Makrofotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Makrosnímek samičky kroužilky žlutavé
Makrosnímek výkalnice hnojní (Scathophaga stercoraria)
Příklad portrétu hmyzu

Makrofotografie je fotografický postup, kterým získáme snímek podávající více podrobností předmětu, než jich na něm rozezná lidské oko ze vzdálenosti 25cm. Makrofotografický snímek je snímek zvětšený v měřítku 1:1 až 30:1. Jako měřítko zobrazení se označuje poměr velikosti předmětu a jeho obrazu na filmu nebo snímači. Například když snímek 2 cm velkého brouka bude mít při měřítku 1:1 na snímači či filmu rozměr 2 cm, takže velikost onoho předmětu na snímači či filmu odpovídá jeho skutečné velikosti. Při zvětšení nad 30:1 hovoříme o mikrofotografii.[zdroj?]

Technika pro makrofotografii[editovat | editovat zdroj]

Makrofotografie lze vytvářet pomocí zrcadlovek (SLR/DSLR) s makroobjektivem, případně při použití speciálního vybavení (viz níže). Kompaktní fotoaparáty zpravidla mají schopnost ostřit na velmi blízké objekty, nejedná se ale o pravé makro, jelikož zvětšení málokdy dosahuje poměru 1:1. Kompakty nemohou využívat speciální makropříslušenství vyjma předsádkových čoček. Zrcadlovky sice nemohou bez makroobjektivu/makropříslušenství vytvářet makrofotografie, ale na rozdíl od kompaktů mají široké množství příslušenství a dokážou dosáhnout mnohonásobně větších zvětšení i podstatně lepší kresby.

Makroobjektiv[editovat | editovat zdroj]

Objektivy speciálně konstruované pro makrofotografii s maximálním zvětšením zpravidla 1:1. Vyznačují se ostrou kresbou i při velkých clonách, vysokou světelností a optimalizací ostření na krátké vzdálenosti. Ohniska se nejčastěji pohybují v rozmezí 90–150 mm (méně často 50-200 mm). Tyto objektivy se dají použít i na jiné účely než jen makro (portrét, krajinný detail, apod.) protože dokáží ostřit v celém rozsahu až na nekonečno - na rozdíl od focení s jiným makropříslušenstvím. Zpravidla bývají opticky velice kvalitní.

Speciální makroobjektivy mají zvětšení větší než 1:1 - Minolta AF 3x-1x umí zvětšení až 3:1 a Canon MP-E 65 umí až 5:1. Neostří ovšem až na nekonečno.

Mezikroužky[editovat | editovat zdroj]

Mezikroužky lze použít u přístrojů s výměnnými objektivy. Mezikroužek neobsahuje žádné optické členy, jeho jediná funkce spočívá v oddálení objektivu od těla aparátu, čímž se posune (výrazně zkrátí) zaostřovací rozsah použitého objektivu. Při použití mezikroužku/ů dochází, na rozdíl od předsádkových čoček, ke snížení světelnosti optické soustavy a objektiv taktéž není schopen zaostřit na nekonečno. Není nutné (a mnohdy ani žádoucí) kombinovat mezikroužek případně mezikroužky s makroobjektivem, kvůli obvykle poměrně dlohému ohnisku makroobjektivů a tím pádem menšímu zvětšení výsledné optické sestavy. Objektivem s kratší ohniskovou vzdáleností v kombinaci s mezikroužky dosáhneme většího zvětšení, než při použití delšího objektivu a stejné délky mezikroužků.

Mezikroužky dělíme na manuální a automatické. Manuální mezikroužky neumožňují přenos clony mezi tělem fotoaparátu a objektivem, takže je nutné, aby na použitém objektivu byl tzv. clonový kroužek, aby byl fotograf schopen přiclonit kvůli dosažení lepší kresby objektivu a/nebo kvůli možnosti měnit hloubku ostrosti. Často se k tomuto pouužívá levný starý širší objektiv z bazaru. Automatické mezikroužky elektronicky, případně mechanicky přenáší nastavenou clonu (v závislosti na systému), čímž umožňují měnit zaclonění objektivu i u moderních objektivů bez clonového kroužku.

Makroměch[editovat | editovat zdroj]

Makroměch je speciální zařízení, které funguje obdobně jako mezikroužek, jen s tím rozdílem, že má plynule nastavitelnou délku. Umožňuje tak plynule měnit dosažené zvětšení. Vyrábí se i konstrukce umožňující připevnit k makroměchu reverzní objektiv, kdy pak lze dosáhnout extrémních zvětšení.

Předsádková čočka / makropředsádka[editovat | editovat zdroj]

Předsádková čočka se upevní na objektiv a její pomocí dojde k výraznému zkrácení rozsahu zaostřitelných vzdáleností, tudíž i k většímu zvětšení. Její optická mohutnost se uvádí v dioptriích. Při jejím použití objektiv není schopen zaostřit na nekonečno, nejdelší možná vzdálenost je pak převrácená hodnota optické mohutnosti použité čočky. Při použití čočky 1D pak místo nekonečna bude maximální zaostřitelkná vzdálenost 1m, při použití čočky 2D bude místo nekonečna maximální zaostřitelná vzdálenost 50cm, apod. Levnější jednočlenné předsádkové čočky se často prodávají v sadách s různou optickou mohutností (zpravidla 1D, 2D, 4D a 10D), kdy lze čočky vzájemně kombinovat a použít jich několik zároveň pro dosažení většího zvětšení. Zhoršují se jejich použitím optické vady objektivu, obzvláště barevná vada (barevné kontury na kontrastních hranách) a klesá ostrost na okrajích obrazu. Předsádkové čočky jsou jedinou speciální makropomůckou, kterou lze použít i na kompaktních fotoaparátech.

Existují i kvalitní předsádkové čočky složené z několika optických členů (achromatické, apochromatické) eliminující barevnou vadu (chromatickou aberaci) a zpravidla nedeformují obraz, jako výrazně levnější jednoduché makropředsádky. Použitím achromatické nebo apochromatické makropředsádky s makroobjektivem dosáhneme zvětšení většího, než 1:1, aniž by docházelo k výraznějšímu zhoršení kresby optické sestavy. Při použití makropředsádky nedochází k poklesu světelnosti optické sestavy.

Reverzní objektiv[editovat | editovat zdroj]

Pomocí reverzního kroužku lze k objektivu fotoaparátu připevnit druhý objektiv obráceně (předními členy k sobě). Zpravidla se používá vysoce světelný objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností, nasazený na zacloněný objektiv s dlouhým ohniskem, který je na těle fotoaparátu. Reverzní objektiv umožňuje velké zvětšení (vypočítáme ho jako poměr ohniska objektivu na těle poděleného ohniskem reverzního objektivu). Proti obyčejné předsádkové čočce eliminuje optika reverzního objektivu barevnou vadu.
Pomocí jiného typu reverzního kroužku lze nasadit obrácený objektiv přímo na bajonet fotoaparátu. Je velice vhodné, aby tento reverzně použitý objektiv měl clonový kroužek, jinak nebude možno měnit clonu použitého objektivu. S výhodou se dá použít levný starý širší objektiv z bazaru. Platí opět, že čím je širší ohnisko reverzního objektivu, tím většího zvětšení dosáhneme. Tento reverzní kroužek lze kombinovat s mezikroužky, případně makroměchem. Výhodou je, že při tomto způsobu použití reverzního objektivu zůstává zaostřovací vzdálenost konstantní při jakémkoliv zvětšení - je rovna typické vzdálenosti bajonet-snímač, tzn. cca 45 mm od bajonetu reverzního objektivu (závislé na výrobci systému) a případné mezikroužky nebo makroměch na ni nemají vliv. Oddálením reverzního objektivu od smímače dosáhneme většího zvětšení za cenu zhoršení světelnosti optické soustavy.

Telekonvertor[editovat | editovat zdroj]

Při použití telekonvertoru s makroobjektivem dosáhneme zvětšení většího než 1:1 - to je závislé na síle telekonvertoru (1,4:1 - 1,7:1 - 2:1). Použití telekonvertoru prodlouží ohniskovou vzdálenost, ale zachová nejkratší zaostřitelnou vzdálenost. Negativní vlastností je pokles světelnosti soustavy.

Výše uvedené příslušenství lze kombinovat pro dosažení většího zvětšení, kupříkladu makroobjektiv s a(po)chromatickou makropředsádkou a telekonvertorem, nebo reverzní objektiv s makroměchem.

Další příslušenství[editovat | editovat zdroj]

Makroblesky a kruhové blesky jsou blesky určené pro přisvětlení objektů při makrofotografii. Běžný interní nebo systémový (externí) blesk není schopen bez dalšího příslušenství osvítit objekt, který je těsně před objektivem (internímu blesku stíní objektiv, externí blesk není schopen blýsknout tak blízko dolů před objektiv), proto se používají speciální blesky připevňované na filtrový závit objektivu.

Existují i konstrukce podobné makrobleskům používající k nasvícení velmi silné LED diody s bílým světlem, nebo soustava světelných vodičů, která soustředí před objektiv světlo systémového blesku.

Dalším řešením je speciální "zkosený" softbox nasazený na externí blesk, který přivede světlo těsně před objektiv a navíc ho rozptýlí, takže je měkčí a působí přirozeně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]