Slaný papír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tisk na slaném papíru, Andreas Groll, 1857

Slaný papír (německy Salzdruck, anglicky salt print, ale také photogenic drawing) je nejrozšířenější typ fotografického procesu - takzvaného pozitivního papíru, používaného v prvních dvaceti letech vývoje fotografie. Za vynálezce se považuje William Fox Talbot, který s ním experimentoval v letech 1834 až 1839 a pojmenoval jej kalotypie.[1] Na podobném principu fungoval také přímý pozitivní tisk Hippolyta Bayarda z roku 1839 a také voskované papíry Gustava Le Graye. Metoda se používala v období od roku 1841 do 1860. Pak byl nahrazen albuminovým papírem, ale jeho doba přišla opět v letech piktorialismu (1890-1910).[2]

Princip[editovat | editovat zdroj]

Talbot experimentoval s různými chemickými látkami, aby zachytil obraz, namáčel papír do chloridu sodného (slabého roztoku kuchyňské soli) a dusičnanu stříbrného. Z toho vznikl na světlo citlivý chlorid stříbrný. Pak na tyto impregnované papíry pokládal různé objekty a vystavoval na slunci. Již v roce 1834 Talbot touto metodou pořídil svůj první fotogram.

Obraz se pak ustaloval v horkém roztoku chloridu sodného, později thiosíranu sodného, tónoval se chloridem zlatitým.[2]

Ve fotografických ateliérech padesátých let 19. století se na slané papíry pořizovaly kolorované portrétní fotografie ve stylu malířských miniatur.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pozn.: Talbot vydal svou první fotografickou knihu na slaném papíru s názvem Tužka přírody
  2. a b c SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. [s.l.] : Artama Praha, 1993. ISBN 80-7068-075-X. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]