Starostové a nezávislí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
Zkratka STAN
Datum založení 19. srpna 2004
Předseda Petr Gazdík
Petr Gazdík
1. místopředseda Vít Rakušan
Sídlo Malostranské nám. 266/5
118 00 Praha 1
Ideologie subsidiarita/decentralizace
Pro-evropanismus
Politická pozice středstředopravice
Politická skupina EP Evropská lidová strana
Stranické noviny STANoviny
Počet členů 1469 (19.10.2016)
Barvy zelená, modrá, červená, žlutá
Volební výsledek 5,18 % (PSP ČR 2017)
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017
6 / 200
Senát
16 / 81
[p 1]
Evropský parlament2014
1 / 21
[p 2]
Zastupitelstva krajů2016
38 / 675
[p 3]
Zastupitelstva obcí2018
3808 / 62121
Oficiální web
www.starostove-nezavisli.cz

Starostové a nezávislí (STAN) je české politické hnutí, zaměřené především na komunální politiku na úrovni obcí a krajů. Své zástupce má ale i v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hnutí vzniklo transformací v roce 2009 z hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), které bylo založeno v roce 2004. Na rozdíl od NSK, které působilo především ve Zlínském kraji, hnutí Starostové a nezávislí má celostátní charakter.

Prvním předsedou STAN byl od roku 2009 Petr Gazdík a prvním místopředsedou Stanislav Polčák, za kterých byla uzavřena dohoda s TOP 09 na všech úrovních politiky. Petr Gazdík se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů.

V roce 2013 byla uzavřena nová dohoda, která fakticky omezila spolupráci obou politických uskupení pouze na parlamentní úrovni, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu.

Od března 2014 se stal novým předsedou STAN liberecký hejtman Martin Půta a prvním místopředsedou Petr Gazdík. Stanislav Polčák se stal místopředsedou. Ve stejném roce STAN a TOP 09 kandidovali do Evropského parlamentu společně a získali 15,95 % hlasů, což jsou 4 mandáty. Jedním z nově zvolených europoslanců byl i místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

V čele hnutí stojí od dubna 2016 Petr Gazdík, který vedl hnutí do krajských a senátních voleb.

V roce 2017 změnili logo a poprvé kandidují samostatně[1] do Poslanecké sněmovny, celostátním lídrem pro volby se stal poslanec Jan Farský. Získali 6 mandátů.

V roce 2018 hnutí STAN výrazně uspělo v komunálních (nejvíce zvolených zastupitelů mezi politickými stranami) i senátních volbách (2. místo za ODS).[2]

Program[editovat | editovat zdroj]

K základním prioritám hnutí patří odpovědné hospodaření, kvalitní vzdělávací systém, péče o životní prostředí a zachování kulturního dědictví. Investice do vzdělání je zárukou budoucí prosperity, jež však musí být založena na zásadě šetrnosti (v nakládání s financemi, energetickými zdroji, ale i obezřetnými krajinnými zásahy).

Program se dá jinými slovy chápat tak, že hnutí podporuje princip subsidiarity, chce tedy, aby o věcech s místním dopadem rozhodovaly místní samosprávy, pokud je to efektivní. Dále se zasazuje o celkovou decentralizaci moci, omezení byrokracie, potírání korupce a zneužívání moci. Podporuje také evropskou integraci, kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V otázkách ekonomiky státu se zasazuje o tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. V neposlední řadě dbá na ochranu životního prostředí.

Hodnotové desatero[editovat | editovat zdroj]

1. Základy Evropy a našeho státu

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) jsou politickým hnutím, které ve svých programových dokumentech vychází z kořenů judaisticko-křesťanské morálky Evropy, plně se hlásí k ideálům evropské otevřenosti, humanismu a mravnosti, čerpající z odkazu vzniku samostatného státu, založeného na rovnosti mužů, žen a příležitostí. Vyznáváme sekularizovaný stát, v němž platí svoboda vyznání, a zároveň žádné náboženství ani církev nemá podíl na státní moci.

2. Svobodný člověk a svobodná společnost

Základní hodnotou pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Věříme proto ve společenské uspořádání, v němž veřejná moc reguluje náš každodenní život a svobodu v nezbytně nutné míře. Lidský život a svoboda jsou hodny nejvyšší ochrany. Svoboda výchovy, vzdělávání, vědy, univerzit a lidského myšlení obecně tvoří základy svobodné evropské společnosti. Lidská práva a svobody jsou klíčovou součástí našeho ústavního pořádku.

3. Pevné mezinárodní ukotvení

Hnutí přispívá zajištění důstojného a respektovaného místa České republiky ve světě a k posilování spolupráce členských států Evropské unie. Jen pevná opora v euro-atlantické spojenectví zajistí mírovou a svobodnou budoucnost naší země. Budoucnost Evropy se musí opírat o zodpovědnost členských států EU, jejich spolupráci a solidaritu a vycházet z výrazného ztotožnění občanů jednotlivých zemí se zásadními kroky Evropské unie.

4. Decentralizace státu a samospráva

Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic.

5. Individuální odpovědnost

Základní uspořádání státu má odrážet hledisko zodpovědného občana, jenž se musí o život svůj a své rodiny postarat sám. Pokud problémy, jimž čelí, však přesahují schopnosti a možnosti jeho a jeho rodiny, je povinna mu pomoci jeho obec a je-li to i nad její možnosti pak kraj (region). Teprve až v poslední řadě je povinován zakročit ve prospěch občana stát. Starostové a nezávislí proto vyznávají toto členění naší odpovědnosti za sebe sama a naše blízké:  občan/rodina l obec/kraj l stát

6. Právní stát a rovnost

Hnutí usiluje o důvěru v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Nelze-li právo vymoci, jsou podkopány samotné základy státu. Výkon občany svěřené státní moci je vždy podřízen principům právního státu, respektu k zákonům, kterému podléhá i stát samotný. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti a staví na zásadě rovných příležitostí, ale i povinností, jakož i odpovědnosti každého jednotlivce.

7. Ochrana vlastnictví a solidarita

Nedotknutelnost soukromého vlastnictví je klíčová pro fungování státu a svobodného trhu. Opíráme se o solidaritu společenství zodpovědných občanů pro zajištění důstojného života všech, zejména v tíživých životních situacích, přístupu ke vzdělání, ochraně zdraví, pomoci ve stáří.

8. Šetrnost

V přístupu ke zdrojům, ať přírodním či ekonomickým, se opíráme o zásadu šetrnosti s cílem předat budoucím generacím příznivé životní prostředí. Prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky a v oblasti administrativy potírání zbytečné byrokracie.

9. Služba občanům

Hnutí pojímá výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí. Prosazujeme průhlednost veřejného života, informovanost občanů, potírání korupce a zneužívání moci. Na veřejné funkce budeme prosazovat sebevědomé občany, kteří dokáží převzít zodpovědnost za sebe, svou rodinu, zaměstnance či společnost.

10. Spojovat, ne rozdělovat

Je naší povinností pojmenovávat i tíživé společenské problémy bez příkras, s důvěrou v rozum a odpovědnost občanů. Náš přístup k výkonu svěřených funkcí je spojovat, ne rozdělovat. Při spolupráci s programově blízkými partnery, ale i ve sporech s protivníky vždy ctíme svobodnou politickou soutěž.

Hlavní politická témata hnutí[editovat | editovat zdroj]

Rozpočtové určení daní[editovat | editovat zdroj]

Novela zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou STAN prosadili v parlamentu, jinak přerozdělila sdílené daně mezi konkrétní obce a města. Díky novele obce a města získaly více peněz do svých rozpočtů. Důvodem k prosazení novely byl ten, že rozdíl v příjmech na hlavu občana menší obce ve srovnání s Prahou byl ještě v roce 2006 6,5násobný. V roce 2012 novelu schválil parlament, která začala platit od začátku roku 2013. Výsledkem bylo snížení rozdílu příjmů obcí s Prahou na 3,2 násobek, reálně pak obce a města získaly do svých rozpočtů 12 miliard korun ročně.

Díky novele si ve svém rozpočtu polepšila i Praha a získala tak přes 600 000 korun za 1 rok.[3]

Domovské právo[editovat | editovat zdroj]

Hnutí tvrdí, že o sociální podpoře pro lidi v nouzi by se nemělo rozhodovat na centrálních úřadech, ale v obci, kde daný člověk žije. Lidé v obci se lépe znají a vědí, kdo si sociální dávky zaslouží, a kdo ne.

Pokud by měl člověk podle zákona na sociální dávky nárok, rozhodovala by o jejich výši obec na základě znalosti jeho majetkových poměrů. Tedy nikoliv státní úřady, které rozhodují dnes a které sídlí daleko od místa, kde problém konkrétního člověka vznikl. Současně by také obec mohla rozhodnout, zda poskytne další pomoc nad rámec podpory státu – třeba sociální bydlení. Podle hnutí by některým lidem jistě bylo nepříjemné žádat o podporu někde, kde sousedé vědí, že dotyčný má majetku dost.

Občan by získal právo na nerušený pobyt a obec zase peníze z rozpočtu, které by jí umožnily rozvíjet potřebné životní podmínky. Týkalo by se to například míst ve školkách či domovech s pečovatelskou službou, na které by člověk v domovské obci měl právo.

Institut domovského práva vznikl v rakouském císařství v roce 1849 a fungoval až do roku 1949. Dával lidem právo zdržovat se v domovské obci, každý musel mít jednu. Pokud člověk zchudl nebo byl ve složité situaci, musela se o něj obec postarat. Domovskou příslušnost lidé získali narozením v obci, sňatkem či přikázáním (v případě státních zaměstnanců, duchovních a podobně). Získat domovské právo bylo také možné rozhodnutím zastupitelstva, nebo pokud zastupitelé mlčky trpěli, aby člověk v obci pobýval čtyři roky.[4]

Rozhodování na nejnižší možné úrovni, pokud je to efektivní (subsidiarita)[editovat | editovat zdroj]

Téma subsidiarity je pro STAN velmi důležité. Vzhledem ke členství v Evropské unii je podle hnutí nutné zachovat práva místních samospráv a nepřesouvat je na centrální úroveň, pokud je to efektivnější.

Historie předsedů a místopředsedů[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo[editovat | editovat zdroj]

Na IX. republikovém sněmu Starostů a nezávislých v Praze dne 25. března 2017 bylo zvoleno následující předsednictvo hnutí:[5]

Hlavní kancelář[editovat | editovat zdroj]

  • ředitelka: Veronika Vendlová (leden 2009 – březen 2014)
  • ředitelka: Lucie Krejčová (srpen 2014)
  • tiskový mluvčí hnutí: Karel Kreml (červenec 2014 - červen 2018)
  • tiskový mluvčí hnutí: Tomáš Pergl (červen 2018)
  • mediální analytik: Jan Němec (leden 2015)

Krajští tajemníci při hlavní kanceláři[editovat | editovat zdroj]

  • Ústecký kraj: Radek Lekner
  • Kraj Vysočina: Pavel Hájek
  • Pardubický kraj: František Mokrejš
  • Olomoucký kraj: Jana Přecechtělová
  • Královéhradecký kraj: Miroslav Sazeček
  • Zlínský kraj: Aleš Durďák
  • Jihomoravský kraj: Jakub Krainer
  • Středočeský kraj: Eva Šleichertová
  • Jihočeský kraj: Michal Novák
  • Hlavní město Praha: Vlasta Urbánková
  • Moravskoslezský kraj: Ladislav Honusek
  • Karlovarský kraj: Erich Kříž
  • Plzeňský kraj: Václav Cinádr

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Výsledky TOP 09 s podporou STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013
Výsledky STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017

Volby do Poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali členové STAN, kteří dříve kandidovali ve zrušených podzimních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009 taktéž na společné kandidátce s TOP 09, v nichž bylo zvoleno 9 registrovaných příznivců nebo členů hnutí za poslance v rámci TOP 09, a to Josef Cogan, Petr Gazdík, Stanislav Polčák, Václav Horáček, Jan Farský, Ludmila Bubeníková, Jiří Besser, Alena Hanáková a Luděk Jeništa. Toho po zvolení do Senátu vystřídal Petr Holeček, starosta Kralup nad Vltavou. Petr Gazdík pak byl zvolen předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, který sdružoval 41 poslanců. Řady doplnil v květnu 2013 pan poslanec Milan Šťovíček.

V předčasných volbách v roce 2013 kandidovali zástupci STAN opět na společné kandidátce s TOP 09, která získala celkem 11,99 % platných hlasů a 26 poslaneckých mandátů. Z členů STANu získali mandát Petr Gazdík, který byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, Věra Kovářová a Stanislav Polčák. Zvolen byl také Jan Farský, člen SLK.

Protože byl v roce 2014 zvolen Stanislav Polčák do Evropského parlamentu, mandátu poslance národního parlamentu se vzdal, mandát poslance připadl Martinu Plíškovi z TOP 09.

V roce 2017 kandidoval STAN po neúspěšném pokusu o spolupráci s KDU-ČSL poprvé jako samostatný subjekt, ovšem s podporou řady dalších subjektů, např. SLK, SNK ED, a řady nezávislých kandidátů. STAN nakonec těsným výsledkem uspěl a překonal uzavírací klauzuli se ziskem 5,18 % (262 157 hlasů). Starostové získali 6 mandátů - Jan Farský (Praha), Petr Gazdík (Zlínský kraj), Jana Krutáková (Jihomoravský kraj), Vít Rakušan a Věra Kovářová (oba Středočeský kraj), Martin Půta (Liberecký kraj). Martin Půta se 24. 11. 2017 vzdal poslaneckého mandátu a byl tak 29. 11. 2017 nahrazen Petrem Pávkem (Liberecký kraj).

Volby Počet hlasů Změna Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna
2010 Na kandidátce TOP 09 zvoleno za hnutí STAN: 9, z toho členů: 3
2013 Na kandidátce TOP 09 zvoleno členů hnutí STAN: 3
2017 262 157 5,18 6

Volby do Senátu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 uspěl dosavadní starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart (navržený STAN, 1. kolo 33,34 % hlasů, 2. kolo 71,43 % hlasů, zvítězil nad Jaroslavem Sykáčkem). Dále uspěl dosavadní starosta Okrouhlé na Českolipsku Jiří Vosecký (navržený SLK, 1. kolo 20,14 % hlasů, 2. kolo 59,32 % hlasů, zvítězil nad Karlem Kapounem). Oba senátoři se přidali do senátorského klubu Starostové a nezávislí.

V roce 2016 postoupili do druhého kola senátních voleb 3 kandidáti STAN – Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Ivo Šanc (Kutná Hora), 1 kandidát SLK a STAN - Michael Canov (Liberec) a 3 kandidáti STAN a TOP 09 - Tomáš Czernin (Jičín), Jiří Holubář (Praha 10), Jiří Růžička (Praha 6). Z toho ve druhém kole byli zvoleni za senátory Jan Horník (Karlovy Vary), Petr Holeček (Mělník), Michael Canov (Liberec), Tomáš Czernin (Jičín) a Jiří Růžička (Praha 6).

V roce 2018 byl nejprve v doplňovacích volbách v lednu zvolen v předčasných volbách na Trutnovsku za STAN Jan Sobotka.[6] V řádných volbách bylo zvoleno 5 senátorů, které STAN nominoval - Miroslav Balatka (Sokolov), Zdeněk Hraba (Benešov), Hana Žáková (Třebíč), Mikuláš Bek (Brno-město) a už v 1. kole Jiří Drahoš (Praha 4). Uspěl také koaliční kandidát TOP 09 Herbert Pavera (Opava) a mandát obhájil člen senátorského klubu Leopold Sulovský (Ostrava-město) z hnutí Ostravak. [7]

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí spolu s Alternativou, což byla koalice stran ANeO, Demokracie, Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí starostové, Strana práce, Strana pro otevřenou společnost a US-DEU. Z voleb do Evropského parlamentu vyšli se ziskem 2,29 % a nezískali tak žádný mandát.

V roce 2014 kandidovali zástupci STAN v koalici s TOP 09 a získali 15,95 %, tedy druhý nejvyšší počet hlasů. Ze 4 zvolených europoslanců byl zástupcem STAN jediný a sice místopředseda hnutí Stanislav Polčák.

Volby do zastupitelstev krajů[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 kandidoval předchůdce STAN s názvem Nezávislí starostové pro kraj a to pouze v některých krajích (Středočeský, Pardubický, Olomoucký). Subjekt byl úspěšný pouze ve Středočeském kraji, kde získal 4 mandáty.

V roce 2012 kandidovali zástupci STAN spolu s TOP 09 ve všech krajích. Koalice jako celek získala 6,63 % hlasů a 44 mandátů, z toho 25 mandátů získali kandidáti navržení STAN a 19 navržení TOP 09.

V roce 2016 získal STAN se svými partnerskými uskupeními 9,90 % hlasů. Kandidátky STAN a partnerů získaly v těchto krajských volbách dohromady 74 mandátů.[8]

Volby Hlasy v % Změna Počet mandátů Změna Poznámky
2008 1,22 % 4 jako Nezávislí starostové pro kraj
2012 6,63 % 5,41 % 44 40 spolupráce s TOP 09
2016 9,90 % 3,27 % 74 30 spolupráce s dalšími subjekty

Volby do zastupitelstev obcí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidovali zástupci STAN společně se zástupci TOP 09, VPM, HOPB, NK, Sdružení S.cz, SLK a rovněž SZ a US-DEU. Tyto strany, hnutí a sdružení společně získaly celkem 2483 mandátů z toho STAN samostatně 1240 a 1243 v rámci spolupráce.[9]

V roce 2014 získali STAN celkem 3073 mandátů (Starostové a nezávislí 1324 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 1749 mandátů), tedy více než v při posledních volbách, a obsadili tak třetí příčku v pořadí stran ve volbách.[10] Největší úspěchy měli ve Zlíně (32 % hlasů) a v Kolíně (64 % hlasů). Poprvé se dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy se dvěma kandidáty - Janou Plamínkovou a Milošem Růžičkou, kteří kandidovali jako součást trojkoalice STAN, Zelených a KDU-ČSL.

V roce 2018 získal STAN celkem 3808 mandátů (Starostové a nezávislí 1584 mandátů; Sdružení STAN + nezávislí kandidáti 2224 mandátů), opět více než při posledních komunálních volbách, a nejvíce mandátů mezi politickými stranami a hnutími.[11]

Poslanecký a senátorský klub[editovat | editovat zdroj]

Poslanecký klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Vedení poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Farský (předseda)
  • Vít Rakušan (1. místopředseda)
  • Věra Kovářová (místopředsedkyně)

Další členové poslaneckého klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jana Krutáková
  • Petr Gazdík
  • Petr Pávek

Senátorský klub Starostové a nezávislí[editovat | editovat zdroj]

Vedení senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Horník, předseda klubu, zvolen za STAN
  • Jiří Vosecký, místopředseda, zvolen za SLK

Další členové senátorského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk Linhart, zvolen za STAN
  • Leopold Sulovský, zvolen za Ostravak
  • Michael Canov, zvolen za SLK a STAN
  • Tomáš Czernin, volen za STAN a TOP 09
  • Petr Holeček, zvolen za STAN
  • Václav Chaloupek, zvolen za OPAT
  • Jiří Růžička, zvolen za STAN a TOP 09
  • Jan Sobotka, zvolen za STAN
  • Zdeněk Hraba, zvolen za STAN
  • Miroslav Balatka, zvolen za STAN
  • Hana Žáková, zvolena za STAN
  • Mikuláš Bek, zvolen za STAN, TOP 09, SZ a ODS
  • Herbert Pavera, zvolen za TOP 09 a STAN

Vládní angažmá[editovat | editovat zdroj]

Starostové a nezávislí se účastnili vlády Petra Nečase v letech 2010 - 2013. Poslanec Jiří Besser se v červenci 2010 stal ministrem kultury České republiky ve vládě Petra Nečase, když jej do této funkce nominovala TOP 09, které podle koaliční dohody toto křeslo patřilo. V této funkci ho v prosinci 2011 nahradila poslankyně Alena Hanáková, která tento post zastávala až do července 2013.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Horník (zvolen 2016) je členem STAN. STAN dále nominoval Petra Holečka (2016), Zbyňka Linharta (2014), Jana Sobotku (2018), Zdeňka Hrabu (2018), Miroslava Balatku (2018), Hanu Žákovou (2018), Jiřího Drahoše (2018) a Mikuláše Beka (2018). S podporou STAN byli dále zvoleni: Jiří Růžička (2016), Michael Canov (2016), Tomáš Czernin (2016) a Herbert Pavera (2018)
  2. Stanislav Polčák zvolený na koaliční kandidátce s TOP 09 byl nominantem STAN.
  3. Strana získala 24 mandátů na samostatných kandidátkách a její nominanti dalších 14 v různých koalicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STAN vede do voleb Farský, s novým logem připomínajícím Windows. iDNES.cz [online]. 2017-07-27 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  2. ODS a STAN triumfují ve volbách do Senátu, pro vládní strany je to fiasko. iDNES.cz [online]. 2018-10-13 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  3. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/aktuality/stan-obce-a-mesta-diky-nasi-novele-ziskaly-za-lonsky-rok-miliardy-korun-navic-velka-mesta-netratila.html
  4. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/vystupy-z-medii/o-socialnich-davkach-rozhodne-obec-tam-dobre-vedi-jaky-ma-kdo-majetek.html
  5. Post předsedy Gazdík obhájil. Ztráta z hospodaření je kryta z přebytku [online]. Starostové a nezávislí, 2017-03-25 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  6. Výsledky hlasování | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. Volby do Senátu Parlamentu ČR | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. https://www.starostove-nezavisli.cz/volby/vysledky-voleb
  9. Z toho ve spolupráci s jinými subjekty: Sdružení "STAN", NK: 1 096, Sdružení SZ, US-DEU, "STAN", TOP 09, NK: 3, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 5, Sdružení TOP 09, "STAN", NK: 15, Sdružení S.cz, "STAN", NK: 15, Koalice "STAN" a TOP 09: 24, Koalice VPM a "STAN": 11, Starostové pro Liberecký kraj: 74 Zdroj: https://volby.cz/pls/kv2010/kv1211?xjazyk=CZ&xid=0&xv=1&xdz=7&xnumnuts=0&xstat=1&xvyber=1
  10. Novinky.cz. Volby do zastupitelstev obcí 2014 [online]. novinky.cz, 2014 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  11. Komunální volby 2018 - Výsledky, kandidáti, zpravodajství - iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]