Ťi-lung
| Ťi-lung 基隆市 Jilóng shìh Ke-lâng-chhī | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Souřadnice | 25°7′42″ s. š., 121°44′31″ v. d. |
| Rozloha | 133 km² |
| Časové pásmo | +8 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 391 215 |
| Hustota zalidnění | 2 941,5 obyv./km² |
| Jazyk | standardní čínština, tchajwanština |
| Správa regionu | |
| Stát |  Tchaj-wan |
| Nadřazený celek | Tchaj-wan |
| Druh celku | město na úrovni okresu |
| starosta | Lin Yu-chang (DPP) |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ťi-lung (čínsky 基隆市, tongyong pinyin Jilóng shìh, tchajwansky Ke-lâng-chhī, též Keelung) je město na úrovni okresu na Tchaj-wanu. Jeho sousedem je Nová Tchaj-pej.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Území dnešního Ťi-lungu obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V roce 1626 zde Španělé začali budovat pevnost San Salvador, a Ťi-lung se tak stal spolu s později vybudovanou pevností Santo Domingo v dnešním Tamsui jednou ze dvou osad Španělské Východní Indie na Tchaj-wanu. Již v roce 1642 Holanďané, kteří ovládali část jihozápadního pobřeží ostrova, pevnost dobyli a přejmenovali na Noort Hollant. V roce 1661, kdy Koxinga se svým vojskem dobyl hlavní osadu Holanďanů pevnost Zeelandia (dnešní Tchaj-nan), Holanďané vzdali i pevnost v Ťi-lungu.[1]
V roce 1863 Čchingská říše otevřela přístav zahraničnímu obchodu a město se začalo rychle rozvíjet, i díky zlata a uhlí, které se v oblasti těžilo. Město bylo známé pod názvem Ke-lang, jehož možným původem je tchajwanská výslovnost slova, jakým Chanové označovali lidé Ketagalan. Koncem 19. století bylo město přejmenováno z Ke-Lang na Kelung/Kilong.[1] První železniční trať na Tchaj-wanu se začala budovat roku 1887 a vedla z Ťi-lungu do Sin-ču.[2]
V roce 1895, kdy Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, zde na přelomu května a června téhož roku přistálo japonské okupační vojsko. Za dob japonské kolonizace se Ťi-lung stal hlavním přístavem ostrova a zajišťoval spojení s Japonským souostrovím. Kvůli své vojenské i ekonomické důležitosti se přístav stal terčem amerických náletů za druhé světové války a byl skoro celý zničen.[1]
Po válce město i přístav postupně nabyly opět na významu, v roce 1984 byl Ťi-lungský přístav světově sedmým největším přístavem kontejnerové námořní dopravy.[1]
Městské části[editovat | editovat zdroj]
Ťi-lung se dělí na sedm městských částí (區 čchü)[3]:
| Mapa | Český přepis | Znaky | Pinyin | Tchajwansky | Počet obyvatel (2016) | Rozloha (km²) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Čung-čeng | 中正區 | Zhōngzhèng | Tiong-chèng | 52 689 | 10,21 | |
| Čung-šan | 中山區 | Zhōngshān | Tiong-san | 48 369 | 10,52 | ||
| Žen-aj | 仁愛區 | Rén-ài | Jîn-ài | 45 563 | 4,23 | ||
| Sin-i | 信義區 | Xìnyì | Sìn-gī | 51 621 | 10,67 | ||
| An-le | 安樂區 | Ānlè | An-lo̍k | 81 298 | 18,03 | ||
| Nuan-nuan | 暖暖區 | Nuǎn nuǎn | Loán-loán | 38 393 | 22,83 | ||
| Čchi-tu | 七堵區 | Qī dǔ | Chhit-tó͘ | 54 086 | 56,27 | ||
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d History - Keelung City Government. www.klcg.gov.tw [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TENG, Pei-ju. TRA celebrates 130 years of railway services .... Taiwan News [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Geography - Keelung City Government. www.klcg.gov.tw [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťi-lung na Wikimedia Commons
