Buzz Aldrin
| Buzz Aldrin | |
|---|---|
 |
|
| Astronaut NASA | |
| St. příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 20. ledna 1930 (83 let) Montclair, New Jersey, USA |
| Předchozí zaměstnání |
bojový pilot |
| Hodnost | plukovník USAF v. v. |
| Čas ve vesmíru | 12d 1h 52m |
| Kosmonaut od | říjen 1963 |
| Mise | Gemini 12, Apollo 11 |
| Znaky misí |
  |
| Kosmonaut do | 1969 |
Buzz Aldrin (* 20. ledna 1930, Montclair, New Jersey), rozený Edwin Eugene Aldrin, Jr., plukovník USAF v. v., je bývalý americký vojenský pilot a astronaut. Stal se druhým člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce.
Obsah |
Životopis[editovat]
Kariéra v armádě[editovat]
Vystudoval na Montclair High School a poté navštěvoval vojenskou akademii United States Military Academy ve West Point, kterou v roce 1951 absolvoval jako třetí nejlepší ve třídě. V Korejské válce létal na strojích F-86 Sabre a připsal si dva sestřely letounů MiG-15. Poté, co opustil Koreu, působil jako instruktor na základně Nellis v Nevadě. Působil také na U. S. Air Force Academy a následně se přesunul do Německa, kde na základně Bitburg létal na strojích F-100 Super Sabre. Aldrin armádu opustil, aby mohl studovat na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde získal v roce 1963 doktorát z astronautiky. Po ukončení studií se opět vrátil k armádě, přičemž ji opustil v roce 1972 po 21 letech služby.
Působení u NASA[editovat]
V říjnu 1963 byl Aldrin vybrán do třetí skupiny astronautů. Jeho seriózní a intelektuální přístup byl při plánování misí Gemini neocenitelný, ale Aldrin nebyl vybrán do žádné z posádek. Až po tragické smrti hlavní posádky Gemini 9 se ze záložní posádky stala hlavní a do nové záložní posádky byl vybrán Aldrin. Do vesmíru se poprvé dostal jako člen posádky Gemini 12, poslední mise projektu Gemini. V roce 1969 se účastnil jako pilot lunárního modulu mise Apollo 11 a stanul, po Neilu Armstrongovi, jako druhý člověk na povrchu Měsíce.
Lety do vesmíru[editovat]
V kosmické lodi Gemini 12 byl druhým pilotem. Odstartoval spolu s velitelem lodě Jamesem Lovellem z floridského kosmodromu na Mysu Canaveral v listopadu 1966. Během své mise se spojili s raketou Atlas-Agena. Aldrin absolvoval výstup do vesmíru (EVA) v délce 5,5 hodiny. Přistáli s kabinou lodě na vlnách oceánu po letu trvajícím 94 hodiny.
O tři roky později startovala trojčlenná posádka mise Apollo 11 opět z Floridy. Devětatřicetiletý Aldrin měl funkci pilota měsíčního modulu, partnery mu byli Neil Armstrong a Michael Collins. Společně s Amstrongem přistál a vystoupil 20. července 1969 na povrch Měsíce. Po 21 hodinách pobytu na Měsíci oba odletěli zpět k lodi kroužící na orbitě Měsíce a odletěli k Zemi. Přistáli s kabinou lodě v Tichém oceánu po letu trvajícím 195 hodin.[1]
- Gemini 12 (11. listopadu 1966 – 15. listopadu 1966)
- Apollo 11 (16. července 1969 – 24. července 1969)
Odchod do civilu[editovat]
Poté se už nezúčastnil žádné další vesmírné mise a vrátil se zpět k letectvu, kde působil na manažerském postu. Jeho kariéře ovšem škodily jeho osobní problémy. Ve své autobiografii Return to Earth přiznává, že po odchodu od NASA trpěl depresemi a alkoholismem. Armádu opustil v roce 1972 a začal působit v soukromém sektoru, například dělal reklamy automobilce Volkswagen.
V roce 2002 ho prezident George W. Bush jmenoval do Prezidentské komise pro budoucnost leteckokosmického průmyslu Spojených Států (Presidential Commission on the Future of the United States Aerospace Industry).[2]
V současnosti působí v Národní vesmírné společnosti (National Space Society).[3] Je majitelem společnosti Starcraft Enterprises.
Rodinné poměry[editovat]
Počátkem 80. let 20. století si oficiálně změnil křestní jméno na „Buzz“, které bylo původně jeho přezdívkou z dětských dob a které vzniklo zkrácením z nesprávné výslovnosti „buzzer“ (foneticky „baze“) slova „brother“ (tj. „bratr“, výslovnost „braze“), jak je vyslovovala jeho sestra.
Od února 1988 byl potřetí ženatý a to s Lois Driggs rozenou Cannonovou. Jejich společná rodina měla šest dospělých dětí a jednoho vnuka. Manželství vydrželo 23 let, skončilo rozvodem stejně jako předchozí manželství s Joan rozenou Archerovou a Beverly rozenou Van Zileovou.
Zajímavosti[editovat]
Na Aldrinovu počest byl v roce 1970 pojmenován kráter Aldrin poblíž místa přistání Apolla 11 (selenografické souřadnice 1,4° s. š., 22,1° v. d., průměr 3 km).[4][5] Jeho příjmení nese také planetka (6470) Aldrin,[6] kterou objevil v roce 1982 na observatoři na Kleti Antonín Mrkos.
Namluvil sám sebe pro epizodu seriálu Simpsonovi „Deep Space Homer“, kde spolu s Homerem Simpsonem a fiktivním astronautem Racem Banyonem letí do vesmíru.
Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. V roce 2000 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
V roce 2011 si zahrál ve filmu Transformers 3 sám sebe. V roce 2012 hrál taktéž sám sebe v seriálu Teorie velkého třesku (pátá epizoda šesté série 6 „The Holographic Excitation“).
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Edwin Eugene Aldrin, s. 251.
- ↑ Personnel Announcements: Nominations by Name [online]. Bílý dům, 2001-08-22, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About the National Space Society (NSS): NSS Organization and Leadership [online]. National Space Society, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Arago, s. 96/35.
- ↑ Crater Aldrin on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Informace observatoře Kleť o pojmenování planetky [online]. Observatoř Kleť, České Budějovice, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) Oficiální stránky Buzze Aldrina
- (anglicky) Oficiální životopis na stránkách NASA
