Chronologie fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhá dochovaná stálá fotografie na světě, Nicéphore Niépce: Pohled z okna v Le Gras, 1826
První snímek s člověkem, Louis Daguerre, 1838 nebo 1839
Foto z roku 1877, Louis Ducos du Hauron, francouzský pionýr barevné fotografie; je vidět, jak se překrývají jednotlivé pigmenty žluté, červené a azurové v systému subtraktivních barev
Fotografická vizitka s potiskem na přední straně, Kateřina Šechtlová, kolem roku 1877, autor: Ignác Šechtl

Chronologie fotografie. V tomto zevrubném přehledu jsou vzestupně seřazená důležitá data v historickém vývoji fotografie a kinematografie.

Prvopočátky fotografických objevů[editovat | editovat zdroj]

Pro vývoj bylo důležité objevení principů camery obscury, laterny magicy a položení optických a chemických základů fotografie.

  • 5. století př. n. l. – čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně převrácený obraz předmětů před otvorem.[1][2]
  • 350 př. n. l.Aristoteles popsal ve svém díle princip camery obscury.
  • 1020 – Arabský fyzik, matematik a filozof Muhammad ibn al-Hasan ibn al-Hajtham známý jako Alhazen se zabýval lomem a odrazem světla a čočkami. Používal přitom desku s dírkou, před kterou vyrovnal svíčky. Jejich obraz se promítal na druhé straně desky a zakrýváním svíček zjistil, že obraz levé svíčky se promítne vpravo, z čehož odvodil, že světlo se šíří přímočaře. Arabové používali v astronomii při určování polohy Slunce nebo slunečních zatmění přístroj nazvaný později camera obscura.[1]
  • 1457 – V katedrále ve Florencii nechal matematik a astronom Paolo Toscanelli vsadit do jednoho z oken bronzovou destičku s dírkou, kterou se promítal obraz Slunce na podlahu katedrály, kde byly značky s jejichž pomocí se určoval čas.[1]
  • 1485Leonardo da Vinci popsal ve svém spisu Codex Atlanticus (na kterém pracoval v letech 1478–1519) praktické pokusy s využitím jevu, který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvodil vztah mezi funkcí oka a perspektivou.[1]
  • 1545 – V díle De Radio Astronomica et Geometrica holandský astronom Regnie Gemma Frisius uveřejnil první nákres camery obscury, s jejíž pomocí o rok dříve pozoroval zatmění Slunce.[1]
  • 1550Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz.[1]
  • 1558 – Neapolský vědec Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia Naturalis zveřejnil ucelený popis camery obscury. Pro obveselení promítal svým hostům obrazy herců na stěnu s takovým úspěchem, že ho inkvizice málem dostala na hranici.[1]
  • 1568Giambattista della Porta vynalezl clonku ke zlepšení ostrosti kresby jednoduché spojné čočky.
  • 1565Georg Fabricius objevil chlorid stříbrný.[1]
  • 1568Daniel Barbaro zlepšil ostrost kresby jednoduché spojné čočky camery obscury zavedením clonky.[1]
  • 1614Angelo Sála objevil, že dusičnan stříbrný v prášku po osvětlení Sluncem zčerná.[1]
  • 1620Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stala vítanou pomůckou malířů krajin.[1]
  • 1646 – Byla vynalezena laterna magica.
  • 1685Johan Zahn popsal vliv čoček o různých ohniskových vzdálenostech na velikost promítnutého obrazu a využití matnice.[1]

V následujících desetiletích vznikaly různé modifikace camery obscury, podle účelu, kterému měly sloužit. Pro vědce, malíře nebo jako turistické atrakce. Vznikaly přístroje se systémem zrcadel pro nepřevrácený obraz, malé kapesní, velké umístěné na rozhlednách a majácích.[1]

18. století[editovat | editovat zdroj]

  • 1725 nebo 1727Johann Heinrich Schulze smíchal směs křídy, zředěné kyseliny dusičné a dusičnanu stříbrného, směs na světle zfialověla. Zjistil tak, že soli stříbra jsou citlivé na světlo. Tento objev demonstroval veřejně pomocí láhve naplněné směsí vápna nasyceného roztokem dusičnanu stříbrného, na kterou umístil šablonu s vystřiženým písmenem a postavil ji na dobře osvětlené místo. Po určité době šablonu odstranil a ve směsi se na osvětlených místech objevilo příslušné písmeno.[1]
  • 1729Chester Moore Hall vynalezl první achromát, kombinace dvou skel s různými disperzními vlastnostmi.
  • 1757John Dollond podložil teoreticky achromatizaci objektivu, průměr cca 8–10 cm.
  • 17657. března se narodil Nicéphore Niépce, francouzský vynálezce, průkopník fotografie († 5. července 1833)
  • 1771 – 14. května se narodil Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie († 10. července 1805).
  • 1777 – Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele objevil černání chloridu stříbrného UV paprsky. Jeho vystavení světlu rozloženému hranolem na spektrum, docházelo k rychlejšímu černání v oblasti modrých a fialových paprsků. Zjistil také, že zčernání chloridu stříbrného je způsobeno vyredukováním kovového stříbra.[1]
    • 1777 – Vystavení chloridu sodného světlu rozloženému hranolem na spektrum došlo k rychlejšímu zčernání v oblasti modrých a fialových paprsků.
  • 17927. března se narodil John Herschel, anglický matematik, vynálezce kyanotypie a astronom († 11. května 1871)
  • 1798 – zjištěna citlivost některých sloučenin chromu na světlo.[1]

19. století[editovat | editovat zdroj]

Byly položeny základy fotografické techniky – „vynález“ fotografie v dnešním pojetí.

  • 180011. února se narodil William Henry Fox Talbot, anglický vynálezce fotografie a procesu talbotypie, autor prvního negativu († 1877).
  • 1802Camera obscura byla použita k vykreslení obrazu.
    • 1802 – Vznikly první obrazy vykreslené na papír nebo bílou kůži impregnovanou dusičnanem či chloridem stříbrným, které však ještě neuměli ustálit. Průkopníci jako Thomas Wedgwood nebo sir Humphry Davy stáli u zrození fotografie, dokázali zachytit listy rostlin a jiné plošné předměty. Obrazové siluety vzniklé po osvětlení však neuměli dlouhodobě zachovat a ty časem zčernaly nebo zmizely.[1]
  • 1805 – 10. července zemřel Thomas Wedgwood anglický vynálezce a průkopník fotografie (nar. 14. května 1771).
  • 1811Joseph Nicéphore Niepce (1765–1833) se společně s bratrem Claudem snažil objevit spolehlivou reprodukční techniku. Zabýval se novou metodou kamenotisku – litografií, vynalezenou českým hercem Aloisem Františkem Senefelderem.[1]
  • 1813 – Niepce ponořil papír do roztoku chloridu sodného a pak ho propláchl v roztoku dusičnanu stříbrného, aby se vysrážel chlorid stříbrný. Poté, co ho exponoval, objevil se na papíru negativní obraz. Ovšem jen na krátko, protože bez ustálení proces pokračoval dokud celý papír nezčernal. Po tomto částečném neúspěchu začal Niepce experimentovat se zinkovými deskami potřenými rozpuštěným asfaltem, s cílem trvale zachytit obraz zprostředkovaný camerou obcsurou.[1]
  • 1814 – Sir Humprey Davy objevil citlivost jodidu stříbrného na světlo.[1]
  • 1816Nicéphore Niépce objevil citlivost na světlo u asfaltové vrstvy nanesené na kovovou desku. Konečně vyřešil problém s ustálením – využil vlastnosti přírodního asfaltu, který působením světla tvrdne a stává se nerozpustným v některých organických rozpouštědlech. Podařilo se mu tak obrazy zachytit, ustálit a vyleptat a zhotovil tak nejstarší heliogravuru. Promítal na desky prosvícené rytiny, ale dalšího praktického užití tato metoda neměla, protože citlivost byla malá a expozice na slunečním světle trvala osm hodin.
  • 1820Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851), vyučený malíř divadelních dekorací, vytvořil a provozoval diorama – kulisy složené z několika průsvitných pláten za sebou. Využíval přitom i camery obscury.
  • 1822Nicéphore Niépce prováděl první fotografické pokusy, vytvořil první fotografii na kovu. Byla to první historicky doložená heliografie – kopie rytiny papeže Pia VII. (deska se však rozbila ještě za Niépcova života) a našel způsob, jak obraz získaný heliografií rozmnožit. Zhotovil kopii rytiny místo na skle na cínové nebo později měděné desce a kresbu na místech nechráněných asfaltem leptal do hloubky. Z takto získané tiskové formy mohl tisknout obrázky na papír. Tato tisková technika se nazývá heliogravura.[1]
    • 1822 – Nicéphore Niépce vynalezl irisovou clonu – základní prvek fotoaparátu. Tato plynule proměnná clona funguje podobně jako duhovka oka (tedy iris).
Nejstarší fotografie na světě s motivem mladého chlapce, který vede koně do stájí z roku 1825, autor: Nicéphore Niépce
  • 1824 – Na pokusech zachytit obraz z camery obscury začal pracovat Louis Daguerre.[1]
  • 1825 – Nicéphore Niépce pořídil nejstarší dochovanou fotografii na světě s motivem mladého chlapce, který vede koně do stájí.[3]
  • 1826 – Nicéphore Niépce pořídil druhou ustálenou fotografii městské krajiny Pohled z okna v Le Gras pomocí citlivého asfaltu. Cínová fotografická deska se v kameře obskuře exponovala 8 hodin. Je to první dochovaná světlu odolná fotografie – přímý pozitiv.
  • 1827 – Cestou za svým nemocným bratrem se Joseph Nicéphore Niepce zastavil v Paříži, kde se setkal s Daguerrem. Měl s sebou několik výsledků svých experimentů s heliografií. Navázal také přátelský vztah s botanikem Franzem Bauerem, pro kterého napsal krátké pojednání „Notice sur l'Heliographie“. Navštívil Královskou akademii a žádal finanční podporu pro své experimenty. Jeho žádost však byla zamítnuta, údajně proto, že odmítl společnosti prozradit detaily svého objevu.[1]
  • 1829 – Korespondence mezi Niepcem a Daguerrem nabývala na intenzitě. Niepce pokračoval v experimentech se stříbrem, postříbřenými měděnými deskami a jódovými výpary a získal obrazy v relativně krátkém čase 30 minut. Chystal se uveřejnit kompletní popis heliografického postupu, ale Daguerre ho od tohoto kroku odradil.[1]
    • 1829 5. prosince – čtyřiašedesátiletý Joseph Nicéphore Niepce a dvaačtyřicetiletý Louis Jacques Mandé Daguerre uzavřeli smlouvu o spolupráci a společném využití vynálezu, který nazvali heliografie (kreslení světem).
  • 1832Charles Wheatstone zavedl geometrické základy stereoskopického vidění a závislosti disparace na vnímání hloubky. Zpočátku prováděl testy na kreslených obrázcích se stereoskopy vlastní konstrukce, využívající zrcátek a optických hranolů, později pokračoval v testech s fotografií. Dokázal, že pokud jsou obrazy pro obě oči stejné, jeví se ploché a hloubku získají pokud obsahují paralaxu.[1]
  • 1833 5. července – V sedm hodin večer Josef Nicephore Niepce náhle umřel ve svém domě v Saint Loup de Varennes. V okamžiku jeho smrti nebyl oficiálně uznán žádný z jeho objevů a vynálezů v oblasti fotografie.[1]
  • 1834William Fox Talbot začal pracovat na kopírování, podařila se mu stálá fotografie jeho vlastním procesem talbotypie. Snažil se trvale uchovat obrazy z cest po Itálii a experimentoval s přístroji camera obscura a camera lucida. Použil obyčejný dopisní papír, který natřel slabým roztokem soli a usušil, poté natřel slabým roztokem dusičnanu stříbrného a opět usušil, čímž vznikla vrstvička chloridu stříbrného. Na takto připravený papír pokládal různé neprůhledné předměty a papír asi půl hodiny ozařoval slunečními paprsky a poté ustálil v silném roztoku kuchyňské soli a později ferrokyanidu draselného a ještě později thiosíranu sodného. Vzniklé negativy nazval sciagrafy – kresbami stínu.[1]
  • 1835 – V srpnu William Fox Talbot pořídil první negativ na světě. Jednalo se o snímek Arkýřové okno v Lacock Abbey. Vznikl princip negativ – pozitiv. Pokryl negativ tenkou vrstvou vosku a prosvítil na papír upravený stejným postupem. Tím získal pozitiv. Snímky pořízené touto cestou sice nebyly příliš kvalitní, ale byly prvním krokem ke svitkovým filmům a kinofilmům.[1]
    • 1835 – Charles Wheatstone zkonstruoval přístroj pro pozorování stereoskopických dvojic kreslených obrazů.[1]
  • 1837 – Daguerre pořídil první portrétní daguerrotypii (5,8 × 4,5 cm), portrét naturalistického malíře a svého přítele Nicolase Hueta, v roce 1837 tedy dva roky před oficiálním uznáním objevu.[4]
Arkýřové okno v Lacock Abbey – nejstarší negativ na světě, který pořídil William Fox Talbot v srpnu roku 1835, sbírka National Media Museum
Joseph Saxton: Centrální střední škola ve Filadelfii, (anglicky: Philadelphia Central High School), daguerrotypie 25. září 1839; první fotografie pořízená v USA
Jedna z prvních zaznamenaných svatebních fotografií – svatba královny Viktorieprincem Albertem 10. února 1840
Bedřich Franz: Slavnost Božího těla na Zelném trhu v Brně, 10. června 1841, první snímek události v českých zemích a jeden z nejstarších svého druhu na světě, originál daguerrotypie je uložen v Muzeu města Brna[13]
M. V. Lobethal, první autoportrét fotografa, který inzeroval papírové fotografie a zároveň první snímek fotoateliéru na českém území z roku 1846, sbírka Prácheňského muzea v Písku
  • 1881Eder použil první vyvolávací papíry.
Ruka s prsteny – jeden z prvních rentgenových snímků Wilhelma Röntgena, na které je ruka jeho ženy; pořídil ji 22. prosince 1895 a prezentoval profesoru Ludwigu Zehnderovi z Institutu Fyziky na Freiburské univerzitě 1. ledna 1896[44][45]

20. století[editovat | editovat zdroj]

1900 – 1924[editovat | editovat zdroj]

Obří fotoaparát Mamut, který postavil Lawrence v roce 1900. Kontaktní fotografie z něj měly rozměr 2,4 x 1,4 metru
Édouard Belin a jeho belinograf pro telefotografii z roku 1913

Oskar Barnack vynalezl tzv. kameru „Ur-Leica“, zdokonalily se nové světelné objektivy.

  • 1913 – Kinemacolor, první komerční systém „přírodních barev“ pro kinematografii.
  • 1915 – 19. března bylo poprvé fotografováno Pluto, ale ještě nebylo odhaleno, že se jedná o planetu.
  • 1920 – Charles Sheeler: Mannahatta, fotografie mrakodrapů.[55]
  • 1922Man Ray experimentuje s fotogramem, který nazval rayogram, černobílým obrazem, který pořídil bez fotoaparátu položením předmětů na citlivý fotografický papír.[55]
Střela ze vzduchovky rozbíjí žárovku

1925 – 1949[editovat | editovat zdroj]

Byla vynalezena zrcadlovka 6x6 s výměnnými objektivy, začaly vycházet první časopisy (Victor Hasselblad), dále první dvouoké zrcadlovky (Rolleiflex).

  • 1929André Kertész uspořádal výstavu třiceti fotografií v Au Sacre do Printemps GalleryPaříži. Byla to první samostatná výstava jednoho fotografa na světě.
  • 1936 – IHAGEE uvedl na trh Ihagee Kine Exakta 1, svou první jednookou zrcadlovku na 35mm film.
    • 1936 – Začal vývoj Kodachrome vícevrstevného inverzního barevného filmu.
    • 1936 – Strong zvýšil světelnost objektivů snížením reflexů (T-optika).

1950 – 1974[editovat | editovat zdroj]

Pro vývoj byla důležitá integrace měření v těle fotoaparátu, měření světla přes objektiv, rozkvět zrcadlovek; začátek triumfu zoomových objektivů.

První fotografie naskenovaná do počítače, 1957
  • 1957 – Byla uvedena první zrcadlovka firmy Asahi Pentax na trh.
    • 1957 – Vznikl první digitální snímek udělaný na počítači Russellem Kirschem na U. S. National Bureau of Standards, dnes známý jako Národní institut pro standardy a technologie (National Institute of Standards and Technology, nebo NIST).[61]
  • 1970 – Bellovy laboratoře postavily na světě první kameru, která používala polovodičový obrazový snímač CCD.
  • 1972 – USA spustily program Landsat, největší program pro získání obrázků Země z vesmíru.

1975 – 1999[editovat | editovat zdroj]

Pro vývoj bylo důležité zavedení digitální fotografie, reflexní kamery s autofokusem; automatické expozimetry se staly standardem, mnoho funkcí začala ovládat mikroprocesorová technologie.

  • 1975Bryce Bayer, vývojář firmy Kodak, publikoval Bayerův filtr. Byla to mozaiková matnice senzorů CCD v barevné fotografii. První kameru s obrazovou kvalitou dostatečnou pro televizní vysílání.
Voyager 1 roku 1980 poslal na Zemi fotografie Saturnu
  • 1981 – listopad V časopise Vogue vyšla série fotografií Helmuta Newtona čtyř modelek They´re coming!,[67] která byla vrcholem jeho série protikladů nahá/oblečená.[1]
  • 1982Robert Mapplethorpe nasnímal cyklus více než sta fotografií s modelkou Lysou Lyon, mistryní světa v kulturistice. Některé z nich se staly symbolem nové silné emancipované ženy.[1]
  • 1983 – CCD se používají v astronomických dalekohledech, začíná jejich průlom do astronomie.
  • 1985 – Byla předvedena Minolta 7000, první samozaostřovací zrcadlovka s jednoduchou čočkou.
    • 1985 – Společnost Kodak prohrála v soudním sporu se společností Polaroid, která ji v roce 1976 zažalovala za porušení patentu, když Kodak začal prodávat vlastní verzi fotoaparátu pro okamžitou fotografii. Rozhodnutí o odškodnění však padlo až po dalších pěti letech a firma Kodak musela zaplatit téměř miliardu dolarů.[1]
  • 1986 – Vědci firmy Kodak vynalezli 1-megapixelový snímač na světě.
    • 1986
Ellen von Unwerth, autor fotografie: Filip Naudts
  • 1987 – Německá fotografka Ellen von Unwerth dostala reklamní zakázku od magazínu Elle na džíny. Vybrala si tehdy neznámou sedmnáctiletou dívku Claudii Schiffer. Výsledek obě proslavil a Ellen von Unwerth se vypracovala mezi nejslavnější reklamní fotografy a její portrét Schifferové se stal jednou z nejslavnějších módních fotografií osmdesátých let.[1]
    • 1987 – Joel-Peter Witkin zkomponoval snímek Un Santo Oscuro.[68] Jeho zřejmě nejslavnější z morbidních bizarních alegorií, která není výsledek koláže ani montáže, ale pečlivé inscenace v ateliéru, kde mu modelem stojí lidé s různými deformacemi.[1]
  • 1988 – V Japonsku byl představen elektronický fotoaparát, který namísto na film uchovává obraz na magnetický disk.[1]
    • 1988 – Americký taxikář a fotograf Ryan Weideman zveřejnil svůj projekt In My Taxi, časosběrnou sérii jeho autoportrétů se zákazníky.[1]
Kodak Photo CD
  • 1990 – Kodak předvedl Photo CD, který převádí obrazy z 35-mm filmu do digitální podoby a uchovává je na kompaktním disku. Ten lze přehrát v přehrávači CD-I, CD-ROM XA, Photo CD nebo v CD-ROM XA mechanice počítače a fotografie prohlížet na televizní obrazovce nebo monitoru počítače. Kapacita disku je 100 fotografií o velikosti od 3 do 6 MB.[1]
  • 1991 – duben Sebastiao Salgado dokumentoval hašení 900 naftových vrtů, které při útěku z Kuvajtu zapálil poražený Saddám Husajn.
  • 1992 – Japonská firma Canon představila fotoaparát se samozaostřováním, které je ovlivňováno okem uživatele.
    • 1992 – Fotograf a taxikář Ryan Weideman začal pracovat na projektu Cab Culture, ve kterém portrétuje kolegy taxikáře a dokumentuje svébytnou městskou subkulturu.[1]
  • 1993 – Fotografie Man Raye Skleněné slzy se stala nejslavnější na světě, když byla na aukci v Sotheby´s vydražena za 122500 britských liber.
  • 1995 – Italský fotograf Massimo Vitali začal pracovat na souboru velkoformátových fotografií Pláže.[1]
  • 1996 – Byl zaveden APS systém.
  • 1997 – Německý fotograf Michael Wesely začal pořizovat fotografie za extrémně dlouhých expozičních časů (někdy až 3 roky) fotoaparáty vlastní konstrukce.[1][69]
  • 1999 – Japonská fotografka Miwa Yanagi nasnímala sérii My Grandmothers, ve které inscenuje vize mladých modelek o jejich stáří.[1]

21. století[editovat | editovat zdroj]

Členové skupiny Český dřevák (zleva doprava: Tomáš Rasl, Jan Reich, Bohumír Prokůpek, Jaroslav Beneš, Karel Kuklík, Petr Helbich) v Prokopském údolí dne 20. října 2004

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at NASH. Svět fotografie [online]. [cit. 2010-06-20]. Dostupné online.  
  2. http://www.motiobscura.com/moti_about.html
  3. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1885093.stm
  4. http://www.photographie.com/?pubid=100192&secid=2
  5. http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/544/294319150_141874_25902_0 M. Mikan, Jak se vyvinula matematika a geometrie, 1954, 78,11
  6. http://www.stereoscopy.com/library/wheatstone-paper1838.html
  7. History of Art: History of Photography
  8. Incredible People — Biography of Joseph Saxton (anglicky)
  9. a b ExplorePAhistory.com (anglicky)
  10. 175 Facts About NYU (anglicky)
  11. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/646461/Alexander-Wolcott
  12. http://www.scheufler.cz/data-1839-1918/scheufler-fotograf.html?photographer_id=64
  13. http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1841,02-b-franz-vytvoril-daguerrotypii-slavnosti,45.html
  14. SCHEUFLER, Pavel. Data 1839 - 1918 [online]. Pavel Scheufler, [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (česky) 
  15. a b TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha : Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. ISBN 17-332-79. S. 16.  
  16. John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. 126
  17. Mike Ware. Cyanotype: the history, science and art of photographic printing in Prussian blue. [s.l.] : ANSWAR, 1999. Dostupné online. ISBN 1900747073.  
  18. http://www.panoramicassociation.org/documentlibrary/pano-at-length.html
  19. http://findarticles.com/p/articles/mi_m1026/is_4_163/ai_n27606882/
  20. Louis-desire Blanquart-evrard (1802 – 1872) Artwork Images, Exhibitions, Reviews
  21. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ORBIS. Kalendář patentů. Československá FOTOGRAFIE. 5 1960, roč. 1960, čís. 5, s. 76.  
  22. BENTON, Charles C.. Notes on Kite Aerial Photography [online]. Charles C. Benton, [cit. 2009-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. James Clerk Maxwell (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
  24. EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
  25. Historie platinotisku
  26. http://bulk.resource.org/courts.gov/c/F1/0077/001/00000428.txt
  27. http://www.kingston.gov.uk/browse/leisure/museum/museum_exhibitions/muybridge/machinery_and_equipment/zoopraxiscope.htm
  28. UNITED STATES PATENT AND TRADEMARK OFFICE. patent filmu Kodak, dne 14. října 1884 [online]. United States Patent and Trademark Office, 1884-10-14, [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. The Smithsonian Goes Deep Inside an Old Pennsylvania Coal Mine, Aug. 24, 2011
  30. http://www.fext.cz/kalendar/leden.htm
  31. http://www.rleggat.com/photohistory/history/goodwin.htm
  32. http://photo.box.sk/history.php3?id=6
  33. http://tuta.webzdarma.cz/odborpred/technologie/vyvollatky.htm
  34. http://books.google.cz/books?id=VYyldcYfq3MC&pg=RA1-PA6&lpg=RA1-PA6&dq=Phenylenediamine+Andresen&source=bl&ots=sYraxASk5Z&sig=DVaDNN0AF67XgFLoKqgMXauTVYY&hl=cs&ei=2ZHBSueULdSH4Qbk3qmLCA&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7#v=onepage&q=Phenylenediamine%20Andresen&f=false
  35. Kodak Origins [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupné online.  
  36. Rochester's History [online]. [cit. 2007-02-02]. (George Eastman.) Dostupné online.  
  37. BENTON, Cris. The First Kite Photographs [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.  
  38. Arthur Batut Museum [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online. (French) 
  39. http://books.google.cz/books?id=8-3Q5fDGa2cC&pg=PA38&lpg=PA38&dq=June+25,+1890,+photo+phinish&source=bl&ots=df44VC2jfm&sig=HjnlLJRFslxb46J9TPhWFEiRVgo&hl=cs&ei=tsXES7qhKo2VOIzYvJUP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CA4Q6AEwAQ#v=onepage&q=1890&f=false
  40. http://www.camerapedia.org/wiki/Rollfilm
  41. http://herakles.zcu.cz/~skala/VID/Data/PetrCizek_DP2005.pdf
  42. a b L'Illustration, Journal universel, About Us [online]. L'Illustration, [cit. 2010-10-18]. Dostupné online.  
  43. http://www.lexic.us/definition-of/exposure_meter
  44. KEVLES, Bettyann Holtzmann. Naked to the Bone Medical Imaging in the Twentieth Century. Camden, NJ : Rutgers University Press, 1996. ISBN 0813523583. S. 19–22.  
  45. SAMPLE, Sharron. X-Rays [online]. NASA, 2007-03-27, [cit. 2007-12-03]. (The Electromagnetic Spectrum.) Dostupné online.  
  46. White, Bob (2005), Diamonds in the Sky: The Contributions of William Abner Eddy to Kiting
  47. „La première séance publique payante“, Institut Lumière, http://www.institut-lumiere.org/francais/films/1seance/accueil.html
  48. (francouzsky) G. Richou: Článek L'accident de la gare Montparnasse, La Nature, No. 1171, 9. listopadu 1895, str. 369–371.
  49. http://www.camerapedia.org/wiki/Folding_Pocket_Kodak
  50. http://www.rleggat.com/photohistory/history/unusual.htm
  51. http://uncommonplacebook.blogspot.com/2009/01/annals-of-photography-1.html
  52. BAATZ, Willfried. Malá encyklopedie fotografie. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 800 555 513.  
  53. BAKER, Simon jazyk=anglicky. The Lawrence Captive Airship over San Francisco [online]. [cit. 2008-01-08]. Dostupné online.  
  54. http://www.centennialofflight.gov/essay/Air_Power/Pre_WWI/AP1.htm
  55. a b c Velká obrazová všeobecná encyklopedie. Praha : Václav Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Fotografie, s. 562. (česky) 
  56. Stránky patentového úřadu USA
  57. [Koadak to take Kodachrome Away, Wall Street Journal, Marketplace Section, June 23, 2009,p.B6]
  58. Leopold Godowsky, Jr. [online]. Invent.org, [cit. 2007-02-28]. Dostupné online.  
  59. Leopold Mannes [online]. Invent.org, [cit. 2007-02-28]. Dostupné online.  
  60. MAGNUM PHOTOS. Magnum Photos - oficiální historie [online]. Magnum Photos, 2009, [cit. 2009-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. http://www.nist.gov/public_affairs/techbeat/tb2007_0524.htm#image
  62. 50 years of Earth Observation [online]. European Space Agency, October 3 2007, [cit. 2008-03-20]. (2007: A Space Jubilee.) Dostupné online.  
  63. First Picture from Explorer VI Satellite [online]. NASA. Dostupné online.  
  64. TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha : Albatros, 1976. ISBN 13-767-76.  
  65. Eugene F. Lally, „Mosaic Guidance for Interplanetary Travel,“ Space Flight Report to the Nation, str. 2249–61, American Rocket Society, New York, 9–15 října, 1961.
  66. http://www.mir.com.my/rb/photography/hardwares/moon/1.htm
  67. http://www.all-art.org/history658_photography13-27.html
  68. http://www.zonezero.com/exposiciones/fotografos/witkin/jpwitkin9.html
  69. http://www.toxicocultura.com/blog/?p=816
  70. http://www.dalsa.com/news/news.asp?itemID=252
  71. http://www.savepolaroid.com/
  72. The Nobel Prize in Physics 2009 [online]. Nobel Foundation, 2009-10-06, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online.  .
  73. Lytro announces Light Field Camera [online]. Digital Photography Review, October 19, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  74. Inside the Lytro by FRANK O’CONNELL, Business Day, New York Times, 2012 March 1
  75. Diana Samuels, Silicon Valley / San Jose Business Journal. „Lytro ships first cameras to lucky customers.“ Feb 29, 2012. Retrieved Apr 25, 2012.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • G. Ihrke: Zeitafel zur Geschichte der Fotografie. Leipzig, 1982
  • Beaumont Newhall: Geschichte der Photographie. 327 stran. Schirmer/Mosel 1998. ISBN 3-88814-319-5
  • Robert White: Discovering old cameras. Shire, 1981

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]