Dálkoměrný fotoaparát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálkoměrný fotoaparát značky Voigtländer
Dálkoměrný fotoaparát FED-3
Příklad snímků v hledáčku dálkoměrného fotoaparátu (výřez): nezaostřený (vlevo) a zaostřený (vpravo)

Dálkoměrný fotoaparát je označení pro fotoaparát s vestavěným dálkoměrem. Ostření, neboli nastavení vzdálenosti od snímaného předmětu, se na fotoaparátu řeší na principu dvojobrazového (koincidenčního) dálkoměru, kdy do zorného pole jsou promítány dva obrazy - zaostřeno je v okamžiku, kdy oba obrazy splynou (koincidují).

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Výhody dálkoměrných fotoaparátů před zrcadlovkami[editovat | editovat zdroj]

  • Menší chvění fotoaparátu při fotografování díky nepřítomnosti zvedacího mechanismu zrcátka znamená menší pravděpodobnost roztřesení aparátu a způsobení pohybové neostrosti.
  • Méně hluku při provozu spouště.
  • Krátká doba od stisknutí spouště do expozice, protože se neztrácí čas na sklopení zrcátka - lepší příležitost k zachycení neopakovatelných okamžiků.
  • Hledáček je během fotografování stále otevřen - je možné velmi rychle postavit novou kompozici a okamžitě znovu fotografovat, zejména při fotografování s bleskem.
  • U některých dálkoměrných fotoaparátů (např. Leica) je zorné pole v hledáčku širší, než zabírá objektiv, což pomáhá k přesnějšímu a pohodlnějšímu rámování obrazu.
  • Objektiv může zabrat celý prostor fotografické kamery až po závěrku - větší volnost při konstruování objektivu, umožňuje vytvořit kvalitnější objektivy s vyšší světelností za stejnou cenu.
  • Fotoaparát je kompaktní.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Obtížná práce s dlouhými objektivy, jako nedostatek přesnosti dálkoměrů. Problém byl vyřešen s pomocnou vložkou umístěnou mezi objektivem a fotoaparátem podobně jako mají zrcadlovky.
  • Obtížné makro kvůli paralaxe a malé hloubce ostrosti.
  • Klasický mechanický dálkoměr nemůže plně pracovat se zoomy.
  • Obtížná práce s filtry, protože fotograf nevidí obraz přes objektiv. Toto je obzvláště nepohodlné v případě použití polarizačních filtrů. Souvisí s tím také nevhodný způsob vizuálního posouzení hloubky ostrosti.

Nejznámější fotoaparáty[editovat | editovat zdroj]

  • Leica - V roce 1925 byla vyrobena Leica I, která stanovila budoucí popularitu formátu 24 × 36 mm takzvaného kinofilmu. V roce 1930 byl vyroben dálkoměrný fotoaparát Leica II. Byl ve své době považován za bezkonkurenční jedničkou v kvalitě a spolehlivosti mezi 35-mm fotoaparáty. Od roku 2010 existuje model Leica M9 (digitální) a Leica M7 (na klasický film).
  • FED - byl vyroben v tehdejším Sovětském svazu jako kopie fotoaparátu Leica.
  • Vigilant - vyrobena v SSSR, původně založené na fotoaparátu FED (Leica).
  • Contax - značka Zeiss Ikon, zahájil výrobu po Leice. Firma Contax ukončila svou činnost v roce 2005.
  • Kiev - kopie kamer Contax II, vyráběné po 2. světové válce v SSSR (1947–1985)
  • Voigtländer Bessa R - původně německá značka fotoaparátu; nyní vlastní patenty a technologie japonská firma Cosina, modely z roku 2010: R2, R3 a R4
  • Argus - americký výrobce v letech 1938 - 1968 vyráběl levný 35 mm fotoaparát s originálním designem, v USA velmi populární.
  • Nikon SP a Nikon S3, které byly vyráběny firmou Nikon ještě před zrcadlovkami Nikon F

Fotografové[editovat | editovat zdroj]

Dálkoměrný fotoaparát si oblíbil například Igor Muchin (Leica M6) nebo Alexej Nikišin (Leica s širokoúhlým objektivem).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]