Élisabeth Vigée-Lebrun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Élisabeth Vigée-Lebrun
Élisabeth Vigée-Lebrun: Autoportrét ve slamáku (1782)
Élisabeth Vigée-Lebrun: Autoportrét ve slamáku (1782)
Narození 16. dubna 1755
Paříž
Úmrtí 30. března 1842 (ve věku 86 let)
Paříž
Povolání malířka a vůdkyně salonu
Manžel/ka Jean-Baptiste Le Brun (od 1775)
Příbuzní otec Louis Vigée
bratr Étienne Vigée
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ15723876
Marie Antoinette with a Rose
Marie Antoinette and her children
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louise Élisabeth Vigée-Lebrun [luíz élizabet vižé lebren] (16.dubna 1755 Paříž30. března 1842 tamtéž) byla francouzská malířka, jedna z nejoblíbenějších a nejúspěšnějších portrétistů 18. století za vlády Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty i v počátku 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Élisabeth se narodila v Paříži roku 1755. Rodiče ji zprvu dali do péče kojné na venkově, kde žila až do svých pěti let. Její otec Louis Vigée byl úspěšný portrétista a poté, co ji odvezl zpět do Paříže, ji v jejích malířských začátcích podporoval. V letech 1760-1765 pobývala Élisabeth v klášterním internátu sv. Trojice, kde prokazovala velké nadání pro výtvarné umění, zejména pro kresbu. Když v roce 1767 otec zemřel, matka Jeanne roz. Massin se provdala za bohatého klenotníka jménem le Sèvre a rodina se přestěhovala blízko ke královskému paláci.

Portrét matky, Madame le Sèvre

Élisabeth byla poté vzata do ochrany princeznou Louisou Marií Bourbonskou a učila se u slavných malířů, například Josepha Verneta a H. Roberta. Roku 1770 již zahájila práci jako profesionální portrétistka. V roce 1775 se provdala za Jeana-Baptista Pierre Lebruna, malíře a sběratele umění. V následujících letech namalovala mnoho obrazů členů královské rodiny, jen samotnou Marii Antoinettu portrétovala třicetkrát. Roku 1781 cestovala s manželem po Holandsku a roku 1783 byla přijata do Královské Akademie. V roce 1789 kvůli revolučním událostem opustila s devítiletou dcerkou Julií Paříž. Zprvu žila a malovala v Itálii, především v Římě. Navštívila i Neapol, kde vytvořila několik obrazů proslulé Lady Hamilton, manželky britského velvyslance, známé především jako milenka admirála Nelsona. Poté pobývala v rakouské Vídni.

Z Rakouska odjela do Ruska, kde strávila celkem šest let. V roce 1800 byla přijata za čestnou členku petrohradské Akademie krásných umění. Portrétovala mnoho slavných osob, včetně carské rodiny, a získala značné jmění. Až v roce 1802 se mohla vrátit do Paříže. Brzo poté však odjela do Anglie, kde portrétovala mimo jiné i lorda Byrona, v roce 1807 navštívila Švýcarsko a v roce 1835 a 1837 vydala zajímavé paměti. Elisabeth Vigée-Lebrunová zemřela roku 1842 v Paříži, pravděpodobně na arteriosklerozu, a byla pohřbena na hřbitově v Louveciennes u Paříže, kde jistý čas žila.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Élisabet Vigée-Lebrun byla neobyčejně plodná malířka, která po sobě zanechala na 660 portrétů a asi 200 krajinových maleb. Největší sbírka jejích obrazů je ve Versailles, je však zastoupena téměř ve všech velkých galeriích. Zpočátku byla typickou představitelkou slohu Ludvíka XVI. či rokoka, později se na jejích obrazech objevují stále silnější vlivy klasicismu či empiru a dokonce i romantismu.

Mezi nejznámější díla patří:

  • „Nerozhodná ctnost“ (1775)
  • „Mír vede k hojnosti“ (1780)
  • „Marie Antoinetta“ (1783)
  • „Princezna Luisa Radziwillová-Hohenzollernová (1801)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Vigée-Lebrun. Sv. 26, str. 695.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]