Seznam velkostatků na Moravě na přelomu 19. a 20. století
Přehled rozdělení pozemkového vlastnictví na Moravě na přelomu 19. a 20. století byl sestaven podle ročenky Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, která vycházela od druhé poloviny 19. století v Brně ve dvouletých intervalech, konkrétní údaje včetně jmen majitelů jsou uvedeny k roku 1899, uvedeny jsou velkostatky s rozlohou nad 1 000 hektarů. Z níže uvedeného přehledu vyplývá výjimečné postavení knížecího rodu Lichtenštejnů, jemuž na Moravě a také v Čechách patřilo celkem přes 150 000 hektarů půdy.[1] Druhým majetkově nejvlivnějším rodem na Moravě byli několik století Ditrichštejnové, kteří však vymřeli v polovině 19. století. I po rozdělení obrovského majetku mezi čtyři ditrichštejnské dědičky patřily jednotlivé velkostatky mezi významné jednotky v pozemkovém vlastnictví na Moravě a také v Čechách (Mikulov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Žďár nad Sázavou, Polná, Dolní Kounice).[2] Ve srovnání s českými zeměmi je na Moravě výraznější procentní podíl ve vlastnictví půdy u církve (olomoucké arcibiskupství, Řád německých rytířů). V několika málo případech zůstala až do 20. století zachována historická kontinuita u sídel s významnými kulturně-historickými hodnotami u staré domácí šlechty (Slavkov – Kounicové). Ve druhé polovině 19. století mezi významné pozemkové vlastníky na Moravě pronikly vlivné podnikatelské rodiny (Vsetín), nezřídka židovského původu (Valašské Meziříčí, Tovačov). Hektarová výměra uvedených velkostatků zůstala víceméně zachována až do pozemkové reformy, ale v případě několika rozsáhlých pozemkových celků došlo mezitím ke změně majitelů dědictvím nebo prodejem (Moravský Krumlov, Bzenec). Ještě před pozemkovou reformou byly hned po vzniku Československa zestátněny majetky rodu Habsburků (Hodonín, Židlochovice).
Seznam
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pro srovnání rozsahu velkostatku Náměšť s jinými velkostatky na Moravě byla v knize o dějinách Náměště z roku 1985 uvedena v přílohách rozsáhlá tabulka čerpající z Lustigova Schematismu velkostatků v zemi moravskoslezské (1935). Jsou zde uvedeny velkostatky na Moravě a ve Slezsku ve srovnání před a po první pozemkové reformě, tabulka ale nezahrnuje církevní majetek, nejsou zde ani uvedeny statky rodu Habsburků, které byly zestátněny hned v roce 1918 (Hodonín, Židlochovice). Kolektiv autorů: Náměšť nad Oslavou. Dějiny města od nejstarší doby po naši současnost; Praha, 1985; Příloha IV. s. 208–251
- ↑ Panství Brumov prošlo složitým majetkoprávním vývojem a bylo rozděleno na několik částí, zasahovalo až za hranice Uherského království, kde se nacházela jeho větší polovina.
- ↑ Majetek zrušeného velehradského kláštera patřil Katolickému podpůrnému spolku se sídlem v Kroměříži, fakticky jej spravovalo olomoucké arcibiskupství.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HORČIČKA, Václav: "Lichtenštejnové v Československu; Praha, 2014; s. 18–19 ISBN 978-80-86781-22-8
- ↑ K tématu rozdělení ditrichštejnského dědictví: ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století; Praha, 2007; s. 222–225 ISBN 978-80-7203-859-6
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; IX. díl, Brno, 1899, dostupné online
- Průvodce po archivních fondech, 1. díl; Státní oblastní archiv, Brno, 1954, 356 s.