Jean Laurent Minier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean Laurent: Kostel v Zaragoze, asi 1875
Jean Laurent: Saturnus požírající svoje děti, 1874

Jean Laurent Minier (23. července 1816 Garchizy, Nevers, Francie[1] - 24. listopadu 1886, Madrid, Španělsko; užíval zkratku J. Laurent nebo španělsky Juan Laurent) byl francouzský fotograf působící v 19. století především ve Španělsku.[2] Patřil k nejvýznamnějším fotografům své doby.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1843 se usadil v Madridu[3] a od roku 1855 se zabýval fotografií. Fotografoval panoramata měst, krajin, památek a uměleckých děl na Pyrenejském poloostrově. Portrétoval také významné osobnosti a běžné obyvatele poloostrova. Své práce podepisoval jako J. Laurent nebo španělsky Jean Laurent. V Madridu se oženil s vdovou po pekaři.

Existují chybné teorie, že mu patřil fotografický kabinet daguerrotypický v Paříži. Ale existují důkazy, že se jednalo o jiné fotografy se stejným příjmením. Jean Laurent v devatenáctém století ve Francii, Německu a Rusku pouze fotografoval. Mějme na paměti, že jméno Jean a příjmení Laurent jsou velmi časté. Stejně je známo, že v ruském Petrohradu měl studio například H. Laurent, nebo v německém Mainzu jiný J. B. Laurent. Žádný z nich by však neměl být zaměňován s Jeanem Laurentem z Madridu.

Do roku 1855 pracoval jako cartonero, zabývající se výrobou luxusních boxů pro dorty a mramorovaných papírů pro výrobu knižních vazeb. Ve stejném roce se začal zajímat o kolorování fotografií a učil se ovládat fotografickou technologii. Následující rok založil vlastní fotografický ateliér v Carrera de San Jerónimo, číslo 39, Madrid (v blízkosti Sněmovny reprezentantů a ve stejné místnosti, ve které působil britský fotograf Charles Clifford) a začal pracovat jako profesionální fotograf.

Byl držitelem titulu Fotograf Jejího Veličenstva královny[4] v letech 18611868.[5]

V roce 1868 otevřel v pařížské ulici Rue de Richelieu obchod (nikoli fotostudio), kde jeho zaměstnanec prodával fotografie ze Španělska a Portugalska.

Během své profesní kariéry spolupracoval s různými odborníky, mezi nimiž vynikal jeho příbuzný Alfonso Roswag. V roce 1883 vlastnila fotografickou sbírku jeho nevlastní dcera Catalina Melina Dosch de Roswag.

Zemřel v Madridu 24. listopadu 1886.[6]

Fotografické dílo[editovat | editovat zdroj]

Jean Laurent vždy držel krok s technologickým pokrokem, ke kterému docházelo ve fotografii v průběhu devatenáctého století. Sám vynalezl a zavedl několik technik, jako je leptografický papír, spolu se španělským fotografem Josém Martínezem Sánchezem v roce 1866.

V roce 1874 fotografoval obrazy Francisca Goyi a také nástěnné malby, které byly v domě malíře. Jeho fotografie pak byly použity jako předloha při přenosu obrazů na plátno.[7] Originální negativy na kolódiových skleněných deskách jsou v archivu IPCE (Instituto del Patrimonio Cultural de España, Institut kulturního dědictví Španělska).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Carlos Teixidor (junio de 2001). Universidad de Arizona. The college of fine arts. (ed.): «Jean Laurent. Textos. Un tal Laurent: Datos comprobados y errores publicados.» (en español). Consultado el 2 de abril de 2010.
  2. Un fotógrafo francés en la España del siglo XIX: J. Laurent. Madryt : Ministerio de Educación y Cultura, 1996. ISBN 84-922135-0-7.  
  3. López Mondéjar, P. (1999). Historia de la fotografía en España (1ª edición). Barcelona: Lunwerg editores. str. 45. ISBN 8477826609.
  4. Titul v originálu: Fotógrafo de Su Majestad la Reina
  5. Fontanella, L. (1981). La historia de la Fotografía en España desde sus orígenes hasta 1900. Madrid: Ediciones El Viso. str. 137. ISBN 84-86022-00-2.
  6. Carlos Teixidor, «Fotografías de Sevilla, años 1857–1880, por Juan Laurent», en Sevilla artística y monumental. 1857–1880. Fotografías de J. Laurent, Madrid, Fundación Mapfre y Ministerio de Cultura, 2008, str. 26. ISBN 978-84-9844-114-7.
  7. Nigel Glendinning. Arte, ideología y originalidad en la obra de Goya. Salamanka : Uniwersytet w Salamance, 2008. ISBN 84-7800-343-6.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DÍAZ-AGUADO Y MARTÍNEZ, César, “La fotografía de obras públicas de Laurent y Cía. en la comunidad valenciana”, en Las fotografías valencianas de J. Laurent, Ayuntamiento de Valencia, 2003. ISBN 84-8484-069-7
  • VV. AA. Jean Laurent en el Museo Municipal de Madrid. Retratos. Artistas plásticos, cat. Purificación Nájera Colino, Madrid, Museo Municipal de Madrid, 2005. Tomo I. ISBN 84-7812-591-4.
  • VV. AA., La Casa Laurent y Guadalajara. Fotografías, 1862–1902, Guadalajara, Diputación Provincial, 2007. ISBN 978-84-87791-90-1
  • VV. AA., La Andalucía del siglo XIX en las fotografías de J. Laurent y Cía., Almería, Junta de Andalucía, 1999. ISBN 84-8266-024-1
  • VV. AA., Un fotógrafo francés en la España del siglo XIX: J. Laurent: Un photographe français dans l'Espagne du XIXème siècle, Madrid, Ministerio de Educación y Cultura, Caja de Madrid, 1996. ISBN 84-922135-0-7
  • VV. AA., J. Laurent y Cía en Aragón. Fotografías, 1861–1877, Zaragoza, Diputación Provincial de Zaragoza, 1997. ISBN 84-89721-13-0
  • VV. AA., Obras Públicas de España. Fotografías de J. Laurent, 1858–1870, Ciudad Real, Universidad de Castilla-La Mancha, 2003. ISBN 84-8427-286-9
  • VV. AA., ¡Hola, España! XIX amziaus Ispanijos fotografijos. Fotografías de la España del siglo XIX, Vilna (Lituania), Lietuvos dailes muziejus y Ministerio de Cultura de España, 2005. ISBN 9986-669-47-2. Dvojjazyčné vydání v litevském jazyce a španělštině.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]