Brno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Doprava: doplněn první vlak a data výstavby dálnice D1
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:
| země = [[Morava]]
| země = [[Morava]]
| výměra = 230,22
| výměra = 230,22
| obyvatelé = 368 864 ''(31. březen 2008)''
| obyvatelé = 369 307 ''(30. června 2008)''
| zem.šíř = 49° 12′ s. š.
| zem.šíř = 49° 12′ s. š.
| zem.dél = 16° 37′ v. d.
| zem.dél = 16° 37′ v. d.

Verze z 15. 9. 2008, 16:43

Šablona:Infobox statutární město

Další významy jsou uvedeny na stránce Brno (rozcestník).

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je s více než 370 tisíci obyvateli druhé největší město v České republice, největší a historické hlavní město Moravy. Aglomerační výměr činí 463 000 obyvatel, tedy třetí největší městská aglomerace v České republice (2006) [zdroj?]. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město.

Brno leží na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Značná část jeho území (6379 hektarů, 28 %) je pokryta lesy. Nejvyšším bodem je Kopeček. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, roční srážky 505 mm.

Brno je významným administrativním střediskem, centrem české justice, sídlem orgánů s celostátní kontrolní působností a dalších důležitých institucí. Je rovněž centrem vzdělání s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze. Od roku 1998 zde stojí první česká mešita. V Brně je zákonem zřízeno studio Českého rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a České televize (vzniklo 1961 v rámci Československé televize).

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad Špilberk a Katedrála svatého Petra a Pavla (známá spíše jako Petrov). Druhým dochovaným hradem na území Brna je Hrad Veveří tyčící se nad brněnskou přehradou. Severovýchodně od městského jádra, tvořené původním Městem Brnem a vyhlášené městskou památkovou rezervací, leží stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná mezi Světové dědictví UNESCO. K turistickým lákadlům patří také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Historie

Nejstarším dokladem lidského osídlení území Brna je rukou opracovaný kámen nalezený na Červeném kopci starý přibližně 700 000 let. V oblasti Brna žil také člověk kromaňonský. Významným nalezištěm se stopami osídlení starší doby kamenné je Stránská skála, kde je ovšem i osídlení z období pozdějších (eneolit). Počínaje mladší dobou kamennou (neolit) byl prostor Brna osídlen nepřetržitě, přičemž v některých obdobích pravěku a celý středověk zde existovaly sídelní útvary centrálního významu. Další významná archeologická naleziště jsou např. Bystrc (sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou), Hradisko u Obřan (hradiště z období popelnicových polí), Staré Zámky u Líšně (hradiště z období eneolitu a doby hradištní), Holásky (mohyly z doby halštatské, Brno-Maloměřice (sídliště z mladší doby kamenné, laténské pohřebiště), Řečkovice (osada z doby halštatské), Kotlářská ulice (hrob kovotepce z doby stěhování národů), bohaté na archeologické nálezy je ovšem celé území Brna, jelikož Brněnská kotlina byla velmi příhodná k osídlení (vlídné klima, úrodné půdy, komunikační uzel ap.). Během stavebních prací na univerzitním kampusu v městské části Bohunice byly v roce 2007 nalezeny pozůstatky pravděpodobně opevněné osady z mladší doby kamenné o stáří 6-8 tisíc let. Za odborného archeologického průzkumu byly nalezeny četné pozůstatky dobové keramiky, úlomky pazourků, kostí aj. Z těch se usuzuje, že se mohlo jednat o osadu kupců a lovců, kteří ovlivňovali dění v širokém okolí. Existují dohady, že osada mohla být obehnána i vodním příkopem, pro to však není dostatek důkazů. Na území tzv. historického jádra Brna bylo zaznamenáno osdílení eneolitické, ze starší až pozdní doby bronzové a halštatu. Pozornost si zaslouží zatím ojedinělé hroby rámcově z 9. století. Trvalé osídlení tohoto areál počíná ve 12. století, a to v jižní části - zhruba mezi dnešním náměstím Svobody a ulicí Nádražní. V poslední době byly získány také doklady využívání jižních svahů při ulici Pekařské v tomto období. Bohaté pravěké osídlení počínaje eneolitem bylo zaznamenáno také v širším prostoru Dornychu.

Ve 2. století n. l. se řecký geograf Klaudios Ptolemaios zmiňoval o osadě Meliodunon zřejmě na území dnešního Brna.[1][2] První doklady slovanského osídlení pocházejí z 5.–7. století.

Středověk

Brno v roce 1591

V průběhu 8. a 9. století plnilo centrální funkci v brněnském prostoru hradiště Staré Zámky u Líšně, správní středisko Velkomoravské říše. Určitý význam mělo již v té době sídliště pravděpodobně na ostrově v řece Svratce na území dnešního Starého Brna (přibližně v prostoru Křížové, Křídlovické, Ypsilantiho ulice), snad již v 1. polovině 10. století opevněné. Osídlení zde pokračuje nepřerušeně dále, další opevnění vzniklo nejspíše v 1. polovině 11. století. Nejdříve na přelomu 10. a 11. století byla na levobřeží Svratky postavena rotunda, jejíž pozůstatky byly zachyceny v areálu augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí. Teprve po dalších dvou přestavbách, ve 12.(?) a 13. století založila zde roku 1324 Eliška Rejčka stávající kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící však již nově založenému klášteru cisterciaček. Zdá se, že na Starém Brně bylo i významné centrum přemyslovského státu po ovládnutí Moravy touto dynastií roku 1019, ve 2. polovině 11. a 1. polovině 12. století zde zřejmě sídlila údělná knížata.

Z roku 1091 je první zaručená písemná zmínka v Kosmově kronice, věrohodné jsou však i údaje v tzv. listinných falzech hlásících se rovněž do 11. století. Ve 12. století se raně středověká aglomerace, která zahrnula kromě hradu a osídlení v areálu pozdějšího starobrněnského kláštera ještě hospodářské podhradí na pravobřeží Svratky, rozšířila na svahy jižně od Pekařské ulice a zejména do jižní části pozdějšího města. Tehdy byl také vybudován jednolodní kostelík sv. Petra s kryptou; kolem bylo doloženo soudobé osídlení, nikoliv však opevnění na přístupné straně. Palisádový žlab v místě domu Petrov 8 (biskupství) však nevylučuje existenci hrazeného dvorce. Existence přemyslovského správního hradu v 11. a 12. století na Petrově není ve světle archeologických výzkumnů pravděpodobná. Osídlení z 8.- 12. století, na které navázalo ve 13. století předměstí, bylo archeologicky prokázáno také v areálu ulic Dornych a Spálená. Kolem roku 1200 přišli němečtí (rakouští) a valonští osídlenci, výrazně se rozrostlo osídlení zahrnující do 30. let 13. století celé pozdější historické jádro v hradbách. Tento vývoj vrcholil vznikem institucionálního města asi ve 30., možná již ve 20. letech 13. století. Jeho právní řád byl odvozen od rakouských měst Enže a Vídně.

Roku 1243 Brnu král Václav I. udělil Brnu městská privilegia. Hrad Špilberk patrně založil v 70. letech 13. století Přemysl Otakar II. Již před polovinou 13. století byla vystavěna kamenná hradba. Roku 1292 obdrželo město právo volit rychtáře. V roce 1349 se Brno stalo trvalým sídlem moravských markrabat. Vedle Olomouce bylo Brno nejvýznamnějším moravským městem, zasedal zde i zemský soud a od doby Karla IV. se zde vedla jedna řada zemských desek. Obvod sevřený hradbami dosahoval necelých 37 ha, počet obyvatel se v lucemburské době pohyboval kolem 8 000.

Husitské války zasáhly Brno v letech 1428 a 1430. Brno zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví, k čemuž přispěl jeho převážně německý charakter. Husité město nedobyli, těžce však utrpělo Staré Brno a další blízké vsi a předměstí. JIž v 1.polovině 13. stokletí vznikajáí v Brně první zděné měšťanské domy, i když ještě o řadu desetiletí později bylo město převážně dřevěné. Proces přechodu ke zděné architektuře se v prostředí měšťanské zástavby výrazně urychlil od 2. poloviny 13. století, takže ve 14. a 15. století mělo Brno v zásadě zděný charakter. Ač cihly se používaly již ve 13. století,velký rozmach cihlových staveb lze zaznamenat v 15. století, .

Novověk

Socha Louise Raduita de Souches v kostele svatého Jakuba v Brně

V roce 1641 po dobytí Olomouce švédskými vojsky se Brno stalo faktickým hlavním městem Moravy mj. proto, že sem byly z Olomouce narychlo přemístěny Zemské desky. V létě 1645 bylo samotné Brno neúspěšně obléháno osmnáctitisícovým švédským vojskem generála Torstensona, který chtěl Brno použít jako základnu pro finální útok na Vídeň. Později se k Torstensonovu vojsku přidalo ještě desetitisícové vojsko sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho, jehož část ale byla zanedlouho odvolána k Lednici. Během tohoto obléhání město bránilo pouze 1476 obyvatel, přičemž vojáci tvořili necelou polovinu.[3] Díky tvrdosti a nasazení obránců a geniální organizaci obrany Raduitem de Souches[3] však Švédové neuspěli a s osmitisícovými ztrátami byli donuceni obléhání ukončit. Téměř o sto let později, roku 1742, bylo Brno bez úspěchu obléháno pruskými vojsky. Průmysl se začal rozvíjet již roku 1763, kdy byla založena první textilní manufaktura. Roku 1777 bylo založeno brněnské biskupství.

V roce 1805 v Brně nocoval Napoleon Bonaparte před důležitou bitvou u Slavkova. Pobyt francouzských vojsk byl pro město značnou přítěží; spotřebovávala množství potravinových zásob na úkor měšťanů a začaly se šířit nemoci. V roce 1817 bylo císařským dekretem Františka I. založeno Františkovo muzeum, dnešní Moravské zemské muzeum, druhé největší a zároveň druhé nejstarší (po muzeu v Opavě) muzeum v ČR. Rok 1839 bylo město spojeno s Vídní železnicí. Roku 1846 bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami, roku 1847 byl do Brna zaveden telegraf. 6. července 1850 bylo k Brnu připojeno 20 dalších katastrálních území a jeho rozloha se zvětšila na 1 732 hektarů; jeho rozšířené území (tzv. vnitřní Brno) se pak zhruba krylo s moderní městskou částí Brno-střed. Zároveň bylo Brno rozděleno na 4 samosprávné okresy, v jejichž čele stály okresní výbory v čele s představeným a náměstkem.[4] V letech 1859 - 1864 bylo postupně zbořeno téměř celé městské opevnění Brna, z něhož se do dnešní doby zachovaly spolu s přestavěnou Měnínskou bránou jen krátké úseky, přiléhající k ulicím Husova, Bašty a k Denisovým Sadům. Po zboření městského opevnění nastal prudký průmyslový rozvoj města. V srpnu 1869 zahájila provoz koňská dráha. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými žárovkami T. A. Edisona, hned další rok bylo založeno první české knihkupectví Joži Barviče. Roku 1899 bylo založeno Vysoké učení technické v Brně.

20. století

Funkcionalistická vila Tugendhat z roku 1928.
Letecký pohled na Špilberk

Protože se v Brně existence čtyř okresních výborů neosvědčila, byl 3. května 1905[5] vydán nový statut města Brna, který okresní výbory rušil. Do čela každého okresu pak volilo městské zastupitelstvo jen jednoho představeného a dva náměstky.[4]

Po vzniku první republiky bylo 6. listopadu 1918 převzato Brno do českých rukou. Jako první univerzita nového státu vznikla již 12.prosince 1918 Vysoká škola zvěrolékařská v Brně, nynější Veterinární a farmaceutiká univerzita Brno. Další školy univerzitního typu následovaly v roce 1919; 28. ledna vznikla Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 16. dubna 1919 byla na základě zákona č. 213/1919 Sb. „o sloučení sousedních obcí s Brnem“ k Brnu připojena 2 města (Husovice a Královo Pole) a 21 dalších obcí (Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice), čímž vzniklo tzv. Velké Brno o rozloze 12 379 hektarů, téměř o tři roky dříve než Velká Praha. 26. května 1928 bylo výstavou soudobé kultury v Československu otevřeno nově vybudované Brněnské výstaviště. V roce 1930 byla postavena proslulá funkcionalistická Vila Tugendhat a v letech 1936–1940 brněnská přehrada.

17. listopadu 1939 byly vysoké školy v Brně přepadeny nacisty a studenti odvlečeni do koncentračních táborů, příštího roku se z Kounicových kolejí stala věznice, kde se konaly popravy a byly odtud vypravovány transporty do vyhlazovacích táborů. Roku 1944 byl k Brnu připojen městys Líšeň. Téhož roku se Brno několikrát stalo terčem náletů, 26. dubna 1945 je v rámci Bratislavsko-brněnské operace osvobodila Rudá armáda. Hned na konci května proběhlo vysídlení Němců z Brna a tzv. Brněnský pochod smrti, při kterém bylo 20 tisíc moravských Němců odvedeno pěšky na rakouské území a 1691 z nich zahynulo.

1. ledna 1957 byla k Brnu připojena rozsáhlá oblast Brněnské přehrady (části tehdejších katastrů obcí Bystrc, Kníničky, Rozdrojovice, Moravské Knínice, Chudčice a Veverská Bítýška) o rozloze 31,8 km².[6] Roku 1958 bylo zbudováno mezinárodní letiště Brno-Tuřany. Roku 1959 započala v Černovicích výstavba prvního brněnského panelového sídliště. Následující masivní výstavba panelových sídlišť pak pokračovala v 60., 70. a 80. letech a výrazně se podepsala na vzhledu mnoha brněnských čtvrtí. 1. července 1960 byly k Brnu připojeny obce Bystrc, Holásky, Kníničky, Mokrá Hora a část katastru Moravan (tzv. Nové Moravany). Roku 1965 bylo zbudováno i nové divadlo, Janáčkova opera. V letech 1966–1969 byla na území Brna provedena rozsáhlá katastrální reforma. 26. listopadu 1971 byly k Brnu připojeny obce Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice u Brna, Jehnice, Ořešín, Soběšice a Žebětín. Jako poslední byl k Brnu 1. července 1980 připojen Útěchov. V roce 1987 byla vybudována závodní trať Masarykův okruh.

Po sametové revoluci

Zrekonstruovaný Dům pánů z Lipé

Po sametové revoluci došlo na území Brna k zastavení výstavby dalších panelových domů, kromě toho začala řada bývalých obcí požadovat samosprávu, některé čtvrtě (například Kníničky) se chtěly dokonce odtrhnout od Brna. Roku 1990 bylo proto schváleno nové členění města na 29 samosprávných městských částí, jež vstoupilo v platnost 24. listopadu 1990, v den komunálních voleb. Brno se stalo sídlem významných institucí s celostátní působností, jako je Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo naposledy ombudsman. V roce 2002 byla vila Tugendhat zapsána mezi Světové dědictví UNESCO. Před rokem 2000 došlo k rozsáhlé rekonstrukci domů v historickém jádru města, které během čtyřiceti let socialistického nezájmu značně strádalo; přitom byl kontroverzně přestavěn Velký Špalíček v obchodní centrum. Následně byly také zrekonstruovány Dům pánů z Lipé a Dům pánů z Kunštátu. V letech 2006–7 proběhla někdy kritizovaná rekonstrukce náměstí Svobody, které bylo vydlážděno žulovými bloky, byla přidána fontána s verši brněnského básníka Jana Skácela, malé pítko a květinová výzdoba na sloupy osvětlení.

Kultura

Divadla

Největší brněnské divadlo je Národní divadlo Brno, působící na třech scénách – novorenesanční Mahenovo divadlo, divadlo Reduta a novější Janáčkovo divadlo. Dále v Brně působí divadlo Husa na provázku, Hadivadlo, Městské divadlo Brno, Divadlo Bolka Polívky, loutkové divadlo Radost, Divadlo Polárka, G Studio, Divadlo v 7 a půl - Kabinet múz, či nové Divadlo Vaňkovka pro děti.

Kina

Podrobnější informace naleznete v článku Kina v Brně.

Do 90. let v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.[7] Po otevření moderního multikina společnosti Ster Century v Olympii Modřice roku 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, posílená roku 2001 vznikem dalšího multikina Velký Špalíček v centru, což vedlo k uzavření[8][9] kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Přežívají tak Art, Lucerna, a Scala. Obě multikina od roku 2002 vlastní společnost Palace Cinemas.

Umělecké galerie

Budova Uměleckoprůmyslového muzea patřící k Moravské galerii

Největší uměleckou galerií v Brně je Moravská galerie, jež se zabývá uměním v celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1873. Na výstavy soudobé tvorby se zaměřuje Dům umění města Brna, jehož součástí je i Galerie G99. K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), Wannieck Gallery v areálu zrekonstruované Vaňkovky a letohrádek Mitrovských, místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí.

Muzea

Nejvýznamnějším brněnským muzeem je Moravské zemské muzeum, k jehož objektům náleží Dietrichsteinský palác, Biskupský dvůr, Mendelianum či pavilon Anthropos. Ve městě dále sídlí Muzeum města Brna, Technické muzeum v Brně a Muzeum romské kultury.

Knihovny

V Brně sídlí Moravská zemská knihovna a městská veřejná knihovna Jiřího Mahena v Brně s řadou poboček.

Festivaly

V Brně se pořádá festival zábavy Brno – město uprostřed Evropy s mezinárodní soutěžní přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis. Od června do září probíhá v centru města Brněnské kulturní léto, jehož součástí je i divadelní festival Brněnské shakespearovské hry; ukončují je folklorní Brněnské lidové slavnosti. V srpnu se každý rok konají Dny Brna – oslavy úspěšné obrany města před Švédy r. 1645. Součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. V Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – Mezinárodní hudební festival Brno, známý pod tímto jménem již od roku 1965, a Mezinárodní hudební festival Špilberk pod širým nebem. Multižánrový Semtex Culture se věnuje populární hudbě mládeže a Alternativa Brno experimentální hudbě. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balónového létání Baloon Jam.

Do roku 1989 se v Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti.

Brněnské pověsti

Podrobnější informace naleznete v článku Brněnské pověsti.

Obyvatelstvo

K 31.12.2006 mělo Brno 366 680 obyvatel [1]. Největší přírůstek zažilo obyvatelstvo Brna v období let 1850–1919 (za průmyslové revoluce), především připojením okolních obcí; do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval, a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v celé republice vlivem tzv. suburbanizace: Lidé se stěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí počet obyvatel okresu Brno–venkov, zvláště v prstenci obcí sousedících s Brnem.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389 1645 1850 1900 1919 1925 1937 1940 1950 1970 1990 2000
8 400 4 500 49 460 138 000 221 545 242 401 289 326 238 204 284 670 335 701 391 979 383 034

Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam rodáků a obyvatel Brna.

S Brnem je vedle mnoha významných Čechů spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se a působili zde např. Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel nebo genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Doprava

Brno hlavní nádraží
Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Brně.

Brno je důležitá dopravní křižovatka.

Dne 7.července 1839 byl příjezdem prvního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Brno – Vídeň (část Severní dráhy císaře Ferdinanda) a tím i na území dnešního Česka. Dnes slouží Brněnský železniční uzel pro hlavní přepravní směry mezi Vídní, Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu i do zbytku republiky. Zásadní politickou otázkou začátku 21. století je přesun hlavního nádraží z centra města na jih.

V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice D1 z Prahy do Brna. První úsek do Mirošovic byl uveden do provozu 12.července 1971 avšak k propojení Prahy z Brnem došlo až v roce 1980. Nyní na jeho jižní okraj Brna vedou dvě dálnice (dálnice D1 z Prahy na střední Moravu a a Dálnice D2 do Bratislavy), rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň, město má k dispozici mezinárodní letiště Tuřany.

Obyvatelům Brna slouží rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, tvořený sítí tramvají, trolejbusů a autobusů; Dopravní podnik města Brna provozuje i lodní dopravu na Brněnské přehradě. V roce 2004 byl spuštěn Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, umožňující mj. cestovat po městě vlakem za použití běžných jízdenek. Uvažuje se o vybudování podpovrchové tramvaje. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika.

Prodejní síť

V Brně se nachází množství obchodních center, např.:

Pro občany Brna i okolí je významné nákupní a zábavní centrum Olympia, které se však nachází již na území sousedního města Modřice.

V Brně mají své obchodní domy a prodejny například řetězce Globus, Tesco, Interspar, Kaufland, Albert, Plus-Discount, Lidl, Billa (dříve i Delvita), Penny Market, DATART, Electro World, Baumax, Bauhaus, Hornbach, Kenvelo, Newyorker, OKAY, Timeout, Brněnka, Elektro Spáčil.

Průmysl a firmy

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny Zetor (světoznámý výrobce traktorů), Zbrojovka Brno (mj. výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), 1. Brněnská strojírna a další. V 19. století Brno díky vysoce rozvinutému textilnímu průmyslu získalo přezdívku rakouský resp. moravský Manchester.

Společnost Veletrhy Brno (dříve Brněnské veletrhy a výstavy) vlastní světově proslulé Brněnské výstaviště, na němž se každoročně pořádá řada výstav a veletrhů s mezinárodní účastí. K dalším významným projektům patří Český technologický park, společný projekt britské firmy B&O a města.

Porevoluční doba přinesla krach většiny tradičních firem, některé byly restrukturalizovány. Brno se přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby, v současnosti v těchto odvětvích zažívá nebývalý rozvoj. Výrobní závody se soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (Černovická terasa, Modřice, Šlapanice…), díky neutuchajícímu zájmu investorů se v okolí letiště Tuřany připravuje největší průmyslová zóna v zemi.[zdroj?]

Především podél ulic Heršpická a Vídeňská na jihu Brna také roste mnoho velkých administrativních center (Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno…).

Správa a členění města

Brno je územně členěné statutární město s magistrátem a primátorem, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou starostové jednotlivých brněnských městských částí a primátor města Brna.

Brno je obce s rozšířenou působností pouze pro vlastní území. Pro účely senátních voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody 55, 58, 59 a 60.

Městské části

Související informace naleznete také v článku Členění Brna.

Správní členění Brna prošlo vůbec nejsložitějším vývojem ze všech českých měst,[zdroj?] zvláště po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Za pomlčkou jsou uvedena jednotlivá katastrální území, pokud nejsou s MČ totožná:

  1. Bohunice [2]
  2. Bosonohy [3]
  3. Bystrc [4]
  4. Černovice [5]
  5. Chrlice [6]
  6. Ivanovice [7]
  7. Jehnice [8]
  8. Brno-jih [9] – Komárov, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Přízřenice, Trnitá (část)
  9. Jundrov [10] – Jundrov (část), Pisárky (část)
  10. Kníničky [11]
  11. Kohoutovice [12] – Kohoutovice, Pisárky (část), Jundrov (část)
  12. Komín [13]
  13. Královo Pole [14] – Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová)
  14. Líšeň [15]
  15. Maloměřice a Obřany [16] – Maloměřice (část), Obřany
  16. Medlánky [17]
  17. Nový Lískovec [18]
  18. Ořešín [19]
  19. Řečkovice a Mokrá Hora [20] – Mokrá Hora, Řečkovice
  20. Brno-sever [21] – Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Zábrdovice (část)
  21. Slatina [22]
  22. Starý Lískovec [23] – Starý Lískovec
  23. Brno-střed [24] – Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice, Štýřice, Veveří, Trnitá (část), Zábrdovice (část)
  24. Tuřany [25] – Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany
  25. Útěchov [26] – Útěchov u Brna
  26. Vinohrady [27] – Židenice (část), Maloměřice (část)
  27. Žabovřesky [28]
  28. Žebětín [29]
  29. Židenice [30] – Zábrdovice (část), Židenice (část)

Významná místa v Brně

Úřady a instituce

Brno je centrem soudní moci České republiky, která je tím i geograficky oddělena od moci výkonné a zákonodárné. Sídlí v něm Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství.

Mezi další celostátní orgány sídlící v Brně patří Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv; dále Vinařský fond a některé profesní komory – Exekutorská komora, Komora daňových poradců, Komora patentových zástupců, Komora veterinárních lékařů.

Turismus

Turismus zaznamenává v Brně od 90. let velký rozmach. Město je výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná chráněná krajinná oblast Moravský kras a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je obklopeno zachovalými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.[10]

Vysoké školy

Soukromé vysoké školy


Konzuláty v Brně

  1. Generální konzulát Ruské federace Rusko
  2. Generální konzulát Slovenské republiky Slovensko
  3. Honorární konzulát Angolské republiky Angola
  4. Honorární konzulát Republiky Ekvádor Ekvádor
  5. Honorární konzulát Republiky Kazachstán Kazachstán
  6. Honorární konzulát Litevské republiky Litva
  7. Honorární konzulát Polské republiky Polsko
  8. Honorární konzulát Rakouské republiky Rakousko
  9. Honorární konzulát Ukrajinské republiky Ukrajina


Církve

Brno je sídlem církevních institucí:

Podrobnosti o konkrétních kostelích obsahuje Seznam církevních staveb v Brně.

Nejvyšší budovy

Název Umístění Výška v metrech Počet nadzemních podlaží Rok dokončení
Kostel svatého Jakuba Jakubské náměstí 92 - 1592
Katedrála svatého Petra a Pavla Petrov 84 - 1909
Fakulta strojního inženýrství VUT Technická 2 74 19
Administrativní budovy Šumavská 70
M-Palác Heršpická 5 60 16 1997
Hotel Continental Kounicova 6 53

Odkazy

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 20. červen 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článků • Nápověda

Bibliografie

Reference

  1. ↑ Brno, Ottův slovník naučný
  2. ↑ http://jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/crnejspolecnost.php
  3. ↑ a b ENGLUND, P. Nepokojná léta. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2000
  4. ↑ a b Vývoj názvosloví brněnských ulic a náměstí
  5. ↑ http://www.nliskovec.brno.cz/index.php?id=118
  6. ↑ http://www.brno.cz/download/ovv/ulice/top2.htm
  7. ↑ http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/tradicni_kino_mizi_20080109.html
  8. ↑ http://www.finance.cz/zpravy/finance/112262-kina-nelakaji-traktory-a-finance-ano/
  9. ↑ http://www.inbrno.cz/view.php?cisloclanku=2006080157
  10. ↑ Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci, Brněnský deník 24. července 2007

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno na Wikimedia Commons Šablona:Portál Brno

Šablona:Geo dms

Statutární město Brno
Městské části
Části obce a
katastrální území
Další čtvrtě
Historická předměstí
Zaniklé obce

Šablona:Česko

Šablona:Okresní město

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brno&oldid=3063722“