Werner Herzog
| Werner Herzog | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Werner Herzog Stipetić |
| Narození | 5. září 1942 (81 let) Mnichov  Německá říše |
| Alma mater | Maximiliansgymnasium München (do 1961) Mnichovská univerzita Theodor-Heuss-Gymnasium Heilbronn |
| Povolání | filmový režisér, filmový producent, scenárista, střihač, filmový herec, autor, kameraman, hlasový herec, filmový dokumentarista, operní režisér, filmový scenárista, herec a režisér |
| Manžel(ka) | Lena Herzog (od 1999) |
| Partner(ka) | Eva Mattes |
| Příbuzní | Sigrid Duke (sourozenec) Rudolf Herzog (dědeček z otcovy strany)[1] |
| Ocenění | Rauriská literární cena (1979) Bayerischer Poetentaler (2000) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2012) Evropská filmová cena za celoživotní dílo (2019) Directors Guild of America Award |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Werner Herzog (* 5. září 1942 Mnichov) je německý filmový a operní režisér, scenárista a herec. Často je spojován s německou novou vlnou společně s režiséry jako Rainer Werner Fassbinder, Wim Wenders, Volker Schlöndorff, Margarethe von Trotta a dalšími. Hrdiny jeho snímků jsou často lidé s neuskutečnitelnými sny nebo s jedinečným talentem.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Mnichově matce Elisabeth Stipetić, Rakušance chorvatského původu a německému otci Dietrichu Herzogovi. Vyrůstal ve vesnici Sachrang poblíž hranic s Rakouskem. Již během studia na gymnáziu natáčel amatérské filmy. Studoval literaturu a historii v Mnichově, později absolvoval filmový seminář v Pittsburghu na Duquesne University. Na začátku kariéry si přivydělával jako svářeč v ocelárnách. Začal natáčet dokumentární filmy pro televizi, roku 1963 založil společnost Werner Herzog Filmproduktion, v níž dodnes pracuje. Postupně se zaměřoval na hrané filmy; jejich hrdiny jsou často vizionáři, lidé na okraji společnosti nebo duševně narušení lidé v příbězích odehrávajících se mimo Evropu. V některých snímcích se objevil také jako herec a zabýval se i režírováním oper.
Vybrané filmy[editovat | editovat zdroj]
- Signál k životu (Lebeszeichen, 1967, Stříbrný medvěd z MFF Berlín)
- I trpaslíci začínali jako malí (Auch Zwerge haben klein angefangen, 1970)
- Aguirre, hněv boží (Aguirre, der Zorn Gottes, 1972)
- Každý za sebe a Bůh proti všem (Jeder für sich und Gott gegen alle, 1974, Velká cena poroty, cena FIPRESCI a Cena ekumenické poroty na MFF v Cannes)
- Srdce ze skla (Herz aus Glas, 1976)
- Stroszek (1976)
- Upír Nosferatu (Nosferatu, Phantom der Nacht, 1979)
- Vojcek (Woyzeck, 1979)
- Fitzcarraldo (1982, cena za režii MFF v Cannes)
- Kde sní zelení mravenci (Wo die grünen Ameisen träumen, 1984)
- Zelená kobra (Cobra Verde, 1987)
- Výkřik z kamene (Cerro Torre: Schrei aus Stein, 1991)
- Jak přicházejí sny (hrál jako herec, 1998, režie Vincent Ward)
- Můj nejmilejší nepřítel – Klaus Kinski (Mein liebster Feind - Klaus Kinski, 1999)
- Nepřemožitelný (Invincible, 2001)
- povídka Ten Thousand Years Older v projektu Dalších deset minut (Ten Minutes Older) – 2002
- Záhada jezera Lochness (herec, 2004, režie Zak Penn)
- Divoké modré dálky (The White Blue Yonder, 2005)
- Záchranka za rozbřesku (Rescue Dawn, 2006)
- Jeskyně zapomenutých snů, 3D (Cave of Forgotten Dreams, 2010, Kanada/USA/Francie/Německo/Velká Británie, 90 min., dokument/historický)
V nakladatelství Volvox Globator vyšel roku 2022 v překladu Radovana Charváta jeho román Die Eroberung des Nutzlosen, česky Dobývání marnosti.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Werner Herzog: Every Man for Himself and God against All: A Memoir. 22. srpna 2022.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Werner Herzog na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Werner Herzog
