Claudia Cardinalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claudia Cardinalová
Claudia Cardinalová počátkem 60. let 20. století
Claudia Cardinalová počátkem 60. let 20. století
Rodné jméno Claude Joséphine Rose Cardinale
Narození 15. dubna 1938 (77 let)
Tunis
Aktivní roky 1958–dodnes
Manžel/ka Franco Cristaldi
Pasquale Squitieri

Claudia Cardinalová, nepřechýleně Claudia Cardinale (někdy označována CC, * 15. dubna 1938 Tunis, Tunisko) je italská divadelní a filmová herečka, která se stala hereckou legendou a symbolem[1] 60. a 70. let 20. století, držitelka mnoha filmových cen. Často jí byly svěřovány filmové role žen s italským temperamentem. Během své kariéry spolupracovala s řadou známých režisérů a získala řadu ocenění.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Ulice v Tunisu počátkem 50. let, v době mládí Cardinalové

Narodila se v roce 15. dubna 1938 jako Claude Joséphine Rose Cardinale rodičům sicilského původu, kteří po tři generace žili v Tunisku.[2] I když její předci pocházeli ze Sicílie, v jejich rodině v Tunisku se mluvilo pouze francouzsky, neboť to byla jedna z úředních řečí země, a jí samé se dostalo francouzské, nikoliv italské výchovy.[2] Má nepříjemné vzpomínky především na to, že ve škole byla kvůli svému italskému původu vnímána téměř jako nepřítel.[zdroj?] Jako dítě zažila v Tunisku boje na africké frontě druhé světové války, což pro ni znamenalo ukrývání se ve sklepeních společně s rodiči a mladšími sourozenci (sestra a dva bratři) a časté stěhování.

Již jako dítě nebyla k přehlédnutí, a to díky svému fotogenickému vzhledu. Jako mladá dívka vypadala mladší, než skutečně byla.[2] V roce 1957 se ve svých devatenácti letech vyhrála titul nejkrásnější Italky v Tunisku,[3] a to údajně proti své vůli: byla nejkrásnější dívkou v sále a tak ji vytáhli na pódium.[4] Jako odměnu pak dostala zájezd na Benátský filmový festival,[3] kde její exotická krása sklidila velké uznání.[4] Do dvou měsíců získala kontrakt na filmovou roli, přestože předtím nikdy herečkou být nechtěla, filmové role odmítala a chtěla být například učitelkou.[3] K jejím vzorům nicméně patřila Brigitte Bardot, kterou v mládí někdy dokonce napodobovala.[3][4]

Herecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako dítě „vynikala“ poněkud výraznějším hlubokým, až chraplavým, hlasem. Jeptišky ve škole jí dokonce zakazovaly zpívat s ostatními v dětském sboru. K její půvabné tváři a tělu patří tedy ve skutečnosti poměrně drsný hlas, který podle většiny filmových režisérů vůbec neladil s jejím exotickým zevnějškem, a tak ji nechali dabovat[5] – a to dokonce i v italštině. Teprve režisér Federico Fellini ji nechal promluvit vlastním hlasem, a to v roce 1963 ve filmu Osm a půl (Otto e mezzo). Také Luchino Visconti nenechal jako jeden z mála film Hvězdy velkého vozu (Vaghe stelle dell'Orsa) (1965) předabovat.

Jejím filmovým debutem byl snímek Zmýlená neplatí z roku 1958.[6] Objevila se v nejednom americkém filmu, například v úspěšném Růžovém panterovi a ve filmu Svět cirkus (Il circo e la sua grande avventura) vedle Johna Wayna a Rity Hayworthové. Je považována za jeden ze symbolů italského filmu a zároveň je nejslavnější tuniskou herečkou.

Čeští diváci ji znají především z filmů Cartouche z roku 1962 (po boku Jeana-Paula Belmonda prožila také ve skutečnosti krátký románek), Tenkrát na Západě (1968) a Hezký, charakterní Ital v Austrálii hledá krajanku za účelem sňatku (1971). Hrála také ve filmech Petrolejářky (Les pétroleuses, režisér Christian-Jaque, 1971), Červený stan, Zavázané oči, Děvče se zavazadlem a dalších. V první polovině 60. let byla hostem karlovarského filmového festivalu.[3]

Celosvětově slavná je především ze dvou filmů režiséra Luchina Viscontiho, ve kterých hrála po boku Alaina Delona. Byly to snímky Rocco a jeho bratři (Rocco e i suoi fratelli) z roku 1960 a Gepard (Il Gattopardo) z roku 1963. Předlohou významného filmu Gepard, jednoho z nejlepších snímků v dějinách filmu, byl stejnojmenný román italského knížete Giuseppe Tomasi di Lampedusa.

Také Marcello Mastroianni byl hereckým partnerem Claudie Cardinalové, a to ve snímku Krásný Antonio, který natočil režisér Mauro Bolognini v roce 1960, a ve známém epizodovém filmu Federica Felliniho Osm a půl (někdy psáno 8 ½).

21. prosince roku 1968 se v Itálii uskutečnila premiéra hvězdami nabitého westernu Tenkrát na Západě (C'era una volta i West) režiséra Sergia Leoneho, kde hrála roli vdovy po irském přistěhovalci McBainovi. Tento italowestern se stal kultovním filmem, v některých zemích západní Evropy se promítal nepřetržitě šest let a Cardinalovou proslavil ještě více než umělecky významnější dřívější filmy režisérů Viscontiho a Felliniho. Hrála v něm po boku hvězd, jakými byli Henry Fonda, Charles Bronson nebo Jason Robards. Herečka údajně nabídku na tuto roli přijala ihned potom, co si poslechla úchvatnou hudbu k filmu, kterou složil Ennio Morricone na motivy staré německé balady Spiel mir das Lied vom Tod (Zpívej mi píseň o smrti).

Práce na filmech ji vždy bavila, protože byla pro ni spíše zábavou. Při mnoha natáčeních se naučila například jezdit na koni a točila i nebezpečnější scény včetně žebříkových pod vrtulníkem. Díky svému africkému původu byla také většinou jediná, která neměla žaludeční potíže při natáčení v takových oblastech jako jsou amazonské pralesy. Dodnes natočila přibližně 150 filmů[2][7] a od postav, ve kterých uplatňovala zejména svůj zjev, se později dostala k charakternějším rolím silných žen.[6]

V roce 2000 začala kromě filmu hrát rovněž v divadle, například ve hrách Luigiho Pirandella nebo Tennesseeho Williamse.[3]

Osobní život a další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Její život zpočátku ovlivňovaly dodatky ke smlouvě s filmovým producentem Francem Cristaldim,[7] se kterým žila plných 15 let. Přesně tak dlouho trvala jejich smlouva a ona nesměla po tu dobu přibrat na váze, měnit svévolně způsob oblékání ani líčení a hlavně musela před novináři tajit existenci svého malého syna Patricka, kterého porodila v devatenácti letech. Patricka její rodina vydávala za jejího nejmladšího sourozence a ani dítě nesmělo vědět, kdo je jeho pravá matka. Počátkem šedesátých let ale novináři tajemství odhalili a herečka byla nucena přiznat své mateřství.

Má se zato, že byla provdaná za Franca Cristaldiho. Manželství trvalo od roku 1966[8] do rozvodu v roce 1975.[9] Od roku 1975, tedy již 38 let, žije s režisérem Pasqualem Squitierim. Squitieri je otcem jejího druhého dítěte, dcery Claudie, která se jí narodila až po čtyřicítce.[2] V roce 1979 se stala babičkou, když se jí narodila vnučka Lucille, dcera jejího syna Patricka.[2] Dcera Claudia absolvovala francouzskou Sorbonnu.[2]

V roce 1968 se zúčastnila demonstrace za legalizaci rozvodů.[2]

Obdivovala a zároveň litovala svou kolegyni Marilyn Monroe a věřila, že Marilyn byla tak nešťastná, protože neměla děti.[zdroj?] Při filmování se stala kuřačkou.[5] Je vegetariánka.[zdroj?]

V roce 2012 zasedala v porotě české soutěže Miss.[1][3] V současnosti žije v Paříži,[2] je velvyslankyní UNESCO pro ženy 21. století[2][4] a aktivistkou pro ochranu ženských práv v rodném Tunisku.[4]

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Claudia Cardinalová, 2009
Filmová ocenění
Státní vyznamenání

Italská:

Francouzská:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b TUŠKOVÁ, Eva. Sexsymbol 70. let Claudia Cardinale v Praze. Vybere Českou Miss [online]. Blesk, 2012-03-07, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j LANDOVSKÁ, Helena. Claudia Cardinalová se s věkem netají [online]. novinky.cz, 2004-05-13, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h V porotě České Miss bude i slavná Claudia Cardinalová [online]. novinky.cz, 2012-03-31, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  4. a b c d e HERRMANNOVÁ, Nela. Lifting není třeba, stačí úsměv, říká Claudia Cardinalová [online]. iDNES.cz, 2012-03-29, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  5. a b SPÁČILOVÁ, Tereza. Claudia Cardinalová exkluzívně pro Reflex: Nahých hereček je mi líto [online]. Reflex, 2012-04-16, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  6. a b Claudia Cardinalová: filmová sexbomba slaví 75 [online]. Týden, 2013-04-14, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  7. a b Claudia Cardinalová slaví narozeniny [online]. Česká televize, 2008-04-15, [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.  
  8. Parade Magazine. 25. 6. 1967
  9. lovegoddess.info – love goddess Resources and Information

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARDINALOVÁ, Claudia; MORIOVÁ, Anna Maria. Já, Claudia, ty, Claudie. Praha : Albatros, 2006. 215 s. ISBN 80-00-01551-X.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]