Spíš je mi ale divné, proč se češkám Kateřině Emmons, Kateřině Jacques ad. neříká Kateřina Emmonsová a Kateřina Jacquesová? Na rozdíl od cizinek Jonesové, Quatroové (což už je obzvášť úchylné). Za nepřechýlení cizího jména do češtiny se prý v televizi vyhazuje. Kdo ví proč? Já bych vyhazoval za přechylování. (Foton)(90.180.213.55 4. 8. 2012, 12:11 (UTC))

Názvy firem

Bylo by třeba dát do pravidel nějaké jednotící pravidlo, jak s názvy firem. Jde o to, že oficiálně je součástí názvu právnické osoby zásadně i údaj o její formě a platí přesně v té podobě, v jaké je zapsán v Obchodním rejstříku, ale tam není jednotný - někdy před a. s. je čárka, jindy ne, někdy je uvedeno a. s., jindy celými slovy akciová společnost, někdy spol. s r. o., jindy s. r. o. Přimlouval bych se za pravidlo, aby se takové články uváděly zpravidla pod zkráceným názvem (neúplným, oproštěným o ten nedílný přívěsek), a podle možností doplňovaly redirectem i z oficiálního názvu. --ŠJů 18:47, 30. 11. 2005 (UTC)

Čínská jména

Tato položka zde je prázdná. Navrhuji tedy, aby čínská jména byla psaná ve standardním českém přepisu, přičemž jména, která jsou ústalená jinak (Peking, Čankajšek...) by tak měla zůstat. Verze v pchin-jinu a v čínštině by měly existovat jako přesměrování.--Mince 15:25, 29. 7. 2006 (UTC)

Zní to jako rozumný návrh. Ještě bych jako přesměrování možná doplnil Wade-Gilesovu transkripci. Jenom mě ale napadlo, že tady možná narazíme na přepis slov lišících se jenom tónem. Např. provincie Shǎnxī vs. Shānxī. Tady se to podařilo vyřešit tím, že se pinyin jenom otrocky nepřepsal do češtiny, protože tvary Šen-si a Šan-si jsou již v češtině relativně zaběhlé, ale v jiných případech asi bude třeba sáhnout po závorkové konvenci (a do závorek psát pak upřesnění a nebo tvar v pinyinu?).--Ozzy 07:30, 15. 9. 2006 (UTC)

Lodě a vzducholodě

V nedávné době došlo k několika debatám o pojmenovávání lodí a vzducholodí — např. 1 a 2. Abych nemusel neustále psát lodě a vzducholodě, budu používat jenom lodě, ale vztahuje se na obojí. Navrhuji tedy následující: lodě, jejihž majitelé před jména svých lodí dávají prefix identifikující majitele (tedy lodě americké, britské, indické, australské, kanadské, novozélandské, německé (za německého císařství) a rakousko-uherské, …) nechť se píší s tímto s prefixem (USS, HMS, HMIS, HMAS, HMCS, HMNZS, SMS, …), neboť tento je součástí jejich jména. U japonských lodí je toto sporné a já osobně bych tento prefix v případě japonského námořnictva nedoporučoval, neboť IJN mi přijde jako dodatečný prefix vymyšlený gaidžiny ze Západu... Dále doporučuji uvádět za jménem v závorce identifikační kód jednotky, neboť ten bývá jednoznačný a lze s jeho pomocí rozlišit dvě jednotky stejného jména (viz např. USS Enterprise (CV-6) a USS Enterprise (CVN-65) (v případě kódů lodí US Navy navíc určuje i typ plavidla). Pouze v případech, kdy nebyl kód přidělen, či není znám, jako poslední možnost jednoznačné identifikace použít rok položení kýlu, spuštění na vodu či převzetí do služby (např. Hóšó (1921)).--Ozzy 14:52, 13. 10. 2006 (UTC)

Návrh na změnu odstavce "Opatrně se zvláštními znaky"

Navrhuji změnu následujícího znění pravidel:

Větu: V názvu nepoužívejte znaky nenacházející se na klávesnici, a to ani tam, kde by podle obecných typografických pravidel měly správně být.

Upravit na: V názvu nepoužívejte znaky nenacházející se na klávesnici, a to ani tam, kde by podle obecných typografických pravidel měly správně být, pokud tím nevytváříte zjevný neologismus. Název článku by měl zůstat typograficky správný.'

Větu: Z typograficky správné verze můžete udělat přesměrování.

Upravit na: Z typograficky upravené verze udělejte přesměrování na verzi typograficky správnou.

Důvod: Dle mého názoru, pokud se jen nenahrazují pomlčky apod. dochází k tvorbě neologismů, které se tak objevují v nadpisech článků, kdežto v textu se vyskytuje název jiný. Čtenáři nemůže být jasné, který název je správný, což je matoucí a dle mého názoru bude instinktivně považovat za správný typograficky nesprávný název článku, což je samozřejmě špatně.

Tento případ je patrný například u článku Sopwith 1 1/2 Strutter kde se jen díky používání klávesnice vytváří nový nesprávný název namísto správného názvu Sopwith 1½ Strutter, domnívám se že logika ve volbě názvu článku by měla být přesně opačná - nesprávné názvy, vymyšlené pro usnadnění přesměrovávat a správné ponechat jako název článku, který se pak shoduje s textem. --Rp 12:43, 26. 10. 2006 (UTC)

Pravidlo má popisovat použití znaků typu −, –, — versus -, případně … versus ... a to s tím cílem, aby se na články Wikipedie dalo rozumně odkazovat. Mezi názvem A je to… a A je to... je jen velmi malý viditelný rozdíl, ale velmi velký rozdíl v URL a jeho čitelnosti. Obdobně u pomlček a dalších podobných znaků.
Naproti tomu mezi 1½ a 1 1/2 je rozdíl poměrně velký a domnívám se, že se na něj toto pravidlo vůbec nevztahuje, takže ani není důvod ho měnit.
Jenže teď vidím, že aktuální formulace té věty je až moc obecná; myslím, že její zobecnění z „v názvu nepoužívejte typograficky správné verze (nenacházející se na klávesnicí) znaků, které se na klávesnici nacházejí“ na „v názvu nikdy nepoužívejte žádné znaky, které nejsou na klávesnici“ je velmi nevhodná už kvůli názvům typu Île-de-France. Pokud nebudou námitky, v dohledné době proto větu přeformuluji směrem k původnímu významu.
--Mormegil ✉ 10:20, 27. 10. 2006 (UTC)

Návrh na změnu odstavce "Opatrně se zvláštními znaky" č. 2

Myslím, že správná verze by měla mít přednost před chybnou a přesměrování by tedy mělo být z té chybné na správnou, nikoliv naopak. Díky tomuto přesměrování nebude uživatel nijak technicky omezován, článek najde i s použitím příslušného (chybného) znaku z klávesnice. Proto navrhuji odstavec, který zní:

V názvu nepoužívejte znaky nenacházející se na klávesnici, a to ani tam, kde by podle obecných typografických pravidel měly správně být. Místo pomlčky (–) použijte spojovník/mínus (-), místo výpustky (…) tři tečky (...) atd.) (např. článek nazvěte Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov místo Tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov). Z typograficky správné verze můžete udělat přesměrování. V textu článku však již použijte typograficky správnou verzi.

změnit následujícím způsobem:

Je-li to možné, snažte se v názvu nepoužívat znaky nenacházející se na klávesnici. Pokud je však nutné použít například pomlčku (–), která na klávesnici není, vždy založte přesměrování z názvu obsahujícího místo ní spojovník (-), který na klávesnici je. Podobně, obsahuje-li název výpustku (…), založte také přesměrování s třemi tečkami (...), atp. Např. ke článku Tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov, založte přesměrování Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov.

--Jan.Kamenicek 26. 7. 2008, 22:25 (UTC)

V takové verzi je první věta zcela zbytečná a nepatří tam. Každopádně tenhle návrh nijak neřeší původní důvod, proč to tady vlastně je (a zda tedy tyto důvody pominuly, či že se uživatelé, kteří je prosazovali, mýlili, či že se mezitím nashromáždilo více uživatelů s opačným názorem atp.). Vizte Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2005/10#Pomlčky v názvech článků. --Mormegil ✉ 28. 7. 2008, 09:27 (UTC)

Myslím, že první věta zbytečná není, protože někdy se může nabízet více alternativních názvů a je dobré zvolit ten, který neobsahuje netypické znaky. V další části odstavce se podobně jako v dosavadní verzi Doporučení řeší problém, kdy čtenář hledá např. článek s pomlčkou v názvu a neznaje typografická pravidla použije místo pomlčky spojovník, což je celkem častý jev. Čtenář je přesměrován a jeho požadavek uspokojen. Tenhle návrh problém řeší, aniž by bylo nutné porušovat nějaká obecně platná pravidla.

Díval jsem se na vámi zmíněnou diskusi Pod lípou z roku 2005, kde padl stejný návrh, ale většina se nakonec přiklonila k současné verzi, aniž bylo zdůvodněno, v čem je lepší. Jen jednou zaznělo, že je to „méně komplikované“. U současné verze to ale stejně není pravda, neboť také vyzývá k vytváření redirectů, ovšem ze správné verze na špatnou.

Mě osobně spojovníky místo pomlček v názvu dost trhají oči, ale zase chápu, že někdo jiný to tak neřeší a je to pro něj zbytečné zdržování. Myslím ale, že by se alespoň těm, kterým to vadí, nemuselo zakazovat, aby to dělali správně. Proto návrh mírně obměňuji tak, aby nestanovoval, že se pomlčky používat musí, ale ani v tom nebránil (s tím, že v takovém případě dotyčný musí situaci pořešit i redirectem):

Je-li to možné, snažte se v názvu nepoužívat znaky nenacházející se na klávesnici. Pokud však přesto použijete například pomlčku (–), která na klávesnici není, vždy založte přesměrování z názvu obsahujícího místo ní spojovník (-), který na klávesnici je, použijete-li výpustku (…), založte také přesměrování s třemi tečkami (...), atp. Např. ke článku Tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov, založte přesměrování Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov.

--Jan.Kamenicek 28. 7. 2008, 22:30 (UTC)

Nen-li tedy námitek, doporučení upravím dle poslední verze mého návrhu.--Jan.Kamenicek 7. 8. 2008, 22:46 (UTC)
Podporuji tuto změnu doporučení. --Beren 7. 8. 2008, 23:05 (UTC)

Pokud při poslední diskusi na toto téma se většina přiklonila k současné verzi a od té doby se neobjevily žádné zásadní nové argumenty ani se nijak zásadně nezměnily okolnosti, tak bych tehdejší rozhodnutí respektoval. Současně se přikláním k Mormegilovu názoru, ta první věta návrhu je nejasná a působí dojmem, jako že si s následujícím textem přímo protiřečí. Ta věta je o tom, jaké se mají používat znaky, nikoliv o tom, že se má volit upřednostnit jiný název, takže ten výklad je sice hezký, ale neodpovídá návrhu. Že je současný stav méně komplikovaný je velmi pádný argument. Pokud by někdo naučil bota systematicky procházet názvy s problematickými znaky a automaticky k nim dotvářet zmíněná přesměrování a zaručil, že si boti tuto činnost natrvalo zařadí do své činnosti, tak bych názor asi změnil. Jinak si myslím, že diskuse pouhých čtyř wikipedistů s poměrem názorů 2:2 nemůže ke změně dřívějšího rozhodnutí komunity opravňovat. --ŠJů 8. 8. 2008, 01:06 (UTC)

Sjednocení názvů článků o železničních stanicích a zastávkách

Dovoluji si odkázat na diskusi o sjednocení názvů článků o železničních stanicích a zastávkách. Obě používané verze jsou principiálně možné (s rozlišovačem v závorce i s přidaným slovem „Nádraží“ na začátku), ale já se přikláním k tomu, abychom u pražských stanic přešli na konvenci s rozlišovačem, což nyní představuje přejmenovat asi 6 až 7 článků. Dojde-li ke konsensu, bude doporučená podoba uvedena do tohoto doporučení mezi speciální pravidla. --ŠJů 31. 7. 2008, 15:25 (UTC)

Jména zahraničních měst a obcí - Návrh na změnu

Vzhledem k nekonečným diskusím na stránce Diskuse:Wieliczka, kde se objevil problém s výkladem slova zažitý a někteří uživatelé si jej vykládají jinak než jiní, navrhuji provést změnu znění věty v sekci Jména měst a obcí:

Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent, použijte ten např. Londýn, Vídeň, Řezno.

a nahradit ji textem:

Pokud má název města nebo obce všeobecně známý český ekvivalent, který zároveň převažuje v současných česky vydávaných publikacích zabývajících se geografií, použijte ten, například Londýn, Vídeň, Lisabon. V opačném případě dejte přednost názvu v jazyce státu, ve kterém se město nebo obec nachází, popřípadě použijte vhodný přepis názvu do latinky.

Z dosavadního průběhu diskuse se domnívám, že tento způsob je Wikipedisty preferován a umožní se vyhnout dalším sporům podobného rázu. --Reaperman 5. 11. 2008, 23:06 (UTC)

souhlas--H11 5. 11. 2008, 23:13 (UTC)
Souhlas JAn 5. 11. 2008, 23:31 (UTC)
--Zirland 6. 11. 2008, 11:47 (UTC)
--Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 14:06 (UTC)
--Cinik 18. 12. 2008, 14:32 (UTC)
--Raduz 18. 12. 2008, 15:40 (UTC)

Některá města jsou v češtině známá hlavně z historie a často v publikacích zabývající se historií se proto používají české ekvivalenty, i když dneska už se ten ekvivalent přestává používat. Takovým případem je právě Řezno, ale spadne sem asi i Lutych, dneska už se i v geografických publikacích píše jako Regensburg, resp. Liège (případně i Liege). Proto bych se neomezoval na "geografické publikace", ale rozšířil bych to prostě na odborné publikace. Dále je problematický "jazyk státu", spousta států je vícejazyčných. Tady bych to tedy formuloval nějak obecněji, třeba "původnímu názvu". Převaha se také blbě dokládá. Spíš bych tedy dané pravidlo mírně uvolnil a formuloval to "který se používá". Jinak si myslím, že úprava je v pohodě, i když si myslím, že ti, kteří se snaží kličkovat v pravidlech, budou kličkovat i nadále. Miraceti 6. 11. 2008, 12:03 (UTC)

Ještě mě napadla jedna věc. Asi by nebylo úplně dobré se omezovat na odborné publikace. Použití v novinách, televizi a rozhlasu jsou taky důležitá. Miraceti 6. 11. 2008, 17:35 (UTC)

Pokusím se o přeformulování:

Pokud má název města nebo obce všeobecně známý český (počeštěný) ekvivalent, který se ve významné míře používá v současných česky vydávaných odborných publikacích a zpravodajství, použijte ten, například Londýn, Vídeň, Lisabon. V opačném případě dejte přednost původnímu oficiálnímu názvu v jazyce místních mluvčích, popřípadě použijte vhodný přepis názvu do latinky.

Jde tedy trochu o posun, ale je to daň za to, že dokládat přesně polovinu je problém, kdežto dokládat řádový rozdíl je snadnější (pokud se bude někdo chtít hádat, zda je to už řádový rozdíl nebo ne, tak by se nejspíš hádál při jakékoli formulaci). Miraceti 6. 11. 2008, 17:35 (UTC)

S rozšířením publikací souhlasím, bylo by ovšem vhodné vyřadit nějakým způsobem krásnou literaturu, kde se z toho jakého důvodu mohou objevovat již i zaniklé názvy. Jelikož jsme encyklopedie, měli bychom dát přednost současným názvům před zaniklými nebo dnes již nepoužívanými. Další dvě změny už ovšem považuji za problematické. Spojením ve významné míře se nezbavujeme problému, který se objevuje u slova zažitý, významná míra nestanovuje žádný řádový rozdíl, takže nám i nadále zůstanou problémy se stanovením, co už je významné. Naproti tomu převahu nemusíme stanovovat exaktně na celé množině publikací, ale můžeme vzít jakýkoli reprezentativní vzorek a na něm poukázat, že převaha je zřejmá. Podobně formulaci v jazyce místních mluvčích můžeme vytknout stejný problém jako v jazyce státu, dokonce bych řekl, že to je problém markantnější. V mnohých městech se totiž může objevovat významná jinojazyčná menšina (až taková, že už to menšina ani být nemusí), což je běžné například i u nás v pohraničí a rozhodně v tomto ČR nebude výjimkou. Naproti tomu se domnívám, že mnohojazyčné státy, jako je Švýcarsko apod. budou mít problematiku místních názvů ošetřenou. --Reaperman 6. 11. 2008, 19:10 (UTC)

Beletrii jsem do výčtu schválně nechtěl zahrnovat, ale teď koukám, že mi vypadlo slovo "odborných", tak jsem ho doplnil.
Rozmazanost ve významné míře neimplikuje stejné problémy (hlavně jejich množství) jako zažitý, nebo převaha (protože ve většině se i teď zažitost posuzovala pomocí převahy. On ten problém totiž není v rozmazanosti hranice (a ani převaha to nevylepšuje), ale v tom, že je zbytečně pro mnoho případů postavena tak, že je problém tu převahu ověřit. Ono "můžeme vzít jakýkoli reprezentativní vzorek a na něm poukázat, že převaha je zřejmá" je totiž právě kamenem úrazu. Problém není v případech, kdy převaha je zřejmá, ale v případech, kdy jsou výskyty řádově zhruba stejně četné. Ukazování na vzorku je snadno napadnutelné kvůli problematickému určení jeho reprezentativnosti, výsledky pak už tak zřejmé nejsou. Když se hranice posune, reprezentativnost vzorku přestává být tak palčivým problémem, protože najít očividně nezaujatý vzorek, který by navzdory ostatním ukazoval, že daný název se používá ve významné míře, je mnohem těžší.
Když bys chtěl tenhle problém řešit pomocí převahy, musel bys dost striktně nadefinovat okruh zdrojů (ten reprezentativní vzorek). A ze zkušenosti na Wikipedii vím, že definice vzorků tu nejsou vítány s moc velkým nadšením.
"V jazyce státu" je ten problém, že nevíš, v jakém jazyku název zvolit. Znám to z vlastní zkušenosti z dvojjazyčného Finska. Ačkoli se v českých publikacích uvádí jména některých obcí jen finsky, nemá to moc smysl, protože daná obec může být ve velké většině mluvící švédsky. Proto jsem to vztáhl na místní mluvčí (schválně neříkám obce, protože ono nejde jen o obce). Nám je přeci jedno, jestli uvedeme název v tom nebo onom jazyku, když nemůžeme použít český. (Vícejazyčná území to mají ošetřené snadno, místa mají názvy v několika jazycích a všechny jsou oficiální.) Miraceti 6. 11. 2008, 19:53 (UTC)
V případě, který zmiňuješ, bych určitě jako primární použil název finský, protože obec je ve Finsku. Nevím, jestli takové obce u nás dneska ještě jsou (asi už ne), ale například takový Hrádek (okres Frýdek-Místek) byl donedávna více polský než český (dnes se k polské národnosti hlásí už jen 43% obyvatel, ale před 10-20 lety tu ještě byla většina obyvatelstva polského). A určitě bysme zde nezakládali heslo Gródek. --Raduz 5. 12. 2008, 16:02 (UTC)
No vidíš a teď si naběhl, protože třeba Mariehamn pod finským názvem Maarianhamina není v Česku (a nejen tam, ale prakticky všude na světě) vůbec známé. V městě samém je úřední řečí jen švédština (Ålandy nejsou dvojjazyčné, dvojjazyčné je Finsko jako celek). Takhle to prostě nejde, přinášelo by to jen další a další problémy. A opakuju, že tohle není problém vztahu čeština vs. cizí jazyk, ale problém vztahu dvou cizích jazyků. Tato úprava se snaží vyřešit první problém, ale přináší druhý. Všimni si také, že se menšinám vyhýbám pomocí formulace původnímu oficiálnímu názvu v jazyce místních mluvčích - když ta „většinová menšina“ bude mluvit oficiálním jazykem (jejich jazyk bude v místě oficiální), tak s tím přeci nemůžeme mít problém. Nejsme xenofobové ani některým národům nenadržujeme nad rámec místní legislativy a zvyklostí. Miraceti 18. 12. 2008, 14:29 (UTC)
Pokud je tam úředním jazykem jen švédština tak to je logické. I když u nás byla třeba v nějakém městě polská většina, úřední jazyk byl čeština, takže to je trochu jiná situace. Já rozhodně xenofóbní nejsu, mě by nevadil ani název Gródek v Čechách, natož Mariehamn ve Finsku :)--Raduz 18. 12. 2008, 15:20 (UTC)
+- zde souhlasím s Miracetim, nechal bych to na místní legislativě, teprve v případě naprosté rovnovážnosti bych použil kvantitativní hledisko.
Je ovšem třeba říct, že toto pro nás není vážný problém, ale problém jen čistě technický. Problém na cs.wiki je v refaktorizováno, kteří, kdyby se jim nechala volná ruka, by za chvíli přejmenovali Washington na Vošington, proto je k tomu nutné vydat nějaké pravdilo /myslím, že označení maniaci si můžu dovolit, protože obdobné snahy tu byly /viz Běžanov/, zatímco proud, který by chtěl přesouvat Londýn na London tu není/.
Proto bych tyto dva problémy čeština x cizí jazyk a cizí jazyk x cizí jazyk řešil striktně odděleně. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 15:48 (UTC)
Souhlasím, že tohle je třeba řešit odděleně, ale Reapermanův návrh tenhle problém nově přináší. Do teď ho šlo řešit na základě prostého úsudku, teď jako alternativa k úsudku má přijít pravidlo, které lze použít bezmyšlenkovitě.
Nemyslím, že by byl až tak velký problém s lidmi, kteří upřednostňují česká exonyma. Žádné vyloženě křiklavé případy se tu nevyskytly, a pokud vyskytly, byly rychle smeteny ze stolu.
Reapermanův návrh se mi nelíbí hlavně v tom, že nijak neusnadňuje rozhodnutí, pouze lépe definuje problém. Ale my přeci víme, kde je problém, i když je formulován pomocí subjektivního slova "zažitý". Miraceti 18. 12. 2008, 19:45 (UTC)
Souhlasím s Miracetim. Nolanem uváděný příklad je ojedinělý a zjevný exces. Ve skutečnosti se ve výměně názorů vždy najde konsensus a ten je dodržován. A bez ohledu na to, co si kdo myslí, nejen názor, že co nejmenší používání exonym je správně je legitimním názorem.
Namísto bezmyšlenkovitého pravidla (které má zamezit diskusi tím, že prostě používání exonym fakticky vyloučí) mi připadá lepší rozvést slovo „zažitý“, které stojí v jádru problému. Pravidlo by mohlo znít například takto:
Existuje-li pro název cizího města či cizí obce běžně používané české exonymum, použijte jej (např. Londýn, Vídeň, Řezno). České exonymum je běžně používané, užívá-li se ve významné míře ve v současnosti vydávaných česky psaných publikacích (zejména odborných publikacích nebo krásné literatuře) a zpravodajství. V ostatních případech použijte původní název v latince, nebo český přepis do latinky.
Není to řešení, které poskytne jednoduché pravidlo vylučující další diskusi. Ale to odpovídá komplexnosti problému.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 20:57 (UTC)

Určitě souhlasím s výše uvedeným přeformulováním.

Myslím si, že to ale problémy úplně nevyřeší, protože se pak budou všichni dohadovat nakolik je český ekvivalent známý.

Jen pro informaci - poptal jsem se v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český Akademie věd, jaký název používat primárně (ptal jsem se na názvy polské, jelikož se pohybuji většinou v této oblasti). Zde předkládám odpověď:

v daném případě se zdráháme udělit obecně platné doporučení. Měřítkem vhodnosti daného exonyma (počeštěného názvu cizího města, obce atd.) je - jak jste si zřejmě vědomi - právě míra vžitosti a ustálenosti a ta je u každého uvedeného případu různá, různý je i způsob utváření - některé uvedené případy jsou vlastně jen přepisy (např. Rzeszów - Řešov). Nabízíme dvě možnosti řešení:

1) Volit základní podobu hesla podle vžitosti a ustálenosti (Varšava, Krakov, ale např. Lwówek). Toto řešení je však nevýhodné jednak celkovou nejednotností řešení, jednak obtížně uchopitelnou a subjektivně pojímanou mírou vžitosti. Prakticky vzato je toto řešení nevýhodné i proto, že uživatel nemusí nalézt hledané informace v případě, že zvolí jinou podobu, než která je použita jako základní.

2) Použít jako výchozí polskou podobu názvu, a je-li to možné, uvést exonymum např. v závorce, rozhodně však doporučujeme přinejmenším zmínit exonymum alespoň ve výkladovém textu hesla. Toto řešení je vyhovující jak jazykově, tak prakticky: uživatel vyhledávající informace o polských městechbude jistě alespoň elementárně poučen o podobách názvu a hledané informace najde, ať už použije kteroukoli z obou podob. Vycházet z polské podoby je výhodnější i pro případ, že budou v encyklopedii zahrnuta též méně známá sídla, pro která v češtině exonyma nemáme.

S pozdravem

Martin Prošek

Ústav pro jazyk český AV ČR

oddělení jazykové kultury - jazyková poradna

Jak je vidět, tak náš problém také nerozřešili :) --Raduz 5. 12. 2008, 16:12 (UTC)


Reapermanův původní návrh se mně zdá dobrý. Miracetiho ne, ten je dost vágní a nejednoznačný, nic by nevyřešil. --Nolanus ✉ C E 18. 12. 2008, 14:10 (UTC)

Dovolím si upozornit na ještě jednu související spornou záležitost: přepis ukrajinských jmen do latinky, což je vzhledem k současné politické situaci poměrně citlivá věc. Konkrétně 'г' je ukrajinci vyslovováno jako 'h' a rusy jako 'g'. Vyvstává otázka, jak název přepisovat, pokud město leží na Ukrajině, ale většina obyvatel jsou Rusové a tedy je název města většinou obyvatel čten s 'g' (viz třeba Luhansk) a třeba měřením pomocí Google najde daleko víc výskytů přepisu „z ruštiny“, pravděpodobně proto, že ruský jazyk je celosvětově významnější a mnoho lidí se naučí přepisovat azbuku rusky a ani netuší, že Ukrajinci to čtou jinak. Já bych v tomto případě podporoval ukrajinskou výslovnost, ale nejsem si jist, jestli jsem v tom nestranný. --Tchoř 19. 12. 2008, 15:35 (UTC)

Proti Reapermanovu návrhu

Jsem rozhodně proti Reapermanovu původnímu návrhu. Uměle potlačuje česká exonyma a preferuje cizí názvy. Tím, že váže výskyt na „publikace zabývající se geografií“ jednoznačně odmítá jiný pohled, než geografický. Naprosto pomíjí zejména kulturní a historické hledisko.

Přijetí návrhu povede k faktickému vyloučení exonym z používání na Wikipedii, kromě hrstky takových, jako je například Londýn či Vídeň. Jak uvádí Miraceti, např. Řezno bychom museli po přijetí Reapermanova návrhu přesměrovat na Regensburg, Vratislav na Wrocław, Kladsko na Kłodzko, Lutych na Liège (nebo Luik?), Remeš na Reims atd., atd., a to i přes to, že se tyto názvy naprosto běžně objevují v česky psané odborné i krásné literatuře, ve zpravodajství, a významná část českých mluvčích je zcela běžně používá.

Miracetiho návrh je podstatně lepší, i když dává vágnější hlediska k určení názvu, který má být použit. Některé věci prostě nelze vyřešit bez common sense (i když to někdy bolí) a jasné, přesné a nepochybné pravidlo může znamenat faktické vyloučení správného řešení.

--Dr. Králík 18. 12. 2008, 17:17 (UTC)

Já jsem proti Reapermanovu návrhu. Jednak nevidím žádný důvod proč preferovat vkus geografů oproti jiným oborům. Navíc si myslím, že by se měly kromě míry užívaní vzít v úvahu další okolnosti, například nakolik je slovo ještě napsatelné pro českého uživatele. Kolik českých uživatelů umí napsat na klávesnici třeba ł nebo ç? Není pak lepší použít zažité české jméno než prosazovat nějakou zkomolenou verzi s l či c? Také bych bral v úvahu nakolik je jméno zakonzervováno v jiných jménech (ať už osobních, viz diskuse u Svídnice o Anně Svídnické, nebo třeba botanických, viz ostružník hlivický u Hlivic). Stejně tak bych bral v potaz, jestli město někdy mělo významnou českou populaci, spadalo přímo pod českou korunu (možná lze brát určitý ohled na to, že třeba Přemyšl sice nikdy nebyl český, ale patřil do stejného státu jako Čechy a sloužilo tam mnoho českých vojáků, kterým se tak stal druhým domovem). Také bych bral v úvahu, zda se nejedná zároveň o překlad (Svinoústí, Frankfurt nad Odrou, Hradsko), v takovém případě totiž má exonymum přirozenou tendenci se znovu rozšiřovat. V kontextu české Wikipedie se zřejmě řadím mezi ty, co podporují spíše české názvy, což ovšem neznamená, že prosazuji bezhlavě všechny (třeba Vělička mi pod polským názvem nevadí). Spíš si myslím, že je třeba vážit případ od případu s tím, že některé argumenty pro český název (cizí jméno obsahuje nečeské znaky) mají velkou váhu, zatímco jiné (bývala to Rakousko-Uherská pevnost a sloužila tam i česká osádka) samy o sobě těžko obstojí. --Tchoř 19. 12. 2008, 14:58 (UTC)

K diskusi jsem se dostal později, ale stručně vyjádřím své stanovisko: při diskusích s naším neregistrovaným kolegou jsem taky pojal myšlenku zformulovat podobné pravidlo, ale po dalším přemýšlení jsem od toho upustil; kamenem úrazu je zažitost, se kterou nám žádné pravidlo nepomůže (viz námitky Mirae Ceti výše). Dr. Králíkův návrh považuji za obstojný: problematiku sice neřeší, ale jakési vodítko dává. Přestože mě věčné disputace u názvů jako Chmelnyckyj, Vinnycja, Wieliczka skutečně prudily, zdá se mi lepší stavět na konsensu komunity než aplikovat všude stejný mustr (na němž by se ostatně komunita dohodla asi stěží). Čili v podstatě zachovat současný stav. Přimluvil bych se jen za povinnost dokládat „exonyma se spornou zažitostí“ nejen googlem apod., ale i nějakými tištěnými publikacemi; některým by to snad zchladilo hlavu. --Mychajlo 21. 12. 2008, 11:12 (UTC)

Velká písmena v názvech firem, značek a výrobků

Již pár dní Pod lípou diskutujeme o psaní názvů firem, značek a výrobků veskrze velkými písmeny. Příkladem může být třeba článek COTOJE.CZ. Někteří zastávají názor, že by se mělo velkými písmeny psát všude, kde je tak firma nebo značka úředně registrována; já mám naopak dojem, že by bylo vhodné následovat běžný český úzus, kdy se veskrze velkými písmeny píší jen zkratky a některé odborné značky. Ioannes Pragensis mě upozornil na obdobnou konvenci na anglické Wikipedii a doporučil mi, abych na tomto místě podal návrh na rozšíření našich zdejších doporučení.

Dávám tedy ke zvážení návrh na rozšíření doporučení na název článku (je to víceméně převyprávění té anglické normy):

Při psaní velkých písmen, mezer mezi slovy a interpunkčních znamének by se pokud možno měla zachovávat česká pravopisná pravidla, i když je firma nebo obchodní značka registrována odlišně. Názvy psané jejich proponenty zcela nebo částečně velkými písmeny (například "Invader ZIM") by měly v názvech článků mít velká písmena jen tam, kde to vyžaduje český pravopis (v tomto příkladu "Invader Zim"). Přirozenou výjimkou jsou články o značkách užívajících prvního písmena malého a druhého velkého, jako "iPod" nebo "eBay".

Co vy na to? --Mmh 13. 4. 2009, 20:15 (UTC)

V textu nemůže být slovo „proponenty“ jinak to lidi nepochopí.
Chtělo by to víc příkladů asi takto:
  • špatně: Invader ZIM, správně: Invader Zim (Zim je jméno mimozemšťana)
  • špatně: Mladá fronta DNES, správně: Mladá fronta ..... (…nes je velké/malé z důvodu …)

atd. --snek01 13. 4. 2009, 21:18 (UTC)

Já navrhuji poněkud skromnější znění:

Pokud registrovaný název firmy nebo obchodní značky obsahuje slova psaná celá velkými písmeny a nejedná se o běžné zkratky (například „Mladá fronta DNES“), píší se tato slova v názvu i textu článku Wikipedie s velkým pouze prvním písmenem (například „Mladá fronta Dnes“).

Důvodem je, že oprava jiných gramatických a pravopisných zvláštností by mohla mást čtenáře a často ani není jednoznačná. Proto bych to ponechal na bázi individuálních rozhodnutí, bez obecného pravidla. Zdravím,--Ioannes Pragensis 14. 4. 2009, 18:31 (UTC)

Ioannesovo znění se mi zdá po filozofické stránce lepší, ale tou Mladou frontou si teda nejsem jistý... Kde je v Pravidlech českého pravopisu napsáno něco, z čeho by vyplývalo to velké "D"? (Tedy musím říct, že s malým by se mi to nelíbilo, ale co se mi líbí nebo nelíbí je k pravidlům pravopisu tak trochu irelevantní.) --Dan Zeman 14. 4. 2009, 19:14 (UTC)
Ioannesova verze se mi zdá lepším východiskem (ostatně původně měl podobný názor i Mmh, než našel tu anglické pravidlo). Jsem proti tomu, abychom korigovali čistě pravopisné zvláštnosti a nepravidelnosti: korekci bych omezil na zvláštnosti a anomálie typografického rázu, a to ještě jen na ty, které působí extrémně rušivě (kam řadím psaní celých běžných slov kapitálkami) anebo jsou zjevně způsobeny přežívajícími zvyklostmi či typografickým analfabetismem rejstříkových úředníků (spojovníky vs. pomlčky, mezery za interpunkčními znaménky atd.). Možná by bylo dobré tady nashromáždit větší množství různých příkladů a zkusit je rozdělit podle nějaké typologie, abychom na nich mohli hledat konsensus. Mladou frontu DNES bych jako jednoznačný příklad neuváděl, to je velmi mezní případ, kde psaní slova DNES velkými písmeny umožní obejít dilema, zda D psát velké či malé.
Jen nevím, proč by se to mělo týkat jen „běžných zkratek“. Neběžné zkratky bych také zachoval. U některých typů zkratkových slov však váhám: ČSAD POLKOST nebo ČSAD Polkost? DRUCHEMA nebo Druchema? A je nutno připomenout, že minimálně v úvodní větě článku by měl název být uveden co nejpřesněji v registrované podobě. --ŠJů 14. 4. 2009, 22:37 (UTC)
V přírodě platí princip jednoduchosti, a proč bychom jej měli zde na Wiki odmítat? Každá firma se jmenuje zcela jednoznačně (viz obchodní rejstřík) a navrhované změny názvů mi přijdou jen jako hříčky na bohy. Respektujme původní názvy, prosím. --reeloo 15. 4. 2009, 11:29 (UTC)
Typografie není součást názvu, a nezkratkové slovo psané kapitálkami je záležitost typografická. Psát nezkratková slova malými písmeny je přirozený český úzus, žádná "změna názvu". --Mmh 15. 4. 2009, 16:13 (UTC)
Pokud úředník použil před dvaceti lety pro zápis perličkový psací stroj, tak to jistě neznamená, že správný název může být psaný jen perličkovým psacím strojem. Pokud úředník náhodou rozdělil slovo nebo víceslovný název firmy na konci řádku, neznamená to, že název firmy smí provždy být dělen jen a pouze tímto způsobem a nikdy nesmí být psán vcelku. A kdyby náhodou se formulář registrace vyplňoval psacím písmem, jistě to neznamená, že název firmy nelze psát tiskacím. Totéž lze říci k problému pomlčka versus spojovník, mezer kolem interpunkčních znamének atd. Psaní celého názvu nebo celých slov kapitálkami sice v registru nějakou roli hraje, ale přesto jde pořád o typografickou podobu názvu a nikoliv o název samotný. Jistě by stálo za pokus jestli by OR zaregistroval dvě firmy, jejichž názvy by se lišily jen tím, zda jsou psané kapitálkami, ale zde se bavme o tom, co je vhodné pro Wikipedii. --ŠJů 22. 4. 2009, 02:07 (UTC)

Zkusím tedy na základě dosavadní diskuse navrhnout další variantu možného doporučení:

Pokud se registrovaný název firmy nebo obchodní značky odlišuje psaním velkých písmen, interpunkce či zvláštních znaků od zvyklostí běžného českého pravopisu nebo běžného způsobu pojmenovávání hesel na Wikipedii, měl by český pravopis nebo způsob pojmenovávání hesel na Wikipedii dostat přednost.
To se týká zejména případů, kdy
  • název obsahuje slova nebo části slov, která nejsou zkratkami, ale jsou psána celá velkými písmeny (tedy heslo o firmě SUPERbeton založíme pod názvem Superbeton, Mladá fronta DNES -> Mladá fronta Dnes, atd.)
  • název obsahuje nepísmenné znaky na místě písmen (tedy heslo o obchodní značce L♥vesh♥t založíme pod názvem Loveshot)
  • název obsahuje z klávesnice běžně nedosažitelnou interpunkci (tedy heslo o knize Hle — tak sama… založíme pod názvem Hle - tak sama..., …si pořádně zařádit -> ...si pořádně zařádit, atd.)

Co vy na to? --Mmh 22. 4. 2009, 10:31 (UTC)

V pořádku. --snek01 22. 4. 2009, 12:30 (UTC)

(To ...si pořádně zařádit bych tam možná už necpal, naschvál jsem zvolil neexistující příklady, aby se nikdo necítil ukřivděn. Nebo myslíte, že existující příklady jsou lepší?) --Mmh 22. 4. 2009, 15:59 (UTC)

Mně to pořád připadá trochu nedotažené. Například v posledním příkladě dáváte přednost dostupnosti na klávesnici PC před českým pravopisem, třebaže preambule naopak vyznívá ve prospěch převahy českého pravopisu. Navíc to není dost specifické, je řada případů, kde by se mělo pravopisně "nesprávné" jméno ponechat (třeba eBay a ne Ebay, Phoenix a ne Fénix). Myslím, že jste to zkrátka moc zesložitil a že by to chtělo udělat dvě různá doporučení, dva různé odstavce. Jedno ohledně velkých písmen, to by se mohlo vzít to "moje" výše, a jedno zvlášť ohledně psaní znaků nedostupných z klávesnice.--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 16:14 (UTC)
Když už za majitele firem rozhodujete jak budete přejmenovávat jejich firmy (a psát název jinak, než je v OR je prostě přejmenování firmy), jistě jste se vnitřně vypořádali s autorskými právy například ke slovním ochranným známkám. Ty sice chrání Úřad průmyslového vlastnictví, ale co je nám do něj. Nebo si budeme trochu vážit práva a důsledně zapisovat názvy firem, tak jak jsou uvedeny v oficiálních dokumentech?Leotard 22. 4. 2009, 16:58 (UTC)
Na názvy firem žádná autorská práva nejsou, název není autorské dílo. Názvy firem jsou chráněné jinak a za jiným účelem, takže výše uvedené zásahy protiprávní nejsou. Ale souhlasím, že bychom měli do názvů firem zasahovat co nejméně.--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 17:02 (UTC)
Názvy firem, mimo jiné právní normy, chrání také platná ustanovení v obchodním zákoníku ... --MiroslavJosef 22. 4. 2009, 17:06 (UTC)
Nejsem právník, ale jsem si zcela jist, že názvy mnoha firem jsou chráněny právě jako slovní ochranné známky. Včetně použití velkých/malých písmen, pomlček, mezer atd. Ze zcela praktických důvodů, jako je dohledávání dalších, třeba i komerčních informací v dalších databázích, já za sebe se hodlám důsledně držet přesného psaní názvů firem tak, jak je v OR.Leotard 22. 4. 2009, 17:12 (UTC)
My se tady ale bavíme o názvu článku ve Wikipedii, kde toto nemůže být často dodrženo už jenom z technických důvodů. Název článku je to, co vidíte nahoře vlevo velkým písmem - tam prostě eBay nedáte, ani kdybyste se rozkrájel, protože název vždy začíná velkým písmenem. Navíc ochranné známky jsou chráněny v tom smyslu, že nikdo nesmí bez svolení majitele nabízet jejich pomocí nějaké zboží či služby, ale nikoli v tom smyslu, že by se nedaly v encyklopedii typograficky upravit - naopak takové úpravy jsou z praktických důvodů dost časté.--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 17:23 (UTC)
Souhlasím, že vybrat správný název článku je těžké. Teď řeším problém, který Vám nejspíš bude připadat komický a druhořadý, ale zatím si nevím rady. Chci založit článek o restauračních zahrádkách - to je ten prostor na chodníku před restaurací, určený ke konzumaci jídel a nápojů. Mám článek nazvat "Předzahrádka (restaurace)" nebo "Restaurační předzahrádka" nebo dokonce "Předzahrádka (restaurační)"? Potřebuji tam mít i předzahrádku i restauraci. Samozřejmě si to vyřeším, i kdybych si měl hodit kostkou, ale i takovou drobnost bych chtěl udělat co nejlíp.Leotard 22. 4. 2009, 17:42 (UTC)
"Restaurační předzahrádka" - když se závorkám v názvu lze vyhnout, tak je to lepší.--Ioannes Pragensis 22. 4. 2009, 17:49 (UTC)
Založte prostě stránku Předzahrádka. Když budou potřeba jiné předzahrádky, tak už to vyřeší nějaký rozlišovač, rozcestník atd. Je však zbytečné dávat tomu rozlišení, dokud tu o jiných předzahrádkách nic nemáme. --Mmh 22. 4. 2009, 17:54 (UTC)
Stránku Předzahrádka rozhodně nezaložím. Nerad bych zopakoval situaci, na jakou jsem narazil, když jsem hledal pojem kartonáž. Místo očekávaného článku o krabicích, balení, vlnité lepence jsem našel specializovaný historický článek. Přitom název článku může být správně, vzhledem k mým chatrným znalostem v oboru historie to neumím posoudit.Leotard 22. 4. 2009, 18:09 (UTC)
Pak tu stránku Předzahrádka založím já a na tu Vámi založenou do ní vložím přesměrování. ;-) --Mmh 22. 4. 2009, 18:18 (UTC)
Ioannes Pragensis: Jde to i bez krajeni, viz en:ebay pomoci sablony {{lowercase}} --reeloo 24. 4. 2009, 09:28 (UTC)

Ohledně údajného "přejmenovávání firem", se kterým tu znovu a znovu rukují někteří, jimž očividně nedošlo, v čem je problém, opakuji, že typografické zpracování jména firmy není součástí jména.

(A pokud některá firma skutečně trvá například na psaní celého (nezkratkového) jména velkými písmenny, pak je to firma z hlediska českého jazyka zločinná, a dobrý mrav velí její jméno mrvit co nejvíce. A na dobré mravy bychom tu měli dbát, pánové! ;-)) --Mmh 22. 4. 2009, 17:54 (UTC)

Díky za upozornění na trik s {{lowercase}}, ten jsem neznal, o firmách moc nepíšu. Asi je to novinka. I když stejně v URL je to pořád EBay, ale aspoň na stránce už to vypadá dobře.--Ioannes Pragensis 24. 4. 2009, 08:20 (UTC)
Možností je víc: en:Template:lowercase title vs. {{DISPLAYTITLE:eBay}}. Co preferujeme? --snek01 24. 4. 2009, 08:59 (UTC)

Řešme zde to, co se týká speciálně názvů firem, a neřešme to, co je řešeno v Wikipedie:Název článku#Technická omezení. Takže náhrada zvláštních znaků těmi z klávesnice a malé počáteční písmeno je diskuse jinam, je-li na tom co diskutovat. Mimochodem, máme tu k tomu krásnou českou šablonu {{Název}}.

K poslednímu návrhu Mmh: tam, kde velká písmena hrají zvláštní roli ve struktuře a srozumitelnosti názvu, je samozřejmě vhodné zachovat originální způsob zápisu, takže u příkladů, u kterých jsi uvedl, že se jich to "zejména" týká, by naopak bylo vhodné, aby se jich to netýkalo: SUPERbeton by měl být určitě ponechán tak, Mladá fronta DNES také není jednoznačný případ. Podobně je vhodné ponechat BUSportál nebo CoJeCo.

Za kandidáty na přepis do normálního pravopisu považuji ty názvy, kde jsou běžná nezkratková slova (slova obecné češtiny, jména a příjmení atd.) psána celá velkými písmeny. Namátkou jsem v obchodním restříku narazil třeba na firmy:

  • AUTOBUSY VYSOČINA, s.r.o.
  • AUTOBUSY Chomutov s.r.o.
  • AUTOBUSY- KONEČNÝ s.r.o.
  • Autobusy KAVKA, a.s.
  • PRVNÍ AMERICKO -ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. (zde by bylo mimochodem obzvlášť komické lpět na tom, že před pomlčkou mezera je a za ní není)
  • PRVNÍ AKCIOVÁ SPOLEČNOST BENEŠOV, a.s.
  • PRVNÍ DÁNSKÁ PIVNÍ, a.s.
  • VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. (tady už bych váhal u druhého slova, protože jde o název z českých slov, avšak s anglickou syntaxí: má pravopis odpovídat lexiku nebo syntaxi?)
  • ČESKÁ OBCHODNÍ s.r.o. v likvidaci
  • ČESKÁ REALITNÍ spol. s r.o. v likvidaci
  • ČESKÁ HOSPODA spol.s r.o. v likvidaci
  • ČESKÁ KUCHYNĚ s.r.o.
  • ČESKÁ TOVÁRNA OBRÁBĚCÍCH STROJŮ s.r.o. v likvidaci

Přepisu bych se ale raději zdržel v případech, kdy by vznikla pochybnost o výsledném pravopise: což je například téměř vždy u smíšených česko-anglických názvů, u zkratkových, polozkratkových i slepovaných slov atd. (co třeba METALCONSULT s.r.o.?).

Narazil jsem i na kuriozitu, název proloženým písmem: Č E S T A V spol. s r.o. v likvidaci. Kupodivu ve výpise se dole píše: Městský soud v Praze usnesením ze dne 18.10.2005, které nabylo právní moci dne 14.04.2006, č.j. 41 Cm 26/2004-11 zrušil společnost ČESLAV spol. s r.o., IČ: 49614002 s likvidací. Hm, co kdyby se někdo soudil, že ta firma zrušená nebyla, protože soud zrušil firmu bez mezer a firma s mezerama dál existuje :-) A to se ještě jakýsi úředník překlepl a napsal L místo T.

Krom toho, jestli někdo chce být důsledný, měl by se podívat do originálu, jestli náhodou není název napsán tučným písmem nebo kurzívou, protože tyhle věci mohou být na internetovém výpise zkreslené. Dokud neuvidíme originální dokument s úředním razítkem, tak skutečný název neznáme: co když na něm jsou třeba ty mezery zprasené úplně jinak? --ŠJů 26. 4. 2009, 08:37 (UTC)

Rozlišovače k filmům

Myslím, že v článku není zcela ujasněn rok do rozlišovače k filmům. V článku je sice kategoricky a nekompromisně napsáno: použijte pro rozlišení rok vzniku, ale jako problém se může ukázat liknavost režisérů, kteří dělají filmy hned několik let. Možná by bylo lepší říci rok premiéry, která je jen jedna (to, že se podle premiéry udělují ty různé ceny a ocenění asi ani nemusím dodávat). --marv1N 22. 4. 2009, 14:30 (UTC)

... samozřejmě, že rok premiéry - to je stejné jak rok vydání knihy (vročení) ... debata na toto téma je tudíž bezpředmětná ** Zdravím --MiroslavJosef 26. 4. 2009, 08:40 (UTC)

Já třeba také nevidím výhodu v současném znění doporučení, ale někdo možná ano (když už to tam někdo napsal), proto se snažím vytvořit touto diskusí zdání legitimity. --marv1N 26. 4. 2009, 11:54 (UTC)

Ještě jednou název článku

Názvy článků se tu už řešily, tak si troufnu ještě jednou požádat o názor. Chystám se založit článek o vypínači. Mám na mysli přístroj, který máme většinou v bytě nebo kanceláři na zdi a rozsvěcíme nebo zhasínáme s ním světlo. Máme sice na Wiki články spínač, přepínač, tlačítko, ale ty popisují přístroje podle funkce. Slovem vypínač se často označuje přístroj na ovládání světla bez ohledu na to, zda jde o spínač, přepínač nebo tlačítko. Já bych to chtěl pojmout spíš z pohledu elektroinstalace. To znamená, že vypínače jsou stavebnicové, montují se do instalačních krabic, do společných rámečků se zásuvkami atd. Inspiroval jsem se na de:wiki článkem Lichtschalter. A to je příčina mého váhání. V němčině "Lichtschalter" znamená právě vypínač, kterým se ovládá světlo. Název jasně odlišuje od jiných vypínačů montovaných ve spotřební elektronice, domácích spotřebičích, strojích. Nebude to příliš velká mlha, když použiji čistě slovo vypínač, bez přívlastků? Dělat na vypínač rozcestník se mi zrovna nechce. Leotard 6. 5. 2009, 19:21 (UTC)

Vietnamština

Chtěla bych se zeptat, jestli je vhodné v názvu článku používat originální vietnamská písmenka (např. ầ) či nikoli, pro vietnamštinu je rozdíl mezi ầ a a velký, nejedná se o něco jako je a á, ale o změnu měnící význam slova, zase na druhou stranu pro českou wikipedii, je možná takové rozlišení zbytečné. Ostatní wikipedie píší a versus ầ i jiné znaky v poměru cca 1:1, bylo by dobré to ujasnit. --Týna Thi 28. 6. 2009, 17:27 (UTC)

Zkusme najít očekávaný název z hlediska českého čtenáře. Díval jsem se na článek Dynastie Trần, momentálně nemám přístup k většímu množství literatury, našel jsem jen Dějiny světa. Svazek III. Praha: SNPL, 1960. Kapitola Vietnam ve XIII.–XV. stol., s. 550.  a tam se používá názvu „dynastie Tran“. --Beren 28. 6. 2009, 19:19 (UTC)
Diskuse k tomuto konkrétnímu názvu je dále na Diskuse:Dynastie Trần. --Beren 1. 7. 2009, 15:03 (UTC)
Já bych se přikláněl spíš k tomu, nepoužívat v názvech znaky, které nejsou na běžné české klávesnici (jak se uvádí i v doporučení, byť tam je to myšleno s ohledem na speciální typografické znaky). Osobně bych si dokázal představit, že máme všechny zeměpisné názvy na místní variantě (včetně Číny nebo Ruské federace) a bylo by to z určitého hlediska lepší, ale když už přepisujeme azbuku, která je Čechům historicky poměrně blízká, tak bych nepoužíval ani ầ, což je naopak znak, s kterým si prakticky žádný Čech neví rady (respektive bude to pro něj prostě á). Ale je to jen názor, nejsem v tomto odborník. --Tchoř 30. 6. 2009, 13:45 (UTC)
Doporučení mluví o rozdílech mezi „-“ a „–“ apod. Určitě jsem pro psaní názvů tak, jak správně znějí, ne o nějaké jejich svévolné ořezávání. Článek Île-de-France máme taky na názvu s „pro Čecha nezvyklou diakritikou“ a je to v pořádku. Ale, jak píše Beren, pokud se v české literatuře pro nějaký cizí název běžně používá nějaká upravená varianta (ať už přímo třeba klasické exonymum typu Paříž, tak i třeba jen zápis se zjednodušenou diakritikou), pak používejme tu – ne proto, že je jednodušší, ale protože je v (odborné) české literatuře zvykem. Prostě – záleží případ od případu, ale určitě diakritiku jen tak bezdůvodně nezakazovat. --Mormegil ✉ 30. 6. 2009, 15:16 (UTC)
Souhlasím. Písmo má základ v latince (tedy je pro Čecha v podstatě čitelné), takže takový přístup lze uplatnit. --Beren 1. 7. 2009, 14:25 (UTC)
Myslím, že princip očekávatelnosti nemůže být v rozporu s principem správnosti. Jestli se pro určité případy vžil název bez diakritiky, OK, pak už vlastně jde o český název, obzvlášť, pokud se výslovnost neliší /ovšem doložit/. Ale ořezávat diakritiku svévolně? Sami to určitě u českých názvů taky jinde vidíme neradi, tak tu chybu nedělejme sami. Navíc, nevím zda je očekávatelnost doložitelná, to, že to dotyčný nedovede napsat neznamená, že tento název taky očekává; buďto ho někde viděl a pak ho asi viděl nejspíš v původní správné verzi nebo ho někde slyšel, ale nemůže v tom případě mít přesnou představu o tom, jak se topíše. Uživatelské hledisko řeší redirekty. --Nolanus ✉ C 1. 7. 2009, 14:49 (UTC)

Návrh na doplnění odst. Ostatní speciální pravidla o sekci Politické subjekty

Pro zachování jednotného stylu pojmenovávání článků o politických subjektech, navrhuji sekci:

Politické subjekty

Název článku pojednávající o politickém subjektu (straně, hnutí, koalici, lize, alianci, klubu aj.) nese jeho současný název nebo jeho současnou zkrácenou formu. Výjimkou je článek popisující pouze historickou formu nebo fázi politického subjektu, ve které byl jeho název odlišný od současného pojmenování. Další výjimkou může být článek o subjektu, který byl jako významná politická síla známý pod jiným jménem, než je současný název, a dnes stojí na okraji politického systému.

Zdůvodnění návrhu

Wikipedie je encyklopedie, která vychází ze systematičnosti a jednotného řazení článků. Hlavním důvodem návrhu je jednoznačnost a přehlednost v pojmenovávání politických subjektů. Začneme-li ponechávat púvodní, druhý, třetí, x-tý ... název, jednoznačnost ve smyslu pojmenování politických subjektů (zkratek) se rozpadne a bude nahodilá. Cílem pak je vyhnout se nejasnostem v řazení a revertačním válkám (který název je vhodnější).

Současná zvyklost české wikipedie zcela odpovídá návrhu, kdy se změnou jména dochází k přesunu na stávající název/zkratku strany. Motivací byl současný primární název článku Pravý Blok, který uvádí zkrácenou formu starého názvu strany a je tak na české wikipedii nesystémovou výjimkou.

Návrh záměrně neuvádí doporučení pro primární název článku týkající se zahraničních politických subjektů z hlediska užití českojazyčného nebo původního cizojazyčného jména. To by mělo vyžadovat definici dalších náronějších podmínek pro užití jednoho z daných názvů. --Kacir 24. 3. 2010, 15:47 (UTC)

Já si myslím, že další výjimkou by mohlo být, kdyby se jeden název držel po větší a významnější část života strany a strana pod ním byla převážně uváděna, zatímco ten současný název by byl už jen názvem nějakého nevýznamného zbytkového útvaru. Nenapadá mě zrovna žádný příklad, ale v tom případě by lepší bylo ponechat známý název.--Ioannes Pragensis 24. 3. 2010, 16:19 (UTC)
Ano, to je zajímavá připomínka. V takovém případě vzniknou dva či více článků o dané straně, pod jejím historickým i současným názvem. Jedná se skutečně o výjimky, napadá mě podobný stav např. u kdysi významné České strany národně sociální, která je v současnosti konkurzu a nově vzniklé, samotnými členy bývalé strany založené České strany národně socialistické, hlásící se k historii strany první, viz ČSNS. Pro situaci, kdyby k takovému případu došlo jsem doplnil návrh dle Vaší připomínky. --Kacir 24. 3. 2010, 18:33 (UTC)

Není důvod dělat speciální pravidlo pro politické subjekty. Pro ně by měly platit principiálně shodné zásady jako pro všechny ostatní typy právnických osob (obchodní společnosti, sdružení, státy a samosprávné celky, mezinárodní organizace, církve atd.). Rovněž pro používání zkratek v názvech článků už nějaké zásady máme a není opodstatněné dělat z obecných zásad nějaké výjimky zrovna pro politické subjekty. Měla by platit především zásada očekávatelného názvu, jímž sice většinou bývá oficiální název nebo jeho jádrová část (standardně z plného vynecháváme například zkratky typu právnické osoby), ale někdy se může očekávatelný název od oficiálního názvu i výrazněji lišit a v takovém případě má očekávatelný název přednost. Obecně má novější název subjektu přednost před starším názvem, to není třeba psát do pravidel takto nesystémově vytržené z kontextu. Pravý Blok je ale výjimkou i proto, že plný název subjektu nelze z důvodů technických omezení Wikipedie jako název článku použít. V jeho případě rovněž nepochybně platí, že plný oficiální název strany (a dost možná že ani aktuální oficiální zkratka) není očekávatelným názvem. Případ Pravého Bloku je natolik výjimečný a jedinečný, že se jím stejně musíme zabývat konkrétně. Obecná pravidla pro pojmenovávání článků ale už dávno máme a tento případ plně pokrývají, není třeba nesystematicky přidávat další. --ŠJů 26. 3. 2010, 01:56 (UTC)

Diskuze u článku Pravý Blok dokazuje opak, doplnění doporučení o názvy politických subjektů bude třeba, aby se wikipedie vyhla nejednoznačnostem a "věčným sporům" o pojmenování. Navíc by mělo být v budoucnosti doplněno o doporučení, kdy použít primární český, a kdy cizojazyčný název u zahraničních politických subjektů. --Kacir 26. 3. 2010, 06:41 (UTC)

Diskuse u článku Pravý Blok obsahuje mnoho argumentů pro jeden z navrhovaných názvů a asi jeden a půl argumentu pro druhý z navrhovaných názvů. Přidáme-li další pravidlo, žádný z původních argumentů nám neubude (a proti kolegům, kteří pravidla i diskuse ignorují, nám stejně žádné pravidlo nepomůže). V celé diskusi ovšem není ani jediný argument, který by zdůvodňoval, proč právě pro politické subjekty bychom měli mít nějaké speciální pravidlo a proč bychom s názvy politických subjektů měli zacházet jinak než s názvy jiných právnických osob. --ŠJů 26. 3. 2010, 21:16 (UTC)

pH

Jak založit článek (redirekt) pH? --Kusurija 9. 7. 2010, 10:07 (UTC)

Není mi jasné co přesně chcete ani proč to píšete zrovna sem. PH existuje a je to rozcestník.--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:24 (UTC)
Právě to, že je to rozcestník a ne (pro uživatele) přímá cesta na článek. Ale asi zbytečně znervozňuju, protože je to pravděpodobně technicky neproveditelné. Považuji proto za přijatelné tímto diskusi ukončit. --Kusurija 9. 7. 2010, 11:09 (UTC)

Návrh změny znění

V sekci Dávejte přednost plnému výrazu před zkratkou (obsahuje text "Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar.") bych rád navrhl změnu. V určitých případech tato sekce koliduje s obecným "Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal." v úvodu nadřazené sekce Očekávaný název. Příkladem jsou počítačové zkratky, které jsou až na výjimky zažitější než rozepsané podoby. Proto navrhuji přidat do diskutované sekce dovětek ", nebo v případech, kdy je obecně zažitější než plný výraz." Celá sekce by tedy vypadala takto:

Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo, např. laser nebo radar, nebo v případech, kdy je obecně zažitější než plný výraz.

Ne nadarmo se jmenuje cela sekce Očekávaný název. Palu 7. 1. 2011, 00:52 (UTC)

Příkladem je třeba článek DNA, deoxyribonukleová kyselina. Jsem víceméně pro.--Vojtech.dostal 7. 1. 2011, 07:51 (UTC)
Rovněž souhlasím --Ozzy 7. 1. 2011, 08:39 (UTC)
Nesprávné, podle mě je to pořád zkratka určitého názvu, to, že bychom očekávali "HTML" neznamená, že správný název článku není Hypertext markup language.--frettie.net 7. 1. 2011, 09:36 (UTC)
Nebudu to tady všechno pročítat, ale mám k tomu následující názor. Proč by na české encyklopedii měl být "správně" anglický název? Pokud není nějaký vhodný český, ale je všeobecně známá zkratka, proč tedy nemůže být tato v názvu? --P.01 (diskuse) 16. 1. 2013, 23:10 (UTC)
To je rozumný návrh, to že důsledné rozepisování všech zkratek je problém je široce vnímáno již dosti dlouho. --marv1N 7. 1. 2011, 13:25 (UTC)

Zásadně proti. Frettie zdůvodňuje zcela správně. Termín je plný název, zkratka je až následně vytvořená pomůcka, nikoliv opačně (jen málokdy jde o backronym). Přesuneme Česko na ČR, Organizaci spojených národů na OSN, státní poznávací značku na SPZ, Občanskou demokratickou stranu na ODS, Korunu českou / československou na Kč / Kčs apod, Veřejnou bezpečnost na VB, České dráhy na ČD, doktora filozofie na PhDr., tuberkulózu na TBC, polyvynilchlorid na PVC, České vysoké učení technické v Praze na ČVUT, Útvar rychlého nasazení na URNA, mezinárodní den žen na MDŽ, elektrokardiogram na EKG apod.?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 7. 1. 2011, 15:13 (UTC)

Vy jste vyjmenoval jen zkratky, které jsou stejně známé jako jejich plné znění. Zde se jedná o zkratkách, které jsou známější než jejich plné podoby. Palu 7. 1. 2011, 15:15 (UTC)
Dával bych co nejvíc přednost rozepsaným výrazům, zejména u zkratek z českých názvů nebo názvů, jež se vyskytují poměrně často i v rozepsané podobě (ČVUT) nebo aspoň lidé většinou vědí, co se za nimi skrývá. Jde o to, že názvy by měly být pokud možno korektní a jednoznačné, což zkratky plní většinou hůř. Naopak plně přijatelné jsou pro mne zkratky v případě, kdy jsou ne jen "obecně zažitější", ale téměř výhradně používané v seriózních zdrojích. To se týká často různých cizojazyčných zkratek (třeba HTML, UNPROFOR, KGB), kdy i poměrně informovaný člověk často neví s jistotou, co zkratka znamená, zejména pokud neovládá příslušný cizí jazyk. Čili moje pozice je někde na půl cesty mezi Paluem, jenož návrh je pro mne moc liberální, a Dannym s Frettiem, kteří podle mého názoru silně přeceňují běžného českého uživatele neznalého angličtiny a jeho schopnost si spojit "Hypertext markup language" s něčím konkrétním. Pokud by tedy Palu do svého návrhu začlenil ještě výhradu jako "u cizojazyčných zkratek", tak bych ho podpořil, obecně i u českých zkratek spíš ne.--Ioannes Pragensis 7. 1. 2011, 15:35 (UTC)
(s editačním konfliktem s Reem níže bez ohledu na tam uvedené):
:: Co má znalost nějakého jazyka společného s tím, že daná věc se primárně jmenuje plným jménem a zkratka je až následovný umělý výplod pro zjednodušení? Jinak zdaleka ne všechny zkratky, např. akademické tituly, jsou z angličtiny - kdo třeba ví, co třeba znamená MUDr.? Současná praxe, kdy se do názvu článku nerozepisují známé akronymy, resp. zkratky z nichž už se de facto stalo zkratkové slovo, mi přijde dostatečná. Tedy třeba BIOS, EPROM, RAID, UNESCO, Inbus. Ostatně i jejich interwiki jsou taková. Na rozdíl od řady jiných termínů, kde většina interwiki jsou rozepsané názvy. A budeme snad tvrdit, že lidé hovořící gruzínštinou, baskičtinou, bretonštinou, perštinou, bengálštinou, lucemburštinou, malajštinou apod. mají znalosti angličtiny signifikantně větší než Češi?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 7. 1. 2011, 16:18 (UTC)
(s2edit konl)
Jsem pro úpravu v duchu Paluho záměru, ale s nějakou limitou, aby se to pravidlo nerozplyzlo a nevedlo k dohadům o očekávatenosti u každé zkratky. Všude, kde se používá zkratka budou lidé, kteří ji budou znát lépe než originální název. Wikipedie je pak místo, které je poučí o smyslu toho slova - dorazí na článek, ve kterém je zkratka rozepsaná.
Je, ale pravda, že případ např. DNA je až trapný. Současné znění vede by mělo vést (opravil Reo) k jeho rozepsání, byť je v zdrcující většině případů vnímáno, psáno i vyslovováno laickou i odbornou veřejností jen v třípísmenné podobě. De fakto (pozor vlastní výzkum :) ) jej používáme a vnímáme jako samostatné slovo s tou výhradou, že si udrželo tradiční psaní velkýmy písmeny a hláskování: "Dé-ená".
Angličani mají DNA a DNA polamerase, my máme DNA polymerázu (nikdo nikdy v životě nevyslovil polymeráza deoxyribonukleové kyseliny, za to baste nejspíš všude vyletěli od zkoušky) a bylo by směšmé mít Deoxyribonukleovou kyselinu.
Nejsem, pro všeobecnou nadřazenost očekávaného názvu (zkratky) nad rozepisováním, ale umožnit to za přítomnosti nějaké další doplňující podmínky, aby to šlo v takto zásadních případech.Reo + | ✉ 7. 1. 2011, 15:53 (UTC)

P.S. Ioannes uvažuje téměř úplně stejně, úplně se stotožňuju s jeho logikou a podmínkou "zkratek téměř výhradně používané v seriózních zdrojích". Reo + | ✉ 7. 1. 2011, 16:02 (UTC)

Pokud bych měl zapracovat návrhy a nápady IP a dalších, tak mě napadla možná lepší formulace:

Vyhněte se zkratkám. Výjimkou jsou případy, kdy tato zkratka je obecně známá a je vnímána jako samostatné slovo (např. laser nebo radar), nebo je obecně známá a věrohodnými zdroji užívanější než její plný význam (např. DNA nebo HTML).

nebo obrácená možnost:

V případech, kdy je plný výraz vnímán jako obecně srozumitelný a převážně užívaný věrohodnými zdroji, vyhněte se zkratkám (tuberkulóza namísto TBC, Občanská demokratická strana namísto ODS, České vysoké učení technické v Praze namísto ČVUT v Praze). Pouze je-li tomu naopak (laser, radar, DNA, HTML), upřednostněte v názvu zkratku.

případně můžete navrhnout jiné verze nebo v diskusi zmínit další výtky nebo nápady. Palu 7. 1. 2011, 17:57 (UTC)

Osobně bych byl proto, aby se rozepisovaly všechny zkratky s výjimkou backronym. Přece jen název onoho je ten plný a ze zkratek může vést přesměrování a můžou být uvedeny v úvodu. A navíc věta typu: UDP protokol (User Datagram Protocol) je jedním ze sady protokolů internetu. zní mi o dost hůř než Local Area Network (též LAN, lokální síť, místní síť) označuje počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (např. domácnosti, malé firmy).. Zagothal 8. 1. 2011, 08:23 (UTC)

Ten první příklad máte špatně, mělo by to být „UDP (User Datagram Protocol) je jedním ze sady protokolů internetu.“ neboť slovo protokol je již v oné zkratce (a i to zní podstatně lépe). Nicméně je krásné, jak zde všichni argumentují tím, že něco je správným názvem a mělo by se to upřednostnit a pak tady mámě „Českou republiku“ jako přesměrování na „Česko“ (vždy když zadám vyhledat Česká republika a hodí mě to na Česko, kde je mi poté vysvětleno, že Česká republika je oficiální název, tak si připadám jak v Kocourkově) --Ozzy 8. 1. 2011, 10:19 (UTC)
Tady se bavíme o očekávaném názvu článku, nikoliv o úvodní větě. Palu 8. 1. 2011, 11:08 (UTC)
* S těmi názvy Česko a Česká republika je to složitější, protože jde vlastně o dva různé pojmy (a rozdělení je žel neprůchodné); jeden pojem je označení místa (přece v dějinách České republiky nemá, co dělat Karel IV.; a je to pojem starší než současná republika) a druhé pro současný stát.
* Ten text z UDP je zkopírovaná první věta z článku, jak tam je. Uvedl jsem to, protože článek by měl začínat svým názvem.
* Pro mne očekávaný název je rozepsaný, i když zadávám častěji zkratky, ale to jen kvůli lenosti.
Zagothal 10. 1. 2011, 08:08 (UTC)
Nikde jsem neviděl v pravidlech, že by měl článek začínat svým jménem. Naopak já to často dělám tak, že článek pojmenuji podle pravidla, tedy očekávatelně, a první větu uvedu "Český název (očekávatelný název) je město ...." (pokud tedy ten český název není už archaický a je stále v širší míře používán). Co se týče Vámi zadávaných zkratek, tak jak může být pro Vás očekávatelnější plný výraz, když zadáváte obvykle zkratky? :-)) Palu 10. 1. 2011, 12:06 (UTC)
OK, s tou první větou jsem si to pamatoval ještě z dávné doby a ne zcela přesně. Ale stejně bych uvedl jméno článku (ekvivalenty) ... . Jak jsem řekl jsem líný a psát například Universal serial bus je tak dlouhé ... . Zagothal 11. 1. 2011, 09:16 (UTC)

Byl bych rád, kdyby se do znění pravidla doplnilo, že zkratka se používá tam, kde je to zažité. Neslyšel jsem nikdy, že by někdo DOSu říkal diskový operační systém. Naopak je označení bráno jako zažité slovo a skloňuje se (DOSový apod.). Pokud může být Česko (což je taky zkratka), mělo by se postupovat rozumně případ od případu. A ne jako například kolega Wikipedista:Danny B., který dost neurvale poukazuje na rozepisování zkratek, ignoruje nejen druhou část pravila (zkratka jako slovo), ale i Očekávaný název článku a navíc postupuje systematicky, což mi zavání inkvizitorstvím a šířením pochybného evangelia. Navíc bylo u některých stránek dosaženo rozumného kompromisu v diskuzi, která je takto zahazována. --Milan Keršláger 15. 1. 2011, 18:42 (UTC)

Snad se shodneme na tom, že v některých případech je vhodnější použít zkratku a v jiných případech plné označení. Rovněž snad bude shoda na tom, že v případech, kdy obě formy jsou dobře známé a používané, by většinou měla mít přednost nezkrácená verze. Jde o to, abychom nalezli způsob, jak tu hranici formulovat – a nejen formulovat, ale i fakticky stanovit. "Věrohodné zdroje" bych do toho nepletl - zažitost a srozumitelnost názvu či zkratky nijak nesouvisí s tím, nakolik jsou které zdroje věrohodné, ostatně mnozí kolegové zde mají občas vůbec velmi podivné představy o tom, co je to věrohodnost. Není tím míněno například nadřazení oficiálních textů nad publicistické? To by trochu smyslu mít mohlo. Osobně bych za klíčové kritérium považoval, jestli nezkrácený název není výrazně méně obecně srozumitelný než zkrácený název. Jestli se to dá nějak objektivně zjišťovat, to je další otázka, ale aspoň bychom věděli, o čem se vlastně dohadujeme. --ŠJů 22. 3. 2011, 16:02 (UTC)

Očekávaný název

Chtěl bych komunitě wikipedistů předložit k diskusi téma "očekávaný název". Wikipedie umožňuje uživatelům pomocí existujících reditektů (přesměrování) nalézt nalézt jakýkoliv název, tedy nejen podle jednoho či jiného editora "správnější" či "vhodnější" název, ale i nejočekávanější název. S takovýmito technickými možnostmi nepovažuji za nezbytné upřednostňovat nejočekávanější název před "sofistikovanějším", "správnějším", "přesnějším", "autentičtějším", nebo jaké jiné závažné důvody pro jiný název článku by se našly, pokud by pro to byl nalezen souhlas u dalších wikipedistů. Proto například nevidím důvod, proč by nemohl na české wikipedii existovat například článek cunami a redirect tsunami a ne obráceně, když dohledatelnost obou forem je totožná. Myslím, že česká wikipedie by i v tomto měla dát přednost rozumnějšímu názvu před striktním prosazováním názvu podle očekávatelnosti. Nebylo by chvályhodné, kdyby právě "zásluhou" wikipedie byly utvrzovány a podporovány nepřesnosti. Pochopitelně pro existující článek by bezpodmínečně měla existovat varianta s nejočekávanějším názvem (ať už jako název článku nebo jako redirekt) - to je naprosto neoddiskutovatelné, stejně jako to, že tento název v článku musí být uveden a pokud existují varianty s různým odůvodněním oprávněnosti, v článku to musí být uvedeno a v případě sporů i nějak okomentováno/osvětleno. To není předmětem diskuse. Předmětem diskuse by bylo, zda je přípustné pro českou wikipedii mít název článku na z nějakého důvodu správnějším názvu a nejočekávanější variantu na přesměrování/redirektu. I v případě, že o tomto nechcete diskutovat (někteří z Vás), docela by mne zajímalo, jaký je poměr českých wikipedistů podle toho, jsou-li 1) zásadně proti této možnosti, 2) neutrální, ale doporučení by neměnili v žádném případě 3) +/- pro, ale doporučení by neměnili (dávají přednost konsensu v komunitě) 4) rozhodně pro revizi doporučení a obnovení diskuse na toto téma se snahou o opakované zjištění konsensu. 5) rozhodně pro změnu doporučení bez diskuse. Moje osobní skromné stanovisko by bylo někde mezi bodem 3) a 4). --Kusurija 19. 3. 2011, 21:10 (UTC)

Jsem proti, ze dvou důvodů: jednak se hádky o to, který název je očekávaný, jenom nahradí ještě obtížněji rozhodnutelnými hádkami o to, který název je "sofistikovanější", "správnější", "přesnější" a "autentičtější"; a jednak ty přesnější názvy leckdy bývají zároveň také názvy mnohem složitějšími a delšími (pro extrémní případ se podívejte na oficiální názvy strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net). Je navíc celkem běžná praxe v encyklopediích používat běžné a nikoli ty úplně nejpřesnější názvy.--Ioannes Pragensis 19. 3. 2011, 22:09 (UTC)
4: Já osobně bych preferoval správné názvy a z "očekávaných" dělal přesměrování. Ono "očekávané" dávám do závorky, protože mnohdy nad onou očekávatelností kroutím hlavou (viz Česká republika přesměrovaná na Česko). --Ozzy 19. 3. 2011, 22:56 (UTC)
Česká republika je zrovna případ, kdy došlo k protlačení údajně správného názvu na úkor očekávatelnosti.--Tchoř 20. 3. 2011, 11:50 (UTC)
To jako že správný název je Česko a "očekávaný" je Česká republika? Já měl za to, že správný/oficiální název je Česká republika a Česko je jenom zkrácená forma, kterou začala prosazovat média. --Ozzy 20. 3. 2011, 19:41 (UTC)
Ta očekávatelnost v tomto případě plyne hlavně z toho, jakou formu názvu mají články o dalších podobných zemích. Jinak bych očekával, že článek Česko bude nadčasový článek o zemi, zatímco článek Česká republika bude článek o státním útvaru, který vznikl v roce 1969 a tento název nese od roku 1990. Jsou-li obě témata sloučena do jedného článku, pak je možná ten obecnější název vhodnější. --ŠJů 22. 3. 2011, 16:55 (UTC)
1 --Mormegil ✉ 19. 3. 2011, 23:31 (UTC)
Opatrně 4. Pakliže je správný název nepřechýlené příjmení a originální jméno města, jsem pro revizi ještě víc. JAn 20. 3. 2011, 08:38 (UTC)
Podle mne je správnější název přechýlené příjmení a české exonymum. --Tchoř 20. 3. 2011, 11:50 (UTC)
České exonymum snad jen u těch naprosto ustálených a všeobecně známých - to tedy v každém případě. Byl bych zásadně proti, kdyby se měla jako základní název článku brát česká exonyma, která slyším poprvé v životě u názvů, které jsou mi aspoň minimálně známy v originále. A kdyby ta česká exonyma měla tvořit příliš významný podíl, nebo dokonce převažovat. A ještě: nezaměňujete náhodou někteří omylem pojmy "očekávanější název" a "správnější název" navzájem?? Někdy takového dojmu nabývám, v takovém případě by asi opravdu bylo těžké se dohodnout, pokud bude jeden o koze a druhý o voze... ;-) --Kusurija 20. 3. 2011, 21:19 (UTC)
V této obecné fázi zásadní problémy popsal Ioannes Pragensis, k tomu není potřeba již příliš dodávat. Docela by mě zajímalo jinak jakou změnu by se tedy Kusurija chystal navrhnout, protože ono těžko se podporuje (či naopak zavrhuje) změna, která zatím nebyla navržena. --marv1N 20. 3. 2011, 21:47 (UTC)
1 K Ioannovým argumentům dodávám: Lidé sem chodí i z jiných vyhledávačů než toho interního a neočekávanými názvy si pod sebou řežeme SEO větev. Něco jiného je, pokud je název věcně špatně, ale zrovna tsunami by mělo zůstat, tam kde je, podobně jako např. avatar.--pan BMP 21. 3. 2011, 03:26 (UTC)
Již Hus odstranil z češtiny spřežky, tak proč psát cunami podle Hepburnova anglického přepisu? Viz Wikipedista:Pazuzu/Poznámky k českému přepisu japonštiny (zejména bod 3)--Ozzy 21. 3. 2011, 08:44 (UTC)
4) Jsme encyklopedie, články by měly být na svých řekněme oficiálních názvech- To se týká především jmen, tedy města ve formě, která se právě v daném státě používá, neupravovaná (tedy nepřechýlená) příjmení cizích státních příslušníků, i třeba názvy stran bych nechal v originále, naproti tomu v článcích o státech bych chtěl celé oficiální názvy v češtině. Jo a chtěl bych i Avroru. --Silesianus 21. 3. 2011, 07:15 (UTC)

Pro 4. až 5. bod. Není pravda, že by při preferenci "oficiálních názvů" docházelo k většímu množství diskusí/sporů o název, bylo by tomu naopak. O "sporné názvy" by se vedly menší spory oproti stávající praxi, např. název Volte Pravý Blok www.cibulka.net není sporný – plný oficiální název je nemožný pro technické omezení, použita by byla jediná správná oficiální zkratka strany. Navíc oficiální názvy zvyšují přesnost/informační hodnotu encyklopedie, např. názvy států etc. (správné Spolková republika Německo, Ruská federace (primární názvy), nikoli očekávané Německo, Rusko). Za hlavní bod považuji vyřešit jasnou preferenci/jasné doporučení v přechylování (stačí se podívat na diskuse/spory Sarah Palinová, Rosamund Pikeová). --Kacir 21. 3. 2011, 08:39 (UTC)

Já si zase myslím, že oficiální název Spolkové republiky Německo je ve skutečnosti Bundesrepublik Deutschland a že oficiální název Ruské federace je Российская Федерация. A hned tu máme spor. Těžko najít nějakou verzi, která by byla zcela jednoznačná.--Ioannes Pragensis 21. 3. 2011, 09:13 (UTC)
Pokud se nemýlím, tak se nacházíme na české verzi Wikipedie, nikoli na německé či ruské. Ovšem ano, spory/nejednoznačnosti lze vytvářet při jakémkoli znění doporučení/pravidla. Těm by pak měl zabráňovat konsenzus komunity (a snad i zdravý rozum). --Kacir 21. 3. 2011, 09:49 (UTC)
Tento argument není relevantní přinejmenším u států, které mají v ČR zastupitelství, neboť tam uvedený český ekvivalent je víc než dostatečně oficiální, tudíž argumenty typu SRN a RF nemávejte. P.S. Návrh k bodu "Očekávaný název" dodám později (důvod: nedostatek času)--Kusurija 21. 3. 2011, 09:56 (UTC)
Chtělo by to konkrétní návrh, protože např. o oficiálních názvech v původním příspěvku nic nebylo, zato spousta mlhavých (ale o to "lákavějších) pojmů jako "sofistikovanější", "správnější", "přesnější", "autentičtější". Mimochodem, pokud, má článek Rusko zůstat obsahově stejný (tedy čtenář se tam dozví např. něco o Ivanu IV.), "Rusko" je jednoznačně přesnější, vše ostatní je anachronismus.--pan BMP 21. 3. 2011, 14:46 (UTC)
Plně souhlasím, jen bych upřesnil, že termíny Rusko a Ruská federace nejsou totožné. Článek by se eventuelně mohl i rozdělit, protože termín Ruská federace je užší, než Rusko. Tak, jako nebyl problém vyčlenit do samostatného článku SSSR, neměl by být problém vyčlenit do samostatného článku [[Rusko|Ruská federace]]i část článu Rusko, zabývající se právě Ruskou Federací. To, že to zatím není vyčleněno není nijak zoufalým nedostatkem, může to tak ještě zůstat, dokud to někomu nezačne vadit. --Kusurija 21. 3. 2011, 19:37 (UTC)
Původně jsem vůbec neměl v úmyslu navrhovat vlastní variantu doporučení, jen vysondovat - nejen pro moji informaci, ale i pro představu ostatních - jaký je v komunitě stupeň souhlasu či nesouhlasu s tímto konkrétním bodem doporučení. Tedy můj návrh, předložený jen proto, že jsem k tomu byl vyzván:

Text v doporučení "== Očekávaný název == Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.

nahradit formulací: == Očekávaný název ==

  • Jméno článku by mělo být věcně, gramaticky správné, mělo by odpovídat svému obsahu a i z jiných hledisek být korektní. V případě, že by se vyskytlo více různých názorů, který název článku je správný, v diskusi k článku by se editoři měli snažit dosáhnout konsensu na nejsprávnější variantě.
  • Teprve v případě, že toho konsensu nelze nikterak dosáhnout ani po opakovaných pokusech, jako komromisní řešení by se mělo uplatnit jméno článku takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.
  • Pokud hodláte napsat článek na téma, který s největší pravděpodobností vyvolá diskusi o míře vhodnosti různých možných variant názvu, pokuste se ještě před jeho zveřejněním požádat o zjištění konsensu na nejvhodnějším názvu na (zde navrhněte název diskusní stránky - nejspíše [[Wikipedie:Žádost o dosažení konsensu k názvu budoucího článku]]) - něco jako podstránka nebo analog ŽoKu. Předešlo by se tím části nedorozumění či zdlouhavým konfliktním diskusím o již založeném článku, jehož název není všem přijatelný.
  • Pokud je pro Vás výsledek Žádosti o dosažení konsensu k názvu budoucího článku nepřijatelný, raději takový článek na wikipedii zatím neuveřejňujteupřesněno až op replikách níže--Kusurija 21. 3. 2011, 20:16 (UTC).

Samozřejmě myslím, že někdo z Vás by do dokázal formulovat stručněji, jasněji, přesněji - prosím, budu rád, když se o to pokusíte. --Kusurija 21. 3. 2011, 18:27 (UTC)P.S.: stále nestíhám dokončit návrh!

Nelíbí se mi to, nevěřím, že to bude lepší než současný stav. Cílem by mělo být minimalizovat nekonečné diskuse, nikoliv k nim ponoukat. Nebo dokonce odrazovat autory od psaní článků (a nabádat je k zakládání nekonečných diskusí), pokud si nejsou jisti názvem. --Tchoř 21. 3. 2011, 18:56 (UTC)
Pokusím se perfrázovat Vaši reakci/repliku tak, jak jsem ji pochopil já: "Raději zakládejte články se špatným názvem bez sebemenšího pokusu zjistit předem názor ostatních, neboť v takovém případě bude rozhodně méně vád" (protože všichni ocení Vaše vševědské sebevědomí a záviděníhodnou odvahu :-) * ). Něco jsem pochopil špatně? Prosím, vysvětle mi, jak si mám Vaši repliku vyložit, asi si sedím na vedení (nevěřím tomu, že jste to skutečně myslel tak, jak to vyznělo mým uším). --Kusurija 21. 3. 2011, 19:18 (UTC)
Lepší je, když autor založí článek se špatným názvem, který se dá přesunout a relikt smazat, než když jsou potenciální noví zakladatelé článků předem odrazováni složitostí pravidel. Pokud by se skutečně měly články zakládat až po dokonalém zvládnutí všech pravidel, mnoho by jich tu dosud nebylo (pokud by vůbec nějaké byly).--Zdenekk2 21. 3. 2011, 21:15 (UTC)
Na jednu stranu jste kompletně překopal smysl toho doporučení, na stranu druhou tam nevidím formulaci, která by měla být klíčová k přesunu tsunami, vyřešení přechylování nebo cokoli dalšího ze zde probíraných problémů. Poslední bod jde naprosto proti duchu "editujte s odvahou" (v současné době bych prakticky nemohl založit článek o žádné zahraniční zpěvačce). Takže jsem nadále přesvědčen o tom, že to nikomu nepomůže. --pan BMP 21. 3. 2011, 19:32 (UTC)
Tedy upřesňuji: je to v duchu - cituji: "Pokud si nepřejete, aby Váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wikipedie neukládejte". To za prvé. Za druhé: nepsal jsem "raději takový článek na wikipedii neuveřejňujte", ale raději takový článek na wikipedii zatím neuveřejňujte. Totiž, až si vyjasní postoje, uveřejní článek pod názvem, ke kterému se dosažením konsensu dospělo a v případě, že by až po tom někdo chtěl přesouvat nebo vést revertační války, bylo by možné se ho otázat: a kde jste byl, když jsem žádal o pomoc v nalezení konsensu na [[Wikipedie:Žádost o dosažení konsensu k názvu budoucího článku|ŽoDKN]]?? Neboli, jak se říká na svatbách: ... --Kusurija 21. 3. 2011, 19:55 (UTC)
Jsem příznivec psaní textu článků ne nekonečných diskusí o jménu článku. A tento návrh přímo vybízí k dlouhým diskusím. Navíc jako příznivec eventualismu jsem přesvědčen, že na takové diskuse je vždy čas. Posledním mým argumentem je technická a komunikační obtížnost diskusí k neexistujícím článkům. PS: To Cunami je dobrý protipříklad proti takové změně. Kdyby platil poslední bod tohoto návrhu, tak by ten článek pravděpodobně ještě ani nevznikl. Vždyť i můj dosti kompromisní návrh byl zkritizován z obou stran. Zagothal 21. 3. 2011, 20:00 (UTC)
V tom máte moje vřelé sympatie. Bohužel, praxe je taková, že následné vády a napadání, kterým se ani nestačíte (nedají Vám dostatek času) bránit, mnohé odradí ještě víc, než kdyby zkoušeli sondovat půdu. A vůbec je tu tendence, že tě nejdřív pobídnou k vytvoření něčeho, prokonsultovat to předem nikdo nechce, ani poradit před zveřejněním, a když už to uveřejníte, dokážou vás nas*at tak, že se do konce života nechce mít s WP již nikdy nic společného. To je taky jeden z důvodů, proč se mi nechce napsat článek Čekošiki rómadži. Problém je totiž v tom, že k němu nemám a nikdy mít nebudu dostatek ověřených zdrojů. Ony totiž jaksi neexistují a to z jednoduchého důvodu: všichni jen trochu zasvěcení to považují za natolik samozřejmou věc, že by je ani nenapadlo ztrácet čas nad nějakou publicitou. To je, jakobyste vyžadovali, aby existoval článek nebo publikace nejen o tom, že 2 x 2 = 4, ale také o tom, že 13 x 13 = 169. Na první případ citace ještě naleznete, na druhý asi těžko. Takže ten článek ještě dlouho nebude, protože kvůli nedostatku citací by dříve či později coby prý "vlastní výzkum" byl smeten ze stolu. Pokud náhodou někdo o použitelných citacích ví, rád je uvítám a článek napíšu a v článku je použiji. --Kusurija 22. 3. 2011, 15:24 (UTC)


Přiznám se, že mé návrh trochu zklamal. Třetí a čtvrtý bod by šel zcela bez náhrady vyškrtnout. Na prvním bodě mé praští do oka část „[název by měl] i z jiných hledisek být korektní“, do takto mlhavého přípodotku lze vložit úplně cokoliv a může vést k zpochybnění jakéhokoliv názvu na celé Wikipedii, což není nejlepší stav. Zbytek jedničky příliš nepomáhá, protože naprostá většina diskusí je vedena o výrazech, které jsou „věcně, gramaticky správné“ a odpovídají „svému obsahu“, nebo sice nejsou gramaticky správně ale pak spadají pod doporučením Pravopis, č. 4, jakožto odborné termíny. Já se domnívám, že tento návrh je jen poněkud neobratně rozepsané původní „Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.“ Úplně na začátku bylo řečeno, že nový návrh „ospravedlní“ přesun tsunami na cunami, trochu mě překvapuje, že v návrhu žádné takové ospravedlnění nevidím, přehlédl jsem něco, nebo jste si to rozmyslel? --marv1N 21. 3. 2011, 20:31 (UTC)
V návrhu by se měly jasně definovat některé body - např. U názvů "objektů" v originále zapsaných v latinku nepoužívajícím jazyce by se měla používat aktuální pravidla přepisu originální jazyk > čeština. --Silesianus 22. 3. 2011, 07:23 (UTC)


Asi tak, že nepřechylovat názvy článků u ženských jmen neslovanského původu. Zachovávat jako hlavní původní cizojazyčné názvy např. měst Genève, českou verzi řešit přesměrováním nikoliv obráceně. Tsunami × Cunami, převzaté slovo, lze psát obojí ale první je správnější, druhé počeštěné [2] - pak je to rozházené, na wikipedii je TSunami, na wikizprávách Cunami. Jinak je to zase dohadování o něčem kde nemůže dojít ke shodě co je očekávaný nebo správnější název. Stačí použít hlavu k myšlení a ne jako špunt do krku. Když bude někdo hledat Propiska tak nemusí ani vědět co je Kuličkové pero a takových zmatků je tu více jak dost dokazujících, že každý používá "svůj" správný název aniž by tím chtěl zmást ostatní lingvisty. --W.Rebel 22. 3. 2011, 08:23 (UTC)
Se správností tsunami vs. cunami se mýlíte. Původní slovo je 津波. Tsunami je pak převzaté z hepburnova přepisu z japonštiny do angličtiny, cunami je český přepis přímo z japonštiny. Wikipedie upřednostňuje český přepis - z nepochopitelného důvodu s výjimkou 津波. Co o tom píše vámi odkazovaná pčíručka jsem se nedočetl, neboť „server je přetížen“. --Ozzy 22. 3. 2011, 09:13 (UTC)
Ale my nepřepisujeme japonské slovo do češtiny. Tsunami je české slovo původem z japonštiny, převzaté dost možná nějakou "oklikou", to se stává. Úkolem wiki není tu okliku napravovat, ale reflektovat. --pan BMP 22. 3. 2011, 12:32 (UTC)
Můžete nějak doložit, že bylo přejato právě a jedině oklikou a ne také (přímo) z japonštiny, podobně jako to přímo z japonštiny přejali jiní, a my jsme se po nich milerádi opičili a také jsme to z té japonštiny přejali? Myslím, že toto by se dokazovalo těžko, já u toho nebyl, vy snad ano? Některé cesty přejímání se vícemeně vystopovat dají, nemyslím, že právě toto by byl ten případ. Pokud se mýlím, rád se poučím. --Kusurija 22. 3. 2011, 15:36 (UTC)
Důkazem, že do češtiny se slovo dostalo z anglické podoby a nikoliv přímým přepisem z japonštiny, je především to, že v češtině se používá převážně v podobě "tsunami". Ale toho už jsme si asi všimli, že? Podstatnou okolností asi bude i to, že sami Japonci nejspíš bůhvíproč přepisují japonské názvy častěji do anglické latinky než do české latinky. --ŠJů 22. 3. 2011, 16:51 (UTC)

Spory o to, který název je vhodnější, nám těžko pomůže vyřešit nějaké obecné pravidlo. Například Cibulkova strana má jakýsi plný oficiální název, který je technicky nepoužitelný, pak jakýsi oficiální zkrácený název, který ale zpravidla nepoužívá ani Cibulka sám, natož někdo jiný, a pak ještě očekávatelný a nejčastěji používaný název "Pravý Blok", který je zároveň i původním názvem strany, ale má dvě pravopisné varianty - tu fakticky používanou a tu pravopisně správnou. V diskusi se toho většinou moc nevyřeší, pokud se tam vyskytne někdo, kdo hlava nehlava prosazuje jednu variantu a argumenty pro ostatní varianty odmítá vnímat.

Pokud jde o cunami a tsunami, je prostě fakt, že v češtině více zdomácněl anglický přepis, ať už za to může kdokoliv. Tak tomu je u spousty zdomácnělých slov, že jejich česká podoba je poznamenaná tím, kudy se slovo do češtiny dostalo (některé i ve více variantách, například parodontitida, parodontóza, paradentóza, paradontóza). Petr Iljič Čajkovský má štěstí, že se o něm u nás začalo psát ještě předtím, než se v repertoáru českých hudebníků objevil Pyotr Ilyich Tchaikovsky.

Wikipedie tu není od toho, aby napravovala domnělé či skutečné omyly našich předků a veřejnosti. Nestěhujme článek Teploměr na Teplotoměr (ostatně i hromosvodů je pořád výrazně víc než bleskosvodů), nepřejmenovávejme dolní Labe na Vltavu ani Vltavu na horní Labe, nepřejmenovávejme Fotbal na Futbol jen proto, že naši dávní sportovní pionýři kdysi neuměli správně anglicky číst, ale chtěli být světoví. --ŠJů 22. 3. 2011, 16:22 (UTC)

Spory může rozhodně vyřešit obecné pravidlo, pokud bude jasně formulované. U PB je v takovém případě věc jasná. Pokud by byla preference na oficiálním názvosloví článku, pak Wikipedie nebude zajímat žádný postoj podle sporné „očekávatelnosti článku“ (Google test), ale jako prnimární uvede oficiální název, pokud by byl technicky omezen, pak ofic. zkratku názvu. Příklad s Labem a Vltavou, resp. fotbalem, je mimo mísu (zdravý rozum). --Kacir 22. 3. 2011, 16:44 (UTC)
Ano, u Pravého bloku je věc celkem jasná, a přesto po všech diskusích a přes všechny doklady tu některý kolega prosazuje prakticky nepoužitelnou oficiální zkratku před očekávatelným názvem, který v textech i nadpisech běžně používají jak publicisté, tak strana sama. To je přesně příklad toho, že ani sebelepší pravidla nemusejí nic vyřešit, budou-li chybět elementární schopnosti k jejich aplikaci. --ŠJů 22. 3. 2011, 17:09 (UTC)
Wikipedie je encyklopedie, nikoli periodikum či blog. Budeme zde podle ŠJůovy logiky "očekávatelnosti a frekvence v médiích" mít primární názvy stran a hnutí, které už zanikly, neexistují nebo jsou nepřesné? Příkladem budiž Starostové a nezávislí místo „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“, 4 VIZE místo 4 VIZE - www.4vize.cz. Žádná strana Pravý blok neexistuje, lze dohledat [3]. Nevím proč mají někteří wikipedisté snahu stále mystifikovat čtenáře? Jsem proti tomuto matení. --Kacir 22. 3. 2011, 17:45 (UTC)
"Pravý blok" je prostě jen název, jakým je ta Cibulkova strana s krkolomným názvem nejčastěji reálně nazývána. Tedy tzv. "očekávatelný název". Přesný, protože každému je jasné, o kterou stranu se jedná. Neoficiální neznamená nepřesný ani špatný. Strana Pravý blok zcela jistě existuje, byť její plný název ani její oficiální zkratka se téměř nikde nepoužívají. Jistě se dá diskutovat o tom, ve kterých případech může být oficiální zkratka plného názvu vhodnějším názvem článku než očekávatelný název, ale o tom by mohli diskutovat jen ti, kteří jsou schopni zjevná fakta vzít na vědomí a pochopit. Zásadu používání očekávatelného názvu je poněkud zbrklé nazývat "ŠJůovou logikou" - to je logika, na které stojí anglická i česká Wikipedie a ŠJů ji dozajista nevymyslel. Ostatně i to, že subjekt, který je v matrice oficiálně zapsán kupříkladu modrým psacím písmem, se ve Wikipedii přepisuje do defaultně černého tiskacího písma, je vcelku předmětem konsensu. U přepisu názvů psaných kapitálkami to možná tak jednoznačné není, ale nějaká diskuse (a nejedna) se o tom také vedla a v diskusi může být co platný jen ten, kdo je schopen chápat výhody i nevýhody možných řešení. --ŠJů 22. 3. 2011, 22:22 (UTC) Na anglické Wikipedii si "kupodivu" i ve vztahu k názvům úředně zapsaným kapitálkami zvolili "ŠJůovu logiku", jak tomu říká Kacir, a to už dávno předtím, než o tom vůbec nějaký ŠJů věděl. (Viz MOS:CAPS, MOS:TM). --ŠJů 22. 3. 2011, 22:36 (UTC)
Na cs wiki edxistuje u stran úzus, kdy je používán její oficiální název/zkratka. Ad „Strana Pravý blok zcela jistě existuje… ,“ nikoli – strana tento název nesla, ale v současnosti žádná tohoto názvu neexistuje (nebudeme ani tvrdit, že dnes existuje fa Laurin & Klement). Příklady z en wiki jsou pěkné, ale poměry tamních článků a jejich názvů řeš prosím tam, ne zde > na EN wiki to tak mají. --Kacir 23. 3. 2011, 09:07 (UTC)
Strana Pravý blok zcela jistě a prokazatelně existuje, třebaže její oficiální názvy a zkratky jsou poněkud výmluvnější a občasně obměńované. Nicméně x-krát jsme si tu dokázali, jak se ta strana reálně označuje, když o ní kdokoliv normálně píše. Lze diskutovat o tom, kdy preferovat běžně užívaný a očekávatelný název a kdy naopak oficiální název, ale diskutovat a hledat vhodné řešení lze pouze s tím, kdo je schopen vnímat realitu a vnímat argumenty. Ostatně i Lenin nepochybně existoval, třebaže měl v papírech napsáno Uljanov, a i Miloš Jakeš existoval, i když v papírech měl Milouš. Realita nejsou jen kapitálky v rejstříku.
Na Wikipedii existuje úzus, že se názvy píší v souladu s běžnými typografickými pravidly a podle jednotného stylu Wikipedie - t. j. je-li například v nějakém rejstříku psán oficiální název psacím písmem, proloženě nebo zeleně, do názvu článku se obvykle transkribuje do normální podoby. Mnozí (a nikoliv bezdůvodně) považují i psaní celých slov kapitálkami za typografickou záležitost, přičemž pravidla anglické Wikipedie jsou v této otázce celkem relevantní okolností i při volbě řešení na české Wikipedii. Ale to už jsme si tu asi taky psali nejmíň třikrát, naposledy zde o pár řádků výše, že? --ŠJů 25. 3. 2011, 03:13 (UTC)

Očekávaný název - částečně editovaný návrh (nedokončeno)

Text v doporučení " Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.

nahradit formulací: == Očekávaný název ==

  • 1. Jméno článku by mělo být věcně, gramaticky správné, mělo by odpovídat svému obsahu a i z jiných hledisek být korektní. V případě, že by se vyskytlo více různých názorů, který název článku je správný, v diskusi k článku by se editoři měli snažit dosáhnout konsensu na nejsprávnější variantě.
    • 1.1 Jména osob, zeměpisné (a některé další, z praktického důvodu přejaté nepřeložené) názvy cizojazyčného původu (v názvu článku):
    • 1.2 Původem z jazyků, používajících latinku: nezměněné názvy a jména používáme tak, jak zní v originále (rozdíl od jazyků, používajících jiný typ písma, například azbuku, znaky, arabské písmo atd.), nepřepisujeme foneticky, nepřidáváme/neměníme přípony, tedy ani nepřechylujeme.
      • 1.2.1 Výjimky: v častosti použití v českých textech výrazně převažující česká exonyma (>92 % odhadem), například Londýn, Paříž. České oficiální názvy států (bez ohledu na častost použití). V častosti použití v českých textech výrazně převažující české varianty jmen cizinců (>95 % odhadem) Další podrobnosti sledujte zde: Přechylování, ... ...
    • 1.3 Původem z jazyků, používajících jiný typ písma, než latinku, například azbuku, znaky, arabské písmo atd.: názvy a jména přepisujeme foneticky podle znění v originále; používáme při tom standardní styl/systém přepisu, vhodný a vypracovaný pro české uživatele (pokud takový existuje), naopak se vyhýbáme stylům/systémům, vhodným a vypracovaným pro jinojazyčné uživatele (anglické a pod.) (příklad 1.: vhodně: cunami - podle čekošiki rómadži; nevhodně: tsunami - podle hebonšiki rómadži (nebo podobných odvozených systémů), tunami - podle kunreišiki rómadži. (příklad 2.: vhodně: Boris Nikolajevič Jelcin (český přepis); nevhodně: Boris Nikolayevich Yeltsin (anglický přepis).
  • 2. Teprve v případě, že toho konsensu nelze nikterak dosáhnout ani po opakovaných pokusech, jako kompromisní řešení by se mělo uplatnit jméno článku takové, jaké by čtenář nejspíše čekal.
  • 3. Pokud hodláte napsat článek na téma, který s největší pravděpodobností vyvolá diskusi o míře vhodnosti různých možných variant názvu a chcete předejít zklamání, že "Vaše" varianta bude editována směrem, se kterým nesouhlasíte, můžete se pokusit ještě před jeho zveřejněním požádat o zjištění konsensu na nejvhodnějším názvu na (zde navrhněte název diskusní stránky - nejspíše [[Wikipedie:Žádost o dosažení konsensu k názvu budoucího článku]]) - něco jako podstránka nebo analog ŽoKu. Předešlo by se tím části nedorozumění či zdlouhavým konfliktním diskusím o již založeném článku, jehož název není všem přijatelný. Pokud Vám ta tom nezáleží, editujte s odvahou.
  • 4. Pokud je pro Vás výsledek Žádosti o dosažení konsensu k názvu budoucího článku nepřijatelný, raději takový článek na wikipedii zatím neuveřejňujte.
  • 5. Z navrhovaných variant názvu, které nebyly uplatněny jako hlavní název článku musí vést přesměrování na hlavní název článku. V textu hlavního článku tyto varianty také musí být uvedeny, případně podle potřeby s odpovídajícím komentářem nebo vysvětlením. V textu článku A může být například uvedeno, že název B se používá častěji. Nebo také "název B se používá častěji, ale neodpovídá zásadám X přepisu z jazyka N do češtiny. V publikaci W se jeho použití považuje za spisovné (jinak vhodné (vhodnější)/použitelné(použitelnější) ). Komentáře nebo jiný průvodní text se v případě potřeby může lišit od uvedených příkladů, může také chybět.

Samozřejmě myslím, že někdo z Vás by do dokázal formulovat stručněji, jasněji, přesněji - prosím, budu rád, když se o to pokusíte. P.S. Vyhledávače umožní nalézt článek i z jiného ("který by čtenář nejspíše očekával") názvu, takže imperativ použití jako hlavního názvu název nejočekávanější na úkor správnějšího ztrácí opodstatnění. --Kusurija 22. 3. 2011, 16:37 (UTC)

Mám koncepční poznámku: Jak prosím pěkně chcete zjišťovat ta procenta použití? To je úkol, který obecně a přesně nezvládají ani profesionální jazykovědci. Je možné pouze říci, kolik procent výskytů je v nějakém definovaném korpusu textů, ale ani to není vůbec jednoduché spočítat (různé pády či časy, vyloučení homonym, vyloučení doslovných citací cizojazyčných textů atd.).
A i kdyby to šlo spočítat, tak návrh podle mého soudu celkově není konzistentní. "Věcně, gramaticky správné" názvy např. podle dobrozdání ÚJČ obvykle jsou přechýlené tvary ženských jmen, občas to bývají i tvary v rozporu se standardním přepisem z cizích abeced (řešili jsme tu dlouze generála Jeremenka, který by se korektně měl přepisovat Jerjomenko) atd. Je tedy nutno buď chtít češtinářskou jazykovou korektnost, nebo doslovnost / korektnost transkripce, ale ne oboje zároveň. Nelze koláč mít a zároven sníst.--Ioannes Pragensis 22. 3. 2011, 08:32 (UTC)
Ad 1) a 2) – jsem proti, zásada očekávatelnosti názvu je uživatelsky vhodnější a snáze aplikovatelná, byť ani ona není samospasitelná. Používání méně očekávatelných názvů jen proto, že by je někteří wikipedisté považovali za "správnější", by z Wikipedie dělalo nástroj propagace marginálních POV. Otakar Motejl se prostě nepíše Otakar Motýl, tsunami se v češtině obvykle píše po anglicku a auto micubiši v žádném autosalónu neseženete, ať si o důvodech nebo o správnosti nebo nesprávnosti myslíme cokoliv. Body 3) a 4) jsou naprosto nepřijatelné – pravidla Wikipedie tu nejsou od toho, aby se zabývala něčím zklamáním, a už vůbec ne od toho, aby zdržovala a bránila v tvorbě encyklopedického obsahu. --ŠJů 22. 3. 2011, 16:39 (UTC)
No, pokud by propagace marginálního POV těch, kteří utrpěli alespoň základní vzdělání zajistila, že bleskosvod bude bleskosvodem, tak jsem pro všemi deseti. Nicméně o takové zhůvěřilosti (bleskosvod) jsem opravdu dosud nevěděl… o_O --Ozzy 22. 3. 2011, 22:49 (UTC)
Typická argumentační rána pod pás: obviňovat z chyby, které jsem se nedopustil (naopak, sám ji považuji za neodpustitelné (ledaže by šlo o neúmyslný omyl) zlo): "Otakar Motejl se prostě nepíše Otakar Motýl..." právě u osob by mělo být samozřejmostí uvádět nezměněná jména podle občanky (dokladu), v případě, že osoba je podstatně známější pod pseudonymem - uvádět (neupravený) pseudonym ( + další, do podrobností zde nemíním zabíhat). Komolit registrované firemní značky je protiprávní, proto mne neobviňujte z propagace zkomolenin typu Micubiši - nikde jsem to nenavrhoval a z mých návrhů to nevyplývá. --Kusurija 23. 3. 2011, 13:01 (UTC)
A jsme u toho: z jedné věty by vznikla celá strana poměrně složitých pravidel (pro nováčky) a k tomu cca dalších 10? (doplň libovolné číslo) stran pro každou výjimku zvlášť. V tomhle se nemůže nováček vyznat i kdyby to chtěl celé pročíst (a to by byl teprve u názvu stránky).--Zdenekk2 23. 3. 2011, 19:39 (UTC)
Možná by se to dalo zkrátit na "Články na Wikipedii zatím raději nezveřejňujte." Sám bych si z toho vzal například ponaučení, že než shánět bůhvíkde potvrzení, že na devatenáct Cosim Wagnerových připadá nejvýše jedna Cosima Wagner nebo na dvacet tři hradů Otmuchovů dva hrady Otmuchówy, asi bude lépe články o ženách, hradech a podobných kontroverzních tématech prostě nezakládat.--RPekař 22. 3. 2011, 16:46 (UTC)

Pro inspiraci z anglické Wikipedie:

  • en:Wikipedia:Naming conventions (use English) (obsahuje například zásadu „do not substitute a systematically transliterated name for the common English form of the name“ - nenahrazujte obvyklou anglickou podobu názvu systematickým přepisem názvu)
  • en:Wikipedia:Naming conventions (geographic names) (obsahuje například zásadu „use modern names“, která by asi v českých podmínkách diskvalifikovala historické a dnes již nepříliš užívané exonymy). Preferováno je "widely accepted" jméno, přičemž "If a native name is more often used in English sources than a corresponding traditional English name, then use the native name" (Pokud se v anglojazyčných zdrojích používá častěji místní název než odpovídající tradiční anglický název, použijte místní název).
  • en:Wikipedia:Article titles ("The term most typically used in reliable sources is preferred to technically correct but rarer forms, whether the official name, the scientific name, the birth name, the original name or the trademarked name.") --ŠJů 22. 3. 2011, 17:41 (UTC)

Nečeské reálie

Na základě diskuse o tom, zda mají mít články o kapitulách na Slovensku název podle slovenského označení, nebo podle českého překladu (kde jsem byl přehlasován), navrhuji vložit do sekce Ostatní speciální pravidla tuto novou podsekci s názvem Nečeské reálie:

Články o nečeských reáliích, jejichž název je složen z přeložitelných obecných pojmů popřípadě s toponymem, se pojmenovávají podle jejich označení v češtině. To se typicky týká kostelů (tedy kostel svaté Markéty Antiochijské (Londýn) a ne St. Margaret's Church, Westminster Abbey), diecézí (tedy arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská a ne Esztergom-Budapesti főegyházmegye) a kapitul (tedy Kolegiátní kapitula u sv. Martina v Bratislavě a ne Družná kapitula u sv. Martina v Bratislave). Ve vhodných případech se originální název uvede v článku a z originálního názvu vede přesměrování.

Prosím o vaše vyjádření. Fagnes 13. 1. 2012, 18:50 (UTC)

Nevím, byl bych s tím opatrný. U kostelů to dává smysl (a běžně se to dělá), ale ta formulace v úvodní větě naznačuje, že se to tak má dělat se všemi reáliemi? To bych tam nedával. --Tchoř 13. 1. 2012, 19:56 (UTC)
Takto to podle mého názoru vyplynulo z předešlé diskuse. Cituji: „V praxi se (prakticky s výjimkou dvou uvedených slovenských názvů) na Wikipedii vždy překládají oficiální názvy, které nesetávají z nepřeložitelných slov, ale přeložitelných druhových pojmů (spojených případně s toponymem).“ A jiný diskutující: „Překládat všechny oficiální názvy složené z obecnin.“ Použité obraty se mi docela líbily, tak jsem je použil. A pokud mě napadají různé příklady, tak to v podstatě platí: Rudá armáda, Žlutá řeka, Mrtvé moře, Perský záliv (nebo chcete-li Arabský záliv), Pařížská pánev, ... Pokud Vás napadá jiný příklad, sem s ním. Potom je ovšem otázkou, zda se jedná o výjimku potvrzující pravidlo, nebo naopak případ svědčící pro závěr, že takové pravidlo neplatí. Fagnes 13. 1. 2012, 20:17 (UTC)
Avenue des Champs-Élysées? --16. 1. 2012, 11:10 (UTC), Utar
Nejsem soudce, abych tohle rozsoudil. Možná někdo, kdo umí francouzsky a vyzná se ve Francii, ale současně není do Francie bezhlavě zamilovaný. Podle navrhované úpravy by se to zřejmě přeložilo, pokud Élysées je místní jméno a Champs je obecný pojem. Španělé, Chorvati, Rusové, Slovinci a Ukrajinci překládají (z těchto 5 jazyků jsou 4 slovanské, tj. blízké češtině), zatímco Němci, Angličani, Maďaři, Italové, Poláci, Portugalci a Slováci (z těchto 7 jazyků jsou 2 slovanské). Ale napadá mě, že jsem kdysi četl jakousi knihu jistého francouzského spisovatele (samozřejmě v českém překladu), kde se o Paříži dost mluví. Bylo by tedy zajímavé tu knihu dohledat a zjistit, jak tam nejznámější pařížská místa označují. Fagnes 16. 1. 2012, 13:11 (UTC)
Hrabě Monte Christo? Elysejská pole. --Jann 16. 1. 2012, 13:49 (UTC)
Hrabě Monte Christo co? Ten myslím už umřel a nelze ho na rozdíl od Elysejských polí považovat za reálii. Fagnes 16. 1. 2012, 13:56 (UTC)
Ad Tchoř: Čili navrhujete do návrhu doplnit větu „Je však třeba být opatrný.“? Pokud máte za to, že se to nemá vztahovat na nějaké druhy reálií, prosím uveďte, na jaké, proč by se to na ně nemělo vztahovat, jak by tato problematika měla být podle Vašeho názoru řešena (nejlépe navrhněte úpravu znění) a proč. Díky za spolupráci Fagnes 17. 1. 2012, 08:32 (UTC)

V mnoha případech půjde o násilnou čechizaci pojmů, které jsou nezažité a používané v jiné podobě než české. A super živná půda pro diskuzní flákače v možných sporech. Jinak je celkem lhostejné pod jakým názvem článek je, ale bylo by fajn, kdyby ten název byl co nejočekávanější. --Lenka64 16. 1. 2012, 14:12 (UTC)

Jestli Vás napadá nějaký příklad, tak by bylo vhodné ho uvést. Fagnes 16. 1. 2012, 14:23 (UTC)
Např. různé vodní toky typu "XY Creek"..přeložit se to většinou dá...ale užitečnost překladu mi přijde nulová. --Lenka64 16. 1. 2012, 15:21 (UTC)
Přiznám se, že nevím, co to je XY Creek, ani nevím, jak bych to přeložil. Co jsem tak dohledal, tak v USA je třeba Medvědí řeka nebo Červená řeka, o té je dokonce několik písniček. Fagnes 16. 1. 2012, 15:27 (UTC)
Můžete prosím konkétně uvést něco k Vámi uváděnému příkladu? Zejména uveďte, zda by se podle Vašeho názoru navrhované pravidlo na tento příklad vztahovalo (a proč ano či proč ne), a pokud ano, jak byste dotyčný název přeložila, v čem byste popřípadě spatřovala nevhodnost překladu, zda se jedná podle Vašeho názoru v případě překladu o nezažitý pojem a z čeho usuzujete, že je v českém prostředí zažitý v nepřeložené podobě. Pokud máte za to, že navrhované pravidlo je u uváděného příkladu nevhodné, prosím navrhněte jeho úpravu tak, aby dotyčné případy řešilo podle Vašeho názoru vhodným způsobem. Díky za spolupráci Fagnes 17. 1. 2012, 08:29 (UTC)

Myslím, že zásady používat český název, (pouze) pokud existuje a očekávaný název problém pokrývají vcelku dostatečně. Povědomí o tom, že se mají používat české názvy je na české Wikipedii rozšířené a z vlastní praxe vím spíše o opačných problémech, kdy došlo k nedostatečně podloženému překladu (třeba NARA). Jinak slovenština měla a dodnes částečně má specifický poměr k češtině, takže se často nakládá se slovenskými názvy odlišně než s názvy v jiných jazycích (u slovenštiny většinou padá hlavní důvod pro překlad: aby tomu všichni rozuměli, to je na č. Wikipedii vidět v - pokud vím dohodnuté - praxi slovenských politických stran). --marv1N 16. 1. 2012, 16:07 (UTC)

Díky za Vaše vyjádření, ale možná už jsem příliš unaven, takže mi není příliš jasné, co je příčina a co důsledek, z čeho plyne to, co uvádíte, a co plyne z toho, co uvádíte. Fagnes 16. 1. 2012, 16:18 (UTC)
Prostě bych s tím byl také opatrný, protože by tato nová formulace mohla způsobit více takových problémů, které jsem zmiňoval, což si nemůžeme dovolit. Slovenština snad jasná. --marv1N 16. 1. 2012, 17:08 (UTC)
Čili navrhujete do návrhu doplnit větu „Je však třeba být opatrný.“? Stále nerozumím tomu, co jste napsal. Můžete to prosím objasnit? Prosím uveďte, co z toho je existující pravidlo, čím je v tomto směru slovenština specifická, co z toho plyne, jaké „problémy“ jste zmiňoval, proč se jedná o problém a jakým způsobem byste tento (údajný) problém chtěl řešit. Jinak Vaše vyjádření vyznívá jen jako „neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde“, čili pro účely této diskuse je nepoužitelné. Hezký den přeje Fagnes 17. 1. 2012, 08:19 (UTC)
Aha... Ne, myslím, že návrh v tuhle chvíli není nutné vůbec přijmout, protože jediné co udělá bude, že posílí tendence hledat český název za každou cenu (což je tendence veskrze špatná). To, že nelze přijmout tento návrh obecně ani u kostelů, kde si někteří myslí, že je situace jasná, dosvědčuje řada výjimek, kdy se dodržuje alespoň patrocinium v originále (př. Notre-Dame, Saint-Denis) a to, že vznikají názvy jako Kostel svatého Diviše (Wissous) mě nepřesvědčuje, že na to bude brán zřetel. U slovenských stran se dodržuje zásada o zachování originálu názvu, ačkoliv se jinak většinou názvy stran překládají. Jinak obecně té diskusi o kapitulách lze vytknout značnou povrchnost, mě tam nejvíc chybí alespoň pokus o zjištění stavu v (současných) českých textech. --marv1N 17. 1. 2012, 12:22 (UTC)
Vzneste tedy jiný návrh znění pravidla – jinak je diskuse neplodná. Říci návrh se mi nelíbí, ale jiný nemám, to umí každý. V poslední větě zmiňujete také diskusi o kapitulách; můžete prosím upřesnit, co máte na mysli? Víte snad o nějakém současném českém textu, který o nich pojednává? Pokud ano, sem s ním. Hezký den přeje Fagnes 17. 1. 2012, 12:45 (UTC)

Fagnesi, prostě to nehroťte... v podstatě souhlasím s Marv1Nem...u těch potoků jsem to myslela tak, že i řada českých překladatelů to nechává v originálním názvu... ja bych taky pravidlo/doporučení neupravovala..jo...rád dáváte články na český název - to můžete dělat dál, pokud většina nebude v tom kterém případě proti, ale dávat to direktivně přece není nutné... --Lenka64 17. 1. 2012, 13:06 (UTC)

Když se tu neustále všichni odvolávají na pravidla, tak je přece třeba, aby nějaké pravidlo určovalo, jak v těchto případech postupovat, ne? Nechci nic hrotit, chci jen, aby bylo pravidlem jasně dáno, jak to má být. Fagnes 17. 1. 2012, 13:27 (UTC)
Když jsem založil článek o kapitule na Slovensku s názvem v originálním slovenském znění, několik lidí podpořilo, že se to má přejmenovat na český název, a to s odvoláním na údajnou zvyklost. Když bych založil další podobný článek s českým názvem, tak by ho zase třeba někdo přejmenoval na slovenský název s odvoláním na nějakou zvyklost? To přeci nedává logiku. Fagnes 17. 1. 2012, 13:31 (UTC)
Jak si zmiňovanou diskusi o kapitulách víckrát čtu, tak mi připadá čím dál podivnější. Pokud Quasinka tvrdí, že se na č. Wikipedii názvy překládají, tak je to pravda, ale je potřeba si uvědomit, že důvod, proč se to tak dělá je ten, že to tak dělá česká literatura. Pokud pro nějaký případ české texty nemáme (nebo nemáme zjevný analogický případ pokrytý českými zdroji), měli bychom použít originální název (to je ideální stav, pokud je praxe jiná, je to praxe špatná a těžko můžeme ještě požadovat její kodifikaci). --marv1N 17. 1. 2012, 14:58 (UTC)
To mi moc nedává smysl. To jako myslíte, že pokud o nějaké řece třeba v Amazonii, která se jmenuje v překladu dejme tomu Zelená řeka, neexistuje žádná knížka v češtině, tak má být článek o ní pojmenován podle jejího portugalského názvu, zatímco v momentě, kdy se o ní někdo zmíní v nějaké české knize jako o Zelené řece, se má článek přejmenovat na český překlad? Takový závěr bych pro jeho absurditu rovnou vyloučil. Pokud ovšem text uvedený v závorce, tj. odkaz na analogii, má absurditě uvedeného závěru předejít, pak mohu jenom říci, že pak je analogie všechno, ať už je to Žlutá řeka, Zelená řeka, Hadí řeka, Červená řeka nebo Psí řeka a ať už je to kostel svatého Václava, Vintíře, Alžběty nebo Povýšení svatého Kříže. Fagnes 17. 1. 2012, 15:08 (UTC)
V podstatě platí, to co považuje za absurditu (samozřejmě, že první vlaštovka jaro nedělá, existence jednoho českého výskytu v nějakém málo významném časopise nevytvoří důvod pro překlad zde na Wikipedii, je třeba doložit frekvenci užívání, to jsme se přesvědčili právě u NARy). Určitě zvolení správné analogie (spíše se používá jen v případě nejvyšší nouze) může být obtížné, nakonec samotná známá Žlutá řeka je skoro stejně známá pod svým originálním názvem Chuang-che (a jistě by mohla být diskuse o tom, jestli právě tento název není vhodnější), takže vyvozovat z tohoto stavu, že všechny Zelené řeky by se měly jmenovat Zelená řeka je analogie špatná (tohle je obecně dost špatný příklad: u zeměpisných názvů platí docela důsledně, že se překládají jen ty nejznámější názvy). U těch kostelů je to lepší příklad: pokud máme doložený název bazilika Saint-Denis v této podobě, tak bych považoval za vhodnější i u méně známého kostela ve Wissous přeložit obecnou část kostel (nejspíš tedy není nutné ponechávat francouzské Église), ale světce ponechat (a vznikne nám Kostel Saint-Denis (Wissous)). Podobně by šlo postupovat nakonec i u kapitul, ale nejdřív by to chtělo předložit nějakou literaturu, kde se zahraniční kapituly překládají, pak bude možné se dohodnout na nějaké přesné formulaci. --marv1N 17. 1. 2012, 16:15 (UTC)

Ono asi bohužel jazyková pravidla někdy nelze spoutat do jendoduché poučky. Prostě někdy se překládá, někdy ne, někdy se úzus mění v průběhu doby (za první republiky se třeba psalo Jiří Washington). Nemá podle mě smysl diskutovat o cizojazyčných názvech obecně. Některé pojmy jsou jasné (třeba se užívá zásadně Vídeň a ne Wien), některé případy jasné nejsou (užívá se třeba Graz i Štýrský Hradec). Tato příliš obecná diskuse němůže dle mého názoru zplodit nic hodnotného. Možná by mohla být roztříštěna do dílčích diskusí o názvech z různých oborů, kde třeba bude možno snadněji kodifikovat pravidla.--Qasinka 17. 1. 2012, 15:43 (UTC)

Fagnesův dotaz na začátku však byl užší - týkal se jen pojmů složených z obecných pojmů s toponymem. Tam bych souhlasil s jeho návrhem s případným dodatkem: Výjimku tvoří cizojazyčné názvy spadající do uvedené kategorie, které se v českých textech běžně nebo zásadně nepřekládají.--Qasinka 17. 1. 2012, 15:47 (UTC)

Jako Qasinka, s tím, že v článku bude uveden originální název (Fagnes píše jen o vhodných případech).--Jann 17. 1. 2012, 16:15 (UTC)
S ohledem na svou účast v "kapitulní diskusi" potvrzuji, že mé chápání problematiky je (doufám) velmi podobné tomu Quasinkovu. Rozhodně na prvním místě úzus, poté obecné pojmy obvykle překládat; u ostatního se zpravidla kloním také k překladu, ale nechávám si — i mentálně — prostor pro diskusi (a co se Wissous týče, osobně nevím, proč by sv. Diviš měl vadit, howgh :-)). S pozdravem --Poko 18. 1. 2012, 07:29 (UTC)

Dobrý den všem, s dodatkem navrhovaným Quasinkou souhlasím (jakožto původní navrhovatel). Zabrání se tím případům, že bude někdo chtít přeložit Buenos Aires jako Dobrý vzduch (což je samozřejmě nesmysl) nebo New York jako Nový York (což se ovšem dříve, myslím zejména za první republiky běžně používalo). Na prvně uvedený případ by se ostatně navrhované pravidlo ve své podstatě stejně nevztahovalo, protože slova „dobrý“ a „vzduch“ v názvu Buenos Aires nejsou použity jako obecné pojmy, ačkoliv jinak jimi jsou. Ještě uvedu několik příkladů, které potvrzují navrhované pravidlo (dodatek doplněný Quasinkou s nimi není v rozporu): Nová Anglie, Nové Skotsko, Nový Jižní Wales, ... Stejně jako kolega Poko nechápu, proč by měl sv. Diviš někomu vadit. Ostatně uvedu pro zajímavost jednu věc. Kdyby třeba přijel do Wissous nějaký cizinec, který by neuměl Francouzsky a ani neuměl číst (nebo třeba uměl číst, ale neznal latinku, jenom třeba azbuku – správně tedy cyrilici), a podíval se na oltářní obraz (kde bývá typicky vyobrazen patron kostela) a viděl na něm postavu v biskupském oděvu se svojí sťatou hlavou v ruce, mohl by si říci – to je jistě kostel sv. Diviše (protože by to mohl poznat podle atributů tohoto světce) a bylo by mu šíma fuk, jak se řekne francouzsky Diviš. Překlady názvů kostelů jsou prostě běžné, o katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha je třeba v němčině článek de:Veitsdom, v angličtině en:St. Vitus Cathedral, ve francouzštině fr:Cathédrale Saint-Guy de Prague a v polštině pl:Katedra św. św. Wita, Wacława i Wojciecha. Malostranský kostel sv. Mikuláše má ve francouzské verzi článek fr:Église Saint-Nicolas de Malá Strana, protože Francouzi pojmenovávají články o kostelích ve formátu Église Saint-JMÉNO de LOKALITA, zatímco Češi ve formátu kostel svatého JMÉNO (LOKALITA). Hezký den Fagnes 18. 1. 2012, 08:36 (UTC)

Jen krátká noticka. Souhlasím s názorem (viz například kolega Wikipedista:Qasinka), že zformulovat naprosto všezahrnující pravidlo nejde. Myslím, že reálnou ambicí je definovat úzus v jednotlivých sektorech (pojmenovávání kostelů, pojmenování měst, pojmenovávání veřejných prostor), ale i tam je to nutné kombinovat se zdravým rozumem. Například když se vrátím k článkům slovenské provenience, tak Matica slovenská by asi mělo být pojmenováno Matice slovenská, ale cítím, že oba výrazy mají svou logiku a i v češtině je varianta matica zažitá. Omlouvám se pokud to zní jako zásadní a jasné lidovecké "možná", ale tady asi fakt úplně silný názor nemám. Trochu mě teď i zpětně mrzí, jestli jsem Fagnesovi a spol. nepřidělal vrásky a starosti tím, že jsem tuto diskuzi svým redirectem článku o bratislavské kapitule tak trochu spustil :-) Pokud ale mohu přidat alespoň nějaký silný názor, tak určitě by mělo být pravidlem v článku vždy uvést jak název v domácím jazyku tak v češtině + redirectem vždy na tu druhou variantu přímo odkázat. Zdravím, --Davcza 19. 1. 2012, 14:29 (UTC)

Speciální pravidlo má smysl, jestliže přináší novou kvalitu. Pokud pouze dochází ke stejnému výsledku jinými cestami, tak jen zbytečně znepřehledňuje situaci a v důsledku je škodlivé. Myslete na nováčky ("Editujte s odvahou, ale nejdřív si nastudujte desítky doporučení a diskusí k nim...") Myslím, že navrhovaná změna nepřináší nic nového oproti stávajícímu stavu. Alespoň nic tak převratného, aby stálo za to kvůli tomu zavádět další pravidla. Myšlenka je dobrá, ale ke stejným výsledkům dojdeme se zásadou WP:Očekávaný název. A WP:Nebuďte vůl jak anděl.--Shlomo 31. 1. 2012, 21:37 (UTC)

Problém je, pokud „jiné cesty“ vedou jen k nekonečným diskusím u jednotlivých případů, kdy pokaždé někdo vytáhne zaručené tvrzení, že „je přece úzus takový a takový“. Fagnes 31. 1. 2012, 21:54 (UTC)

Jsem proti, podle mého názoru by i zde mělo platit pravidlo očekávaného názvu a jednotlivé případy by měly být posuzovány individuálně. --Petr Adámek 16. 2. 2012, 13:22 (UTC)

Odkazování na články se sporným názvem; "napřimování" takových odkazů

Vzhledem k tomu, že ve wikipedii (nejen české) existují články, jejichž název je nějakým způsobem sporný, vzniká i problém odkazu na takový článek, který v jiném článku vyvolává i editační války (nejen na české wikipedii), asi by bylo v zájmu práva uživatelů wikipedie na [plnější/správnější] informaci a potažmo autority wikipedie jako projektu umožnit v odůvodněných případech odkazovat také i na alternativní názvy. Což se sice v některých (privilegovaných?) článcích děje, ale často pod záminkou "napřimování" takových odkazů je užitečná informace z wikipedie bez náhrady odmazána/zneviditelněna. V případě úporné neshody editorů by asi nebyl od věci šipkový/referenční odkaz na (třeba šablonu nebo něco podobného typu) "správnost odkazu byla zpochybněna" s přidáním odkazu na příslušnou diskusi, kde se to řešilo (, ale nedořešilo), nebo případně vedle "přímého" odkazu také odkaz "oklikový" na alternativní název. Myslím, že uživatelé wikipedie mají právo na informaci, že například vedle odkazu na tsunami může existovat i odkaz na cunami a to i jinde, než jen přímo v tom článku tsunami, ale i v jiném článku, který tsunami/cunami odkazuje. --Kusurija (diskuse) 7. 7. 2012, 17:35 (UTC)

Jaká "užitečná informace"? Že nemůžeme dohodnout? Na to čtenář není zvědavý. Ať se problém prodiskutuje v diskuzi k příslušnému článku, varianty názvu uvedou na patřičných místech článku a odkazy na článek jsou napřímené. Co se týče vašeho sporu se Silesianem, k prosazení nějaké verze názvu je třeba argumentovat (českojazyčnými) zdroji, které ho používají, nebo pravidly přepisu, nikoliv svou vírou v jeho správnost. --Jann (diskuse) 7. 7. 2012, 18:50 (UTC)
Argumenty pro jednu variantu byly předloženy již dávno, žádné protiargumenty či protizdroje se tehdá ani dnes dosud neobjevily. --Silesianus (diskuse) 7. 7. 2012, 19:03 (UTC)
Pokud jsou dvě varianty (či více?) názvu rovnocenně správné (a nijak se nevyjadřuji ke konkrétním příkladům), pak nemá žádný smysl touto dvojakostí rozmělňovat jiné články, ale ani není vhodné, aby někdo chodil po Wikipedii a měnil jednu variantu na druhou dle vlastního vkusu. Vizte Wikipedie:Pravopis, bod 3. Pokud je zřetelně správnější jen jedna varianta, pak se má pochopitelně používat. Pokud o správnosti existují spory, patří maximálně do konkrétního článku, opět nevidím důvod, proč je zatahovat někam jinam (a už vůbec nevím, jak byste je chtěl v jiných článcích zobrazovat, aby tam nepůsobily úplně zcestně). --Mormegil ✉ 8. 7. 2012, 19:24 (UTC)
Chci se ohradit, nechodil jsem po Wikipedii, abych svévolně měnil jednu variantu na druhou, ale měnil jsem většinou matoucí odkazy, kdy zobrazený název zněl Kuršský záliv, přitom link vedl na redirekt Kuronský záliv (což se čtenáři zobrazí, když najede kurzorem na link) a nakonec se čtenář dostal na článek Kurský záliv... --Silesianus (diskuse) 9. 7. 2012, 09:23 (UTC)
Co víc mohu udělat, aby potrefená husa neměla potřebu se ohrazovat, než napsat výslovně „nijak se nevyjadřuji ke konkrétním příkladům“? Vůbec netuším, s kým se Kusurija o čem hádal a co jste zrovna vy dělal či nedělal, reagoval jsem naprosto obecně na jeho příspěvek (ani ne na Jannův komentář, jak je vidět i z odsazení). --Mormegil ✉ 10. 7. 2012, 11:17 (UTC)
Jelikož celé toto vlákno, založené Kusurijou směřuje jen k jedné věci (a to k mé osobě), mám povinnost se k tomu vyjádřit. Ať už se zaklínáte frází o "nevyjadřování se k ničemu konkrétnímu" nebo ne. --Silesianus (diskuse) 10. 7. 2012, 11:50 (UTC)
Vy si s Kusurijou běžte roztrhat občanky a mě do toho laskavě netahejte. Opakuji ještě jednou a naposledy, že o vašich sporech mi nic známo není, z původního Kusurijova příspěvku nic konkrétního nevyplývá (resp. uvádí příklad tsunami/cunami), tedy jsem ani na váš spor nijak nereagoval. --Mormegil ✉ 10. 7. 2012, 11:58 (UTC)

Očekávaný název

Chtěl bych se zeptat, co se myslí formulací jaké by čtenář nejspíše čekal? Pokud se někdo jménem této formule snaží prosazovat nesprávné názvy článků, mělo by to být trošku specifičtější. Jakého čtenáře předpokládáme? Odborníka v oboru odpovídajícího problematice článku, nebo laika, který má o problematiku zájem, nebo někoho s naprosto odlišným oborem, který jen přišel opravovat pravopisné hrubky, nebo čtyřleté dítě? A podle čeho se dá usuzovat, zdali se očekává případný špatný název nebo ne? Je argument, že pro možnou špatnou formulaci google vrací desetkrát více odkazů? Neměli bychom pak přejmenovat třeba Jírovec maďal na Kaštan (kde je poměr zásahů na google 1:10) a Zárubeň na Futra (které jsou v google zhruba stejně, ale pochybuji, že by někdo používal první termín) nebo dokonce Zdrhovadlo na zip (tam je poměr zásahů 1:14000, ale google nezasahoval pouze články s problematikou zdrhovadel). Osobně si myslím, že očekávaný název by měl být očekávaný odborníkem, a všechny laicky očekávatelné názvy by měly mít na wikipedii formu přesměrování (nebo rozcestníku). Co si o tom myslí komunita? Vks (diskuse) 11. 1. 2013, 06:16 (UTC)

Osobně si spíše představuji laika, který má o problematiku zájem, tedy někoho, kdo má povrchní znalost problematiky. Někdo, kdo nic neví, tak ani nic neočekává. A odborník, ten asi nepůjde hledat informace o svém oboru v encyklopedii. Z tohoto hlediska beru jako nejdůležitější argument nejrozšířenější pojmenování v příslušné odborné literatuře. --Beren (diskuse) 11. 1. 2013, 18:32 (UTC)
Ono to tak na první pohled nevypadá, ale Wikipedie se snaží být - byť moderní, velkolepou atd. - obecnou encyklopedií, takže se podobně jako Beren domnívám, že ten "průměrný" čtenář, kterého vždy s naším wikinázvem hledáme, je onen "laik" na Vaší stupnici od "odborníka" po "čtyřleté dítě". Pokud Google vrací desetkrát více odkazů pro jeden termín, pak to skutečně argument může být, nicméně zpravidla není samotný a většinou není ani hlavní. Myšlenka, že by články měly být nazývány, jak by to čekal odborník, ale domnívám se, že má přinejmenším jednu zásadní vadu: většina diskusí, kde se s "očekávaným názvem" operuje se odehrává u pojmů, na které si dělá nárok několik skupin odborníků a nemohou se shodnout na jménu. Tehdy často nelze dost dobře říct, že jeden výraz je laičtější (v tom negativním smyslu) a druhý je odbornější. --marv1N (diskuse) 11. 1. 2013, 20:15 (UTC)

Technická omezení/Opatrně se zvláštními znaky – návrh změny

Zakládání článků, a nejen jich, s pomlčkou (–) místo spojovníku (-), je běžná věc. Názvy článků dle doporučení přesouváme (viz Technická omezení/Opatrně se zvláštními znaky). Řada iw verzí stejné omezení nemá. Není čas na změnu také u nás?

Obdobný návrh padl již v roce 2008, viz zde.

Stávající oddíl sekce:

V názvu nepoužívejte znaky nenacházející se na klávesnici, a to ani tam, kde by podle obecných typografických pravidel měly správně být. Místo pomlčky (–) použijte spojovník (-), místo výpustky (…) tři tečky (...) atd. (Tedy např. článek nazvěte Bob a Bobek - králíci z klobouku místo Bob a Bobek – králíci z klobouku.) Z typograficky správné verze můžete udělat přesměrování. V textu článku však již použijte typograficky správnou verzi.

Navrhovaný oddíl sekce:

Pokud v názvu použijete zvláštní znaky nenacházející se na klávesnici, například pomlčku (–) či výpustku (…), založte pokud možno přesměrování z názvu obsahujícího běžné varianty znaků, kde pomlčku „–“ nahradíte spojovníkem „-“, výpustku „…“ třemi tečkami „...“ atp. (Například pro článek nazvaný X–Y založte přesměrování X-Y.)

Zdraví.--Kacir 4. 4. 2013, 18:00 (UTC) / Znění návrhu upraveno na základě diskuse.--Kacir 5. 4. 2013, 22:05 (UTC)

Jestli to už nemůže způsobovat ani nějaké vedlejší (netechnické) problémy, jsem pro. --Packa (diskuse) 4. 4. 2013, 18:18 (UTC)
Viz Packa, jinak souhlas. --Faigl.ladislav slovačiny 4. 4. 2013, 18:22 (UTC)
Jsem rozhodně pro. --Ragimiri 4. 4. 2013, 19:16 (UTC)
Jsem též pro. JAn (diskuse) 4. 4. 2013, 20:16 (UTC)
Pro (to pravidlo je částečně zastaralé z toho důvodu, že všechny moderní prohlížeče v adresním řádku nezobrazují URL kódování „zvláštních“ znaků, ale přímo jejich čitelnou verzi), jen s tou výhradou, že poslední větu s příkladem bych zrušil, už se nijak netýká tohoto odstavce; článek má být prostě pojmenován „správně“ (oproti předchozí verzi, kde tento odstavec vysvětloval, že má být pojmenován v jistých případech „nesprávně“), tenhle odstavec teď mluví jen o přesměrováních, pro která snad příklad nepotřebujeme; případně větu nahradit příkladem „Pro článek X–Y založte přesměrování X-Y“. --Mormegil ✉ 5. 4. 2013, 06:36 (UTC)
P.S. Tedy, teď jsem si to přečetl ještě jednou pořádně a byť s cílem změny naprosto souhlasím, to navrhované znění nedává (gramaticky) smysl. Co že to třeba mám vlastně udělat, „Pokud je nutné použít v názvu znaky nenacházející se na klávesnici“? --Mormegil ✉ 5. 4. 2013, 06:38 (UTC)
Z laického pohledu větu čtu tak, že „znaky pomlčky nejsou na klávesnici, na rozdíl od např. +/-, a je nutné na ně kliknout v liště pod edit. oknem.“ Větu s příkladem jsem odstranil a prosím zbylý text reformuluj, aby dával smysl.
Základní smysl změny se nezmění, pro formu, ale poté ještě upozorním na diskusi všechny, kteří se zde vyjádřili.--Kacir 5. 4. 2013, 12:22 (UTC)
Dobrá, návrh formulace:
Pokud se v názvu používají zvláštní znaky nenacházející se na klávesnici, například pomlčka (–) či výpustka (…), založte pokud možno přesměrování z názvu obsahujícího běžné varianty znaků (např. pomlčku „–“ nahraďte spojovníkem „-“, výpustku „…“ třemi tečkami „...“ atp.).
--Mormegil ✉ 5. 4. 2013, 13:11 (UTC)
OK, vložil jsem a zohlednil také Packovu poznámku s příkladem dle Tvého textu.--Kacir 5. 4. 2013, 18:15 (UTC)
S cílem změny také souhlasím, doba snad už dostatečně pokročila. --Tchoř (diskuse) 5. 4. 2013, 07:23 (UTC)
Osobně bych byl pro příklad. Nám matadorům to je jasné, ale nováček nebo méně zkušený wikipedista může tápat. Krátký příklad pomůže. --Packa (diskuse) 5. 4. 2013, 14:48 (UTC)
Příklad uveden.--Kacir 5. 4. 2013, 18:19 (UTC)
Dovolím si ještě upravit formulace, aby byl v prvních větách stejný podmět, a trochu zredukovat počet závorek a slov „např.“ (+ typo) --Packa (diskuse) 5. 4. 2013, 21:53 (UTC)
Pokud v názvu použijete zvláštní znaky nenacházející se na klávesnici, například pomlčku (–) či výpustku (…), založte pokud možno přesměrování z názvu obsahujícího běžné varianty znaků, kde pomlčku „–“ nahradíte spojovníkem „-“, výpustku „…“ třemi tečkami „...“ atp. (Například pro článek nazvaný X–Y založte přesměrování X-Y.)
Dobře. Viděl jsem, vložil jsem… --Kacir 5. 4. 2013, 22:05 (UTC)
Jestliže neexistují žádné technické překážky, tak jsem určitě pro! Poslední místo, na kterém se regulérně nacházely typografické chyby mě štvalo. — Draceane diskuse 7. 4. 2013, 15:01 (UTC)
Jak to bude s mezerami kolem spojovníků/pomlček, které jsou uvedeny ve stávajícím textu v příkladu Bob a Bobek - králíci z klobouku? Mají se dodržovat typografická pravidla, která říkají "bez mezer kolem pomlčky"? Třeba u železničních stránek je tu mezera používána asi všude. Osobně bych v nadpisech mezery nechal, je to přehlednější. Mastodont (diskuse) 8. 4. 2013, 08:51 (UTC)
Nic na věci, typografických pravidlech atd. se touto změnou nemění (která mluví jen o záměně znaku pomlčka za znak spojovník atp.). Každopádně v tom máte binec, žádná taková typografická pravidla, o kterých píšete, neexistují. Vizte např. Wikipedie:Typografické rady#Pomlčka. --Mormegil ✉ 8. 4. 2013, 08:57 (UTC)
Viz např. "V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer" na stránce ÚJČ nebo obdobně na Liteera. Mastodont (diskuse) 8. 4. 2013, 09:05 (UTC)
No právě, králíci z klobouku není jedno slovo. Všechny případy bez mezer (jak jste psal/a 8. 4. 2013, 08:51) a jednoslovné případy bez mezer (teď 8. 4. 2013, 09:05) je rozdíl. --8. 4. 2013, 09:18 (UTC), Utar (diskuse)
Nebylo to míněno tak, že by ti králící z klobouku byli špatně, ale měli tam mezery bez bližšího upřesnění, kde mezery být nemají. Jednoslovné příklady z té železnice - Trať_011, Trať_300 nebo Trať_302, mezery v názvu. Mastodont (diskuse) 8. 4. 2013, 09:27 (UTC)
Zde, ve výkladu o znacích, mezery vysvětlovány nejsou. Vysvětleny jsou v Wikipedie:Typografické rady#Pomlčka odkazovaném výše. Je tam i uveden důvod pro mezery v názvech železničních tratí – jednotný způsob psaní jejich názvů (Je však vhodné dbát na jednotnost způsobu psaní, pokud...), kdysi se to myslím obsáhle diskutovalo. Zdraví --Jann (diskuse) 8. 4. 2013, 10:03 (UTC)
Uff! Přečtěte si to vysvětlení typografických pravidel celé a důkladně a až pak vyrábějte teorie! „Bob a Bobek – králíci z klobouku“ mají mít kolem pomlčky mezery bez ohledu na počet slov. Stejně tak by mezeru kolem sebe mělo třeba „Sissi – princezna“. Oproti tomu „Trať Praha–Beroun“ či „Zápas Sparta–Slavie“ kolem sebe mezery nemá, zde však mohou existovat „výjimky“ typu „Trať Hradec Králové – České Budějovice“ či „Zápas Sparta Praha – FK Teplice“. Tady je to ale off-topic, jak už jsem podotkl výše, na typografických pravidlech se nic nemění. --Mormegil ✉ 8. 4. 2013, 11:35 (UTC)
Ještě dotaz. Bude poté docházet k houfnému přesunu (třebas roboticky) na typograficky správné názvy? — Draceane diskuse 28. 4. 2013, 16:41 (UTC)
Nevím jak jiní, osobně jsem nic takového nepředpokládal a neplánoval. Návrh směřoval především do budoucnosti. Samozřejmě na základě změny bude možné již existující stránky přesouvat.--Kacir 29. 4. 2013, 00:08 (UTC)

Pořadí sekcí

Současně bych doporučil celou sekci Technická omezení přesunout až za sekci Očekávaný název. Teď se technická omezení uplatňují už jen u minimálního množství článků a "čtenář" pravidla by se IMHO měl nejdříve dovědět, že jméno má být očekávané, primárně v jednotném čísle, v základním tvaru atd. (dolů to třeba ani nedočte :) --Packa (diskuse) 4. 4. 2013, 20:44 (UTC)

Ano.--Kacir 5. 4. 2013, 12:22 (UTC)

Přídavná jména (přesměrování)

Předkládám k posouzení vhodnost přesměrování případně rozcestníků z přídavných jmen. Sám je považuji za nevhodné. --Wikipedista:BobM d|p 20. 6. 2013, 12:21 (UTC)

Očekávaný název *v češtině*

Doplnil jsem spojení "v češtině" do úvodu části "očekávaný název". Je myslím zcela nepochybné, že to tak vždy bylo chápáno, ale najednou se objevil Zbrnajsem, který chce z našich doporučení a pravidel udělat kůlničku na dříví, a tvrdí, že jde o celosvětově očekávaný název. Takže aby to bylo jasné i jemu. Pokud někdo má s touto změnou problém, prosím o komentáře. Přesto považuji svou změnu za konsenzuální (viz i různá místa v této diskusi, kde se často argumentovalo tím, jak něco pojmenovávají Češi a jak třeba lidé v angličtině a že se rozumí to, jak to pojmenovávají Češi), a proto by změna tohoto, nyní explicitně formulovaného konsenzu, musela být provedena jedině na základě prokázaného nového konsenzu. Okino (diskuse) 7. 9. 2013, 10:28 (UTC)

Když už to tam musí být, pak raději spojením "český čtenář", viz zdůvodnění: [4]. --Beren (diskuse) 7. 9. 2013, 22:01 (UTC)

No, přesto to ale chápu tak, že lze zakládat články jako ①計画, protože v češtině pro ně český termín neexistuje (resp. český čtenář ho stejně nezná a v odborné literatuře se uvádí opisem, případně snahou o překlad, který je ale chybný a nevystihuje podstatu japonského názvu). Ok? Ta změna pravidla (opuštění snadno psatelných znaků) se mi sice nelíbí, ale když to půjde takhle, tak to beru (ušetří mi to starosti s názvy článků) ^_^ --Ozzy (diskuse) 4. 10. 2013, 22:03 (UTC)

Nemyslím, že český čtenář bude očekávat název článku v obrázkovém písmu. Asi bude nutné v té odborné literatuře zapátrat a najít nejobvyklejší opis nebo překlad, existují-li. --Beren (diskuse) 4. 10. 2013, 23:27 (UTC)

Hlavně si myslím, že to co uvádí Ozzy je velmi těžko řešitelný problém, ať už by se jednalo o textaci původní, nebo dnešní (Okinovu či Berenovu). To řešení, co uvádí Ozzy, je samozřejmě lákavé, leč si myslím, že není průchodné - už jste někdy, Ozzy, podobný problém na Wikipedii řešil a vyřešil? --marv1N (diskuse) 5. 10. 2013, 12:33 (UTC)

Zdravím! Zatím jsem to řešil buďto tím opisem a nebo oním překladem, který je ale hodně mimo a uvažuji, jak se ho zbavit. Možná by bylo průchodné ponechat název v originálu, ale zapsaný v rómadži? (ono totiž v digitální podobě i sami Japonci přepisují ① jako マル1, protože čísla by možná ještě dali, ale u druhoválečných programů, kde je v kruhu nějaký jiný znak, se dostáváme mimo znakovou sadu unicode) Jinak v jiných případech, kdy k japonskému termínu neexistuje český ekvivalent, jsem název ponechal v japonštině (rómadži). --Ozzy (diskuse) 5. 10. 2013, 15:07 (UTC)
Pokud nevyhovuje ani překlad (tj. přibližný český ekvivalent) ani opis, tak bych použil český přepis japonštiny a u prvního výskytu do závorky rozsypaný čaj + opis. --Jann (diskuse) 5. 10. 2013, 15:21 (UTC)
Přesně tak to jako čtenář očekávám a jako přispěvatel dělám. --Tchoř (diskuse) 5. 10. 2013, 16:34 (UTC)

Odkazovaná diskuse Návrhu 1 k zapracování dalšího textu do doporučení

Nejnovější komentář: před 9 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Předkládám komunitě k posouzení návrh na doplnění tohoto doporučení. Návrh naleznete na podstránce Wikipedie:Název článku/Návrh k zapracování 1 Diskusi odkazuji šablonou i sem. --Rosičák (diskuse) 16. 1. 2014, 15:14 (UTC)

Přenášená diskuse

Tento pokus vítám, ale měl bych pár připomínek. Osoba může být známější pod svým bývalým jménem (typicky žena příjmením před svatbou) a v tomto případě by název článku měl být toto jméno. Např. Taťána Kocembová je známa pod tímto jménem, pod kterým dosáhla encyklopedické významnosti. Pod současným (pravým posledním) příjmením Netoličková ji téměř nikdo nezná. Mnoho osob je známo pod domácí podobou křestního jména (např. Rudi Völler, Jimmy Carter, Tony Esposito). V těchto případech by měl být název článku na těchto očekávaných jménech místo pravých vlastních jmen. Bylo by dobré toto do případného návrh doporučení začlenit. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2013, 20:50 (UTC)

Díky. Zkusím tyto oprávněné připomínky zapracovat.--Rosičák (diskuse) 15. 10. 2013, 03:26 (UTC)
Nezdá se mi tam tvrzení, že jen zcela výjmečně je vhodné užít pro osobu vžitou přezdívku. Je naprosto běžné, že William je znám jako Bill, Robert jako Bob, Anthony jako Tony a podobně. Takových případů jsou stovky, určitě se nejedná o zcela výjimečný jev. --Jowe (diskuse) 16. 1. 2014, 15:46 (UTC)
Zkus to přeformulovat. Přezdívkám příliš nefandím asi jsem zaujatý. Jak by to bylo nejlepší podle tebe?--Rosičák (diskuse) 16. 1. 2014, 16:14 (UTC)
Asi bych to z toho bodu vypustil a do prvního bodu doplnil něco ve smyslu:...pokud není osoba výrazně známější pod svým dřívějším pravým jménem, uměleckým jménem, pseudonymem, nebo zkrácenou formou křestního jména. Můžeme si myslet o "přezdívkách" cokoliv, ale třeba u sportovců převažují a jedná se o očekávaný název. Povívej se třeba na Kategorie:Kanadští lední hokejisté. Greg, Dave, Jeff, Ed, Rob, Mike, Tim, Steve...--Jowe (diskuse) 16. 1. 2014, 16:40 (UTC)
Myslím si, že Vaše snaha, kolego Rosičáku, je přínosná. Budu tuto stránku sledovat. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 1. 2014, 12:48 (UTC)

Názor Jann

První část návrhu rozňahňává již existující větu doporučení (Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal.). Proti citované větě existují určité rozdíly (např. z úvodní věty "Názvem článku by mělo být vlastní jméno osoby, pokud není osoba výrazně známější pod svým dřívějším pravým jménem, uměleckým jménem nebo pseudonymem." patrně jen omylem vypadlo "nebo přezdívkou"); některé formulace nesedí (přezdívka je Jimmy, nikoliv Jimmy Carter). To se jistě doladí (např. Joweho připomínky výše směřují k dosažení shody se současným doporučením), ale pak návrh nebude říkat nic nového, nic neupřesní, zkrátka je naprosto zbytečný.

Druhá část návrhu definuje pojmy pro potřeby první části. Je zbytečná. Je totiž zbytečné rozlišovat mezi různými druhy jmen, jestliže se všemi zacházíme stejně (podle platného znění doporučení i návrhu): použije se to očekávané bez ohledu na druh.

Jakési změny se nalézají až ve třetí části:

  • Vlastní jména ani pseudonymy se z cizích jazyků nepřekládají ani jinak nepočešťují, pokud užití takových tvarů není doloženo jako majoritní užití v českém jazyce.
Zde by bylo vhodné (vzhledem k existenci skupiny bojovníků za novou, lepší, češtinu) zmínit, že se vlastní jména i pseudonymy z cizích jazyků pravidelně počešťují přechylováním. U omezeného počtu výjimek je třeba vždy nepřechýlení doložit tradicí "majoritního užití v českém jazyce".
  • Umělecká jména jsou jakousi obchodní značkou - firmou, a proto je nevhodné je jakkoliv dále upravovat.
Je sice zajímavý názor, nicméně není ve shodě se světem češtiny, který umělecká jména počešťuje víceméně stejně jako jména ostatní.
  • "Přezdívky je vhodné uvádět podle nejrozšířenější varianty českojazyčného názvu."
Uniká mi zamýšlený smysl.

Přínos návrhu nevidím.--Jann (diskuse) 16. 1. 2014, 17:36 (UTC)

Vcelku souhlasím s Jannem. Připadá mi to trochu ve stylu: "Máme jednoduché pravidlo a nedokážeme se dohodnout, zkusíme místo něho zavést komplikované pravidlo, třeba se dohodneme lépe." Zkoušelo se to na jiných normativních systémech, a moc se to neosvědčilo. Tím spíš tomu nedávám moc naději zde, zvlášť když se má jednat o doporučení, tedy jakési "soft" pravidlo připouštějící ze své podstaty určité odchylky. --Shlomo (diskuse) 16. 1. 2014, 20:42 (UTC)
Souhlasím s Jannem a Shlomem. A formulace „pokud užití není doloženo jako majoritní užití“ mne děsí.--Dr. Králík (diskuse) 4. 2. 2015, 23:12 (CET)Odpovědět

Ještě k 10 let trvajícímu stavu

Nejnovější komentář: před 9 lety1 komentář1 člověk v diskusi

V nedávné době proběhl pokus o opravu slova zažitý na vžitý a byl revertován s odůvodněním: nevím, jak to tehdy bylo myšleno, ale 10 let tu byl nějaký stav a pokud tu má být jiný stav, je potřeba nalézt konsensus.

Přiznám se, že nevím o jakém stavu, který by vynucoval nějakou formální diskusi, se zde mluví. Konkrétní diskuse na české Wikipedii o jednotlivých geografických jménech, pokud vím, vůbec neřeší nuance těchto dvou slov "vžitý vs. zažitý" (v diskusi se běžně operuje s výrazem "zažitý ekvivalent", buď ve smyslu vžitý ekvivalent, nebo rozdíl není rozhodující). Pouze u Mykolajivu se kolega Palu jaksi pokoušel dovozovat něco velikého z rozdílu zmíněných slov, nicméně i on se po několika MB diskuse dopracoval k definici: "zažitý ekvivalent" má být ... slovo používáno v běžném jazyce (nikoliv výhradně nebo nadpolovičně, nýbrž v dostatečné míře, aby bylo bezpříznakové, např. aby nebylo zastaralé, slangové, apod. ...), přičemž se domnívám, že to již víceméně odpovídá chápání "vžitého exonyma" (nebo alespoň takto ho rámcově chápu já). Jediná tzv. výhoda výrazu "zažitý" je jeho nejasný význam při užití ve vazbě "zažité slovo", takže je možné o vymezení v každé diskusi vést sáhodlouhou učenou lingvistickou disputaci (která na výsledek nebude mít pražádný dopad).

Bylo by případně možné uvést některé, v kterých měl rozdíl těch slov vliv na výsledek diskuse, případně případy, kdy by bylo nutné okamžitě po záměně dvou slov přesouvat? --marv1N (diskuse) 4. 2. 2015, 23:18 (CET)Odpovědět

Návrh k PŘErozdělení a rozšíření současné sekce

SOUČASNÉ ZNĚNÍ

Jména věcí

Používejte co nejobecnější označení pro věci tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných věcí.

Jména osob

Používejte co nejobecnější označení pro osoby tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných osob. Jména osob je třeba vypisovat celá, a to v souladu s většinou českých i zahraničních encyklopedií první písmeno jména velké, ostatní malá, například Karel Čapek. V názvu článku však není žádoucí uvádět všechna jména, tedy i ta, která jsou málo známá, správný název je např. Nelson Mandela, nikoli Nelson Rolihlahla Mandela (opět však lze vytvořit přesměrování).

Tam, kde je to možné, vytvořte také přesměrování s co nejjednodušším tvarem jména, např. Mozart. U osob nepoužívejte akademické, šlechtické ani církevní tituly.

Jména panovníků a náboženských představitelů

Čeští panovníci by měli být uváděni bez označení země, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. Francouzský.

Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322–1328). Titul naopak ne, pokud to není nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv [[císař Nero]], Jan Pavel II., ale Mikuláš II. (papež).

Jména, pro která existuje zažitá česká podoba, mají být v češtině, ostatní v původní podobě. Tedy Alžběta II., nikoliv stejně jako v angličtině Elizabeth II; Alfons XIII., nikoliv stejně jako ve španělštině Alfonso XIII; ale naopak Juan Carlos, nikoliv [[Jan Karel]].

NAVRHOVANÉ ZNĚNÍ

Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Jména věcí

Používejte co nejobecnější označení pro věci tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných věcí.

Jména osob

Používejte co nejobecnější označení pro osoby tak, aby nebyly v konfliktu s označením jiných osob. Jména osob je třeba vypisovat celá, a to v souladu s většinou českých i zahraničních encyklopedií první písmeno jména velké, ostatní malá, například Karel Čapek. V názvu článku však není žádoucí uvádět všechna jména, tedy i ta, která jsou málo známá, správný název je např. Nelson Mandela, nikoli Nelson Rolihlahla Mandela (opět však lze vytvořit přesměrování).

Tam, kde je to možné, vytvořte také přesměrování s co nejjednodušším tvarem jména, např. Mozart. U osob nepoužívejte akademické, šlechtické ani církevní tituly.

Jména panovníků a náboženských představitelů

Čeští panovníci by měli být uváděni bez označení země, např. Karel IV., ostatní jen tam, kde je to nutné, např. František II. Francouzský.

Měl by být užit přídomek, pokud byl používán: Karel IV. Sličný (1322–1328). Titul naopak ne, pokud to není nezbytné. Pak jej uvést v závorce: Nero, nikoliv [[císař Nero]], Jan Pavel II., ale Mikuláš II. (papež).

Jména, pro která existuje zažitá česká podoba, mají být v češtině, ostatní v původní podobě. Tedy Alžběta II., nikoliv stejně jako v angličtině Elizabeth II; Alfons XIII., nikoliv stejně jako ve španělštině Alfonso XIII; ale naopak Juan Carlos, nikoliv [[Jan Karel]].

Pseudonym

Pokud má být názvem článku pseudonym, volte ten nejznámější. Pokud je takových více a nelze takový jednoznačně určit, užijte občanské jméno osoby. Pseudonym jako název článku užívejte pouze tak, jak je uveden ve zdrojích, které spojují pseudonym autora či interpreta s autorstvím díla autora či interpreta. Pokud je tvorba autora překládána a produkována i v češtině, upřednostní se tvar pseudonymu, užívaný v největším počtu rozdílných titulů v češtině vydaných.

Umělecké jméno

Pokud má být názvem článku umělecké jméno, mělo by se přejímat beze změn, protože je to zároveň obchodní značka umělce často chráněná a registrovaná kvůli napodobitelům. --Rosičák (diskuse) 6. 2. 2016, 06:24 (CET)Odpovědět


Diskuse k Rosičákovu návrhu

Nejnovější komentář: před 8 lety43 komentářů13 lidí v diskusi
  • Jaký by k tomu rozšíření měl být důvod? Řekl bych, že to nepřináší žádný posun k lepšímu oproti současnému stavu. A držme pravidla spíš stručná, aby neodrazovala nováčky.--Tchoř (diskuse) 6. 2. 2016, 08:26 (CET)Odpovědět
    Domnívám se, že posun přináší. Přinejmenším spojuje v textu 2 na různých místech rozptýlené související úseky, které se týkají jmen osob. A částečně reflektuje skutečnost, že existuje něco jako pseudonym a umělecké jméno. Přidaný text tak doplňuje a dopřesňuje vcelku nejasnou formulaci obsaženou v tomto doporučení "Jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal." On každý může očekávat něco jiného, viz níže kolega Chrzwzcz. Doufám však, že se shodneme, že umělecké jméno například Madonna je očekávaný název stejně jako Mata Hari nebo Michal David. U pseudonymů se doufám shodneme na tom, že ten ve tvorbě nejpoužívanější by měl být názvem článku. Návrh především prioritně zohledňuje překlady děl do češtiny jako hlavní zdroj, ze kterého se zjišťuje výskyt a povědomí o užívání pseudonymu, což je velmi jednoduché a praktické.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 14:15 (CET)Odpovědět
    Nevím o tom, že by kolem třech jmenovaných byly nějaké významné spory a probíhaly hádky, co je v jejich případě očekávanější název. Kvůli nim určitě bobtnání doporučení netřeba. Prosím o nějaké konkrétní příklady, které by to rozšíření řešilo. Zatím vidím jen riziko, na které upozornili kolegové, totiž že by nové znění bylo zneužíváno odpůrci přechylování.--Tchoř (diskuse) 7. 2. 2016, 16:26 (CET)Odpovědět
    Zkuste to prosím nějak otestovat (například na kontroverzních diskusích o přesunu názvu), a potom se prosím v rozumném termínu vyjádřete, zda změnu podporujete, či ne.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 19:43 (CET)Odpovědět
    Nene. Já očekávám smysluplné zdůvodnění na příkladech od navrhovatele. Zatím se zdá, že žádné příklady, které by potvrzovaly užitečnost, zkrátka nejsou, že je to zbytečné bobtnání. V horším případě pokus, jak netransparentním „přílepkem“ měnit dopad doporučení Wikipedie:Přechylování ženských jmen. V takovém případě jsem samozřejmě proti.--Tchoř (diskuse) 7. 2. 2016, 20:24 (CET)Odpovědět
    Zpracuji a dodám. Pokud chcete do zpracování výstupů zahrnout nějaké konkrétní články, jmenujte je prosím zde. Pokud chcete nějaký počet příkladů, napište jak velký. Děkuji.--Rosičák (diskuse) 8. 2. 2016, 05:47 (CET)+@Tchoř: Pokud chcete vzorek příkladů nějak definovat nebo omezit, prosím reagujte.--Rosičák (diskuse) 26. 2. 2016, 21:01 (CET)Odpovědět
  • Mně se ten návrh vcelku líbí. Ještě bych tam přidal, že ženská příjmení se uvádějí v očekávaném přechýleném nebo nepřechýleném tvaru podle relevantních zdrojů (česká vydání knih, odborná literatura atp.)--Chalupa (diskuse) 6. 2. 2016, 15:16 (CET)Odpovědět
Jestli jde o změny typu přechylování, tak to je spíš do diskuze u doporučení k přechylování. Ale když už jsme u toho, jednodušší by bylo pravidlo třeba "herečky a zpěvačky nepřechylujeme" a to ani v případě, kdy je přechýlená podoba docela známá. Pak bude zkrátka na Wikipedii očekáváno, že celá kategorie bude mít jednotný přístup, místo toho, aby se u každé zvlášť procházelo po zdrojích a zjišťovalo ová ano / ová ne a pídit se po tom, jestli je to skutečně příjmení, nebo umělecké jméno. Když se podívám např. do Kategorie:Americké herečky, tak bych to kolikrát očekával opačně, způsob jakým se rozhodovalo bude dost nevyrovnaný. Sportovkyně, političky apod. ale normálně přechylovat, pokud zdroje výslovně neuvádějí opak (prostě ponechat současný princip).Chrzwzcz (diskuse) 6. 2. 2016, 18:51 (CET)Odpovědět
Máte sice pravdu, ale bylo by to nesystémové řešení. Přechylovat/nepřechylovat jen podle povolání je zkrátka nesmysl. --Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 14:15 (CET)Odpovědět
Vzhledem k tomu, že umělecká jména lze očekávat zejména v umělecké branži, tak mi to jako nesmysl nepřijde, ale co už. Chrzwzcz (diskuse) 7. 2. 2016, 18:35 (CET)Odpovědět
Máte jistě pravdu, ale umělci někdy umělecké jméno, které je odlišné od jména občanského neužívají a to je pak někdy těžké rozlišit, zda o umělecké jméno určitě jde. Bylo by dobré, kdyby někdo dokázal podchytit s popsat způsob, jak odlišit umělecké jméno od občanského, pokud jsou jména shodná.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 19:12 (CET)Odpovědět
Aneb jak věci co nejvíc zesložitit? Pro Wikipedii je podstatné, jaké jméno je v českých zdrojích používané. Dělat kolem toho teorie o „uměleckých jménech shodných s občanskými“ není k ničemu dobré.--Tchoř (diskuse) 7. 2. 2016, 19:17 (CET)Odpovědět
Podle mě je nesmírně složité vyhledávat zdroje u každé umělkyně, jestli náhodou přechyluje 51 % zdrojů nebo 49 %. Proto by se řeklo: český uživatel očekává na wikipedii všechny umělkyně nepřechýlené, protože rozhodně nedrží v hlavě, která herečka či zpěvačka zrovna ve zdrojích stoupla ve zdrojích nad nepřechylovací hranici. Chrzwzcz (diskuse) 7. 2. 2016, 19:27 (CET)Odpovědět
Rosičák níže píše, že zde by přechylování neřešil, tedy se ho to snad týkat nemá, ne? A jinak u přechylování ta hranice není na 50 %.--Tchoř (diskuse) 7. 2. 2016, 20:32 (CET)Odpovědět
Tak by to tedy chtělo opravdové případy kdy hrozilo, že snad umělecké jméno nebude názvem článku a nešlo by o přechylování. Vážně někdo chtěl Michala Davida nebo Madonnu uvádět pod jménem v občance? Ano, tuším, že přechylování má přednost i když ve zdrojích mírně prohrává a s hranicí pro jistotu neostře stanovenou.Chrzwzcz (diskuse) 7. 2. 2016, 20:37 (CET)Odpovědět
@Chalupa. Přechylování bych zde neřešil, pokud existuje doporučeni WP:PŽJ. Možné by bylo časem ta doporučení sloučit, ale to nechme zatím být.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 14:15 (CET)Odpovědět
Jaký je rozdíl mezi doplněním dvou vět a pěti vět? 3 věty. To zas až tak velký rozdíl není.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 14:15 (CET)Odpovědět
Ano, pokud to teď máme na dvou místech určitě ano.--Rosičák (diskuse) 7. 2. 2016, 14:15 (CET)Odpovědět
  • Pro praktické uplatňování by se myslím mělo co nejjednoznačněji vysvětlit, co je to „umělecké jméno“. Já si pod tím upřímně nedokážu nic konkrétního představit. V naší wikipedii „umělecké jméno“ přesměrovává na pseudonym, pak by ovšem nebylo třeba mít dva samostatné body. Nebo jde prostě o to, že vlastní jméno umělce (dejme tomu Élisabeth Vigée-Lebrun) je umělecké jméno, zatímco vlastní jméno sportovce (třeba Kateřina Emmons) umělecké jméno není? Aby nevznikaly spory o to, co už je a co ještě není „umělecké jméno“, to by se jaksi kolegova snaha o upřesnění minula účinkem.--RPekař (diskuse) 7. 2. 2016, 15:32 (CET)Odpovědět
  • Souhlasím se spojením do jedné sekce. Souhlasím i s připojením částí o pseudonymu nebo uměleckém jménu. Nesouhlasím ale s obsahem doporučení o pseudonymu nebo uměleckém jménu:
    1. Za důležitější zdroje pro posouzení jména považuji zdroje literární, tj. rozsáhlé (sekundární) texty, nikoli (s nadsázkou) přebaly knih, které chce nové doporučení před podobnými sekundárními texty upřednostňovat.
    2. Rovněž chápání [uměleckého] jména jako obchodní známky nepovažuji za důležitější než psané literární zdroje.
    Kde píšu o tom, co považuji nebo nepovažuji, míním tím, že to podle mne lépe zapadá do celkových zvyklostí Wikipedie jako zdroje založeného na zdrojích a o tom, které zdroje Wikipedie považuje za důležitější; neberte to tedy prosím za nějaký ryze subjektivní argument. --Okino (diskuse) 7. 2. 2016, 19:39 (CET)Odpovědět
    Je třeba nejprve se rozhodnout, zda bude názvem článku pseudonym, umělecké jméno, vlastní jméno osoby nebo její přezdívka. Například podle očekávanosti názvu. U spisovatelů to nejspíš bude pseudonym, pokud ho používají. U osob šoubyznysu to nejspíš bude umělecké jméno, pokud je to doložitelné, že o něj jde. U sportovců nejspíš jejich občanské jméno. U osob neznámých přezdívka.--Rosičák (diskuse) 8. 2. 2016, 18:21 (CET)Odpovědět
    Ne. Je potřeba mít především na zřeteli sekundární zdroje. Nikoliv vymýšlet škatulky.--Tchoř (diskuse) 8. 2. 2016, 20:32 (CET)Odpovědět
    Kolego, já za nezpochybnitelný zdroj například považuji matriční zápisy, které jsou v případě pseudonymů, které jsou vlastně autorským dílem nepodstatné. Jediným zdrojem tvarů a četnosti užívaných pseudonymů v češtině jsou ty "obálky knih" - vydaných v češtině. --Rosičák (diskuse) 8. 2. 2016, 18:21 (CET)Odpovědět
  • (kusurija): Souhlasím s Rosičákovým návrhem. Myslím, že krátká poznámka k tomu, jak zacházet s pseudonymy a s uměleckými jmény je docela potřebná, je to vyjití vstříc (nejen k) nováčkům. Zazněla tu +/- námitka, že „umělecké jméno“ přesměrovává na pseudonym. To podle mne není problém tohoto návrhu, ale toho, že tyto dva termíny jsou nedostatečně popsány českou wikipedií (vlastními články) a že existuje toto nevhodné přesměrování namísto samostatného článku. Další věc je, že přímo pojmenování „umělecké jméno“ je příliž úzké pro související problematiku. Spíše by to mělo být něco jako „obchodní značka osobnosti“ - samozřejmě přiléhavěji/správněji pojmenováno - , která se nemusí týkat jen umělců (ikdyž to převážně) ale sklidem i některých sportovců, živnostníků, jiných slavných lidí... Takže některé z úvah nahoře tento aspekt opominuly (málo záleží na tom, že jsou to relativně vzácné případy, ale je asi nevhodné dráždit osud a čekat, až se někdo z oprávněných ohradí, a 2. jaký je rozdíl mezi tím, zda pomineme práva někoho, čí jméno je trademark, či tím, že pomineme práva jiného, jehož jméno (zatím) trademark není). Abych nebyl z něčeho podezříván, upřesňuji, že tímto mám namysli problematiku osob obou (všech) pohlaví, bez nějakého zvláštího důrazu na problematiku přechylování. --Kusurija (diskuse) 7. 2. 2016, 22:01 (CET)Odpovědět
Zazněla tu zejména otázka jestli "nedostatečné" pravidlo už napáchalo nějaké škody a zatím jsme se k ničemu nedopátrali, takže proč spravovat něco, co evidentně není rozbité? Pravidla sice jde doplňovat a doplňovat a konkretizovat, nebo se ty jednotky případů za desetiletí ohlídají i bez doplněných pravidel (kontrolory nově vzniklých a přejmenovaných článků zde jistě máme). Chrzwzcz (diskuse) 7. 2. 2016, 22:13 (CET)Odpovědět
Dokaž prosím mé "temné umysly" na nějakém modelovém příkladu. Toto je předsudek na základě podpisu pod návrhem.--Rosičák (diskuse) 8. 2. 2016, 05:06 (CET)Odpovědět
Ne, to je zkušenost s daným uživatelem. --Silesianus (diskuse) 8. 2. 2016, 09:48 (CET)Odpovědět
Kolego, i mne by zajímal nějaký modelový příklad, kdy by došlo tímto návrhem k ošulení W:PŽJ. Prosím, sdělte mi to, protože já jsem byl pro návrh a je možné, že na základě Vašich důkazů bych mohl názor změnit. Vaše odůvodnění je ale naprosto nedostatečné, protože pouze ukazuje na Váš osobní problém s kolegou Rosičákem, u kterého nepředpokládáte dobrou vůli. Prosím tedy o rozvinutí Vašeho názoru. --Chalupa (diskuse) 8. 2. 2016, 10:40 (CET)Odpovědět
Nechci tvrdit, že je přímým cílem ošulit PŽJ, ale to, že bude nové znění k ošulení PŽJ snadno zneužitelné, je mi celkem jasné. Argument o uměleckých jménech jako obchodní známce už totiž byl v minulosti nekonsenzuálně používán jako zásadní důvod proti přechylování navzdory zdrojům (např. tady) - a najednou se, věřme, že nikoli z tohoto důvodu (i když podoba je zarážející) má stát klíčovým bodem doporučení. Dosud je přitom tento aspekt v některém z relevantních doporučení zmíněn tuším pouze jako jeden z mnoha aspektů v dopisu z ÚJČ v Přechylování ženských jmen. Mně na tom nevadí ani tak ten fakt, že to je záměrně či nezáměrně proti-přechylovací krok, jako to, že jde o odklon od důležitosti zdrojů k jakési přesně nedefinované a subjektivně vnímané značkovosti jména. --Okino (diskuse) 8. 2. 2016, 11:47 (CET)Odpovědět
Dobrý den, po návratu z cesty bych se rád zapojil na tomto místě. Kolego Okino, tady snad uznáte, že by mělo platit předpokládání dobré vůle. A ta dobrá vůle spočívá IMHO v tom, že návrh má pouze zamezit nejasnému výkladu WP:PŽJ, kdy právě v oblasti uměleckých jmen nikdo přesně neví, co s takovým ženským jménem udělat. Přechýlit nebo nepřechýlit? Doufám, že se na mnohém můžeme shodnout. Nějakou definici uměleckého jména snad najdeme, která bude pro všechny přijatelná. Já bych uvedl případ Maria Callas. Tato pěvkyně se původním občanským jménem jmenovala jinak (Maria Sofia Cecilia Kalogeropoulou). Ale známá (světoznámá!) je dodnes jenom tak, tedy pod oním jménem, které je názvem našeho článku o ní. Po dlouhou dobu po svatbě s jedním italským podnikatelem byla vedena pod dvojménem (Maria Meneghini Callas), ale jména manžela se po rozvodu s ním vzdala. Pevně věřím, že umělecké příjmení Callas nikdo z nás nebude přechylovat, neboť jsme uznali, že by to nebylo podle platného doporučení české Wikipedie (tedy WP:PŽJ) správné. --Zbrnajsem (diskuse) 8. 2. 2016, 13:59 (CET)Odpovědět
Otázkou je, co je umělecké jméno. Je pravdou, že o uměleckém jménu bychom museli v toto návrhu podiskutovat. Podle mne opět platí jméno očekávané, u Callas je to skutečně Callas. --Chalupa (diskuse) 8. 2. 2016, 15:35 (CET)Odpovědět
Jméno odlišné od jména občanského, které osoba přijala pro účely prezentace své umělecké činnosti, jako třeba "Maria Callas", lze nazývat umělecké jméno (i když to už částečně pokrývá pseudonym). Lze ale za umělecké jméno považovat i občanské jméno, pokud umělec prostě působí pod svým občanským jménem? Třeba spisovatel Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, máme použít „beze změn“ jméno, pod kterým psal, tedy asi „Bohuslaus Hassensteynius a Lobkowicz“? Proč raději nepsat jména prostě tak, jak je používají nejkvalitnější a nejrozšířenější českojazyčné zdroje, tedy sledovat obecné pravidlo o očekávatelnosti? Máme vlastně konkrétní příklady, kdy uplatnění navrhovaného pravidla vede k jednomu výsledku a uplatnění obecného pravidla k druhému výsledku, abychom to mohli porovnat?--RPekař (diskuse) 8. 2. 2016, 16:19 (CET)Odpovědět
Pokud bylo a je občanské jméno shodné s tím uměleckým, budeme těžko hledat odpověď na otázku, zda se o obchodní značku, firmu nebo umělecké jméno jedná. Rozlišit shodné umělecké a občanské jméno jde například následovně. Ačkoliv dojde k přejmenování osoby, umělecké jméno zůstává nebo naopak došlo k přejmenování na umělecké jméno. V pohledu na lidi z šoubyznysu tvrdím, že jméno umělecké je jménem očekávaným podle tohoto doporučení, ovšem důkazní břemeno, že se o umělecké jméno skutečně jedná bude vždy v případě pochybností na straně toho, kdo to tvrdí. Nikdo například v praxi nepochybuje o správnosti názvu článku Dara Rolins, i když se tak Darina Rolincová nejmenuje. Všichni chápou, že pod tímto jménem nyní tvoří. --Rosičák (diskuse) 8. 2. 2016, 17:03 (CET)Odpovědět
Domívám se, že případ Dary Rollins není přesně to, o co tu jde. Dara Rollins je příjmení, které používá nepřechýleně a jako takové se u nás vžilo. Pokud nějaká Češka používá nepřechýlené příjmení, musíme jí uvádět s nepřechýleným příjmením. A slovenština je natolik blízká, že to pro nás platí stejně. Problém je ze zahraničními jmény. Zde ani umělecké jméno nemůže zajistit nepřechylování. Musíme se vždycky zajímat o jméno očekávané - například očekávaným jménem je Lehtolainen, protože všechny její knihy vyšly česky pod nepřechýleným příjmením. Ale jinde to může být úplně jinak. Jiný případ je Sofija Andruchovyčová, od které u nás vyšla pouze jedna povídka a to pod nepřechýleným jménem. Zde se naskýtá otázka, zda je tak známá, že jde o jméno očekávané. To dávám k diskuzi. Ale například Claudia Cardinalová je na 100 procent očekávané jméno, protože pod tímto přechýleným jménem o ní vycházely články, byla uváděna v českých titulcích atp. --Chalupa (diskuse) 8. 2. 2016, 18:05 (CET)Odpovědět
O Callasovou konkrétně tu nejde, nicméně: Film o ní natočený se u nás distribuoval pod titulem Nesmrtelná Callasová, kniha Anne Edwardsové(sic!) u nás vyšla s názvem Maria Callasová a mnohé další. Existují i opačné případy, např. výstava UPM Maria Callas & Swarowski, dokument BBC Maria Callas a mnohé další. Jistota Zbrnajsem, že podle PŽJ je jediné správné řešení Callas, a jistota Chalupy, že jedině očekávané jméno je Callas, jsou kvůli těmto existujícím zdrojům z mého subjektivního pohledu pro změnu jejich subjektivní názory.
Není jednoduché rozhodnout, co má mít v takto vyrovnaných případech přednost, chce to podrobnou a poctivou rešerši zdrojů. Ale i když je taková rešerše zdrojů těžká, nemá se podle mne nahradit určením si subjektivního pravidla o tom, že budeme vycházet z něčeho, co někdo nazval "umělecké jméno".
Stejně bych přitom zdůrazňoval roli zdrojů i v případě počešťování obecných i vlastních jmen apod. Snaha odtrhnout naše pravidla od zdrojů, od reflexe okolí, snaha změnit Wikipedii z normu popisujícího v normotvorný nástroj - to vše je podle mne snaha špatná. --Okino (diskuse) 8. 2. 2016, 18:11 (CET)Odpovědět
  • Souhlasím s návrhem na rozšíření i s přerozdělením sekcí. Prozatím vidím jistou potíž v tom, že návrh pracuje odděleně s pojmy pseudonym a umělecké jméno, přičemž na wiki máme z uměleckého jména přesměrování na pseudonym. Současnou existenci doporučení v novelizovaném znění a zachování stávajícího stavu na wiki považuju za neuspokojivé a spíše matoucí. Na jednom či na druhém místě je potřeba provést změny a uvést pojmy do souladu.--Tomas62 (diskuse) 9. 2. 2016, 21:17 (CET)Odpovědět
Nevím, jestli to patří sem, ale z lenosti hledat vhodnější místo to přidávám. Založil jsem článek E L James. Na enwiki je autorka uváděna s tečkami za iniciálami, avšak všechny její české knihy vyšly takto. Chápu rozdíl mezi primárním a sekundárním zdrojem a zaznamenal jsem diskuse nad obálkami knih. Na druhou stranu, nevíme nic o smlouvě mezi nakladatelem a autorkou a nevíme nic o tom, co si autorka vyhradila. Nepochybně sekundární zdroje na typografii nedbají a mnohé přechylují. U autora literatury je typografická zvláštnost nejspíše jednotlivostí, ale u dýdžejů, rapperů, youtuberů, ajťáků se s tím setkáme asi častěji. Neumím to zobecnit, ale bylo by dobré se s tím nějak vypořádat.
Kromě očividných zhovadilostí, provedl jsem přesun na Cædmon, který je prozatím akceptován. Taky nevím jestli je to jednotlivost a jsem si vědom úskalí, která působí vyhledávačům. Ale od toho je přesměrování.--Tomas62 (diskuse) 10. 2. 2016, 02:32 (CET)Odpovědět
Anglická verze obálky je taky bez teček a anglická Wikipedie tečky má, nevím proč bychom to měli řešit víc než oni. České zdroje tečkují. Neexistenci teček bych bral spíš jako grafiku obálky. Koukat do nějakých smluv mi přijde jako samostatný výzkum, když máme jenom "tupě" obšlehnout co povídají sekundární zdroje. Chrzwzcz (diskuse) 10. 2. 2016, 18:19 (CET)Odpovědět
  • Proti návrhu. Ohledně prvních tří úseků (Jména věcí, Jména osob, Jména panovníků a náboženských představitelů) návrh nepředstavuje žádnou změnu, kromě přesunu odstavců na jiné místo stránky. Celkem nepodstatná (a řekl bych, zbytečná) změna. Ohledně úseku Pseudonym - první a druhá věta řeší problém (více pseudonymů, z nichž žádný není očekávanější než druhé), který jsem tu ještě neviděl, imo zbytečně; třetí věta je revizí pravidel o přechylování (protože obecně přechylujeme, výjimka je pokud v českojazyčných zdrojích převažuje nepřechýlení, ale třetí věta imo rozšiřuje nepřechylování i na případy, kdy české zdroje nejsou), zajímalo by mě, jaký je cíl jejího zařazení do návrhu a jaké problémy má řešit; čtvrtá je opakováním základní zásady očekávanosti názvu. Ohledně bodu o uměleckém jménu, je výraznou revizí pravidel: fakticky ruší platnost pravidla o očekávaném názvu. Takže obě změny jsou změny pravidel bez zdůvodnění, proti očekávanosti názvu (viz též poslední odstavce Okino 8. 2. 2016, 18:11).--Jann (diskuse) 10. 2. 2016, 21:42 (CET)Odpovědět
  • K argumentaci autora návrhu v diskuzi: 1. A částečně reflektuje skutečnost, že existuje něco jako pseudonym a umělecké jméno - to vůbec reflektovat nepotřebujeme, formulace "jméno článku by mělo být takové, jaké by český čtenář nejspíše čekal" úplně stačí a jestli se jménům, zvažovaným jako název článku, říká osobní, umělecké, pseudonym, přezdívka, posmrtné nebo jiné, je nepodstatné. 2. Přechylování bych zde neřešil - přechylování je jediná sporná věc, kterou návrh mění, a to bez ohledu na WP:PŽJ. 3. Je třeba nejprve se rozhodnout, zda bude názvem článku pseudonym, umělecké jméno, vlastní jméno osoby nebo její přezdívka. Například podle očekávanosti názvu. už se opakuji: k takovému rozhodnutí vůbec nepotřebujeme rozlišovat zmiňované druhy jmen.--Jann (diskuse) 10. 2. 2016, 21:42 (CET)Odpovědět

Přejmenování doporučení

Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi

V diskusi u souvisejícího doporučení jsem navrhl případné přejmenování tohoto doporučení (spíše tedy toho souvisejícího podle názvu tohoto, ale možná je i opačná varianta). Prosím wikipedisty o případné vyjádření v tamní diskusi. --Dvorapa (diskuse) 22. 2. 2016, 23:47 (CET)Odpovědět

orgchem a biochemické názvosloví

Nejnovější komentář: před 8 lety1 komentář1 člověk v diskusi

V příspěvku pod chemickou lípou se nyní řeší jednotnost organického a biochemického názvosloví na české Wikipedii. Jedná se např. o glukóza vs glukosa, metan vs methan, dehydrogenáza vs dehydrogenasa apod. Jelikož se to týká také tohoto doporučení, prosím kohokoliv o vyjádření tam. --Dvorapa (diskuse) 11. 3. 2016, 09:57 (CET)Odpovědět

Příklady nepříklady

Nejnovější komentář: před 7 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Mnohé z těch uvedených příkladů jak se správně mají pojmenovávat články, nedodržují dané pravidlo kterým mají sloužit za příklad (hlavně mezery, pomlčky) a jsou přesměrovány na trochu jiný název, nebo jsou to příklady zastaralé a již přejmenované (ale přesměrování funguje), např. Rychlostní silnice R49, Tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov, Železniční trať Plzeň - Žatec, Karel IV. Sličný, 1,4-cyklohexadien. Asi by to chtělo narovnat, případně pozměnit text. V tak základním článku to radši nechám na někom jiném ;) Chrzwzcz (diskuse) 7. 6. 2016, 19:09 (CEST)Odpovědět

O tratích se chystám otevřít diskusi, protože tam díky různým huráakcím máme poněkud nekonzistentní stav. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 21:17 (CEST)Odpovědět

Mezery u pomlček a lomítek v názvech tratí

Nejnovější komentář: před 7 lety55 komentářů5 lidí v diskusi

V dubnu 2013 došli kolegové víceméně ke konsensu, aby se v názvech článků začaly používat pomlčky i přesto, že nejsou na klávesnici. Specificky se to dotklo zejména článků o železničních, tramvajových či trolejbusových tratích, lanových drahách a podobně.

Diskuse se účastnili mimo jiné Utar, Jann, Mastodont, Mormegil, Draceane, k samotné náhradě spojovníků pomlčkou se vyjadřovali ještě Kacir, Packa, Faigl.ladislav, Ragimiri, JAn, Tchoř. Zajímat by se o to mohli třeba ještě Harold, Cmelak770, Aktron, Jagro, Petr.adamek, Bazi, Chrzwzcz, Jklamo, Vlout a samozřejmě Jan Polák, kteří se v minulosti do podobných diskusí zapojovali.

V diskusi byla v souvislosti s těmito články ocitována zásada, že pokud pomlčka odděluje dva jednoslovné výrazy, má se psát bez mezer, zatímco pokud je alespoň jeden z oddělovaných výrazů víceslovný (a dodávám – včetně případu, kdy některý z nich obsahuje spojovník), pak se mají vedle pomlčky použít mezery. Internetová jazyková příručka v textu o pomlčce uvádí jako základní pravidlo, že pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami. Jako výjimka (speciální případ) je uvedeno, pokud toto znaménko vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus). Pak záleží na tom, jestli některý z výrazů je víceslovný.

Celá tato pasáž ovšem vůbec nepočítá s názvy takového typu, které obsahují nebo mohou obsahovat více než dva výrazy. Možnost psaní bez mezer je zmiňována pouze v případech, kdy jsou spojovány DVA výrazy a OBA splňují podmínku. Aplikace tohoto pravidla na spojení tří či více výrazů už je extenzivní výklad. Příklady spojení více než dvou výrazů máme až v textu o spojovníku, kde jsou uvedeny příklady „výluka v úseku Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Lysá nad Labem“, „trasa výletu Praha-Velká Chuchle – Černošice-Mokropsy – Řevnice – Karlštejn“ apod. Příklad s použitím tří nebo více jednoslovných výrazů tam ale nikde není (v této pasáži šlo o to, že pokud je na vyšší úrovni použita pomlčka, pak se nemají za pomlčku nahrazovat spojovníky uvnitř názvů jednotlivých míst).

Tedy je to tak, že základní způsob používání pomlček je s mezerami, pro rozmezí nebo protilehlost je však stanovena výjimka, že se tam používá pomlčka bez mezer, a z této výjimky je zase v některých případech výjimka, že se přece jen píšou tím základním způsobem, tedy s mezerami. Je tedy otázka zda to pojmout jako "výjimku z výjimky", tedy výjimku na druhou, anebo naopak jako případy, kdy se výjimka neuplatňuje, tedy se to píše normálním, základním způsobem.

Zároveň ovšem byla v diskusi v dubnu 2013 připomenuta priorita zásady jednotnosti textu, což v našem případě a v případě názvů článků může znamenat jednotnost provedení názvů článků, které se objevují v jednom seznamu, v jedné kategorii, v jednom souboru. Doufám, že se shodneme na tom, že kategorie, v níž část názvů článků v deskriptivních názvech kolem pomlček mezery má a část článků nemá, je přesně to, čemu se podle příruček má předcházet. Je ovšem otázka, zda se mají "složité" názvy přizpůsobit jednoduchým názvům, nebo jednoduché názvy těm složitým. Považuji za nevhodné a nepřijatelné, aby zhruba třetina článků o tratích byla nadepsaná jiným způsobem než zbylé dvě třetiny, a to jen proto, že ta třetina neobsahuje v označení trati žádný víceslovný výraz a oddělují se tam právě dva výrazy. Domnivám se, že i ta jedna třetina by měla být přizpůsobena jednotnosti stylu, a to na základě skutečnosti, že tratě tvoří dohromady soubor a název trati může obsahovat a také většinou obsahuje víceslovné výrazy anebo více než dva spojované výrazy v jednom názvu. Proto navrhuji přemístit všechny názvy tratí, kde nyní kolem pomlčky nejsou mezery, na názvy s mezerami (což je ostatně většinou původní stav, ale tentokrát by to bylo s pomlčkou místo původního spojovníku).

Tedy ponechat beze změny názvy typu:

a změnit názvy typu:

U trolejbusových tratí to není nezbytné, protože tam máme zatím pouze jeden článek s názvem tohoto typu, a ten je poněkud atypický (Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov). Lanové dráhy už mají názvy sjednocené, alespoň ty české.

Pak ještě zbývá otázka, jak by tomu mělo být s lomítky v názvech typu:

Vzhledem k tomu, že to není lomítko uvnitř názvu místa (jako bývá spojovník), ale označuje dvě větve trasy, tak bych se domníval, že by oddělení mělo být na stejné úrovni jako oddělení jednotlivých míst trasy, tj. s mezerami, jak se obecně doporučuje pro oddělení víceslovných výrazů lomítkem. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 21:17 (CEST)Odpovědět

Jsem pro jednotnost stylu, což zaručí spíš ty "povinné" mezery. Ten typ "Praha-Velká Chuchle – Černošice-Mokropsy – Řevnice – Karlštejn" tam sice vytváří takový nepřirozený shluk Praha-Velká, a pak separátně Chuchle (u Černošice-Mokropsy se to snese trochu víc), ale že se to používá i v reálu u názvů stanic, tak se s tím asi nehne... ačkoliv na cedulích na nádražích to tuším takhle přilepené k sobě není, to bych tipoval na poloviční mezery. Chrzwzcz (diskuse) 22. 8. 2016, 21:36 (CEST)Odpovědět
Že náhrada spojovníku pomlčkou s mezerami se nemá používat v případech, kdy by mohlo dojít k textové nejednotě či k významové nejednoznačnosti, to je v Jazykové příručce docela jednoznačně a explicitně řečeno. Přesně tohle je tam dokládáno těmi příklady zápisu cest, dopravních spojení, vedení silnic, stezek nebo tras výletů. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 21:43 (CEST)Odpovědět
Mimochodem, zrovna nepochopení téhle zásady spolu s fatální místní neznalostí vedly nedávno k tomu, že v článku Kazínský přívoz nám PR agentura převoznické firmy v úvodu (naštěstí nikoliv názvu) článku opakovaně „opravovala“ „Přívoz Lipence-Kazín – Černošice-Dolní Mokropsy“ na „Přívoz Lipence – Kazín – Černošice – Dolní Mokropsy“. Jednak tedy šlo o to že nynější firma si označení „Přívoz Kazín“ uzurpovala pro celou lodní linku po délce řeky, zatímco dosavadnímu přívozu říká „pendl“, takže se paní PR zřejmě domnívala, že i ten článek bude o celé lodní lince. Ale krom toho se vůbec nepodívala do mapy, takže jí nedošlo, že v tomto pořadí by ta lodička jezdila hóódně klikatě. Ale radší jsem úvodní označení přívoz opravil na „Přívoz Kazín – Mokropsy“ (pravda, tady by to mohlo být bez mezer). Což mi tedy připomnělo, že do názvů přívozů jsme ještě ty pomlčky místo spojovníků nedali. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 22:01 (CEST)Odpovědět
Sice mě s tím asi pošlete sborově do háje, protože to už nejde na klávesnici jen tak napsat, ale co zvážit úzkou mezeru - příklady
  • Praha-Velká Chuchle – Černošice-Mokropsy – Řevnice – Karlštejn/Beroun
  • Praha - Velká Chuchle – Černošice - Mokropsy – Řevnice – Karlštejn / Beroun
  • Praha - Velká Chuchle – Černošice - Mokropsy – Řevnice – Karlštejn / Beroun ← tenhle způsob
  • Praha - Velká Chuchle – Černošice - Mokropsy – Řevnice – Karlštejn / Beroun
Chrzwzcz (diskuse) 22. 8. 2016, 21:52 (CEST)Odpovědět
Já bych řekl, že používání zvláštních (neklávesnicových) znaků v názvech článků nebo kategorií je už tak problematická věc, takže i ty pomlčky už byl kontroverzní krok. Dávat tam tvrdé nebo dokonce úzké mezery už by podle mě bylo fakt přes čáru. Když si vezmeme, jak prasácky se tvoří v jízdních řádech názvy stanic a zastávek (na železnici bez interpunkce, v autobusech zase zdvojená čárka a za ní žádná mezera), tak bych se celkem spokojil s tím, kdybychom používali nějaký normální jednotný způsob zápisu názvů tratí bez nějakých extrémních fajnšmekrovin. Tyhlety nbsp a thinsp prasí a znepřehledňují zdroják a v případě názvů i URL adresu. A efekt je přesně opačný, než má být. Místo aby to ten popis trasy zpřehlednilo (a každý jeden název držel pohromadě), tak ho to znepřehlední a z jednoho místa to opticky udělá dvě. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 22:01 (CEST)Odpovědět
A já jsem si říkal, když už se začlo se složitou pomlčkou, tak už se může skoro všechno, třeba "Praha ↔ Beroun" :) Ale jo, bude jednodušší "1) okolo spojovníku, prostě toho kratšího co na klávesnici je totéž co mínus, se mezery nedávají" a "2) okolo pomlčky, to je to delší co na klávesnici není, dávat mezery". A "3) lomítko taky ohraničit mezerami". Tři snadné bezvýjimečné stavy. Chrzwzcz (diskuse) 22. 8. 2016, 22:08 (CEST)Odpovědět
Názvy tratí si nevymýšlíme, ale přebíráme je z knižního jízdního řádu, resp. traťových jízdních řádů. A tam už se X desítek let používají jednotným způsobem. Shodou okolností tím, který zde navrhuji. Až tedy na ty uzávorkované přesahy hlavní tratě do příměstských úseků, které mají samostatnou tabulku. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 22:13 (CEST)Odpovědět
Teď koukám, že vlastně lomítka už se v KJŘ přestala používat. Teď se píše: „Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany, Vrané nad Vltavou – Dobříš“. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 22:15 (CEST)Odpovědět
Pardon, ale přijde mi to jako poměrně zbytná a poněkud násilná konstrukce snažící se vynutit systémovou "jednotnost" tam, kde ji nic nevynucuje a kde pravidla vyloženě píšou o variabilitě, resp. nabízejí srozumitelný systém, který ale počítá s více alternativami, nevynucuje jenom jednu pro všechny situace, i takové, kam se více hodí jiná.
Sama příručka v pojednání o pomlčkách nepíše, že by se měla vyžadovat umělá jednota tam, kde prostě pro různé situace volíme různé způsoby. Co se týká vzhledu v kategoriích, to snad můžeme úplně ignorovat, to není žádný souvislý text, stylisticky hodnotný, kde by umělá jednotnost mezer kolem pomlček měla smysl, aby někomu snad nerušila dojem. V seznamech a článcích pak je možné přizpůsobovat odkazy potřebám. Ostatně v souvislém textu třeba nebudeme neustále opakovat „železniční trať XY“ a „železniční trať ZQ“, tam se prostě bude příhodně zkracovat, navíc i skloňovat atd. Takže v tom nám uměle "jednotné" názvy nijak zvlášť nepomohou. A ani tak nemyslím, že by zdánlivá "nejednotnost" v tomto byla na závadu. Prostě kde máme víceslovné prvky, dáváme mezery, kde jsou jednoslovné, mezery nepotřebujeme. V tomto smyslu se tedy pravidla dodržují a není třeba to sešňěrovávat ještě víc než je nezbytně nutné.
Kolega ŠJů nabídnul subjektivní dojem, že „to vypadá dost otřesně“, ale takové dojmy se dost liší podle vkusu. Mně třeba připadají otřesné výtvory typu Kanál Krhovice – Hevlín, Kanál Dunaj - Tisa - Dunaj, zatímco příhodnější se jeví kompaktní Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (nemluvě ovšem o divočině typu Kanál Dunaj-Černé moře, kterou rozhodně nepodporuji). --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 00:12 (CEST)Odpovědět
A jak se s tím perou tedy na železnici samotné? Za mě je samozřejmě notně jednodušší pravidlo "pomlčky se omezerovávají" než algoritmus "dávejte si bacha, jestli náhodou není jeden z výrazů víceslovný tzn. i spojený spojovníkem, pak jsou mezery povinné, jinak jsou volitelné". Ve výsledku to dopadá tak, že se mixují pomlčky, spojovníky, mezery, nemezery do jednoho velkého chaosu a kombinací. Články samotné už to s názvy snad doklepaly aspoň taknějak k těm pomlčkám, ale v článcích se používají všelijaké kombinace a tím se ten styl zase vytrácí a tipnu si že většina odkazů z článku do článku pak vede přes přesměrování (což není tragédie, ale něco to vypovídá). Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 00:43 (CEST)Odpovědět
Jednotnost typografie je určitě na místě, zvlášť když jdou některá řešení proti autoritním věrohodným zdrojům. --Palu (diskuse) 27. 8. 2016, 01:19 (CEST)Odpovědět
Ano, právě takové, promiňte mi to, není to míněno osobně, občas až primitivní požadavky na jednoduché poučky, které by se daly snadno následovat, bohužel dělají a už nadělaly spoustu neplechy, obzvlášť když si mnozí ty své jednoduché ideální poučky představují jinak než jiní. Z toho nám vzniká používání spojovníku všude bez ohledu na souvislost nebo klidně i iniciativy za zrušení tvrdého „y“. Museli bychom pravidla pravopisu, gramatiky i typografie osekat na úplné minimum, dostali bychom něco jako Basic English a stejně bychom pak nacházeli stále mnoho a mnoho chyb k opravování. Považuji za lepší to prostě čas od času opravit, protože stejně i kdybychom se na něčem dohodli a někam to napsali, drtivá většina uživatelů se na to sepsané pravidlo nedívá a prostě jede podle své vlastní intuice. Až když je to po nich opraveno a třeba jim i vysvětleno, někteří (!) se z toho poučí a začnou to dělat správně, někteří jiní se nepoučí, protože je to mimo jejich rozlišovací schopnosti, a další se na tom zaseknou a ještě natruc si stejně pojedou po svém. K umělému zjednodušování oproti věrnému odrazu okolní reality tedy nevidím v tomto případě pádný důvod a nevidím v tom užitek. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 01:36 (CEST)Odpovědět
Nezlobte se na mě, ale věrný obraz okolní reality není, že si kdekdo porušuje pravopisné a typografické normy jak chce. Pokud by to byl odraz v rámci norem, pak proč ne, ale pokud chcete tvořit obraz i mimo normy, pak narážíte na WP:Pravopis a na WP:NPOV. --Palu (diskuse) 27. 8. 2016, 01:40 (CEST)Odpovědět
Asi jste vůbec nečetl, co jsem tu psal nebo co píše příručka. Jinak si nedokážu Vaši reakci vysvětlit. refaktorizováno --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 01:43 (CEST)Odpovědět
Nebudu tvrdit, že to bez mezer vypadá otřesně, ani že je to vynuceno nějakým pravidlem, nebo proti typografickým zvyklostem. S primitivizmem nebo přirovnáním ke snaze zrušit trvdé y nebo povídání o "basic english" je to teda dost přehnané a naprosto nesrovnatelné a do extrému vyhnané, pak vypadá tato "mezerová sjednocovací iniciativa" jako naprostá šílenost. Ale říkám, že vynikne ta nejednotnost, když se pak podíváte do kategorie tratí nebo do článku, kde je víc tratí zapsáno pod sebou nebo klidně i vedle sebe. Proto bych rád vyzkoumal, jak se s tím poprali na železnici. Z pravidel bych si odnesl: okolo polmlček se (v případech typu "trať") mezery dělat mají, ovšem výjimka - pokud jsou to jednoslovné výrazy, mezery se dělat nemusejí (nikoliv tedy nesmí). Moc se tam nepopisuje co když máte článek, kde potřebujete totéž pravidlo použít vícekrát - jestli pak dbát spíš na tu výjimku (u některých tratí ty mezery dělat nemusíte), nebo jestli pak vstupuje do hry jednotnost (když už tam máte případ, kde jste mezerovali, tak ho držte i tam, kde je povolená výjimka). Podotýkám: nemluvím o případech typu "číselné rozsahy". Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 09:59 (CEST)Odpovědět
To je trochu nepřesná, posunutá interpretace příručky. Vy píšete, že pomlčky „mají“ být všude, zatímco u jednoslovných se „mohou“ vynechat. Tak to ale příručka neříká. Praví:
  • Pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami, […].
  • V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer […].
  • Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran […].
Tam je vcelku jasné, že imperativ nad vynecháváním mezer u jednoslovných výrazů je stejný jako u základní poučky o mezerách, není nikterak oslabený. Nanejvýš můžeme uvažovat o tom, jestli „doporučujeme“ v tom třetím bodě, tedy u víceslovných složek, nemá slabší váhu než v předchozích dvou bodech, kdy není pochybnost o tom, že se to má dělat takto a ne jinak (byť při vědomí, že příručka celkově má pro mimoškolní praxi doporučující, nikoli právně závazný charakter). --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 13:17 (CEST)Odpovědět
Já to bral tak, že první je všeobjímající pravidlo, ke kterému se pak jen vrší výjimky, ale neprůstřelné to není ani jedním pohledem. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 13:47 (CEST)Odpovědět
Nehledě na výsledek mezerovací iniciativy bych nechal linkfixnout všechny tratě, je to přeci jen divné, když články neužívají dohodnutý zápis a spojovníkují a mezerují po svém. Ještě k té jednotnosti - tady jsem si vypsal Prahu, zde vynikne, jak tam při abecedním řazení ta pomlčka lítá tam a zpátky. Takhle je snad jasně vidět, proč to má smysl, i když to pak může být zadupáno tím, že pro tohle jedno využití se to nevyplatí vybavovat mezerami, případně že by se v tomto případě užil zápis s mezerami, ale odkaz by vedl na článek bez mezer; a že výpis kategorie stejně není tak podstatný. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 10:44 (CEST)Odpovědět
Železniční trať Praha – Benešov u Prahy
Železniční trať Praha–Beroun
Železniční trať Praha–Rakovník
Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun
Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
Železniční trať Praha–Turnov
Železniční trať Praha–Kolín
Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy
Železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín
To „lítání“ má ovšem své jazykové opodstatnění, takže by nemělo nikoho zarážet. Nemá tam co dělat spojovník (na místech vhodných pro pomlčku), ale jinak není důvodu k cpaní mezer někam, kde nejsou potřebné. Jestli to někomu při celkovém pohledu nepřipadá dost sjednocené, „get over it“. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 13:17 (CEST)Odpovědět
Jazykové ani ne, smí se to, ale nutné to není, neprůstřelné taky ne, tak bych se právě zkusil dožádat o nějaké zdroje od fochu. To vaše je zas přístup, který by po podobném vyhnání do extrému mohl znít - kašlete na vymýšlení doporučení názvů článků, tak to bude každý pes jiná ves, get over it, hlavně že obsah článku je dobře. Když to přeuspořádám trochu jinak (nějak to teď stejně nedodržuje abecední řazení), tak se mi tam "rozpustí" ten Smíchov ač je to téměř nerozlišitelný spojovník místo pomlčky, takže si zkusím tipnout že smědomitý autor nějakého grafikonu nebo encyklopedie by nám z důvodu přehlednosti nevytvářel nová "pražská nádraží" Praha-Rakovník (a chybí koncová stanice :)), nebo naopak nepřidával do trati "město" Smíchov (a divně omezerovával ty nerozlišitelné pomlčky či spojovníky). Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 13:48 (CEST)Odpovědět
Železniční trať Praha–Beroun
Železniční trať Praha–Rakovník
Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy
Železniční trať Praha–Turnov
Rozlišení pomlčky a spojovníku se Vám možná ztratí v kódu, protože používá neproporcionální písmo, ale ve zobrazovaném textu v běžném proporcionálním písmu je ten rozdíl docela zřetelný a neměl by nikoho typograficky gramotného mást. Spojovník: - / pomlčka krátká: – / pomlčka dlouhá: — . Ale samozřejmě k chybným výkladům v praxi dochází, jen si nemyslím, že by se to mělo řešit rezignováním na dodržování pravidel a stanovením nějakého nového, zjednodušeného pravidla. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 14:25 (CEST)Odpovědět
Opravdu je vhodnějí uvádět příklady v normálním fontu, v jakém se názvy zobrazují. Pak už méně hrozí významnové zmatení, nicméně zbytečná grafická příšernost zůstává:
  • Železniční trať Praha–Rakovník
  • Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun
  • Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
  • Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
  • Železniční trať Praha–Turnov
  • Železniční trať Praha–Kolín
  • Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice – Rudná u Prahy
--ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 14:35 (CEST)Odpovědět

V první řadě je třeba si uvědomit, že jazyková příručka (a to kterákoliv, jistě i v rámci ÚJČ jich vzniklo a vzniká více) nemůže do detailů a vyčerpávajícím způsobem popsat naprosto všechny případy a situace výskytu nějakých jevů. Popisuje jen ty typičtější a v některých případech některé typické problémy, přičemž způsob jejich řešení dává určité vodítko. Důležité je pochopit určité principy, například prioritu mezi některými obecnými zásadami, které se dostávají do kolize.

Ano, s Bazim se vcelku shodnu v jeho tvrzení: „přijde mi to jako poměrně zbytná a poněkud násilná konstrukce snažící se vynutit systémovou "jednotnost" tam, kde ji nic nevynucuje a kde pravidla vyloženě píšou o variabilitě.“ Jde mi přesně o totéž: o to, že před rokem a půl někdo pod vlivem striktní aplikace jednoho pravidla vytrženého z kontextu jiných zásad a pravidel provedl zbytnou a poněkud násilnou změnu názvů několika desítek článků a způsobil tak jejich nápadný nesoulad se zbylými názvy článků téže kategorie a téhož typu. A to přesto, že již v tehdejší diskusi bylo na tento problém předem upozorněno (a nebyl jsem to tehdy já).

Zda "stylovou jednotnost", kterou příručka v souvislosti s použitím mezer u pomlček, spojovníků či lomítek několikrát připomíná, se rozumí jen stylová jednotnost v rámci souvislého textu, anebo také (či dokonce především) stylová jednotnost v rámci seznamů, přehledů či tabulek, kde rozdílnost mnohem více bije do očí (a pak samozřejmě jde o to uznat, že názvy článků v neupravené podobě se vyskytují především ve dvou typických případech: v záhlaví článku a v seznamech článků, zatímco jsou-li články odkazovány v textech článků, je možno jejich zobrazovanou podobu přizpůsobovat textu). Naprosto nesouhlasím s tím, že vzhled obsahu kategorií „můžeme úplně ignorovat“, protože to není „stylisticky hodnotný, kde by umělá jednotnost mezer kolem poleček měla smysl, aby někomu snad nerušila dojem“. Přesně naopak, stránky kategorií jsou jedním ze dvou hlavních míst, kde se název článku prezentuje, a používání mezer není jen otázkou větné stylistiky, ale právě grafické stylistiky, která se právě v seznamech projevuje nejvýrazněji, jak nám příručka výslovně zdůrazňuje. A tedy volíme-li název článku, pak především s ohledem na to, jak se bude ukazovat tam, kde se ukazuje (a pak samozřejmě s ohledem na očekávatelnost při vyhledávání, což by ale měly řešit redirecty a nastavení našeptávačů). Správně bylo podotknuto, že v textech článků většinou na tyto články neodkazujeme plným názvem, takže použití ve větách textu hraje pro volbu názvu menší roli. Příručka sice není psaná úplně blbuvzdorně (to nyní nemyslím osobně, ale ve smyslu úvodu mého příspěvku), ale přesto se z ní dá ledacos odvodit. V textu o pomlčce sice používá spojení "v situaci, kdy by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti či výrazně nejednotné úpravě textů", ale zároveň odkazuje na text o spojovníku, kde jsou výslovně jako příklad "textové nejednoty" uvedeny v závorce "seznamy adres". Z toho je naprosto nesporně zřejmé, že "textová jednota" není vztahována jen k "souvislému textu", ale k jakémukoliv textu, v tomto případě logicky především k textům typu seznamu, protože právě v seznamech se podobná označení spolu nacházejí nejčastěji.

Ještě jednou zdůrazňuji, že "jednotnost textu" není nějaký subjetivní výmysl, natož můj, ale pojem, na který se jazyková příručka několikrát odkazuje a vysvětluje ho právě příkladem "seznamu adres". Ano, dojmy se mohou dost lišit a někomu možná do očí bijící nejednotnost textu otřesná nepřipadá, někomu zase nepřipadají otřesné pravopisné hrubky, vkus se prostě může lišit a můžeme jen hádat, jaký vliv na to může mít věk, rodný jazyk, vzdělání, inteligence či jiné objektivní atributy toho člověka.

Otázka, „jak se s tím vypořádali na železnici“, je také zajímavá. Byť obecně nelze předpokládat, že by takové praktické pomůcky jako jízdní řády tvořili kdovíjací filologové a grafici, přesto můžeme vidět, že tvůrci tabulek i rejstříků jízdních řádů, stejně jako tvůrci telefonních seznamů atd., zcela samozřejmě a odjakživa dodržují jednotnost. V případě jízdního řádu ČD a SZDC dokonce zcela v souladu s jazykovou příručkou, tedy tak, jak jsem to navrhoval já v úvodu této diskuse (tedy spojovník ve složených názvech vždy jako spojovník bez mezer, jednotlivá místa trati v jejím názvu oddělena vždy a jednotně pomlčkou s mezerami).

Je zřejmé, že právě vynechávání mezer u pomlčky ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus) (k nimž tedy my naším výkladem přiřazujeme i případy, kdy nejde o dvojici výrazů, ale o posloupnost tří či více výrazů), je opatření se slabší prioritou, tedy de facto výjimka ze základního způsobu psaní pomlčky s mezerou, a že tato výjimka má slabší prioritu než jiné principy, například soudržnost víceslovných názvů anebo grafická a stylová jednotnost textu. Obdobnou výjimkou, ale opačným směrem, je psaní mezer u spojovníků. Základním způsobem psaní je spojovník bez mezery, ovšem protože soudržnost víceslovných výrazů má větší prioritu, zasada pro používání mezer u znaménka musí té vyšší prioritě ustoupit, a dokonce jí ustupuje i volba znaménka, protože v takovém případě se místo standradního spojovníku mimořádně použije pomlčka. Ovšem pokud by použití mezer bránilo srozumitelnosti a jednoznačnosti textu, pak se od této výjimky upustí. Z jednotlivých zmínek v příručce tedy vyplývá priorita jedntlivých zásad:

  • stylová a grafická jednotnost textu - dle příručky nejvyšší priorita (dle Baziho ovšem subjektivní dojem a prakticky nulová priorita, ironizovaná formulací „smysl, aby někomu snad nerušila dojem“)
  • jsou-li kolem znaménka mezery, pak se znaménko mění v pomlčku, i kdyby to jinak měl být spojovník - cca druhá nejvyšší priorita
  • nadřazenost dělení vyšší úrovně nad dělením nižší úrovně (viz v příručce příklad „výluka v úseku Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Lysá nad Labem“, kde se právě kvůli této prioritě nedělá mezera v "Praha-Horní") - třetí nejvyšší priorita
  • soudržnost víceslovných výrazů označujících jedno místo - čtvrtá nejvyšší priorita (může vyžadovat psaní "Praha – Horní ...", pokud tomu nebrání zásada uvedená o bod výše)
  • volba znaménka (pomlčka vs. spojovník) a uplatnění obecné zásady pro používání mezer (tj. spojovník vždy bez mezer, pomlčka vždy s mezerami) - čtvrtá nejvyšší priorita
  • zjednodušení zápisu dvojic jednoslovných výrazů s pomlčku vypuštěním mezer (a tedy de větší soudržnost označení celé relace, tedy duelu nebo trasy) - nejnižší priorita, tj. pokud to není v rozporu s žádným jiným principem, opět jasně doloženo četnými příklady v příručce. Dle příručky nejnižší priorita ze 6 zásad, pro Baziho subjektivní pohled ovšem zcela nejvyšší priorita, v čemž nyní spočívá jádro sporu).

Chápu, že odkaz na jazykovou příručku může "někdo" opět nazvat „primitivním požadavkem na jednoduché poučky“, zatímco tím paradoxně provedenou primitivní aplikaci nepochopené a z kontextu vytržené poučky ve skutečnosti hájí.

Z téhož důvodu jsem taky připustil ponechání názvu Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov, alespoň dočasně, dokud nemáme žádný jiná článek o trolejbusové trati, natož takový, který by obsahoval víceslovný název místa. Ovšem do budoucna je pravděpodobné, že by se takový mohl vyskytnout, a proto by bylo rozumné už nyní preferovat názvy s mezerami, abychom si ušetřili budoucí zbytečné přejmenování. Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe je tedy správně pouze za předpokladu, že se tento název nedostane do kontextu s žádným obdobným označením, kde by se vyskytoval víceslovný název řeky, moře atd. Vzhledem k tomu, že moře obvykle mívají víceslovné názvy a neobvyklé nejsou ani u řek, tedy obecně lze říci, že prozíravější je používat pro průplavy a kanály v názvech článů rovnou označení s mezerami, zatímco v článku věnujícímu se pouze omezenému počtu kanálů mezi řekami s jednoslovnými názvy mohou být vhodnější označení bez mezer.

Nyní nám tedy stojí problém tak, že jazyková příručka ÚJČ a většina diskutujících i letitá praxe jízdních řádů ČSD, ČD a SŽDC zde víceméně konvergují k jednomu názoru, zatímco kolega Bazi tu zastává princip vyloženě opačný. Přičemž souhlasit s ÚJČ podle něj znamená "mít subjektivní dojem" a "mít primitivní požadavky na jednoduché poučky". A vzhled kategorií podle Baziho „snad můžeme úplně ignorovat“, protože tento požadavek (zřejmě na rozdíl od požadavku, z nějž vznikl nynější stav článků) je „umělý“ (resp. umělá by byla jeho aplikace) a nemá smysl dělat něco jen proto, aby dosavadní stav „někomu snad nerušil dojem“. Přičemž Baziho vyjádření je značně nekonzistentní, protože problém je v tom, že osobně odmítá existující pravidla akceptovat, ale zároveň verbálně útočí na jakési své hypotetické oponenty, kteří by chtěli „pravidla pravopisu, gramatiky i typografie osekat na úplné minimum“ a zrušit „y“.

Jak se obvykle řeší takové situace, když dosažení konsensu brání jeden člověk, který odmítá (či nedokáže?) respektovat názor autority, věcné argumenty i názor většiny kolegů? A podotýkám, nechci tím objektivně předjímat, že Baziho názor je skutečně horší než názor ÚJČ a nás ostatních diskutujících. Otázka je, jak by situaci změnilo, když by se k němu nyní v diskusi (bez nového argumentu) připojil třeba Draceane, který tehdy tu změnu provedl, aniž by se tento konkrétní detail předtím v diskusi uspokojivě dořešil. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 14:27 (CEST)Odpovědět

Používají to na trati s mezerami? Tak to je celkem fajn argument, zvlášť když nám to hraje do karet a příručka to víceméně preferuje, leč nevyžaduje (tu ŠJůovu prioritizaci v tom ne každý může vyčíst v daném pořadí). Kde dál potřebujeme pomlčky - tratě trolejbusové, autobusové a vodní cesty, co tam tedy vzít za příklady užití? Nějaké jízdní řády dopravců a budeme doufat, že nám to pěkně podpoří, aby se nám vršily příhodné argumenty. V tomto ohledu byly nakonec lepší ty omezerované spojovníky místo pomlčky, protože spojovník snad nikdo nechtěl použít bez mezer, nebo jo? Náhodou zrovna na idnesu psali o železnici, tak jsem koukal, kolikrát tam použijí pomlčku bez mezer u jednoslovných výrazů, ani jednou, radši jednotně mezerují, ale to je samozřejmě případ pro, třeba snadno najdete opačný přístup, tohle je jen zkrátka zrovna čerstvý materiál :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 14:47 (CEST)Odpovědět
Bylo by dobré si vyjasnit, že používání pomlček se netýká jenom železničních tratí, byť určitou skupinu čtenářů nebo editorů třeba mohou zajímat pouze tratě, jinou zase třeba pouze kanály atd. Stylově jednotné by měly být jednotlivé encyklopedické články. A stylová jednota může spočívat i v tom, že se podle zvyklostí používá právě to, co doporučuje příručka, tedy jednoslovné bez mezer, víceslovné s mezerami. I to je jednotný styl. Příručka řeší nejednotu ve volném zaměňování spojovníku s pomlčkou, což je pochopitelné, ale tady jsme na jiné úrovni variability, kdy záměnou spojovníku za pomlčku by mohlo dojít k výraznějímu významovému posunu než ve variabilním používání s mezerami či bez mezer.
Mimochodem, co se týká iDNES.cz, ten server v současnosti nepoužívá jazykovou korekturu, korektoři pracují jen na textech pro tištěnou MF Dnes, takže pokud je text na iDNES převzatý z MF Dnes, možná korekturou prošel, pokud není, je bez korektury.
Výsledkem jakéhosi stanovení uměle zjednodušeného pravidla pro železnice by mohlo být to, že v mnoha textech, kde je pouhý ojedinělý výskyt (třeba v článcích o obcích, kudy prochází ta železnice) budeme zbytečně psát mezery, ačkoli to nebude vůbec potřebné, v článcích o dopravě obecně bychom snad nakonec mohli mít kolize železničních mezerových názvů s říčními bezmezerovými názvy atd. Úporná snaha dosáhnout jakési umělé "jednoty" v rámci železničních článků tak vyznívá zbytečně, ba kontraproduktivně. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 15:01 (CEST)Odpovědět
Já myslím, že se můžeme podívat, jak se to normálně píše:
SŽDC a IDOS v tom mají celkem pořádek, na webu ČD malinko bordel (Kolín - Ledečko se spojovníkem a hned za tím Přelouč – Prachovice s pomlčkou, zatímco SŽDC a IDOS používají korektně a jednotně pomlčku), ale všichni to používají zásadně s mezerami, ať už používají správně pomlčku nebo ji v rámci zjednodušení, jaké jsme tu i my ještě před dvěma lety měli, nahrazují spojovníkem.
U autobusových jízdních řádů to tak jednotné není, protože existuje 82 krajských dopravních úřadů, ministerstvo pro mezinárodní linky a ještě řada magistrátů pro MHD a nejspíš to ty dopravní úřady ani moc neredigují po dopravcích, takže tam můžeme najít opravdu všehochuť:
  • Hradec Králové-Pardubice-Svitavy-Brno-Hodonín-Senica-Nitra-Žiar nad Hronom
  • Praha /Ostrava/ - Brno - Wien - Venezia - Padova - Bologna - Firenze - Roma - Napoli
  • Brno - Praha - Č.Budějovice - Bolzano - Verona - Milano (zde zase zásada psaní mezery za tečkou ustoupila soudržnosti jednoho názvu)
  • ÚSTÍ NAD LABEM- TEPLICE - PRAHA - BRNO - TETOVO - GOSTIVAR - KIČEVO
A to jsem zatím uvedl jako příklady jen mezinárodní linky, které všechny schvaluje a měl by zadávat do systému jeden dopravní úřad, tedy jedno ministerstvo. Tam je především vidět, že to vůbec nikdo nerediguje, takže bychom našli úplně cokoliv. Což ale asi za vzor mít nechceme.
O trolejbusových tratích zatím máme jednotlivě jen ten jeden článek, do budoucna asi mezery bude vyžadovat, ale zatím je možné ho nechat bez něj. U vodních cest nám označením s pomlčkami konkurují hlavně adjektivní tvary, kde se pomlčka mění ve spojovník a mezery mizí nejen od tohoto znaménka, ale i zmezislov. Tedy hypoteticky: píšeme "kanál Horní Mlýny – Dolní Mlýny", ale "hornomlýnsko-dolnomlýnský kanál". Přičemž obě formy se tam vyskytují zhruba ve stejné míře, což by se dalo brát jako jeden malý argument proti mezerám, byť asi kvůli tomu nebudeme psát až vyloženě "kanál Horní Mlýny–Dolní Mlýny".
Ona ta možnost vypustit mezery u pomlček je historicky nová, možná i proto není moc široce vžitá, a autoři příručky ještě nebyli dost konfrontováni s dopady toho, když někdo tuto zásadu horlivě uplatňuje v případech, pro které vůbec nebyla zamýšlena, a bude jí příkládat nepatřičnou prioritu. Ta nynější příručka, stará pár let (první verze první části byla spuštěna v roce 2008), je vlastně prvním pokusem řešit důvody, proč v některých případech nebyla respektována dřívější jasná a jednoduchá úprava, která byla tak samozřejmá, že ji ani nikdo výslovně nepřipomínal (spojovník vždy bez mezer, pomlčka vždy s mezerami), a ke které bychom se měli vrátit vždy, když ty nové výjimky "nefungují" čili páchají více škody než užitku. Třeba Akademická pravidla českého pravopisu možná dodnes otázku mezer neřeší vůbec a všechny uvedené příklady se vztahují de facto k beletrii a navíc je tam jako příklad pomlčky uváděná jen dlouhá pomlčka bez jakékoliv zmínky o tom, že existuje více druhů pomlček. Příklad užití pomlčky bez mezer tam tedy logicky není ani jeden.
Co se týče prioritizace, opravdu ne mezi každými dvěma zásadami lze tu prioritu jasně určit, pokud spolu některé nikdy nekolidují, nicméně že vynechávání mezer u pomlčky má prioritu velmi nízkou, to je jasné už z toho, že tato zásada ustupuje přítomnosti byť i jen jediného víceslovného názvu v daném označení. Příčemž sama soudržnost víceslovného názvu jinak nemá velkou prioritu na úkor jiných pravidel. A že jedotnost v rámci textu (například seznamu adres) má prioritu velmi vysokou, to je taky v příručce několikrát explicitně řečeno, ač se to Bazi snaží všemožně zesměšňovat a bagatelizovat. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 15:37 (CEST)Odpovědět
Ono jestli nejde právě o to, že „ta možnost vypustit mezery u pomlček je historicky nová“, takže kolegovi vadí, neboť je proti jakýmkoli „novotám“, jak se ukázalo u jiných témat s pravopisem souvisejících, a rád by se vrátil k těm „starým pořádkům“ a prosadil je všude. Pak tu činí takovéto logické konstrukce, jen aby mohl vyvodit oporu pro svůj jinak víceméně subjektivní požadavek (v kategoriích se mu to zdá „příšerné“). --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 16:01 (CEST)Odpovědět
Pokud máte na mysli diskusi o názvech ulic, tam jsem nebyl proti novotám, ale konzistentně preferuji oficiální schválené a platné názvy před názvy nadměrně pravopisně redigovanými. Pokud by někde oficiálně měli ulici „V Korytách“ anebo by se třeba jedna vesnice jmenovala Solopisky a jiná Solopysky anebo jedna Sychrov a druhá Sichrov, ač se jmenují obě podle téhož, rozhodně bych nepovažoval za vhodné, aby je encyklopedie upravovala podle vlastních preferencí do gramaticky korektní „správnější“ podoby. Rozhodně jsem nikdy nebyl proti tomu, abychom respektovali ty platné názvy ulic, které byly schváleny a jsou v RÚIAN registrovány v podobě podle nového, zjednodušeného pravopisu slov za předložkami. V případech tratí zase preferují oficiální názvy a čísla tratí, zejména pokud ty oficiálně užívané názvy, resp. obvyklá forma jejich psaní, jsou navíc i v souladu s doporučeními ÚJČ. Fakt, že nejvýznamnější historicky cenná města, která mají odborné místopisné komise se zastoupením jazykovědců (Praha, Brno, Olomouc) zůstaly u odborného pravopisu, mě sice osobně může těšit, ale i kdyby tomu bylo naopak a u „starého“ pravopisu by zůstaly jen chudé obce bez odborné podpory, stejně bych preferoval oficiální názvy. Stejně jako se všichni shodujeme na tom, že názvy železničních stanic typu Praha Masarykovo nádraží zde uvádíme v oficiální podobě bez interpunkce, třebaže je to proti všem zásadám ÚJČ, respektive ÚJČ se k této odvěké a mezinárodní praxi nijak nevyjadřuje a nebere ji vůbec na vědomí.
Ta 8 let stará výjimka v Jazykové příručce opravdu zřejmě nepronikla ani do jiných jazykových příruček ÚJČ. Nicméně pokud ji akceptujeme – což akceptujeme – tak samozřejmě v tom kontextu, v jakém je právě v této příručce napsaná. A tím kontextem je, jak už tu bylo nejméně pětkrát doloženo, že to vypouštění mezer má velmi nízkou prioritu, tj. výslovně je přímo u toho uvedeno, že se neaplikuje například v případě, kdy třeba jen jedno místní označení je víceslovné. Rovněž je poměrně zřejmé, že jednotnost textu (a tento pojem jsme si snad už vyložili, respetive jsme si ukázali, jak ho příručka příkladem vykládá) má přednost před takovýmito výjimkami, tj. jakmile nastává nějaký konflikt, tak se od obou nových výjimek upouští a používá se základní způsob, tj. spojovník bez mezer, pomlčka s mezerami. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 16:23 (CEST)Odpovědět
Vaše domněnka o „nízké prioritě“ je pouhou fikcí. Skutečnost, že se dává přednost psaní mezer v případech, kde jen jeden z prvků je víceslovný, je pochopitelně odůvodnitelná praktickým účinkem, nikoli prioritou nebo „základností“. To jsou právě ty Vaše konstrukty, které s vlastními pravidly či textem příručky nemají nic společného, jsou uměle vybudované nad nimi. Kompaktní zápis je vhodný pro jednoslovné prvky, protože mohou být takto kompaktně pojímány, přináleží jim to či tak říkajíc „sluší“, zatímco je-li jeden z prvků víceslovný, mohlo by uvádění bez mezer být matoucí tím, že by se vytvářely opticky nečekané útvary. Nám stačí prostě držet se toho, pro jaký případ je vhodný zápis bez mezer a pro jaký případ zápis s mezerami. Snahy nějak to zglajchšaltovat jsou IMHO nepřiměřené a neopodstatněné. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 16:34 (CEST)Odpovědět
Ano, ta priorita, jak ji příručka popisuje, pochopitelně vyplývá z praktického účinku. Zaplaťpámbu aspoň za to. Jestliže je řečeno, že platí nějaké pravidlo, ale neuplatní se pokud…, tak to je doslovný faktický popis priority pravidel. Ale je pravda, že jakákoliv kodifikace pravidel je „umělá“, namířená proti „přirozenosti“ těch, kdo by jinak ty praktické účinky, praktické potřeby anebo dokonce souvislosti či priority nebyli schopni vnímat a respektovat. Příručka na několika místech jednoznačně zdůrazňuje, že odlišnosti v používání mezer u spojovníků, pomlček a lomítek se nemají aplikovat, pokud by to narušovalo jednotnost textu. A je objektivním faktem, že vy tady ty priority „vykládáte“ či prosazujete úplně přesně opačně, než jak jsou v té příručce. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 16:52 (CEST)Odpovědět

Kruciální otázka

Rozumím tomu prosím správně, že celý tento zuřivý spor, který už přetekl i na Nástěnku správců, vzplál kvůli kruciální otázce, jestli se mají za pomlčkami psát mezery?--Hnetubud (diskuse) 27. 8. 2016, 15:08 (CEST)Odpovědět

Je vlastně o tom, jestli ty mezery vynucovat i tam, kam ve skutečnosti nepatří, tedy do názvů článků. Vlastně takové názvotvorné „sociální inženýrství“, jak by to někdo mohl nazvat. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 15:17 (CEST)Odpovědět
Víte, kolego, pochopil bych, kdyby se vám názor ÚJČ zdál špatný a prosazoval byste zde svůj názor, protože byste jej považoval za lepší, což ostatně děláte. Možná byste s tím v diskusi neuspěl, stejně jako mnozí další třeba i s rozumnými názory, ale budiž. Ovšem pokud se (nejen v tomto posledním příspěvku) zároveň odvoláváte na text příručky a zároveň jedním dechem její principy, přístupy a argumentaci shazujete jako názvotvorné „sociální inženýrství“ a shazujete i ty, kdo se nějakých pravidel dovolávají, tak si dovoluji vám zcela věcně a bez ambic k osobnímu hodnocení přiřknout názorovou inkonzistenci. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 15:58 (CEST)Odpovědět
Problém je spíš v tom, že Vy vydáváte názor svůj za názor ÚJČ, ačkoli je ve skutečnosti pouhou osobní interpretací některých textů. Já totiž nevedu spor s ÚJČ, jakkoli Vám tato interpretace vyhovuje. Pouze je tu spor mezi odlišnými výklady příručky či pravidel ÚJČ. Vy si ovšem osobujete přesvědčení, že ÚJČ je na Vaší straně, ačkoli k tomu není důvod. Já se domnívám, že máme dobře a srozumitelně popsané pravidlo ohledně používání pomlček, které je poměrně snadné dodržet, jen se Vám to tak nějak esteticky nelíbí. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 16:06 (CEST)Odpovědět
Tak aspoň že jste už pro tuto chvíli aspoň uznal, že je tu spor mezi odlišnými výklady příručky či pravidel ÚJČ. Teď jde opravdu o to, jestli je správnější výklad, který ty principy chápe ve vzájemném kontextu a dovozuje z kontextu jejich prioritu, anebo výklad, který napřed tvrdí, že seznam není text (objektivně vyvráceno), že vynechávání mezer má v příručce vysokou prioritu a jednotnost celého textu nízkou prioritu (objektivně vyvráceno). Pak jste se chtěl chytat toho, že některé zásady jsou uvozeny slovy „píše se“ a jiné slovy „doporučujeme“, ale to jste si vyvrátil sám připomenutím, že celá pravopisná i typografická kodifikace má ze své podstaty doporučující charakter, tedy nic silnějšího než doporučení v ní být ani nemůže. Kdybychom chtěli slovíčkařit bez ohledu na kontext a priority, tak bychom ta dvě slovíčka mohli vyložit i opačně: „píše se“ znamená popis obvyklé praxe, se kterou ÚJČ nemusí nutně souhlasit (jen to bere na vědomí), zatímco „doporučujeme“ znamená aktivní postoj, kterým se ÚJČ proti opačné praxi výslovně vymezuje. Nicméně pro zajímavost jsem si nechal vyhledat, jak příručka používá slovo „doporučujeme“. Ano, v některých případech to i vysvětlují: „dělení, které doporučujeme, považujeme za „ideální“, nevylučujeme však případné jiné možnosti“. Tedy v tomto smyslu je to sice méně „povinné“ ovšem zdůvodňovat tím tu variantu, která je nedoporučená, tedy horší – to by byl výklad postavený opravdu na hlavu. Kdybychom chtěli jít v mezích té tolerance opačnou cestou, mohli bychom naopak všude, i v případě víceslovných označení, používat ty pomlčky bez mezer. Určitě by to byl lepší stav než ten nynější, kdy je to půl na půl, protože jednotnost textu má vyšší prioritu než používání mezer v jednotlivých typech případů, ale šlo by to mnohem víc než navrhovaná verze proti smyslu i textu té příručky. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 16:42 (CEST)Odpovědět
Spíše je otázkou, jestli je vůbec nutné nebo potřebné zavádět nějakou „jednotu“ v těchto věcech, jak asi vcelku trefně naznačil kolega Hnetubud. Nezdá se, že by ta potřeba byla jakkoli silná, tak říkajíc kruciální. A pokud je Vaše argumentace založená na vodě, na umělých konstruktech, tak asi není ani nutno Vámi požadovanou změnu přijmout. Stačí se držet poměrně snadných zvyklostí, které zjevnou oporu ÚJČ mají: u víceslovných prvků mezery, u jednoslovných nikoli. To je ve znění příručky poměrně srozumitelně uvedené a nezpochybnitelné, nevyžaduje to žádné umělé konstrukce, analogie, dojmologie. Vy si zakládáte na tom, že ty názvy článků nějak na Vás působí v přehledu kategorií. Ale to je jen jeden z mnoha výskytů oněch názvů, a to, přiznejme si, spíše okrajový. Hlavní encyklopedický obsah Wikipedie představují články, to na ně se především aplikuje pravidlo WP:Pravopis a mnohá další vztahující se ke stylu a vzhledu. Kategorie jsou prvkem navigačním a mají jistě spoustu užitečných funkcí, ale z jazykového hlediska nejsou prioritní. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 16:59 (CEST)Odpovědět
Otázku, zda chceme, aby Wikipedie měla nějakou pravopisnou, gramatickou, stylistickou a grafickou úroveň, jsme si myslím zodpověděli už dávno tím, že tu máme nějaká pravidla a vesměs je dodržujeme. Tedy pokud někdo před rokem a něco ukvapeným krokem tu úroveň narušil, pak mi připadá celkem namístě se to snažit napravit. Za normálních okolností by to byla banální technická záležitost na půl hodinky práce. A jinak se točíme v kruhu, pokud nejste ochotný diskusi a argumenty brát vážně a takhle se z nich vykrucujete urážením kolegů, mazáním částí diskusí, překrucováním zjevných faktů atd. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 17:06 (CEST)Odpovědět
Bylo by jistě konstruktivní, kdybyste i Vy byl ochoten uznat argumenty oponentů a odpustil si jejich překrucování a následné prohlašování za vyvrácené. Stejně jako osočování z různých nepravostí, které se nestaly, nebo jen ve Vaší interpretaci.
A obecně by bylo lepší se s důsledky nějaké dřívější změny popasovat tak nějak celkově, ne jen si vytrhnout speciálně železnice a na nich cosi řešit. Vizte též např. výše zmíněné kanály, které by jistě taky potřebovaly pořešit, ovšem do řešení ani do argumentace je nezahrnujete. Na ně totiž některé z argumentů neplatí (např. nějaké celkové zobrazení v kategoriích, neboť struktura kategorií kanálů je mnohem bohatší než samotný počet jejich článků, takže téměř co článek, to kategorie; nebo mnohem větší variabilita názvů). Otázka zápisu pomlček s mezerami či bez nich se jistě týká i všemožných sportovních zápasů a dalších případů, pro které nelze jen tak použít argumentaci např. jízdními řády. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 17:19 (CEST)Odpovědět
@Hnetubud: Ne, to jste pochopil špatně. Na stránku správců přetekl spor Bazi-Palu (patří tam spojovník nebo rozdělovník? ;)), protože se ti dva už zase potkali v jedné diskuzi, lhostejno jaké, a už si zase vjeli do vlasů. Jinak je to téma docela nekruciální a mimochodem jde i o mezeru PŘED pomlčkou! :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 16:09 (CEST)Odpovědět
@Chrzwzcz: Spor Bazi–Palu jedině s pomlčkou, spojovník i rozdělovník je špatně. To je přesně ten vzor Sparta–Slavia, uvedený v příručce. A jakmile by se do sporu zapletl někdo, kdo má v nicku mezeru nebo spojovník (třeba Martin Urbanec nebo Vít Zvánovec nebo Nenažraný slimák), tak už by se po zbytek diskuse musely všechny názvy sporů psát s mezerami (respektive nemuselo, ale bylo by to důrazně doporučeno). Ledaže bychom účast víceslovných nicků ve vášnivých sporech považovali za výjimku, která se musí přizpůsobit většině. Ale kdyby Bazi a Palu založili společnou firmu Bazi-Palu, tak tam už by mohl být spojovník jako v Sedlec-Prčice. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 17:01 (CEST)Odpovědět

Původně se na diskusní stránce Wikipedie:Název článku, kde se právě nacházíme, diskutovalo o aplikaci typograficko-pravopisného pravidla, které má dopad na názvy řádově stovek článků. Otázka, zda Wikipedie má mít nějaká pravidla pro názvy článku, pro pravopis a pro typografii, mi poměrně kruciální připadá, a tato dílčí otázka pod ni spadá. Do diskuse byli "pingem" pozváni víceméně všichni, kdo se v minulosti v podobných diskusích ohledně dopravních článků angažovali, navíc to bylo avízováno Pod Lípou a na dvou tématických wikiprojektech, abychom předešli mrzutosti, která nás potkala při podobné diskusi o sjednocování názvů článků o železničních stanicích, kde se jeden osobně nepozvaný cítil dotčen. Z věcného hlediska je předmět diskuse argumentačně již víceméně vyřešen, teď už se víceméně jen dolaďují okrajové detaily a řeší vhodný postup v případě, když někdo doložitelná pravidla a konsensus ostatních odmítá akceptovat.

Zuřivý spor, který přetekl na Nástěnku správců, se zřejmě netýkal mezer ani pomlčky, ale domnělých osobních útoků ze strany některých diskutujících a způsobu vymazávání části diskusních vláken některým diskutérem. Pokud ovšem vedlejším efektem je, že se někteří správci poprvé dozvěděli, že tu nějaké zásadní diskuse probíhají, tak bych to nepovažoval za nežádoucí efekt. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 15:49 (CEST)Odpovědět

Tak tedy úplně po lopatě: oba aktéři ve sporu zjevně pokračují už jen z obavy, že případná „prohra“ by snížila jejich prestiž mezi ostatními wikipedisty. Neuvědomují si, že svou prestiž pohřbívají právě tím, že se ani o pitomé mezeře (teda dvou mezerách) neumějí domluvit bez osobních útoků.--Hnetubud (diskuse) 27. 8. 2016, 17:17 (CEST)Odpovědět

@Hnetubud: Které „oba aktéry“ teď máte na mysli? Jestliže většina diskutujících na základě věcných argumentů, jazykové příručky i dokladů z praxe dojde víceméně ke konsensu, že by se chyba stará rok a půl spíše měla napravit, zatímco jeden člověk řešení blokuje (kvalitu argumentů obou stran by jistě šlo posoudit, ale nechme to nyní stranou), tak je otázka, jestli kvůli tomu opravdu má zůstat řešení na dalších třeba pět let zablokováno. Samozřejmě je to možno interpretovat i opačně, tedy že dva či tři pomýlení wikipedisté se tu shodli na chybném názoru a nechtějí respektovat jediného, který ví, co je a co není důležité, a on jediný umí Jazykovou příručku správně interpretovat. Existuje možnost požádat o „Třetí názor“, tedy v tomto případě o pátý názor, protože čtyři lidé už se tady k věci víceméně vyjádřili. Pokud tedy nepočítáme názor Jazykové příručky, který by měl mohl mít větší váhu, ale o jehož interpretaci tu je spor. Kdoví, jestli by stejné potíže nebyly i s interpretací případného „Třetího názoru“, i kdyby byl sebejasněji vysloven. A vzhledem k tomu, jak široce byla tato diskuse avízována, tak by "třetí názor" nutně mohl dát jen někdo, komu na řešení věci vlastně nezáleží a dosud tuto ani podobnou problematiku vůbec nesledoval ani neřešil (jinak by se zapojil do diskuse už před vznikem sporu), ale jen ho "baví" rozhodovat spory a moci mít navrch - čili zase by tam bylo velké riziko, že by tam víc než o věc šlo o nějaké koalizace v boji o prestiž atd. a tedy spíš soutěž v klikaření.
Co se týče té osobní „prestiže“, myslím, že opravování hrubek, nesmyslů nebo třeba do očí bijících typografických chyb by mělo být spíše záležitostí prestiže Wikipedie nežli záležitostí osobní prestiže jednotlivých wikipedistů, byť i jim by mělo na tomto společném zájmu osobně záležet. Nevím, jestli vyřešení sporu prospěje, když namísto abyste posoudil věcný obsah sporu a přispěl tak k jeho vyřešení, spekulujete zde o nějaké osobní prestiži. Chtěl jste svým příspěvkem říct, že se přikláníte k názoru, že obecně nějaká jednotná pravidla pro Název článku nejsou důležitá a rozhodně kvůli nim nestojí za to otevírat jakoukoliv diskusi, ve které by mohlo dojít ke střetu názorů, anebo že konkrétně v tomto případě sporu o jednotnost názvů článků o tratích vám všechny tři či čtyři možnosti řešení (nebo neřešení) připadají stejně dobré i špatné? --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 18:16 (CEST)Odpovědět
Je taky dost dobře možné, že jde spíš jen o obsesivní perfekcionismus, který vede ke skutečně nutkavé potřebě, aby věci byly a vypadaly určitým způsobem. S tím, že pak závisí na tom, z jakého pohledu se dotyčný na věc dívá, a tedy jaké priority přikládá některým faktorům. Např. kolega ŠJů je různými svými motivy veden k tomu, že jako konsensus „většiny diskutujících na základě věcných argumentů“ prezentuje své sáhodlouhé prezentace / argumentační monology, které dosud s větší či menší ochotou částečně podpořil jediný kolega, zatímco jiní k nim dost možná přistoupili v duchu TLNR. Jakýmsi způsobem se pak do diskuse zapojil též kolega Palu, z jehož dvou stručných reakcí k tématu není úplně jasné, jaký má postoj k samotnému návrhu, co a na základě jakých argumentů by si představoval, jen přinesl jakousi obecnou odvolávku na autority a pravidla, což si lze vyložit poměrně široce a téměř libovolně. A já pak souhlasím s některými částmi ŠJůova návrhu a některými argumenty, o které se opírá, zatímco s jinými nesouhlasím a podpůrné argumenty k nim považuji za umělé konstrukce, které poněkud účelově vykládají texty ÚJČ ve snaze podpořit jeho hledisko. Vzhledem k tomu, že kolega svůj pohled začal následně prosazovat i do samotného znění zdejšího doporučení, tak jsme se holt trochu revertačně „chytli“. Možná i z toho pak pramení určité rozladění. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 18:48 (CEST)Odpovědět

Vidím, že je v tom beztak hokej, třeba zde Ostrava-Svinov (nádraží), název se spojovníkem, to je tedy správně, žejo, ale v článku samotném Ostrava–Svinov s pomlčkou bez mezer, zatímco pomlčku s mezerami využívá na popis trati Přerov – Bohumín (kde jsou mezery tedy nepovinné), což je část trati Železniční trať Česká Třebová – Přerov – Bohumín (kde jsou zase mezery žádoucí). Ale pojďme se dál hádat jak je všechno teď krásně a nic není třěba dělat. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 17:39 (CEST)Odpovědět

Samotné chyby v textech článků jsou případ sám pro sebe, ovšem není to třeba řešit u doporučení pojmenovaného „Název článku“. V mnoha textech je opravdu velké množství pravopisných, gramatických i typografických nedostatků, které je třeba průběžně opravovat. Potřeba opravovat chyby v textech až tak úzce nesouvisí s otázkou, jak pojmenovávat články. A určitě to ani případným přejmenováním článků nevyřešíme. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 17:45 (CEST)Odpovědět
Ano, editují tu různí lidé, někteří pravopis moc neznají nebo ho znají jen povrchně a tím víc si jsou jisti (třeba si ve škole zafixují zásadu, že "před a se nepíše čárka", a pak nejsou schopni to korigovat další informací, že to platí jen v souřadném poměru slučovacím, pokud nepředchází vložená větná konstrukce). Jasné chyby je samozřejmě možné okamžitě opravovat. Ostrava–Svinov s pomlčkou bez mezer je jednoznačně chyba, pokud tím není myšlena trasa z centra Ostravy do Svinova. Pokud je označení trati Přerov – Bohumín použito bez kontextu, například bez souvislosti s jinými tratěmi či úseky, pak je doporučované mezery vypustit, zatímco pokud by v téže větě, odstavci či kapitole byla zmiňovaná i trať Česká Třebová – Přerov – Bohumín, tak pak je doporučované všechny tyto tratě psát s mezerami. Ovšem i při opravě naprosto jednoznačné chyby člověk může občas narazit na někoho, kdo se šprajcne, protože si třeba nějaké pravidlo špatně vyložil nebo ho vůbec nepochopil. Je otázka, jestli v takových případech pak už v zájmu dobré atmosféry naprosto rezignovat na všechny další pravopisné či typografické úpravy, anebo rezignovat pouze na to jedno pravidlo, které někdo odmítá, tedy de facto jeho názor nadřadit tomu pravidlu. Osobně se třeba domnívám, že kvalitě názvů článků by se neměla věnovat menší pozornost než chybám někde uprostřed textu článků – spíše naopak. Chyba v systému pojmenovávání článků mi připadá mnohem závažnější než jednotlivé nahodilé typografické chyby v textech článků. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 18:16 (CEST)Odpovědět
S kolegou lze v tomto vesměs souhlasit, až na to prohlášení za chybu něčeho, co chybou není. A o tom je celá ta obsáhlá diskuse. Není sporu o těch příkladech z textů typu Ostrava-Svinov, jen nelze rozhodně považovat za chybu, když v názvu článků máme „trať Přerov–Bohumín“. Protože o chybu nejde, právě naopak jde o formu zcela v souladu s pravidly pravopisu, pak nelze ani jednostranné nahrazení takovýchto tvarů šmahem pojmout jako „opravování chyb“. Což neznamená, že není třeba opravit zjevné chyby typu Kanál Dunaj-Černé moře. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 18:27 (CEST)Odpovědět
K té možnosti mít Přerov-Bohumín v jednom článku, protože se v něm nevyskytuje jiná víceslovná trať, takže není "nutno" typograficky sjednocovat: A nechápete tu jednotu typografie moc úzce - vztaženou jen na jeden článek? Nemělo by to být aspoň trochu jednotné? Kdyby to tak měl někdo ve své knize, tak ho asi nepochválíte. Ale jo, vím že Wiki není kniha. Na celé Wikipedii se to nepodaří, různé oblasti používají i různý pravopis, ale v oblasti Doprava by to snad šlo, teda kdyby byla elementární shoda... Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 18:41 (CEST)Odpovědět
Já tu potřebu určité jednoty chápu. Ale je opravdu stěží aplikovatelná v praxi. Jednak proto, že by bylo těžké se domluvit na jediné převažující variantě, jednak proto, že by pak bylo těžké to i aplikovat v praxi. V mnoha případech prostě převládne jeden faktor nebo druhý, ve prospěch té či oné rovnocenné varianty. V pravidle Wikipedie:Pravopis je proto vtělen poměrně užitečný princip (bod 2.), že konzistenci udržujeme na úrovni jednotlivých článků (a jejich názvů vůči ostatnímu jejich textu). Doslova tam pak píšeme: „Jsou-li obě varianty rovnocenné, například kurz a kurs, zvolte pro svůj text podle svého vkusu a v ostatních článcích pravopis neměňte. Rozhoduje autor největší části textu hesla.“
Tento přístup samozřejmě může vést k tomu, že když se na články podíváme z perspektivy celé kategorie, mohlo by dojít k dojmu neuspořádanosti, nejednoty. A tady nastupuje jakási potřeba nebo třeba ochota vyjednat jednotný přístup na úrovni vyšší než jen jednoho článku. Měl by jít ovšem o jednotný přístup, ne nutně jednotnou podobu. Tedy můžeme se domluvit tak, že jednotně pro všechny články použijeme pravidlo: v jednoslovných bez mezer, ve víceslovných s mezerami. Toto je legitimní jednotný přístup, který zajišťuje, že „systémově“ bude vše v pořádku, bude to mít svůj řád, kterým je možno se řídit. Za falešný považuji argument, že má-li být přístup jednotný, může spočívat jedině v tom, že budeme všude psát mezery. To není jediná možná forma jednotného přístupu. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 18:59 (CEST)Odpovědět
Když si představím, že tentýž kus textu bych chtěl kopírovat do všech článků o nádražích na dané trati, a v každém z nich bych si musel hlídat, jestli se v tom článku už náhodou nepíše i o jiných tratích, abych případně přidával nebo ubíral mezery u rozkopírovávaného textu... tak by bylo fakt fajn nějaký styl držet i výš než v článku a to navzdory tomu, že by se někde jevily mezery nadbytečné, v nadhledu by to dávalo smysl. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 19:17 (CEST)Odpovědět
Ale právě tak to funguje všude a se vším. Stejně tak s variantou kurz/kurs. Editor, který nepracuje soustavně na jednom "tom svém" článku, ale přidává jednotlivé informace do jednotlivých článků, se obvykle nechce zabývat zkoumáním takových drobností, tím spíš nějakých zvyklostí tematických (pokud se nezabývá dlouhodobě tím tématem). Takže když budu sice vědět, že železnice mám psát s mezerami, ale nebudu vědět, jaká je dohoda u sportovních zápasů, tak to taky stejně nebudu zkoumat v každém článku zvlášť. To ovšem není žádný zásadní problém, vizte WP:ESO a Wikipedie:Časté chyby (bod 4.): „Nedělejte si příliš velké starosti s tím, že něco zkazíte.“ Případné nedostatky či nejednotnosti může kdokoli další opravit nebo provést stylistické sjednocení. Stejně tak to často dělám i třeba s nedokonalými překlady, neobratnými formulacemi atd. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 19:37 (CEST)Odpovědět

Vidím, že snahou apelovat, aby se kolegové ŠJů a Bazi (když už se tedy předstírá nevědomost, o kom je tady řeč) konečně přestali ztrapňovat, jenom přilévám olej do ohně – tak toho radši nechám a loučím se citací z Wikipedie:Co Wikipedie není: „Wikipedie není simulací právního systému či soudu a ačkoliv pravidla mohou dělat věci jednoduššími, nejsou účelem komunity a zahlcení pravidly bychom se obecně měli snažit vyhnout.“--Hnetubud (diskuse) 27. 8. 2016, 20:22 (CEST)Odpovědět

Vyřknu interpretaci typografického pravidla (na kterém se přirozeně neshodneme, ale zkusme udělat závěry, pokud náhodou ano)

  • 1) pokud je aspoň jeden ze spojovaných výrazů víceslovný, píše se mezi nimi pomlčka s mezerami
  • 2) pokud jsou všechny ze spojovaných výrazů jednoslovné,
* a) pokud není nikde v článku aplikováno pravidlo 1, je možné spojit výrazy prostou pomlčkou bez mezer, ale je rovněž možné použít pomlčku s mezerami (ale v celém článku konzistentně)
* b) pokud už je někde v článku aplikováno pravidlo 1, spojují se i jednoslovné výrazy pomlčkou s mezerami povinně

Z tohoto pohledu je snad vidět, že pravidlo 2a v tom dělá nejistotu, protože jakmile někdo doplní do článku něco podle pravidla 1, nutí ho to projít článek a hledat výskyty 2a(bez mezer) a upravit. A přitom bylo povoleno, aby tam ty mezery byly hned. A když se přemýšlí nad sjednocením v celé oblasti článků o tratích či dopravě obecně, je lepší postupovat jednotným pravidlem napříč. Nějaké pravidlo na ty pomlčky beztak máme (zahlcení podle Hnetubuda už tedy nastává), tak ať je to pravidlo jasné, zřejmé a co možná nejvíc bezvýjimkové ("Mezi pomlčku se v dávají mezery. Tečka." tedy aspoň u tratí a podobně, ne ty časové údaje, tam máme jasno :)). Chrzwzcz (diskuse) 29. 8. 2016, 14:39 (CEST)Odpovědět

Název kurzívou

Nejnovější komentář: před 7 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Na podstránce je připravován návrh úpravy stávajícího doporučení dle diskuse pod lípou. Diskutujte prosím tam (pod lípou) a samozřejmě editujte s odvahou. --Dvorapa (diskuse) 8. 3. 2017, 22:12 (CET)Odpovědět

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse_k_Wikipedii:Název_článku&oldid=14773423“