Chronologie fotografie
Chronologie fotografie. V tomto zevrubném přehledu jsou vzestupně seřazená důležitá data v historickém vývoji fotografie a kinematografie.
Obsah |
Prvopočátky fotografických objevů [editovat]
Pro vývoj bylo důležité objevení principů camery obscury, laterny magicy a položení optických a chemických základů fotografie.
- 5. století př. n. l. – čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně převrácený obraz předmětů před otvorem.[1][2]
- 350 př. n. l. – Aristoteles popsal ve svém díle princip camery obscury.
- 1020 – Arabský fyzik, matematik a filozof Muhammad ibn al-Hasan ibn al-Hajtham známý jako Alhazen se zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Používal přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře. Arabové používali v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečních zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.[1]
- 1457 – V katedrále ve Florencii nechal matematik a astronom Paolo Toscanelli vsadit do jednoho z oken bronzovou destičku s dírkou, kterou se promítal obraz Slunce na podlahu katedrály, kde byly značky s jejichž pomocí se určoval čas.[1]
- 1485 – Leonardo da Vinci popsal ve svém spisu Codex Atlanticus (na kterém pracoval v letech 1478–1519) praktické pokusy s využitím jevu, který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvodil vztah mezi funkcí oka a perspektivou.[1]
- 1545 – V díle De Radio Astronomica et Geometrica holandský astronom Regnie Gemma Frisius uveřejnil první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce.[1]
- 1550 – Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz.[1]
- 1550 – Gemma Frisius vsadil čočku do vstupního otvoru camery obscury, aby zvýšil světelnost.
- 1558 – Neapolský vědec Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia Naturalis zveřejnil ucelený popis camery obscury. Pro obveselení promítal svým hostům obrazy herců na stěnu s takovým úspěchem, že ho inkvizice málem dostala na hranici.[1]
- 1568 – Giambattista della Porta vynalezl clonku ke zlepšení ostrosti kresby jednoduché spojné čočky.
- 1565 – Georg Fabricius objevil chlorid stříbrný.[1]
- 1568 – Daniel Barbaro zlěpšil ostrost kresby jednoduché spojné čočky camery obscury zavedením clonky.[1]
- 1614 – Angelo Sála objevil, že dusičnan stříbrný v prášku po osvětlení Sluncem zčerná.[1]
- 1620 – Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stala vítanou pomůckou malířů krajin.[1]
- 1646 – Byla vynalezena laterna magica.
- 1685 – Johan Zahn popsal vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu a využití matnice.[1]
V následujících desetiletích vznikaly různé modifikace camery obscury, podle účelu, kterému měly sloužit. Pro vědce, malíře nebo jako turistické atrakce. Vznikaly přístroje se systémem zrcadel pro nepřevrácený obraz, malé kapesní, velké umístěné na rozhlednách a majácích.[1]
18. století [editovat]
- 1725 nebo 1727 – Johann Heinrich Schulze smíchal směs křídy, zředěné kyseliny dusičné a dusičnanu stříbrného, směs na světle zfialověla. Zjistil tak, že soli stříbra jsou citlivé na světlo. Tento objev demonstroval veřejně pomocí láhve naplněné směsí vápna nasyceného roztokem dusičnanu stříbrného, na kterou umístil šablonu s vystřiženým písmenem a postavil ji na dobře osvětlené místo. Po určité době šablonu odstranil a ve směsi se na osvětlených místech objevilo příslušné písmeno.[1]
- 1729 – Chester Moore Hall vynalezl první achromát, kombinace dvou skel s různými disperzními vlastnostmi.
- 1757 – John Dollond podložil teoreticky achromatizaci objektivu, průměr cca 8–10 cm.
- 1757 – Giacomo Battista Beccaria objevil citlivost chloridu stříbrného na světlo.[1]
- 1765 – 7. března se narodil Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce, průkopník fotografie († 5. července 1833)
- 1771 – 14. května se narodil Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie († 10. července 1805).
- 1777 – Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele objevil černání chloridu stříbrného UV paprsky. Jeho vystavení světlu rozloženému hranolem na spektrum, docházelo k rychlejšímu černání v oblasti modrých a fialových paprsků. Zjistil také, že zčernání chloridu stříbrného je způsobeno vyredukováním kovového stříbra.[1]
- 1777 – Vystavení chloridu sodného světlu rozloženému hranolem na spektrum došlo k rychlejšímu zčernání v oblasti modrých a fialových paprsků.
- 1792 – 7. března se narodil John Herschel, anglický matematik, vynálezce kyanotypie a astronom († 11. května 1871)
- 1798 – zjištěna citlivost některých sloučenin chromu na světlo.[1]
19. století [editovat]
Byly položeny základy fotografické techniky – „vynález“ fotografie v dnešním pojetí.
- 1800 – 11. února se narodil William Henry Fox Talbot, anglický vynálezce fotografie a procesu talbotypie, autor prvního negativu († 1877).
- 1802 – Camera obscura byla použita k vykreslení obrazu.
- 1802 – Vznikly první obrazy vykreslené na papír nebo bílou kůži impregnovanou dusičnanem či chloridem stříbrným, které však ještě neuměli ustálit. Průkopníci jako Thomas Wedgwood nebo sir Humphry Davy stáli u zrození fotografie, dokázali zachytit listy rostlin a jiné plošné předměty. Obrazové siluety vzniklé po osvětlení však neuměli dlouhodobě zachovat a ty časem zčernaly nebo zmizely.[1]
- 1805 – 10. července zemřel Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie (nar. 14. května 1771).
- 1811 – Joseph Nicéphore Niepce (1765–1833) se společně s bratrem Claudem snažil objevit spolehlivou reprodukční techniku. Zabýval se novou metodou kamenotisku – litografií, vynalezenou českým hercem Aloisem Františkem Senefelderem.[1]
- 1813 – Niepce ponořil papír do roztoku chloridu sodného a pak ho propláchl v roztoku dusičnanu stříbrného, aby se vysrážel chlorid stříbrný. Poté, co ho exponoval, objevil se na papíru negativní obraz. Ovšem jen na krátko, protože bez ustálení proces pokračoval dokud celý papír nezčernal. Po tomto částečném neúspěchu začal Niepce experimentovat se zinkovými deskami potřenými rozpuštěným asfaltem, s cílem trvale zachytit obraz zprostředkovaný camerou obcsurou.[1]
- 1816 – Nicéphore Niépce objevil citlivost na světlo u asfaltové vrstvy nanesené na kovovou desku. Konečně vyřešil problém s ustálením – využil vlastnosti přírodního asfaltu, který působením světla tvrdne a stává se nerozpustným v některých organických rozpouštědlech. Podařilo se mu tak obrazy zachytit, ustálit a vyleptat a zhotovil tak nejstarší heliogravuru. Promítal na desky prosvícené rytiny, ale dalšího praktického užití tato metoda neměla, protože citlivost byla malá a expozice na slunečním světle trvala osm hodin.
- 1819 – John Herschel zveřejnil proceduru na výrobu sirnatanu sodného (1839 jej použil Daguerre pro ustálení, rozpouštěl jím chlorid stříbrný).
- 1819 – Byla objevena schopnost thiosíranu sodného rozpouštět chlorid stříbrný.
- 1820 – Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851), vyučený malíř divadelních dekorací, vytvořil a provozoval diorama – kulisy složené z několika průsvitných pláten za sebou. Využíval přitom i camery obscury.
- 1822 – Nicéphore Niépce prováděl první fotografické pokusy, vytvořil první fotografii na kovu. Byla to první historicky doložená heliografie – kopie rytiny papeže Pia VII. (deska se však rozbila ještě za Niépcova života) a našel způsob, jak obraz získaný heliografií rozmnožit. Zhotovil kopii rytiny místo na skle na cínové nebo později měděné desce a kresbu na místech nechráněných asfaltem leptal do hloubky. Z takto získané tiskové formy mohl tisknout obrázky na papír. Tato tisková technika se nazývá heliogravura.[1]
- 1824 – Na pokusech zachytit obraz z camery obscury začal pracovat Louis Daguerre.[1]
- 1825 – Nicéphore Niépce pořídil nejstarší dochovanou fotografii na světě s motivem mladého chlapce, který vede koně do stájí.[3]
- 1826 – Nicéphore Niépce pořídil druhou ustálenou fotografii městské krajiny Pohled z okna v Le Gras pomocí citlivého asfaltu. Cínová fotografická deska se v kameře obskuře exponovala 8 hodin. Je to první dochovaná světlu odolná fotografie – přímý pozitiv.
- 1827 – Cestou za svým nemocným bratrem se Joseph Nicéphore Niepce zastavil v Paříži, kde se setkal s Daguerrem. Měl s sebou několik výsledků svých experimentů s heliografií. Navázal také přátelský vztah s botanikem Franzem Bauerem, pro kterého napsal krátké pojednání „Notice sur l'Heliographie“. Navštívil Královskou akademii a žádal finanční podporu pro své experimenty. Jeho žádost však byla zamítnuta, údajně proto, že odmítl společnosti prozradit detaily svého objevu.[1]
- 1829 – Korespondence mezi Niepcem a Daguerrem nabývala na intenzitě. Niepce pokračoval v experimentech se stříbrem, postříbřenými měděnými deskami a jódovými výpary a získal obrazy v relativně krátkém čase 30 minut. Chystal se uveřejnit kompletní popis heliografického postupu, ale Daguerre ho od tohoto kroku odradil.[1]
- 1829 5. prosince – čtyřiašedesátiletý Joseph Nicéphore Niepce a dvaačtyřicetiletý Louis Jacques Mandé Daguerre uzavřeli smlouvu o spolupráci a společném využití vynálezu, který nazvali heliografie (kreslení světem).
- 1832 – Charles Wheatstone zavedl geometrické základy stereoskopického vidění a závislosti disparace na vnímání hloubky. Zpočátku prováděl testy na kreslených obrázcích se stereoskopy vlastní konstrukce, využívající zrcátek a optických hranolů, později pokračoval v testech s fotografií. Dokázal, že pokud jsou obrazy pro obě oči stejné, jeví se ploché a hloubku získají pokud obsahují paralaxu.[1]
- 1833 5. července – V sedm hodin večer Josef Nicephore Niepce náhle umřel ve svém domě v Saint Loup de Varennes. V okamžiku jeho smrti nebyl oficiálně uznán žádný z jeho objevů a vynálezů v oblasti fotografie.[1]
- 1834 – William Fox Talbot začal pracovat na kopírování, podařila se mu stálá fotografie jeho vlastním procesem talbotypie. Snažil se trvale uchovat obrazy z cest po Itálii a experimentoval s přístroji camera obscura a camera lucida. Použil obyčejný dopisní papír, který natřel slabým roztokem soli a usušil, poté natřel slabým roztokem dusičnanu stříbrného a opět usušil, čímž vznikla vrstvička chloridu stříbrného. Na takto připravený papír pokládal různé neprůhledné předměty a papír asi půl hodiny ozařoval slunečními paprsky a poté ustálil v silném roztoku kuchyňské soli a později ferrokyanidu draselného a ještě později thiosíranu sodného. Vzniklé negativy nazval sciagrafy – kresbami stínu.[1]
- 1835 – V srpnu William Fox Talbot pořídil první negativ na světě. Jednalo se o snímek Arkýřové okno v Lacock Abbey. Vznikl princip negativ – pozitiv. Pokryl negativ tenkou vrstvou vosku a prosvítil na papír upravený stejným postupem. Tím získal pozitiv. Snímky pořízené touto cestou sice nebyly příliš kvalitní, ale byly prvním krokem ke svitkovým filmům a kinofilmům.[1]
- 1835 – Charles Wheatstone zkonstruoval přístroj pro pozorování stereoskopických dvojic kreslených obrazů.[1]
- 1837 – Daguerre pořídil první portrétní daguerrotypii (5,8 × 4,5 cm), portrét naturalistického malíře a svého přítele Nicolase Hueta, v roce 1837 tedy dva roky před oficiálním uznáním objevu.[4]
- 1838 – Louis Daguerre vyfotografoval Boulevard du Temple na konci roku 1838 nebo začátkem 1839, což byla první fotografií člověka. Zobrazuje rušnou ulici, ale kvůli desetiminutové expozici jsou pohybující se objekty rozmazané. Výjimku tvoří muž, který si nechává čistit boty.
- 1838 První stereoskop sestrojil anglický vynálezce Charles Wheatstone.[5][6]
- 1839 – 9. ledna patentovala Francouzská akademie věd vynález Louis Daguerra daguerrotypii. Obraz vznikl exponováním na postříbřenou destičku vystavenou účinkům jodových par, kterou vyvíjel v letech 1835–1837.
- 1839 – 24. června Hippolyte Bayard uskutečnil první veřejnou výstavu fotografií na světě.
- 1839 – William Fox Talbot dokončil proces kopírování negativ/pozitiv, který se používá dodnes v moderní fotografii. Označil jej jako kalotypie (fotogenické kreslení).
- 1839 – John Herschel předvedl sulfid sodný (v anglosaských zemích známý jako hypo, nebo sodium thiosulfate) jako ustalovač a udělal první negativ na skle.
- 1839 – Mungo Ponton vynalezl chromový proces.
- 1839 – 25. září (někdy 16. října[7]) Joseph Saxton pořídil první fotografii v USA. Zobrazuje Centrální střední školy ve Filadelfii, (anglicky: Philadelphia Central High School).[8][9]
- 1839 – říjen – Robert Cornelius se stal autorem jednoho z prvních portrétních snímků člověka a zároveň autoportrétu v historii fotografie. Vlastní autoportrét – daguerrotypii – pořídil před rodinným obchodem a je na ní středový čelní portrét muže se zkříženýma rukama a rozcuchanými vlasy.[9]
- 1840 – 10. února vznikla jedna z prvních zaznamenaných svatebních fotografií – královny Viktorie s princem Albertem.
- 1840 – 24. února Hippolyte Bayard zveřejnil svůj vlastní fotografický proces známý jako přímý pozitivní tisk.
- 1840 – „začátek roku“ – Na střeše hlavní budovy New York University, v podmračený den, s 65-vteřinovou expozicí pořídil nejstarší portrét ženy fotograf John William Draper. Na snímku byla jeho sestra Dorothy Catherine Draperová. Aby byl obraz jasnější, měla Dorothy svou tvář pokrytou vrstvou mouky.[10]
- 1840 – Byl objeven účinek bromu na zcitlivění.
- 1840 – Josef Maximilián Petzval vynalezl první počítaný objektiv a zredukoval čas expozice o 90 procent.
- 1840 – 18. října Hippolyte Bayard zveřejnil první zmanipulovanou fotografii, autoportrét Sbohem, krutý světe!.
- 1840 – Vznikla první astrofotografie, která je připisována Johnovi W. Draperovi, který vyfotografoval Měsíc.
- 1840, březen – V USA byl otevřen první nejstarší portrétní fotografický ateliér fotografa Alexandra S. Walcotta.[11]
- 1840 – Ignác Florus Stašek pořídil nejstarší českou dochovanou fotografii (daguerrotypii) – poštu v Litomyšli.[12]
- 1841 10. června Bedřich Franz pořídil první českou reportážní daguerrotypii Slavnosti Božího těla na Zelném trhu v Brně.[14]
- 1841 – Talbot si nechal patentovat metodu kalotypie.[15]
- 1841 – Byl otevřen první evropský portrétní ateliér v Londýně; majitelem byl Richard Beard (1801–1885).[16]
- 1841 – Noël Marie Paymal Lerebours vystavil v Paříži 1500 portrétů v prvním komerčním ateliéru Francie.
- 1842 – John Herschel vynalezl kyanotypii[17] (a její variace, jako například zlatotisk), což je fotografická technika využívající fotocitlivosti železných solí, předchůdce blueprintu.
- 1842 – Vznikla jedna z prvních fotoreportáží, když Hermann Biow a Carl Ferdinand Stelzner dokumentovali velký požár v Hamburku.
- 1843 – John William Draper nasnímal první spektrogram Slunce.
- 1843 16. června – Rakouský vynálezce Joseph Puchberger podal patent na panoramatickou kameru v Rakousku pojmenovaný Ellipsen Daguerreotype.[18]
- 1844 – Brewster vynalezl stereoskop.
- 1844 – Talbot začal vydávat první fotografickou knihu na světě, kterou pojmenoval Tužka přírody.
- 1845 – duben – Leon Foucault a Armand Fizeau pořídili první fotografie Slunce. Na jejich daguerrotypii s průměrem 12 cm byly zcela jasné sluneční skvrny.
- 1846 – M. V. Lobethal pořídil první autoportrét fotografa, který inzeroval papírové fotografie a zároveň to byl první snímek fotoateliéru v českých zemích.
- 1847 – Louis Désiré Blanquart-Evrard představil tisk na albuminový papír.
- 1847 – Niepce de St. Victor publikoval skleněné desky.
- 1847 – Angličan David Brewster vynalezl dvouokou stereokameru.
- 1849 – Le Graz zveřejnil mokrý kolodiový proces.
- 1849 – 11. prezident USA James K. Polk se stal prvním prezidentem v úřadu, který byl fotografován. Snímky byly pořízeny v newyorském ateliéru Mathewa Bradyho.
- 1850 – Ve hvězdárně Harvardské univerzity pořídil astronom John Adams Whipple snímek první fixní hvězdy souhvězdí Vegy.
- 1850 – listopad – Levi Hill zveřejnil publikaci The Magic Buff, ve které tvrdil, že dokáže zaznamenat modrou, červenou, fialovou a oranžovou barvu na jednu desku.[19] Jako důkaz předložil snímek pořízený metodou nazvanou hillotypie.
- 1850 – Louis Désiré Blanquart-Evrard vynalezl fotografický proces albuminového tisku.[20]
- 1851 – Frederick Scott Archer uvedl svůj kolodiový proces.
- 1853 – Ve Velké Británii byla založena Královská fotografická společnost, aby „propagovala umění a vědu fotografie“.
- 1854 – André-Adolphe-Eugène Disdéri zavedl takzvané carte de visite („vizitky“). Disdéri vyrobil rotační fotoaparát, který uměl udělat osm různých obrázků na jedno políčko negativu. Po vytištění na albumenový papír byly obrázky rozstřiženy na malé portréty, nalepeny na karton a používány jako navštívenky.
- 1854 – Alexander Parkes poprvé patentoval celuloid jako vodě odolný materiál pro tkané textilie.
- 1854 – 15. listopadu v Paříži vznikla fotografická společnost Société française de photographie. Založili ji Hippolyte Bayard, Alexandre Edmond Becquerel, Eugène Durieu, Edmond Fierlants, Jean-Baptiste Louis Gros, Gustave Le Gray, Henri Victor Regnault ad.
- 1855 – 2. května M. Gannier patentoval kolorování fotografií.[21]
- 1855 – 23. května M. Janin patentoval zařízení k naklánění objektivu pro portrétní fotografii.[21]
- 1856 – 13. května A. Parkes patentoval citlivé desky a filmy pro přímé zhotovení pozitivů.[21]
- 1857 – James Clerk Maxwell položil základy teorie barevné fotografie.
- 1858 – vzduchoplavec a fotograf Nadar pořídil po prvních pokusech ve Francii první fotografie z balónu.[22] Začala se psát historie fotografie ze vzduchu.
- 1859 – Bylo objeveno umělé osvětlení na bázi hořčíku.
- 1860 – 13. října James Wallace Black pořídil první úspěšné fotografie ze vzduchu ve Spojených státech ve spolupráci s balónovým plavcem Samuelem A. Kingem v Kingově horkovzdušném balónu Královna vzduchu. Vyfotografoval Boston z výšky 400m na 8 skleněných deskových negativů. Jeden z dobrých snímků nazval Boston, jak ho vidí orel a divoká husa. Byl to vůbec první snímek města ze vzduchu.
- 1861 – 17. května – Světlo světa spatřila první barevná fotografie Stužka Jamese Maxwella, aditivní metodou promítnutý obraz tartanové stuhy.[23][24]
- 1861 – Bratři Louis-Auguste Bisson a Auguste-Rosalie Bisson (1826–1900) pořídili první fotografie na vrcholu Mont Blancu. Putovalo s nimi pětadvacet nosičů technického vybavení, museli nahoru dopravit celou temnou komoru včetně kamínek na rozehřátí sněhu, vše okolo 250 kg. Fotografie byly provedeny s využitím kolodiového procesu na velkoformátové negativy, často až 30 × 40 cm.[15]
- 1863 – Jakub Husník vynalezl způsob dvoutónových fotografií.
- 1866 – Sanchez vynalezl aplanát.
- 1866 9. května – D. C. Dallas patentoval dallasotypii, fotomechanickou reprodukční techniku.[21]
- 1868 – Louis Ducos du Hauron patentoval ve fotografii metodu subtraktivního barevného systému a položil základy barevné fotografie.
- 1871 – Richard Leach Maddox vynalezl suché želatinové desky.
- 1871 – Komunardi se nechali fotografovat u barikád. Na základě snímků byli někteří z nich identifikováni a potrestáni.
- 1871 – Vznikl fotografický portrét Arthura Rimbauda od fotografa Étienna Carjata (1828–1906), který je nejvíce všeobecně známým obrazem básníka z Charleville. Charakteristický portrét získal ikonický status, velmi často se opakuje a používá jako symbol poezie, mladosti, revoluce a romantiky.
- 1871 – 16. května Charles Breese patentoval skleněné obrázky pro stereoskopy.[21]
- 1872 – Henry Draper pořídil první spektrum fixní hvězdy – souhvězdí Vegy.
- 1873 – Eadweard Muybridge fotografoval první snímky pohybových motivů.
- 1873 – William Willis patentoval proces platinotisku,[25] ale proces byl nepříliš dokonalý a přitahoval malý zájem. Jeho použitelná verze vznikla až v roce 1879.
- 1876 – Ferdinand Hurter a Vero Charles Driffield začali systematicky pozorovat vlastnosti a určovali charakteristické citlivosti fotografické emulze – položili základy denzitometrie a senzitometrie (1890).
- 1878 – Eadweard Muybridge předvedl fotografie běžícího koně klusajícího ve velké rychlosti, použil systém trip-wire.
- 1878 – 14. května O. Sarony a J. R. Johnson patentovali stroj na výrobu citlivých papírů s želatinovou vrstvou.[21][26]
- 1879 – Karel Klíč ve Vídni objevil heliogravuru.
- 1879 – Eadweard Muybridge vynalezl zoopraxiskop, první promítačku pohyblivých obrázků.[27]
- 1880 – Abney použil poprvé hydrochinon k vyvolávání.
- 1880 – 4. března vytiskly noviny Daily Graphic první fotografii vytištěnou polotónovou technikou.
- 1882 – Edwards vynalezl štěrbinovou závěrku pro jedinou expoziční dobu.
- 1882 – Étienne-Jules Marey vynalezl fotografickou pušku.
- 1883 – 3. března se narodil František Drtikol, fotograf, grafik a malíř († 13. ledna 1961)
- 1884 – 14. října si George Eastman nechal patentovat papírový svitkový film. Po třech letech experimentování s britskou želatinovou emulzí v roce 1884 patentoval v Británii a v USA fotografické médium, které nahradilo křehké skleněné tabule emulzí potaženou na svitku papíru. Tento vynález umožnil větší rozvoj a rozšíření fotografie.[28]
- 1884 – Jedny z prvních fotografií s umělým osvětlením v podzemí pořídil na skleněné desky americký fotograf George Bretz v uhelném dolu Kohinoor v městečku Shenandoah v Pensylvánii.[29]
- 1885 – 15. ledna pořídil Wilson Bentley první fotografii sněhové vločky na sametu.[30]
- 1885 5. května E. Himly patentoval elektrické osvětlovací zařízení pro fotoateliéry.[21]
- 1886 –
- 1887 – 2. května Hannibal Goodwin přihlásil patent na celuloidový svitkový film. Patent mu však nebyl uznán až do 13. září 1898.[31] V tomto období se soudil o práva se společností Eastman Kodak.
- 1887 – Edward Bausch vynalezl centrální závěrku.[32]
- 1887 – Gabriel Lippmann vynalezl „metodu reprodukce barevné fotografie založené na interferenci“.
- 1887 – Byl vynalezen bleskový prášek.
- 1887 – Jakub Husník obdržel patent na klihotypii.
- 1888 – První svitkový film.
- 1888 – M. Andresen vynalezl parafenylendiamin, látku pro jemnozrnnou černobílou vývojku.[33][34]
- 1888 4. září George Eastman obdržel americký patent #388850 na svou skříňovou kameru (anglicky box camera) – první komerčně úspěšnou skříňovou kameru pro svitkový film. Eastman si také zaregistroval ochrannou známku Kodak.[35] Eastman vymyslel název Kodak se svou matkou jako přesmyčku. Použil pro vytvoření jména tři hlavní pilíře: musí být krátké, nemůže být zkomolené (špatně vyslovené), nemůže připomínat něco jiného, nebo být spojováno s něčím jiným než samo sebe.[36]
- 1888 – Byl masově inzerován Kodak Brownie – N°1 box camera. První „easy-to-use“ fotoaparát byl lehký a levný.
- 1888 – Jakub Husník začal průmyslově aplikovat další svůj vynález – tisk vodoznaků.
- 1888 – Arthur Batut v Labruguière ve Francii pořídil první letecké fotografie z draka.[37][38]
- 1888 – Amedee Denisse vyvinul v roce 1888 raketu s kamerou a padákem, vznikla tak první „raketová fotografie“.
- 1890 – Rudolph předvedl anastigmat.
- 1890 – 25. června byla při koňských dostizích v New Jersey pořízena první známá cílová fotografie.[39]
- 1890 20. května J. Hines a A. Howell patentovali automat na výrobu snímků.[21]
- 1891 – Andresen zavedl do praxe paraaminofenol (dnes známý jako rodinal).
- 1891 – Thomas Edison patentoval kinetoskop, vznikly první pohyblivé obrázky.
- 1891 – Samuel N. Turner umožnil zakládat filmy na světle; film opatřil ochranným papírem.[40]
- 1891 – Louis Ducos du Hauron patentoval princip anaglyfických brýlí.[41]
- 1891 – Byl uveden první fotografický přístroj s výměnnými objektivy.
- 1891 – Časopis L'Illustration se stal prvním francouzským magazínem, který publikoval černobílou fotografii.[42]
- 1892 – Byla zavedena izolační vrstva pro snížení halace.
- 1893 – 30. května G. F. Wynne patentoval chemický „neomylný“ expozimetr.[21][43]
- 1894 – Conrad Bernit vynalezl první komerčně prodávaný Bosco-Photographieautomat pro ferrotypii, předchůdce fotoautomatu.
- 1895 – 30. května William Abner Eddy pořídil první fotografie ze vzduchu v Americe ze svého kosočtvercového draka.[46]
- 1895 – 28. prosince Auguste a Louis Lumièrové vynalezli kinematograf. V pařížském Grand Café promítli první film, 45 sekund dlouhý Sortie de l'usine Lumière à Lyon (Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny).[47]
- 1895 – 22. října společnost Studio Lévy and Sons pořídila snímek železniční nehody v Montparnasse, což bylo vlakové neštěstí, ke kterému došlo na pařížském nádraží Gare Montparnasse.[48]
- 1895 – 8. listopadu Wilhelm Conrad Röntgen, německý vědec, začal provádět a zaznamenávat experimenty s rentgenovým zářením ve vakuové trubici. Röntgen 28. prosince 1895 napsal předběžnou zprávu „O novém druhu paprsků“ a psal o nich jako o paprscích X.
- 1896 – 1. května Robert Fell patentoval skládací třínohou stoličku použitelnou jako stativ.[21]
- 1898 – Kodak uvedl na trh svůj sklopný fotoaparát Pocket Kodak.[49]
20. století [editovat]
1900 – 1924 [editovat]
Oskar Barnack vynalezl tzv. kameru „Ur-Leica“, zdokonalily se nové světelné objektivy.
- 1900 – Kodak uvedl na trh svůj první fotoaparát brownie.
- 1900 – George Raymond Lawrence postavil největší deskový fotoaparát na světě pojmenovaný Mamut. Vážil 625 kilogramů, exponoval fotografické desky o velikosti 2,4 x 1,3 metru.[50][51] S deskou, která vážila 225 kilogramů muselo manipulovat 15 mužů.[52]
- 1901 – Eichengrün vynalezl nehořlavou filmovou podložku.
- 1901 – Kodak uvedl na trh svůj svitkový film.
- 1902 – 20. února se narodil Ansel Adams, americký fotograf († 22. dubna 1984)
- 1902 – Cramer objevil metol pro hydrochinonovou vývojku.
- 1902 – Eastman zavedl polévání zadní strany filmů želatinou.
- 1902 – Arthur Korn vymyslel technologii telefotografie (převod obrazu na signál, který se potom pomocí kabelů přenáší na jiné vzdálené místo); Fotografie po drátech (Wire-Photos) byla po Evropě hojně rozšířena od roku 1910 a ve světě od roku 1922.
- 1902 – König a Homolka zavedli panchromatické senzibilizátory.
- 1902 – Byl vypočítán objektiv Tessar.
- 1904 – 6. května patentoval Nikolaj Vladimírov nádobku na vyvolávání desek plnitelnou z kazet na denním světle.[21]
- 1906 – Courtet praktikovali první triky ve filmu.
- 1906 – George Raymond Lawrence fotografoval z draka trosky šest měsíců po zemětřesení v roce 1906 velkoformátovým panoramatickým fotoaparátem a stabilizační plošiny, kterou sám navrhl.[53] Jednalo se o 160 stupňovou panoramatickou fotografii pořízenou z výšky 600 metrů, která byla vyvolána kontaktním otiskem z negativu o rozměrech 17 x 48 palců (43,18 x 122 cm). Fotoaparát vážil 22 kilogramů a používaly se v něm celuloidové desky.
- 1907 – Autochrome Lumière byl první barevný fotografický proces uvedený na trh.
- 1907 – Magazín L'Illustration se stal prvním francouzským časopisem, který jako první publikoval barevnou fotografii.[42]
- 1908 – Byl pantentován barevný film se třemi vrstvami.
- 1910 – 10. května G. E. Leighton a Ch. Babrock patentovali fotografický papír se šťavelanem železitým a stříbrnou solí.[21]
- 1910 – 29. května B. Gwóždž patentoval řízení osvitu dvěma selenovými články.[21]
- 1911 – 2. května M. E. Zetsche patentoval žaluziovou závěrku se svinovacími válečky.[21]
- 1911 – 10. května G. Geiger patentoval vypírací aparát na principu Segnerova kola.[21]
- 1912 – Fischer a Siegrist vynalezli barevné vyvolávání.
- 1912 – Vest Pocket Kodak používal 127 film.
- 1912 – Německý vynálezce Julius Neubronner vyrobil první dvojitou sportovní panoramatickou kameru o formátu 3 × 8 cm určenou převážně pro holubí fotografii ze vzduchu.
- 1912 – V březnu italský kapitán Carlo Piazza pořídil historicky první fotografie z letounu. Jednalo se o pozice tureckých vojsk během italsko-tureckého konfliktu.[54] Někdy se uvádí: 24. a 25. února italský kapitán Carlo Piazza ve válce proti Turecku poprvé během letu použil k průzkumné činnosti fotografický přístroj.
- 1912 – V Německu byla ustavena první fotoprůzkumná letecká jednotka.
- 1912 – 21. května August Nagelna de wiki patentoval kazetu na svitkové filmy s počítačem snímků.[21]
- 1912 – 31. května K. Leidig patentoval automat k fotografování na deskách umístěných v kulaté nádobě s komůrkami pro jednotlivé negativy.[21]
- 1913 – Kinemacolor, první komerční systém „přírodních barev“ pro kinematografii.
- 1913 – 2. března se narodil Zdenko Feyfar, český fotograf († 3. února 2001)
- 1913 – 1. května C. P. Goerz patentoval kazetu na filmpaky se zvláštním zařízením k odtrhávání papírových pásků.[21]
- 1913 – 1. května Theodor Bänder patentoval zásobníkovou komoru s posunovacím zásobníkem pro 12 desek.[21]
- 1913 – 1. května T. Y. Oeser patentoval předchůdce polyekranu používaného v 60. letech 20. století – promítání několika projektory na různé projekční plochy.[21]
- 1913 nebo 1925 – Oskar Barnack a Leica uvedla poprvé 35mm film.
- 1913 – Édouard Belin sestrojil první zařízení pro přenos obrazu po drátě tzv. belinograf.
- 1914 – Kodak uvedl na trh autografický systém.
- 1914 – Oskar Barnack navrhl prototyp fotoaparátu Leica pro firmu Leitz.[55]
- 1915 – 19. března bylo poprvé fotografováno Pluto, ale ještě nebylo odhaleno, že se jedná o planetu.
- 1921 – Společnost Western Union přenesla první polotónovou fotografii pomocí telefotografie.
- 1922 – Man Ray experimentuje s fotogramem, který nazval rayogram, černobílým obrazem, který pořídil bez fotoaparátu položením předmětů na citlivý fotografický papír.[55]
- 1923 – 14. března se narodila Diane Arbus americká fotografka († 1971).
- 1923 – Koegel vynalezl diazotypii.
- 1923 – Harold Eugene Edgerton vynalezl xenonový blesk a synchronizaci.
- 1923 – Sheppard objevil aktivátory emulze.
1925 – 1949 [editovat]
Byla vynalezena zrcadlovka 6x6 s výměnnými objektivy, začaly vycházet první časopisy (Victor Hasselblad), dále první dvouoké zrcadlovky (Rolleiflex).
- 1925 – Anatol Josepho si registroval patent na fotoautomat Photomaton.
- 1929 – André Kertész uspořádal výstavu třiceti fotografií v Au Sacre do Printemps Gallery v Paříži. Byla to první samostatná výstava jednoho fotografa na světě.
- 1930 – Johannes Ostermeier patentoval bleskovou žárovku.[56]
- 1930 – 18. února Clyde Tombaugh při studiu fotografií, které pořídil v lednu, objevil trpasličí planetu Pluto.
- 1932 – První plně barevný film Technicolor s názvem Flowers and Trees od společnosti Disney.
- 1934 – Cartridge na 135 film zjednodušila používání 35mm filmu.
- 1935 – Hudebníci Leopold Mannes a Leopold Godowsky se podíleli na prvním barevném inverzním filmu kodachrome,[57] přičemž to komentovali, že Kodachrome byl vyroben Bohem a člověkem.[58][59]
- 1935 – Byla založena agentura Farm Security Administration (FSA)
- 1936 – IHAGEE uvedl na trh Ihagee Kine Exakta 1, svou první jednookou zrcadlovku na 35mm film.
- 1936 – Začal vývoj Kodachrome vícevrstevného inverzního barevného filmu.
- 1936 – Strong zvýšil světelnost objektivů snížením reflexů (T-optika).
- 1937 – Firma Agfacolor uvedla na trh diapozitivní (reverzní) barevný film.
- 1939 – Agfacolor uvedl na trh systém negativ – pozitiv (obraz) pro barevný materiál, první moderní „print“ film.
- 1939 – Na trh byl uveden stereo prohlížeč View-Master.
- 1942 – Kodacolor uvedl Kodakův první „print“ film.
- 1942 – 13. června vznikla agentura Office of War Informations (OWI)
- 1943 –
- 1944 –
- 1945 –
- 1947 – Dennis Gabor vynalezl holografii pro zachycení trojrozměrné struktury. Prakticky však bude použita až r. 1960 s laserovou technikou.
- 1948 – Hasselblad uvedl na trh svůj první fotoaparát.
- 1948 – Edwin Herbert Land uvedl na trh první Polaroid a okamžitou fotografii.
1950 – 1974 [editovat]
Pro vývoj byla důležitá integrace měření v těle fotoaparátu, měření světla přes objektiv, rozkvět zrcadlovek; začátek triumfu zoomových objektivů.
- 1950 –
- 1954 –
- 1957 – Byla uvedena první zrcadlovka firmy Asahi Pentax na trh.
- 1961 – Eugene F. Lally z Laboratoře proudového pohonu publikuje první popis, jak udělat digitální fotografii pomocí mozaiky fotosenzorů.[64]
- 1963 – Kodak uvedl na trh laciné fotoaparáty Instamatic.
- 1964 – Byla představena první SLR Pentax Spotmatic.
- 1965 – 17. února pořídila v rámci programu Ranger na Měsíci bezpilotní sonda Ranger 8 fotografie Moře Klidu. Akce se konala v rámci přípravy na mise programu Apollo, v tomto místě měla v budoucnu přistát posádka Apolla 11.
- 1969 – 21. července Američtí astronauté fotografovali poprvé na Měsíci. Neil Armstrong vyfotografoval Edwina Aldrina speciálně upravenou 70 mm kamerou Hasselblad 500EL.[65]
- 1969 – Willard Boyle a George E. Smith v Bellových laboratořích vynalezli CCD čip.
- 1970 – Bellovy laboratoře postavily na světě první kameru, která používala polovodičový obrazový snímač CCD.
- 1973 – 17. března byla pořízena fotografie Burst of Joy (snímek), která později vyhrála Pulitzerovu cenu. Snímek zobrazuje bývalého válečného zajatce, který se opět shledal se svou rodinou.
- 1973 – Firma Fairchild Semiconductor zveřejnila první velkoformátový CCD čip, který měl 100 sloupců x 100 řádků.
1975 – 1999 [editovat]
Pro vývoj bylo důležité zavedení digitální fotografie, reflexní kamery s autofokusem; automatické expozimetry se staly standardem, mnoho funkcí začala ovládat mikroprocesorová technologie.
- 1975 – Bryce Bayer, vývojář firmy Kodak, publikoval Bayerův filter. Byla to mozaiková matnice senzorů CCD v barevné fotografii. První kameru s obrazovou kvalitou dostatečnou pro televizní vysílání.
- 1976 –
- 1976 –
- 1977 – Americký satelitní systém KH-11 pořídil první satelitní fotografie v reálném čase.
- 1980 – Kosmická sonda Voyager 1 poslala na Zemi fotografie Saturnu, které pořídila ze vzdálenosti 300 000 000 km.
- 1981 – listopad V časopise Vogue vyšla série fotografií Helmuta Newtona čtyř modelek They´re coming!,[66] která byla vrcholem jeho série protikladů nahá/oblečená.[1]
- 1982 – Robert Mapplethorpe nasnímal cyklus více než sta fotografií s modelkou Lysou Lyon, mistryní světa v kulturistice. Některé z nich se staly symbolem nové silné emancipované ženy.[1]
- 1983 – CCD se používají v astronomických dalekohledech, začíná jejich průlom do astronomie.
- 1984 –
- 1985 – Byla předvedena Minolta 7000, první samozaostřovací zrcadlovka s jednoduchou čočkou.
- 1985 – Společnost Kodak prohrála v soudním sporu se společností Polaroid, která ji v roce 1976 zažalovala za porušení patentu, když Kodak začal prodávat vlastní verzi fotoaparátu pro okamžitou fotografii. Rozhodnutí o odškodnění však padlo až po dalších pěti letech a firma Kodak musela zaplatit téměř miliardu dolarů.[1]
- 1987 – Německá fotografka Ellen von Unwerth dostala reklamní zakázku od magazínu Elle na džíny. Vybrala si tehdy neznámou sedmnáctiletou dívku Claudii Schiffer. Výsledek obě proslavil a Ellen von Unwerth se vypracovala mezi nejslavnější reklamní fotografy a její portrét Schifferové se stal jednou z nejslavnějších módních fotografií osmdesátých let.[1]
- 1987 – Joel-Peter Witkin zkomponoval snímek Un Santo Oscuro.[67] Jeho zřejmě nejslavnější z morbidních bizarních alegorií, která není výsledek koláže ani montáže, ale pečlivé inscenace v ateliéru, kde mu modelem stojí lidé s různými deformacemi.[1]
- 1988 – V Japonsku byl představen elektronický fotoaparát, který namísto na film uchovává obraz na magnetický disk.[1]
- 1988 – Americký taxikář a fotograf Ryan Weideman zveřejnil svůj projekt In My Taxi, časosběrnou sérii jeho autoportrétů se zákazníky.[1]
- 1990 – Kodak předvedl Photo CD, který převádí obrazy z 35-mm filmu do digitální podoby a uchovává je na kompaktním disku. Ten lze přehrát v přehrávači CD-I, CD-ROM XA, Photo CD nebo v CD-ROM XA mechanice počítače a fotografie prohlížet na televizní obrazovce nebo monitoru počítače. Kapacita disku je 100 fotografií o velikosti od 3 do 6 MB.[1]
- 1991 – duben Sebastiao Salgado dokumentoval hašení 900 naftových vrtů, které při útěku z Kuvajtu zapálil poražený Saddám Husajn.
- 1992 – Japonská firma Canon představila fotoaparát se samozaostřováním, které je ovlivňováno okem uživatele.
- 1992 – Fotograf a taxikář Ryan Weideman začal pracovat na projektu Cab Culture, ve kterém portrétuje kolegy taxikáře a dokumentuje svébytnou městskou subkulturu.[1]
- 1993 – Fotografie Man Raye Skleněné slzy se stala nejslavnější na světě, když byla na aukci v Sotheby´s vydražena za 122500 britských liber.
- 1995 – Italský fotograf Massimo Vitali začal pracovat na souboru velkoformátových fotografií Pláže.[1]
- 1996 – Byl zaveden APS systém.
- 1997 – Německý fotograf Michael Wesely začal pořizovat fotografie za extrémně dlouhých expozičních časů (někdy až 3 roky) fotoaparáty vlastní konstrukce.[1][68]
- 1999 – Japonská fotografka Miwa Yanagi nasnímala sérii My Grandmothers, ve které inscenuje vize mladých modelek o jejich stáří.[1]
21. století [editovat]
- 2000 – fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek založili skupinu Český dřevák
- 2002 – duben – Bankovní skupina Bank One a její dceřiná společnost One Equity Partners koupila téměř veškerý majetek zkrachovalé firmy Polaroid.[1]
- 2003 –
- 2004 –
- 2005 – Firma AgfaPhoto ohlásila bankrot. Skončila výroba této značky.
- 2005 – Akcionáři Bank One schválili prodej firmy Polaroid společnosti Petters Group Worldwide.[1]
- 2006 – Firma Dalsa vyrobila 111 megapixelový CCD senzor, který měl v té době největší rozlišení na světě.[69]
- 2007 – 12. března Anthony Suau v Georgii dokumentoval odjezd 450 vojáků z posádky v Columbusu do války v Iráku. Zdánlivě banální fotografie detailu válečného konfliktu měly silný emotivní protiválečný náboj.[1]
- 2008 – 30. března zemřel Dith Pran, kambodžský novinář a fotograf (* 27. září 1942).
- 2009 – 6. října Willard Boyle a George E. Smith dostali Nobelovu cenu za fyziku za vynález polovodičového obvodu CCD.[71]
- 2009 – Na trh byl uveden první digitální stereofotoaparát Fujifilm FinePix Real 3D W1 firmy Fujitsu.
- 2009
- 2011 – První plenoptický fotoaparát společnosti Lytro šel do prodeje 19. října 2011 s pamětí 8 GB (za 399 USD) a ve verzi 16 GB (za 499 dolarů),[72] a do expedice 29. února 2012.[73][74]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at NASH. Svět fotografie [online]. [cit. 2010-06-20]. Dostupné online.
- ↑ http://www.motiobscura.com/moti_about.html
- ↑ http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm
- ↑ http://www.photographie.com/?pubid=100192&secid=2
- ↑ http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/544/294319150_141874_25902_0 M. Mikan, Jak se vyvinula matematika a geometrie, 1954, 78,11
- ↑ http://www.stereoscopy.com/library/wheatstone-paper1838.html
- ↑ History of Art: History of Photography
- ↑ Incredible People — Biography of Joseph Saxton (anglicky)
- ↑ a b ExplorePAhistory.com (anglicky)
- ↑ 175 Facts About NYU (anglicky)
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/646461/Alexander-Wolcott
- ↑ http://www.scheufler.cz/data-1839-1918/scheufler-fotograf.html?photographer_id=64
- ↑ http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1841,02-b-franz-vytvoril-daguerrotypii-slavnosti,45.html
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Data 1839 - 1918 [online]. Pavel Scheufler, [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (cs)
- ↑ a b TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha : Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. ISBN 17-332-79. s. 16.
- ↑ John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. 126
- ↑ Mike Ware. Cyanotype: the history, science and art of photographic printing in Prussian blue. [s.l.] : ANSWAR, 1999. Dostupné online. ISBN 1900747073.
- ↑ http://www.panoramicassociation.org/documentlibrary/pano-at-length.html
- ↑ http://findarticles.com/p/articles/mi_m1026/is_4_163/ai_n27606882/
- ↑ Louis-desire Blanquart-evrard (1802 – 1872) Artwork Images, Exhibitions, Reviews
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ORBIS. Kalendář patentů. Československá FOTOGRAFIE. 5 1960, roč. 1960, čís. 5, s. 76.
- ↑ BENTON, Charles C.. Notes on Kite Aerial Photography [online]. Charles C. Benton, [cit. 2009-09-18]. Dostupné online. (en)
- ↑ James Clerk Maxwell (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
- ↑ EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
- ↑ Historie platinotisku
- ↑ http://bulk.resource.org/courts.gov/c/F1/0077/001/00000428.txt
- ↑ http://www.kingston.gov.uk/browse/leisure/museum/museum_exhibitions/muybridge/machinery_and_equipment/zoopraxiscope.htm
- ↑ UNITED STATES PATENT AND TRADEMARK OFFICE. patent filmu Kodak, dne 14. října 1884 [online]. United States Patent and Trademark Office, 1884-10-14, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Smithsonian Goes Deep Inside an Old Pennsylvania Coal Mine, Aug. 24, 2011
- ↑ http://www.fext.cz/kalendar/leden.htm
- ↑ http://www.rleggat.com/photohistory/history/goodwin.htm
- ↑ http://photo.box.sk/history.php3?id=6
- ↑ http://tuta.webzdarma.cz/odborpred/technologie/vyvollatky.htm
- ↑ http://books.google.cz/books?id=VYyldcYfq3MC&pg=RA1-PA6&lpg=RA1-PA6&dq=Phenylenediamine+Andresen&source=bl&ots=sYraxASk5Z&sig=DVaDNN0AF67XgFLoKqgMXauTVYY&hl=cs&ei=2ZHBSueULdSH4Qbk3qmLCA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7#v=onepage&q=Phenylenediamine%20Andresen&f=false
- ↑ Kodak Origins [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Rochester's History [online]. [cit. 2007-02-02]. (George Eastman.) Dostupné online.
- ↑ BENTON, Cris. The First Kite Photographs [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Batut Museum [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online. (French)
- ↑ http://books.google.cz/books?id=8-3Q5fDGa2cC&pg=PA38&lpg=PA38&dq=June+25,+1890,+photo+phinish&source=bl&ots=df44VC2jfm&sig=HjnlLJRFslxb46J9TPhWFEiRVgo&hl=cs&ei=tsXES7qhKo2VOIzYvJUP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CA4Q6AEwAQ#v=onepage&q=1890&f=false
- ↑ http://www.camerapedia.org/wiki/Rollfilm
- ↑ http://herakles.zcu.cz/~skala/VID/Data/PetrCizek_DP2005.pdf
- ↑ a b L'Illustration, Journal universel, About Us [online]. L'Illustration, [cit. 2010-10-18]. Dostupné online.
- ↑ http://www.lexic.us/definition-of/exposure_meter
- ↑ KEVLES, Bettyann Holtzmann. Naked to the Bone Medical Imaging in the Twentieth Century. Camden, NJ : Rutgers University Press, 1996. ISBN 0813523583. s. 19–22.
- ↑ SAMPLE, Sharron. X-Rays [online]. NASA, 2007-03-27, [cit. 2007-12-03]. (The Electromagnetic Spectrum.) Dostupné online.
- ↑ White, Bob (2005), Diamonds in the Sky: The Contributions of William Abner Eddy to Kiting
- ↑ „La première séance publique payante“, Institut Lumière, http://www.institut-lumiere.org/francais/films/1seance/accueil.html
- ↑ (francouzsky) G. Richou: „Článek L'accident de la gare Montparnasse“, La Nature, No. 1171, 9. listopadu 1895, str. 369–371.
- ↑ http://www.camerapedia.org/wiki/Folding_Pocket_Kodak
- ↑ http://www.rleggat.com/photohistory/history/unusual.htm
- ↑ http://uncommonplacebook.blogspot.com/2009/01/annals-of-photography-1.html
- ↑ BAATZ, Willfried. Malá encyklopedie fotografie. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 800 555 513.
- ↑ BAKER, Simon jazyk=anglicky. The Lawrence Captive Airship over San Francisco [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.
- ↑ http://www.centennialofflight.gov/essay/Air_Power/Pre_WWI/AP1.htm
- ↑ a b c Velká obrazová všeobecná encyklopedie. Praha : Václav Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Fotografie, s. 562. (česky)
- ↑ Stránky patentového úřadu USA
- ↑ [Koadak to take Kodachrome Away, Wall Street Journal, Marketplace Section, June 23, 2009,p.B6]
- ↑ Leopold Godowsky, Jr. [online]. Invent.org, [cit. 2007-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Leopold Mannes [online]. Invent.org, [cit. 2007-02-28]. Dostupné online.
- ↑ http://www.nist.gov/public_affairs/techbeat/tb2007_0524.htm#image
- ↑ 50 years of Earth Observation [online]. European Space Agency, October 3 2007, [cit. 2008-03-20]. (2007: A Space Jubilee.) Dostupné online.
- ↑ First Picture from Explorer VI Satellite [online]. NASA. Dostupné online.
- ↑ TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha : Albatros, 1976. ISBN 13-767-76.
- ↑ Eugene F. Lally, „Mosaic Guidance for Interplanetary Travel,“ Space Flight Report to the Nation, str. 2249–61, American Rocket Society, New York, 9–15 října, 1961.
- ↑ http://www.mir.com.my/rb/photography/hardwares/moon/1.htm
- ↑ http://www.all-art.org/history658_photography13-27.html
- ↑ http://www.zonezero.com/exposiciones/fotografos/witkin/jpwitkin9.html
- ↑ http://www.toxicocultura.com/blog/?p=816
- ↑ http://www.dalsa.com/news/news.asp?itemID=252
- ↑ http://www.savepolaroid.com/
- ↑ The Nobel Prize in Physics 2009 [online]. Nobel Foundation, 2009-10-06, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online. .
- ↑ Lytro announces Light Field Camera [online]. Digital Photography Review, October 19, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Inside the Lytro by FRANK O’CONNELL, Business Day, New York Times, 2012 March 1
- ↑ Diana Samuels, Silicon Valley / San Jose Business Journal. „Lytro ships first cameras to lucky customers.“ Feb 29, 2012. Retrieved Apr 25, 2012.
Literatura [editovat]
- G. Ihrke: Zeitafel zur Geschichte der Fotografie. Leipzig, 1982
- Beaumont Newhall: Geschichte der Photographie. 327 stran. Schirmer/Mosel 1998. ISBN 3-88814-319-5
- Robert White: Discovering old cameras. Shire, 1981
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Česká fotografie v datech, 1839–1918
- (anglicky) More about the earliest photograph
- (anglicky) In the eye of the camera — Illustrated historical essay about early photography
- (anglicky) Lippmann's and Gabor's Revolutionary Approach to Imaging