Zárubeň

Dveře osazené třemi panty do zárubně

Zárubeň (hovorově futro nebo futra, z německého Futter, Türfutter) je rám pevně umístěný ve zdi, který ohraničuje otvor dveří a tvoří jejich nosnou konstrukci. Obvykle bývá kovový, zejména v dřívějších dobách byl dřevěný nebo kamenný. Na zárubni je pomocí závěsů (pantů) zavěšeno křídlo dveří.

Přední strana zárubně je ta, na které jsou závěsy, těsnění a protiplech zámku. Z přední strany se do zárubně nasazují dveře.

Svislé části zárubně se nazývají "ostění" nebo podvoj, spodní vodorovná část se nazývá práh, horní nadpraží. Zárubeň musí být do zdi pevně uchycena, k tomu u starších typů zárubní slouží tzv. zhlaví nebo uši, což jsou okraje prahu a nadpraží, zasahující do zdi. Starší tesařské (tj. dřevěné) zárubně byly tvořeny tzv. hrubou zárubní, která se obkládala obrubou (šambránou) z hladce hoblovaných prken, někdy různě profilovaných. Toto obložení se nazývá obíjení zárubní.

Základní druhy zárubní

Obdobně jako u dveří se u zárubně rozlišuje pravé a levé provedení. K rozpoznání zda jde o pravou či levou zárubeň je třeba podívat se na zárubeň z přední strany, tedy z té strany, na které jsou umístěny závěsy. Na tuto stranu se pak budou otevírat dveře.

• pravá zárubeň (závěsy jsou vpravo)
• levá zárubeň (závěsy jsou vlevo)

Zárubně se dělí zejména podle jejich vzhledu po zabudování do stěny. Tradiční zárubeň lemuje stavební otvor a vystupuje před líc zdiva. Dveře v zavřeném stavu nelícují se zárubní, nýbrž zapadají do ní pouze napůl (mají na obvodě polodrážku). Existuje několik odlišných moderních řešení, která mají za cíl zlepšit vzhled zárubní a dveří.

• tradiční zárubeň (nelícuje se zdí - vystupuje, dveře vystupují ze zárubně polovinou tloušťky, tzv. polodrážka)
• zárubeň pro dveře bez polodrážky (zárubeň nelícuje se zdí - vystupuje, dveře jsou plně zapuštěny tak, že na přední straně lícují se zárubní)
• zárubeň zapuštěná (povrch omítky, zárubeň a zpravidla i přední čelo dveří jsou v jedné rovině)
• zárubeň neviditelná (zárubeň je zcela překryta omítkou)

V obchodních materiálech prodejců se užívají různé nejednotné názvy pro tyto tvarové úpravy, např. zárubně "skryté", "neviditelné", "bezobložkové", "do roviny stěny".

Druhy zárubní dle materiálu

Můžeme se setkat s mnoha materiály, z kterých se zárubně vyrábějí.

• Dřevěné zárubně (rámové, tesařské, fošnové truhlářské, obložkové)
• Ocelové zárubně
• Plastové či hliníkové zárubně

Podle materiálu a tvaru se též liší i osazování zárubní. Podrobný návod na osazování zárubní je v souvisejícím článku ve Wikiknihách.

Literatura

• Kol. autorů: Příruční slovník naučný, IV. díl. Academia, nakladatelství československé akademie věd. Praha 1967. Str. 827, heslo zárubeň.
• Kol. autorů: Technický naučný slovník, V. díl (T–Ž). Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1964. Str. 494, heslo zárubeň.
• Kol. autorů: Technický naučný slovník, III. díl (M–Po). Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1963. Str. 287, heslo obíjení zárubní.
• Autor: Mgr. Václav Podlena. TECHNOLOGIE 2-3. ročník pro obor: Zednické práce. PARTA, ISBN 80-7320-018-X, heslo osazování výrobků HSV.

Související články

• Pant
• Kniha Osazování zárubní ve Wikiknihách

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zárubeň na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví