William Fox Talbot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

William Henry Fox Talbot
Talbot
Narození
Datum:	11. února 1800
Místo:	Melbury Dorset, Velká Británie
Úmrtí
Datum:	17. září 1877
Místo:	Lacock Abbey Wiltshire, Velká Británie
Citát
Je v našich silách zachytit obraz pohybujícího se objektu, pokud budeme schopni osvítit je náhlým elektrickým výbojem.

William Henry Fox Talbot (11. února 1800, Melbury, Dorset, Velká Británie – 17. září 1877 Lacock Abbey, Wiltshire, Velká Británie) byl britský vynálezce, fotograf, lingvista, matematik a vynálezce fotografické techniky kalotypie (také zvané talbotypie), zabýval se také optikou.^[1] Talbot prováděl v červenci 1850 jako první na světě pokusy s fotografickým bleskem. Použil k tomu nejspíše statickou elektřinu, nashromážděnou v laydenských lahvích. Jako fotografovaný objekt mu sloužila stránka novin Times, připevněná na rychle se otáčejícím kole, ale neuspěl podle svých představ. O svém pokusu řekl:

"Je v našich silách zachytit obraz pohybujícího se objektu, pokud budeme schopni osvítit je náhlým elektrickým výbojem."

Talbot jako první na světě navrhl přenosný fotoaparát.

[editovat] Vynález procesu kalotypie

Talbot prováděl fotografické experimenty již od roku 1834 a využíval poznatky svých přátel - chemiků Johna Herschela a Thomase Wedgwooda. Talbot roku 1835 vynalezl nejprve metodu nazvanou „Photogenic Drawing“ (fotogenické kresby). Na papír kladl květiny, části rostlin z herbáře a jiné ploché předměty. Negativní obraz svých stínokreseb mohl převést okopírováním na obraz pozitivní. Roku 1835 si vyrobil vlastní fotoaparáty s velkými čočkami, kterým jeho příbuzní říkali pasti na myši. O čtyři roky později metodu fotogenické kresby vylepšil. Běžný kreslící papír se natřel roztokem dusičnanu stříbrného, osušil se, namočil do jodidu draselného a byl opět usušen. Těsně před upotřebením se papír zcitlivil roztokem dusičnanu a kyselinou gallovou. Pak se papír vyvolával při světle svíčky. Pozitiv se získal kopírováním, přičemž různá délka měla vliv na barevný tón pozitivu od karmínové a purpurové po hnědočernou.^[2]

Kalotypie poprvé umožnila rozmnožování snímků procesem negativ - pozitiv, obrázky byly méně zranitelné, výroba levnější^[3] a je možné ji považovat za největší přínos pro fotografii.^[4] Na základě jeho pokusů zavedl John Hershel pojmy negativ, pozitiv a fotografie.

Talbot shrnul svou práci do několika vět:

„Netvrdím, že umění má být dovedeno k dokonalosti, ale něco jsem sám začal. Tyto hranice nejsou dnes ještě dosaženy. Zvyšuji nároky, aby toto umění bylo nakonec postaveno na pevných základech.“ ^[5].

Český fotograf Josef Krtička nazýval roku 1847 své kalotypie "oblesky na papíře", M. V. Lobethal zase "světelné obrazy na papíře".^[6]

"Žebřík", tabulka XIV z díla "The Pencil of Nature", 1844	"Fotogenická kresba", cca 1839	Truhlář v Lacocku, kalotypie, cca 1843	Atelier v Readingu, kalotypie, cca 1845
"Fotoglyptická gravura", po r. 1850	Horatia Feilding, Talbotova nevlastní sestra

O Daguerrově způsobu Gamel z Paříže v srpnu 1839 informoval, včetně přiloženého podrobného popisu. V jednom ze svých dopisů konstatoval: "Myslím, že ty snímky, které dělá ve Francii Daguerre, se zcela podstatně liší od anglické heliografie. Očividně měl na mysli především základní kvalitu talbotypie: možnost množení snímků. Všichni následující objevitelé se pak také ubírali cestou principu negativ - pozitiv. (Konstantin Vladimirovič Čibisov, 1987)^[7]

[editovat] Publikace

• The Pencil of Nature (Tužka přírody). London : Longman, Brown, Green and Longmans, 1844.
• Sun Pictures in Scotland (Sluneční obrazy Skotska). London : [s.n.], 1845.

[editovat] Literatura

• HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin : Osveta, 1987.
• MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha : Mladá fronta, 1985.

[editovat] Reference

1. ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/341090-talbot-william-henry-fox
2. ↑ SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. [s.l.] : Artama Praha, 1993. ISBN 80-7068-075-X. s. 17. (česky)
3. ↑ Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004
4. ↑ SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. [s.l.] : Artama Praha, 1993. ISBN 80-7068-075-X. s. 16. (česky)
5. ↑ http://www.rleggat.com/photohistory/history/talbot.htm
6. ↑ SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. [s.l.] : Artama Praha, 1993. ISBN 80-7068-075-X. s. 18. (česky)
7. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela. Co je fotografie, 150 let fotografie. Praha : Videopress, 1989. ISBN 59-337-89. (česky)

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Fotografie

• (en) Luminous-Lint – Photographer – Henry Fox Talbot
• (en) The American Museum of Photography – Masterworks
• (en) The Fox Talbot Museum

Tento článek o fotografovi nebo fotografce je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.