Čínská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čínská republika
中華民國
Zhonghuá Mínguó
Vlajka Čínské republiky
vlajka
Znak Čínské republiky
znak
Hymna: 三民主義 (Sān Mín Zhǔyì)
Geografie

Poloha Čínské republiky

Hlavní město: Tchaj-pej (台北, Táiběi)
Rozloha: 35 980 km² (138. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Jü-šan (玉山, Yùshān) (3952 m n. m.)
Časové pásmo: +8
Poloha: 24°0′ s. š., 121°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 22 894 384 (48. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 636 ob. / km²
Jazyk: čínština (úřední), tchajwanština, hakka (rozšířené), atayalština, tsou, rukai, paiwanština, puyuma, ami, bunun, thao, saisiyat, kavalan (domorodé)
Náboženství: taoismus, buddhismus
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 1. ledna 1912 (svržení dynastie Čching)
Prezident: Ma Jing-ťiou (馬英九, Mǎ Yīngjiǔ)
Předseda vlády: Jiang Yi-huah
Měna: nový tchajwanský dolar (TWD nebo NT$)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 158 TWN TW
MPZ: RC
Telefonní předvolba: +886
Národní TLD: .tw, .台灣, .台湾
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Čínská republika (čínsky 中華民國, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok, anglicky a mezinárodně Republic of China (Taiwan), zkratka ROC, je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan (též Taiwan; čínsky 台灣 nebo 臺灣tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân). Je to nejstarší republika ve východní Asii, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a která nahradila vládu dynastie Čching nad Čínou. Nejbližšími zámořskými sousedy jsou Čínská lidová republika na západě a severozápadě, Japonsko na severovýchodě a Filipíny na jihu.

Roku 1945 získala Čínská republika zpět ostrov Tchaj-wan (dříve nazývaný Formosa), který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství. Koncem občanské války se v roce 1949 hlavní jednotky věrné Čínské republice stáhly z pevniny na ostrov Tchaj-wan a vládu nad kontinentální Čínou převzala Čínská lidová republika. Dnes Čínská republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu)Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v taiwanském přepisu též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.

Čínská lidová republika (ČLR) legitimitu Čínské republiky neuznává a prohlašuje Tchaj-wan za součást ČLR bez ohledu na to, že území Čínské republiky nikdy nezískala. Snaha ČLR sjednotit oba státy podle formule jedna země - dva systémy (podobně, jako je tomu v případě Hongkongu) a vojenská hrozba, jsou zdrojem trvalého napětí mezi oběma státy. Čínská republika je dnes de facto nezávislý, a od roku 1988 demokratizující se stát. Do r. 1987 tvořil totalitní fašistickou diktaturu, s vládou jediné strany Kuomintang, ovládanou diktátorem generálem Čankajškem, a po jeho smrti, v roce 1975, jeho synem. V současnosti již na Tchaj-wanu existuje přibližně 150 legálních politických stran, mezi které patří dokonce i dvě komunistické strany (jedna, Komunistická strana Čínské republiky, považující se za Tchaj-wanskou pobočku Komunistické strany Číny, a usilující o sjednocení s ČLR, a druhá, separatistická, Taiwanská komunistická strana, usilující o nezávislost Tchaj-wanu).
Za nezávislý (resp. stát reprezentující Čínu) jej ovšem v důsledku systematického nátlaku ČLR (která si na jeho území činí nárok) uznává jen 23 zemí (stav k dubnu 2008).[1]
Kromě území ČLR si Tchaj-wan nárokuje (viz mapku níže) i na celé území Mongolska a Bhútánského království, a také na části území Ruska, Tádžikistánu, Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Myanmaru a Japonska.

Název[editovat | editovat zdroj]

Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v ČR údajně [2] upřednostňuje mezinárodní přepis Taiwan před českým přepisem Tchaj-wan. Toto tvrzení je patrno i na webové prezentací Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře (Česká republika Tchaj-wan oficiálně neuznává, proto jejich "velvyslanectví" má uvedený statut hospodářské a kulturní kanceláře) na [3] (k 9.10.2008), kde se střídají důsledně počeštěné výrazy Tchaj-wan s mezinárodně používanými výrazy Taiwan. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky používá jako oficiální označení počeštěný výraz Tchaj-wan [4].

Mezinárodní olympijský výbor používá k označení země anglický název Chinese Taipei [5] (čínsky 中華台北/Zhōnghuá Táiběi, česky Čínská Tchaj-pej). Tento název je považován Tchaj-wanci za urážku, hlavně pro ty, kteří nejsou Číňany a ty, kteří nebydlí v Tchaj-peji [6]. I přesto se tento název v mnoha kontextech používá, protože se na něm dokážou shodnout obě strany (Čínská lidová republika i Čínská republika). Výraz 中華/Zhōnghuá (čínský) totiž v čínštině není svázán s konkrétní zemí nebo vládou, ale spíš kulturou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čankajšek, od r. 1925 velitel Národní revoluční armády, r. 1926 předseda Kuomintangu a prezident.

Od 20. let probíhala v Číně občanská válka mezi Čínskou republikou a jednotlivými vojenskými veliteli. Po r. 1927 se Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga oddělili od Národní strany (Kuomintangu). Následovala válka s Japonskem a po r. 1945 další občanská válka. Po vítězství komunistů v r. 1949 se zbytky Čankajškovy armády uchýlily na ostrov Tchaj-wan. Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené kuomintangskou armádou. Až do konce osmdesátých let vládl na Tchaj-wanu autoritativně Kuomintang a trval výjimečný stav.

V šedesátých letech se hospodářství Čínské republiky orientovalo na nové technologie a rostlo. Čankajšek zemřel v roce 1975, předsedou Koumintangu se stal Čankajškův syn Chiang Ching-kuo, v prezidentské funkci Čankajška vystřídal Yen Chia-kan (od r. 1978 pak Chiang Ching-kuo zastával i prezidentskou funkci). Následuje další hospodářský vzestup Čínské republiky, od poloviny osmdesátých let je patrná postupná demokratizace společnosti a taiwanizace nižších (obecních a okresních) politických úrovní. Roku 1986 byla (v disentních podmínkách) založena Demokratická pokroková strana. Roku 1987 je zrušen výjimečný stav, 1988 zemřel Chiang Ching-kuo.

Po Chiang Ching-kuovi se stal předsedou Kuomintangu rodilý Taiwanec Lee Teng-hui. Jako Chiang Ching-kuoův viceprezident Lee současně nastoupil i prezidentský úřad. S jeho dobou je spjatá definitivní demokratizace politického života (své druhé prezidentské období nastoupil na základě přímé volby) a usilovná snaha dosáhnout mezinárodního uznání Čínské republiky.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Tchaj-wanský pas

Podobně jako vláda ČLR považuje Tchaj-wan za svou odpadlou provincii, tak i vláda Čínské republiky tvrdila, že ona je reprezentací Číny, jen dočasně ztratila kontrolu nad částí svého území. Vedle „federální“ vlády v Tchaj-peji existují ještě vlády dvou provincií, které však mají pouze symbolický význam. Ve „federálním“ parlamentu zasedali poslanci, zvolení před r. 1949 za pevninské provincie (zrušen v r. 2005 po jeho ovládnutí Demokratickou stranou). Od devadesátých let 20. století ovšem politici na Tchaj-wanu od doktríny „jedna Čína“ upouští a někteří otevřeně žádají mezinárodní uznání dnešní nezávislosti Tchaj-wanu de facto. Tím vyvolávají ostré reakce nejen u konzervativní části příznivců Kuomintangu či jeho odnoží Nové strany a Strany lid především, ale hlavně u komunistické vlády ČLR.

Čínská republika byla jako vítězná mocnost 2. světové války zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti. Toto členství jí zůstalo i po prohře v občanské válce. SSSR se na protest dlouho neúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti OSN (mj. tím umožnil vojenský zásah vojsk OSN v Jižní Koreji). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy USA navázaly diplomatické vztahy s ČLR. Čínská republika byla v OSN a Radě bezpečnosti nahrazena ČLR v roce 1971. Čínská republika je v současné době v důsledku nátlaku ČLR oficiálně uznávána pouze 23 státy. Z evropských států ji uznává pouze Vatikán; v letech 1999-2001 ji uznávala Makedonie.

Seznam států světa, které mají k současnému datu oficiální diplomatické styky s Čínskou republikou (s daty jejich navázání):

Členské křeslo Číny v OSN[editovat | editovat zdroj]

Čína, zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z pěti zakládajících členů OSN. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24. října 1945. Výsledkem občanské války, která v Číně probíhala, vláda Čínské republiky ovládaná Kuomintangem uprchla v roce 1949 z pevniny na ostrov Tchaj-wan. Komunistická vláda vyhlásila 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu (a dalších ostrovů, které nespadají do provincie Tchaj-wan) bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala jurisdikci pevninská Čína. Dne 25. října 1971 byla schválena rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758, která odebrala Čínské republice status legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že Čínská republika byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena Rady bezpečnosti) převzala vláda ČLR.

Od devadesátých let 20. století dochází k tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti právo veta. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda Demokratické pokrokové strany), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Čínské republiky o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Čínské republiky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun jen nedávno sklidil kritiku za to, že vrátil poslední žádost tchajwanského prezidenta Čchen Šuej-piena o plné členství v OSN, aniž by dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem.

Tchaj-wan, v současnosti příkladně demokratický a de facto samostatný stát, nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel ostrova na účast v OSN a v přidružených organizacích (např. ve Světové zdravotnické organizaci).

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky.

Čínská republika se správně člení na 2 provincie (省, shěng / séng) a 2 centrálně spravovaná města (市, shìh / chhī). Provincie se dále dělí na celkem 18 okresů (縣, siàn / kōan) a 5 měst na úrovni okresu.

Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisu, čínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) znacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.

druh česky tradičně tchung-jung chan-jü pošta a mapy tchajwansky
republika Čínská republika 中華民國 Jhonghuá Mínguó Zhōnghuá Mínguó Chunghua Minkuo Tiong-hoâ Bîn-kok
provincie Fu-ťien 福建省 Fújiàn shěng Fújiàn shěng Fukien sheng Hok-kiàn-séng
okres Lien-ťiang 連江縣 Liánjiang siàn Liánjiāng xiàn Lienchiang hsien Liân-kang-kōan
okres Ťin-men 金門縣 Jinmén siàn Jīnmén xiàn Kinmen hsien Kim-mn̂g-kōan
provincie Tchaj-wan 台灣省 nebo 臺灣省 Táiwan shěng Táiwān shěng Taiwan sheng Tâi-oân-séng
okres Čang-chua 彰化縣 Jhanghuà siàn Zhānghuà xiàn Changhua hsien Chiang-hòa-koān
okres Chua-lien 花蓮縣 Hualián siàn Huālián xiàn Hualien hsien Hoa-liân-koān
okres I-lan 宜蘭縣 Yílán siàn Yílán xiàn Ilan hsien Gî-lân-koān
okres Jün-lin 雲林縣 Yúnlín siàn Yúnlín xiàn Yunlin hsien Hûn-lîm-koān
okres Miao-li 苗栗縣 Miáolì siàn Miáolì xiàn Miaoli hsien Biâu-le̍k-koān
okres Nan-tchou 南投縣 Nántóu siàn Nántóu xiàn Nantou hsien Lâm-tâu-koān
okres Pcheng-chu 澎湖縣 Pénghú siàn Pénghú xiàn Penghu hsien Phêⁿ-ô·-koān
okres Pching-tung 屏東縣 Píngdong siàn Píngdōng xiàn Pingtung hsien Pîn-tong-koān
okres Sin-ču 新竹縣 Sinjhú siàn Xīnzhú xiàn Hsinchu hsien Sin-tek-koān
okres Tchaj-tung 台東縣 nebo 臺東縣 Táidong siàn Táidōng xiàn Taitung hsien Tâi-tang-koān
okres Tchao-jüan 桃園縣 Táoyuán siàn Táoyuán xiàn Taoyuan hsien Thô-hn̂g-koān
okres Ťia-i 嘉義縣 Jiayì siàn Jiāyì xiàn Chiayi hsien Ka-gī-koān
město Sin-ču 新竹市 Sinjhú shìh Xīnzhú shì Hsinchu shih Sin-tek-chhī
město Ťi-lung 基隆市 Jilóng shìh Jīlóng shì Keelung shih Ke-lâng-chhī
město Ťia-i 嘉義市 Jiayì shìh Jiāyì shì Chiayi shih Ka-gī-chhī
město Tchaj-čung 台中市 nebo 臺中市 Táijhong shìh Táizhōng shì Taichung shih Tâi-tiong-chhī
město Tchaj-nan 台南市 nebo 臺南市 Táinán shìh Táinán shì Tainan shih Tâi-lâm-chhī
město Kao-siung 高雄市 Gaosyóng shìh Gāoxióng shì Kaohsiung shih Ko-hiông-chhī
město Nová Tchaj-pej 新北市 Sinběi shìh Xīnběi shì Hsinpei shih Sin-pak-chhī
město Tchaj-pej 台北市 nebo 臺北市 Táiběi shìh Táiběi shì Taipei shih Tâi-pak-chhī

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tibet: předzvěst naší budoucnosti? ptají se Tchajwanci
  2. Liščák, V., Fojtík, P. (1996): Státy a území světa
  3. www.taiwanembassy.org
  4. www.mzv.cz
  5. www.olympic.org
  6. Talk Taiwan: “Taiwan” is my country, not “Chinese Taipei”! http://tktw.blogspot.com/2009/05/taiwan-is-my-country-not-chinese-taipei.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie 台灣 ve Wikimedia Commons
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu