Kanál Dunaj – Černé moře

Kanál Dunaj – Černé moře
	Tlačná souprava pluje průplavem
Základní informace
Délka toku	64 km
Světadíl	Evropa
Pramen
	z Dunaje v Cernavodă
Ústí
	do Černého moře u Agigea (jižní větev) a Năvodari (severní větev)
Protéká
	Rumunsko (Constanțská župa)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře
	; mapka kanálu (červeně), Dunaj (modře)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kanál Dunaj – Černé moře (také průplav Dunaj – Černé moře) je umělá vodní cesta, která propojuje Dunaj s Černým mořem po kratší trase, než přirozené koryto Dunaje. Při délce 64 km zkracuje trasu do přístavu Konstanca o přibližně 400 km. Začíná v městě Cernavodă na Dunaji a jeho dvě větve končí na černomořském pobřeží u Agigea (jižní) a Năvodari (severní).

Historie a význam[editovat | editovat zdroj]

Stavba kanálu probíhala ve dvou vlnách. První probíhala mezi lety 1949 až 1953 a v rámci ní se na stavbě podílelo až 20 000 pracovníků, převážně nuceně nasazených politických odpůrců apod. Druhá vlna probíhala od roku 1973 s dokončením jižní odnože kanálu v roce 1984 a severní odnože v roce 1987. Stavba kanálu je také známa jako místo táborů nucených prací, kterými prošlo mimořádně velké množství politických vězňů, z nichž minimálně několik desítek tisíc při stavbě zemřelo.^[1]

Během výstavby došlo k přesunu více než 380 mil. m³ zeminy, kterou byly vyrovnávány zátopové oblasti a bažiny v okolí kanálu. Tím byla získána nová velká území pro zemědělství. Objem zemních prací byl vyšší než při stavbě Suezského (275 mil. m³ zeminy) či Panamského průplavu (160 mil. m³ zeminy). Na výstavbu plavebních komor a opěrných zdí bylo spotřebováno cca 5 mil. m³ betonu.

Celkové náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány na 2 miliardy dolarů v tehdejších cenách. Plánované 25leté návratnosti nebylo dosaženo. V roce 2005 činil příjem z provozu kanálu pouhých 3 mil. Euro. ^[2]

Průplav hraje po dokončení průplavu Rýn–Mohan–Dunaj v roce 1993 důležitou roli v transevropském spojení přístavů severní Evropy s přístavy v Evropě jižní pomocí vodních cest Rýnu a Dunaje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na jižní část přístavu Constanca s vyústěním průplavu Dunaj – Černé moře
Tlačná sestava odpovídající třídě VIc s řazením 3x2 čluny na průplavu Dunaj – Černé moře v Rumunsku
Plavební komora nedaleko přístavu Constanca na průplavu Dunaj – Černé moře
Úsek průplavu u Murfatlaru
Úsek průplavu u města Cernavodă
Průplav Dunaj – Černé moře je součástí transevropské vodní cesty Rýn–Mohan–Dunaj spojující sever Evropy s Černým mořem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ PAPEŽ, František. Kanál smrti jako brána k prosperitě. Z Rumunska je opět obilná velmoc. iDNES.cz [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
↑ Časopis VTM, číslo 15, ročník 1985

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kanál Dunaj-Černé moře na Wikimedia Commons

[1] PAPEŽ, František. Kanál smrti jako brána k prosperitě. Z Rumunska je opět obilná velmoc. iDNES.cz [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.

[2] Časopis VTM, číslo 15, ročník 1985

[1]

[2]